Může žena kvalitně propojit práci s rodinou? Může si dovolit něco upřednostnit? Pokud to bude práce, ustojí společenský tlak okolí, které ji bude považovat za kariéristku? Pokud zvolí rodinu a opustí práci, zvládne vzdát se, aspoň na určitou dobu, osobního rozvoje v oboru, kterému se věnuje? Pojďme se na problematiku podívat blíž očima Michaely Marksové-Tominové, známé propagátorky rovných příležitostí. Tento článek se bude obracet také především k ženám, ale vřele doporučujeme mužům, aby ani oni ho neopominuli.

Problematikou slaďování rodinného a pracovního života bychom se vůbec nemuseli zabývat, kdyby neexistoval jev zvaný „diskriminace žen“, v tomto případě speciálně „diskriminace žen na pracovním trhu“. Diskriminace je situace, kdy se s nějakou osobou zachází hůře než s jinou, například proto, že se narodila s ženským pohlavím. Příčinou jsou předsudky, které se k oběma pohlavím v naší společnosti vážou – třeba že ženy jsou nešikovné v technických oborech a muži nejsou schopni pečovat o malé děti.

Diskutovat a plánovat – s partnerem

Když se vdávala moje kamarádka Naďa a děti byly zatím v nedohlednu, rozčílila se jednou její tchyně u nedělního oběda. Debatovali totiž o tom, že péči o děti by měli sdílet oba rodiče. „Můj syn přece studoval a nemůže se zahazovat někde v domácnosti!“ Že ale i Naďa studovala, to tchyni nevadilo. Naďa s manželem si stejně všechno zařídili po svém a dnes tvoří typickou moderní domácnost, kde je tatínek schopen postarat se o dva syny úplně stejně jako maminka. Jak vyplývá z výše uvedené příhody, ze všeho nejdůležitější je, co si – samozřejmě kromě vás – myslí otec vašeho dítěte. Aby všechno v budoucnu klapalo ke spokojenosti celé vaší rodiny, je třeba, abyste představy o slaďování rodinného, pracovního a společenského života s partnerem sdíleli. Proto se určitě vyplatí důkladné a podrobné vysvětlení, jaké jsou vaše představy o budoucím životě s dítětem a také proč. Jak dlouho chcete být na mateřské/rodičovské dovolené? Chce a může váš partner také na rodičovskou dovolenou? Pokud ne, jak a kdy je ochoten péči o dítě přebírat? Jaká forma péče o dítě se vám oběma zdá nejlepší? Souhlasil by tatínek třeba s tím, že dítě bude ve vaší domácnosti hlídat vaše matka? Z vlastní zkušenosti vím, že řada lidí si stejně výše uvedené situace nedovede se všemi důsledky představit, dokud opravdu nenastanou. Nicméně alespoň za předběžnou diskusi a zamyšlení to určitě stojí.

Zapojte tatínka

Pokud nepatříte k osamělým maminkám, měla byste mít ve svém partnerovi a otci dítěte velkou oporu. Mějte ovšem na paměti, že i když jste se na určitých pravidlech dohodli před narozením miminka, realita života může vašeho partnera poněkud zaskočit. Každopádně doporučuji zapojit tatínka do péče o dítě hned od narození. Samozřejmě záleží na míře jeho vytíženosti – jinak se může zapojit někdo, kdo se každý den vrací pravidelně z práce okolo šesté hodiny, a jinak vrcholový manažer, který tráví v práci 10–12 hodin denně. Nicméně ani v jednom případě není nejmenší důvod, aby se tatínek nemohl naučit miminko převlékat, přebalovat a koupat. A v případě, že nekojíte nebo kombinujete od začátku kojení s odstříkáváním mateřského mléka do láhve, může tatínek své děťátko také odmalička krmit. Upřímně si nemyslím, že by muži měli pro tyto činnosti menší talent než ženy. Způsoby přebalování, oblékání a držení miminka se nastávající maminky učí ve speciálních kurzech a tyto schopnosti rozhodně nezískají automaticky jen tím, že otěhotní.

