Everesta, s.r.o.

Boston udává Boss Ton

Boston at night

Není žádným tajemstvím, že internetový magazín Bosston si své jméno tak trochu vypůjčil od metropole Nové Anglie a hlavního města amerického státu Massachusetts, Bostonu. O tom, jak se redakce rozhodovala mezi několika navrženými jmény a proč nakonec zvítězil právě Bosston, jste si mohli přečíst v jednom z prvních článků na podzim a někteří z vás se možná zúčastnili i soutěže, kde jsme se ptali na datum Bostonského čajového dýchánku. Záměrem tohoto příspěvku je však přiblížit čtenářům skutečný Boston, a nalákat tak třeba i k jeho brzké návštěvě. Letenky se totiž v současné zimní sezóně nabízejí doslova za hubičku.

Boston je jedním z nejstarších měst ve Spojených státech a přes svoji relativně menší velikost (co do rozlohy i populace je zhruba poloviční ve srovnání s Prahou) sehrává dodnes důležitou roli v hospodářství celé země. Je sídlem mnoha významných mezinárodních společností, důležitou dopravní tepnou a zejména pak centrem světové vzdělanosti. Kdo by si nevzpomněl na slavný Harvard, který byl založen už v roce 1636 jako nejstarší univerzita ve Spojených státech a který si postupem času získal image nejlepší vzdělávací instituce na světě.

Vzdělání se stalo zdrojem prosperity a hlavním obchodním artiklem celého regionu. Kromě Harvardovy univerzity, která ostatně neleží přímo v Bostonu, nýbrž v přilehlém městě Cambridge, hrdě nesoucím jméno starého anglického univerzitního města, se v pobřežní aglomeraci nachází dalších pět desítek kvalitních škol, mezi jinými Massachusetts Institute of Technology (MIT), Boston University či Brandeis University. Neexistuje snad obor, který by zde na bakalářském i magisterském stupni nebylo možné studovat. I po ukončení studia se školy snaží své nejlepší studenty udržet a zapojit do špičkových výzkumných aktivit. Již dlouhá léta se například za místní lékařskou elitou sjíždějí pacienti z celého světa na ty nejnáročnější zákroky.

Klíčem k úspěchu bostonského regionu ve službách vzdělávání se stala aplikace ekonomických principů řízení škol a v důsledku toho do značné míry nabytá nezávislost na státu. Úspěšní a bohatí absolventi i partnerské společnosti, které ve všech dobách potřebovaly kvalifikované pracovníky, školám ochotně přispívali částkami v řádech miliard dolarů ročně, další část prostředků pocházela z výnosů peněžních fondů, založených na podporu specifických aktivit. Univerzity si dokázaly vypracovat detailní systémy alokace provozních prostředků a interních dotací, které umožnily i zdánlivě ztrátovým oborům pracovat na nejvyšší úrovni.

Odvrácenou stranu minulých úspěchů však dává naplno pocítit současná finanční krize. Společnosti přehodnocují priority a omezují štědré dotační programy, výnosy z fondů se ztenčují a univerzity pod hrozbou omezování vlastní činnosti volají po státní pomoci. Například na Harvardově univerzitě byli zúženou nabídkou příležitostí a snížením odměn postiženi mladí akademičtí pracovníci, omezují se výzkumné aktivity, seškrtávají cestovní výdaje a zkrátka přichází i nedávno představená „zelená“ iniciativa, která má za cíl zefektivnit materiálové a odpadové hospodářství školy, produkující mimo jiné desítky tun zbytečně potištěného papíru ročně.

Zatímco americká vláda vidí účinný recept v podpoře investic a budování infrastruktury, Boston by potřeboval spíše příliv prostředků do vyššího vzdělávání a výzkumu, které by mu pomohly lépe čelit rostoucí konkurenci z asijských zemí. Nová Anglie je se svou krásnou přírodou a členitým pobřežím Atlantiku velmi příjemným místem k životu. Svých špičkových absolventů však bohužel často nedokáže využít a prostředky, které investovala do jejich studií, nechává odvát přes oceán. Přestože odborníci hlasitě volají po zásadních změnách, žádné slibné řešení se zatím nerýsuje. Prvním bezbolestným krokem by se například mohla stát úprava zastaralého a nepružného systému zelených karet, který na celostátní úrovni limituje počet pracovních povolení pro cizince. Možná by pak kvalifikovaní zahraniční studenti nemuseli nedobrovolně odcházet zpět domů a našli si uplatnění v USA.

Proč tedy navštívit Boston? Kromě toho, že na vás dýchne atmosféra moudrosti a vědění ze stěn slavných univerzit a ve starém přístavu si připomenete klíčový okamžik boje za americkou nezávislost, je tu mnoho zajímavých míst k zastavení. Bostonské Muzeum krásných umění (www.mfa.org) nabízí jednu z nejširších a nejoceňovanějších sbírek umění v USA, Quincy Market se svými restauracemi všech světových kuchyní svádí k ochutnání místních i z daleka dovezených specialit, k nezapomenutelným zážitkům patří také plavba lodí na severní výběžek poloostrova Cape Cod v Atlantském oceánu. A kdyby vás to náhodou v Bostonu omrzelo, za čtyři hodiny se dá pohodlně a za pár dolarů dojet autobusem do New Yorku.

Komentáře

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Toto je ochrana před spamem. Doplňte prosím výsledek.
7 + 6 =
Solve this simple math problem and enter the result. E.g. for 1+3, enter 4.
By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.