Jazyky světa, svět jazyků

To byl podtitul výstavy, na kterou se sjelo přes 160 vystavovatelů z různých koutů Evropy. Na ploše odpovídající jednomu křídlu Průmyslového paláce nabízeli jazykůchtivým vše, co pro jejich zvládání potřebují - učebnice, výukové programy na CD, DVD filmy, jazykové testy a zkoušky, studijní programy včetně pobytů v zahraničí atd.

V zásadě bylo vystavovatele možné zařadit do jedné ze 4 základních kategorií - instituce (evropské, národní i regionální), organizátoři jazykových pobytů, jazykové školy a producenti učebnic a jazykových programů.

Ve znamení modré vlajky se žlutými hvězdami

V letošním roce byla partnerem výstavy EU, záštitu (jak se hezky česky říká) převzal evropský komisař pro mnohojazyčnost, Leonard Orban, který reprezentuje v komisi Rumunsko.

Také stánek EU propagující multilingualism (mnohojazyčnost) byl jeden za dvou největších na výstavišti.

Multilingualism, tedy mnohojazyčnost

Ještě jste o problematice multilinguismu, tedy mnohojazyčnosti neslyšeli? Já vlastně také až do této výstavy ne. Na stránkách http://ec.europa.eu/education/languages je agenda komisaře Orbana popsána v českém překladu takto:

Mnohojazyčnost vznikla jako samostatné portfolio od 1. ledna 2007, aby se zohlednil její politický rozměr v rámci EU s ohledem na její význam pro počáteční vzdělávání, celoživotní učení, hospodářskou konkurenceschopnost, zaměstnanost, spravedlnost, svobodu a bezpečnost.
Jazyková rozmanitost je v Evropské unii každodenní realitou. Evropská komise je rozhodnuta tento hlavní rys EU udržovat a podporovat. Jednou z hlavních náplní mandátu komisaře je určit, do jaké míry mnohojazyčnost přispívá k:
-       hospodářské konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti,
-       celoživotnímu učení a mezikulturnímu dialogu,
-       rozvíjení prostoru pro evropský politický dialog prostřednictvím komunikace s občany v jejich jazycích.

Panelová diskuze na téma Jazyky a konkurenceschopnost. Zleva evropský komisař Leonard Orban, Mats Pahlman, ing. Dušan Jílek, obchodní ředitel ECS Edconsia.

Kulatý stůl na téma Jazyky a konkurenceschopnost

To, co je výše popsáno chladnou eurořečí, bylo předmětem panelové diskuze, které jsem měl možnost se - jako jeden ze zástupců podnikatelské sféry - zúčastnit. V zásadě otázka stojí - je to správně, že se hlavní řečí unie stala angličtina? Stačí dneska pro dorozumění umět dobře anglicky?
Evropská komise má ambici podporovat všech 23 jazyků, kterými se v jejích členských zemích mluví, aby občané měli "rovnoprávnou" možnost vyjádřit se ve svém rodném jazyce a ostatní jim rozuměli.
No, výsledek dvouhodinové diskuze byl nerozhodný, řekl bych. Zkušenost moje i 2 dalších diskutujících z komerční sféry je ta, že znalost angličtiny je ve světě byznysu základní nutnost . Ale dobrá znalost dalšího jazyka podstatně zvyšuje šanci na úspěch (španělština v Jižní Americe, němčina ve středoevropském prostoru). Pokud prodávám, tak spíš uspěju, když mluvím s klientem jeho mateřštinou. Pokud mám v zahraničí výrobu, tak anglicky se možná domluvím s managementem či specialisty, ale spolupráce se zaměstnanci třeba na dělnických profesích, je bez znalosti místní řeči velmi problematická (což zažila řada zahraničních manažerů na vlastní kůži také v českých fabrikách).

Otázkou je, jestli snaha komise, podporovat 23 jazyků, není jen podporou stavby babylonské věže. Když někdo z publika řekl, že by EU měla ochraňovat ohrožené jazyky, nemohl jsem si odpustit poznámku, že nejjednodušší způsob jak podporovat ohrožené (vymírající) jazyky, je mít více dětí, které to naučíme. Vyvolalo to všeobecný smích. Mě to humorné moc nepřijde. Víte kdo měl na výstavišti největší výstavní stánek, tedy kromě EU?

No Čína, přece...

Dušan Jílek
obchodní ředitel ECS Edconsia, s.r.o.

Účast na výstavě Expolangues byla realizovaná díky spolupráci Hospodářské komory ČR s Evropskou komisí.