Rád bych Vás, ctění čtenáři, upozornil na instituci, již jsem teprve před nedávnem poznal a jí organizovaná činnost mě zaujala.

První Výroční zpráva Knihovny Václava Havla nese hlavičku roku 2005. Obecně prospěšná společnost byla založena v roce 2004, aby organizovala činnost archivačně-badatelskou, dokumentační a knihovnickou činnost, zaměřenou na působení Václava Havla a dokumenty či věci spojené s ním jako s člověkem, dramatikem, disidentem, prezidentem čtyř demokratických republik a bojovníkem za lidská práva.

V současnosti pořádá Knihovna VH po vzoru amerických prezidentských knihoven různé vzdělávací programy, diskuse a debaty i jiné kulturní pořady, vydává vlastní publikace a podporuje výzkum. Jistým středobodem je pak stálá expozice věnovaná osobě Václava Havla, jeho životu, myšlenkám i dílu. Je, po přemístění z malostranské Hergetovy cihelny, k vidění v Galerii Montmartre v Řetězové ulici na Starém Městě v Praze.

Její návštěva byla pro mě jednak poučná a jednak zábavná. Mimo faktografických údajů totiž nabízí různé formulace myšlenek Havlových i jeho disidentských souputníků a svým protředím také dává ideální prostor k jejich rozmyšlení. Na druhou stranu fotografie asi tříletého chlapečka s obličejem malého Vašíka spolu s dopisy psanými tiskacími písmeny prvňáčka vyloudí na tváři návštěvníka lehký smích. Mě osobně pak velmi zaujaly dopisy, které Václav Havel coby spolupracovník Divadla Na zábradlí adresoval šéfovi divadla a v nichž si stěžoval na nekázeň herců při zkoušení.

Výstava rozhodně nemá za cíl být pouhým prostředkem kultu osobnosti, prostřednictvím prvku humoru a ironie si zachovává nadhled a určitý odstup. Autorem jejího libreta je Martin C. Putna. Vzhledem k tomu, že jejím obsahem jsou i základní iformace nutné k zasazení všeho vystavovaného do historického kontextu, je vhodná také pro studenty nebo zahraniční turisty.