Petra V., 34 let, majitelka agentury, tříletá dcera a druhé dítě na cestě:
V naší situaci jsem na mateřské oficiálně já, ale jelikož manžel pracuje na směny, využíváme toho a v době jeho volna odcházím do práce já. Takto to praktikujeme od narození naší dcery Emy. Manžel se o ni stará se vším všudy, včetně navštěvování různých kroužků, lékaře apod. Mohu jenom potvrdit, jak mají úžasný vztah a jak to naší dceři prospívá. Přestože máme k sobě velkou citovou vazbu (kojila jsem ji dva roky), není to „mamánek“ (srovnávám s dětmi kamarádek, které jsou na klasické rodičovské a tatínek přichází domů večer), je samostatná a necítí se ohrožena ve chvíli, kdy ji třeba necháme v dětském koutku. Je z ní cítit jistota, kterou v nás obou má. Za pár týdnů čekáme druhé dítě, a protože chci manželovi odlehčit, vzala jsem si jednou týdně chůvu. Ema ji má moc ráda.“

Jedním z kritických momentů je podle mého názoru okamžik, kdy žena najednou zůstane doma a muž nadále pracuje. Po celodenním pobytu v zaměstnání mívá totiž často dojem, že on už má pro ten den odpracováno, zatímco jeho žena se doma celý den v podstatě rekreovala. Někteří muži se diví, proč je doma nečeká vzorný pořádek a teplá večeře o třech chodech. Obzvláště v případě, že se snažíte doma ještě něco dělat do práce, je jasné, že vás případná poznámka na toto téma musí vytočit do běla. Péče o děti a domácnost je nekonečný kolotoč, a kdo to nezažil na vlastní kůži, neuvěří.

Řada žen od muže pro změnu automaticky očekává, že když se konečně vrátil domů, tak péči o dítě alespoň na chvíli převezme a ona se konečně bude moci věnovat něčemu jinému. Pokud ovšem nemáte doma muže mimořádně osvíceného, pak převzít po příchodu domů miminko do péče je asi to poslední, co by ho napadlo. Protože jsou tato vzájemná očekávání matky a otce poněkud protichůdná, je nesmírně důležité důkladně si na toto téma s partnerem promluvit. Jinak budete vy frustrovaná z toho, že on sám od sebe se o dítě nestará, a váš partner bude také frustrován, že vy jste frustrovaná a on netuší proč. A velký konflikt je na světě.

Tereza A., 38 let, překladatelka, dvě děti ve věku 4 a 6 let:
Vždy jsem pracovala doma, aspoň částečně – dělala jsem překlady a psala různé články. Do toho jsem se starala o dítě, přebalovala ho, převlékala, krmila, a když bylo větší, tak jsem nám oběma v poledne vařila. Také jsem neustále prala, protože v rodině se dvěma dospělými a dvěma dětmi se špinavé prádlo snad rozmnožuje samo. Pokud jsem dodělávala nějakou zakázku, opravdu se mi nepodařilo vždycky všechno vzorně uklidit. Když pak přišel manžel domů (s pocitem zasloužené únavy, protože – na rozdíl ode mě – byl přece celý den v práci) a pronesl jednu jedinou poznámku, že by snad doma mohl být větší pořádek, měla jsem chuť po něm hodit talíř. A že by si hned vzal malého, že ho celý den neviděl, to ani náhodou. Trvalo nám dost dlouho, než jsme si to vysvětlili, a byli jsme málem na rozvod.

Když se tatínek nevrhá na miminko po příchodu z práce sám od sebe, je třeba ho k tomu trochu popostrčit. Kromě toho, že mu to řeknete, funguje nejlépe, když prostě odejdete. Pro všechny strany bude nepochybně prospěšné, když ze začátku alespoň jednou týdně půjdete třeba cvičit nebo prostě budete mít odpoledne a večer pro sebe (a později občas odjedete na celý víkend). Jestli to partner nepochopí sám od sebe, vysvětlete mu, že vaše duševní očista a odreagování jsou důležité pro pohodu celé rodiny. Stejně tak je důležité, aby tatínek navázal se svými dětmi vztah už od narození. Muž, který je sám nucen postarat se aspoň dva dny o dítě a celou domácnost, si pak vaší práce bude vážit víc.

Podle knihy Michaely Marksové-Tominové: Rodina a práce – jak je sladit a nezbláznit se. Vydal Portál, 2009.