Poslední prázdninový měsíc jsem navštívila Tunis. Protože letošní Ramadán, měsíc očisty, rodinného ale i obyčejného lidského sblížení, vychází na období zhruba od 10. srpna a končí 8. září (prameny se v určení rozcházejí), byla jsem zvědavá, jak bude poznamenána naše dovolená. A byla jsem více než překvapená. Fungování servisu pro turistu bylo neomezené a co víc? I ve městě, umístěném mezi mořem a horami, jsem potkávala Tunisany, kteří bez okolků vypalovali jednu cigaretu za druhou a jedli.

Nedalo mi to a sešla jsem se s člověkem, více než povolaným. Mým průvodcem tradicí se stal na jeden večer Tunisan Adel (40), který žije již 12 let v Čechách a jak říká, své zemi pomáhá prací pro cestovní kancelář.

Ramadán – trocha faktických informací

Je to název devátého měsíce islámského kalendáře. Ten se skládá z dvanácti měsíců kalendáře lunárního, které jsou kratší než dle křesťanského (gregoriánského) kalendáře (poprvé zavedeného roku 1582). Každý rok se tak datové určení Ramadánu posouvá o 11 dnů nazpět vůči křesťanskému kalendáři.

Pro vyznavače islámu platí, že se v tomto období zdrží aktivit uspokojujících jejich potřeby a to v období od východu do západu slunce. Zakázána je jakákoli konzumace nápojů, jídla, kouření a samozřejmě i manželských radovánek. O jiných aktivitách pro Evropany běžných, se zde nehovoří, protože stejně jako pití alkoholu je pro islamisty nemanželský sex tabu. Tady zhruba končí výčet informací, který je známý běžnému Evropanovi. A začíná to zajímavé.

Když slunce zapadne, sejde se celá široká rodina u společné večeře a hodují. Kromě náboženského významu je podstatné i lidské porozumění. Je to čas sblížení a utužování rodinných vztahů. Každý muslim si také po celodenním půstu má uvědomit, že jsou lidé, kteří se, díky chudobě, postí celý život.

Tohoto období se může zúčastnit člověk, který se cítí dospělý. U dívek je to dáno první menstruací a u chlapců schopností zplodit dítě. Dále musí být 100% zdravý – jak na těle, tak na duši.

Co znamená Ramadán pro ženy?

Od Adela jsem se chtěla dovědět hlavně to, jak tento svatý měsíc prožívají tuniské ženy. Bylo pro mě překvapením, nakolik je Tunis (společně s Libanonem) liberální zemí. S Ramadánem si tu nikdo hlavu moc neláme. To vysvětlovalo i můj počáteční, veskrze udivený dojem. V Tunisu běžně potkáte dívky, které jsou oblečeny úplně stejně jako kdekoli v Evropě a dokonce kouří.

Z těchto informací vyplývá, že pokud žena není ortodoxní vyznavačkou islámu, její život (až na rodinná setkání) nezaznamená prakticky žádnou změnu. Ovšem výjimky tu samozřejmě jsou. Povinnosti Ramadánu se zdrží ženy menstruující, těhotné i kojící. Ovšem (stejně jako v případě neduhů zmíněných výše) si pak tento čas nahradí později.

Suma sumárum – zdá se, že být ženou v Tunisu či Libanonu není, z hlediska islámské tradice, nikterak svazující a to jak v době Ramadánu, tak ve zbývající části roku.