Pokračujeme v rozhovoru s Radomilem Bábkem, ředitelem a majitelem vzdělávací a poradenské společnosti ECS Edconsia.

- Z předchozí části našeho seriálového rozhovoru vyplynulo, že prvním a nejdůležitějším lékem na krizi je udělat si pořádek a hospodařit šetrně. Máte nějaké vysvětlení, proč se tak firmy v dobrých časech nechovají? Tím by získávaly mnohem větší příjmy a zajistily by se na horší časy.
Zvláště v posledních letech se rozmohl životní styl "urvi, co můžeš". Velmi se chování dnešních lidí podobá tomu, co z historie známe o posledních letech antického Říma. Carpe diem! To je jakýsi celospolečenský efekt. A když se podíváme na praxi minulých let ve firmách, tak můžeme jasně vidět, že zaměstnanci, a to všech úrovní i platových tříd, využívali konjunktury zcela naplno. Tlak na zaměstnavatele byl ze všech stran - od státu, politiků, odborů i zaměstnanců samých. Velké množství lidí pracovalo za platy, které neodpovídaly jejich vzdělání, dovednostem ani produktivitě. Bonusy, benefity, prémie... První otázky uchazečů o práci často zněly: "... a co mi nabídnete navíc, kolik dnů dovolené, jaký budu mít telefon, jaké auto, samozřejmě i k soukromému použití, dáte mi stravenky, atd. atd.“ Nemohu na malém prostoru tohoto rozhovoru vysvětlit ani postihnout vše, takže se omlouvám, že je to možná trochu vytrženo z kontextu. Ale třeba budeme mít někdy možnost popovídat si jen o tomto zajímavém fenoménu, jeho příčinách, symptomech i důsledcích.

- Mohl byste uvést nějaká konkrétní opatření, ke kterým jste sáhnul v rámci krizového řízení ve Vaší společnosti?
Aktualizovali jsme strategii společnosti. Z toho vyplynulo, že jsme krátkodobě zredukovali rozsah činností a zároveň jsme vytipovali činnosti, rozhodující pro náš budoucí rozvoj. V současnosti jsme výrazně posílili klíčové aktivity a produkty. To bylo v oblasti strategického řízení. V operativě jsme dostali pod kontrolu náklady a velmi aktivně jsme jednali o závazcích i pohledávkách. To nám přineslo upevnění vztahů s dodavateli i odběrateli, trošku pod heslem "v nouzi poznáš přítele". Velmi se to vyplatilo. No a v neposlední řadě jsme udrželi klíčové zaměstnance. Nepropouštěli jsme, naší lidé neměli zkrácenou pracovní dobu ani neplacenou dovolenou.

- Do čeho by se podle Vás mělo v horším období investovat a proč?
Spontánně mě napadají tři oblasti: Obchod, lidé a reklama. Investice do obchodu by měly přinést upevnění vztahů s klienty a, možná trochu paradoxně, zlepšení péče o ně. Investice do lidí je každému rozumnému podnikateli nebo manažerovi jasná - v krizi si může klient více vybírat od koho a co koupí. A kromě ceny je pak zcela zásadním rozdílem mezi firmami profesionalita, dovednosti a komunikativnost jejich lidí. Jinými slovy, kdo má lepší lidi, ten vyhrává. A na konec, investice do reklamy je sázka na budoucnost. Krize pomine a koho bylo vidět, toho budou všichni znát.

- Prozradíte nám, do čeho jste investovali doopravdy?
Nabíráme a pečlivě připravujeme nové lidi, především lektory, konzultanty a obchodníky. Dále otevíráme nové pobočky a obchodní zastoupení. A připravujeme a uvádíme na trh nové nebo inovované produkty, které lépe odpovídají potřebám našich klientů. Především v těchto projektech najdete vše, co jsem popsal v odpovědi na předchozí otázku.

- Outsourcing. Co říkáte na toto řešení? Považujete ho za úsporné a efektivní opatření?
Asi bych řekl "všeho s mírou". Jsou činnosti, které je zbytečné nakupovat, protože je efektivněji zvládnou vlastní zaměstnanci a naopak. Ale vždy záleží na konkrétní situaci, velikosti firmy, jejím oboru, firemní kultuře apod. Nedokážu tedy odpovědět s nějakou obecnou platností.

- Slovo outsourcing je po Čecha trochu krkolomné. Navrhl byste, jak ho nahradit českým ekvivalentem?
To mi trochu připomíná některé české obrozence s jejich úsměvnými "českými" slovy, jako čistonosoplena, klapkobřinkostroj, spěšnoved a další.(schválně, kolik čtenářů dokáže tato slova "přeložit" do dnešní češtiny?). Asi bychom tedy mohli používat ekvivalentní opis "nákup služeb nebo činností", ale já osobně zůstanu u přejatého "autsorsingu".