Zdál se mi sen.
Byl jsem, poměrně krátce, manažerem v prosperující společnosti. Vedl jsem svůj tým kvalitně, měl jsem dobré výsledky, občas jsem se projevoval jako typ „všechno vím, všechno znám“, ale většinou jsem byl velmi uvědomělým leadrem. Toužil jsem samozřejmě rozvíjet své schopnosti, i když jsem neměl moc páru, v čem se zlepšovat. Začal jsem se rozhlížet po komplexním programu pro manažery. Vyhledávač Gogol (nevím, proč se tak v mém snu jmenoval) mi vyhodil nejvýše jistou „Manažerskou akademii“, což znělo solidně.
Rozhodl jsem se prozkoumat terén a našel si kontakt na ředitelku pro kvalitu pořádající společnosti ECS Edconsia, Ing. Ivu Sehnalovou.
Spojil jsem se s ní z domova videotelefonem a ptal jsem se na tohle:

V čem se vaše Manažerská akademie liší od jiných vzdělávacích programů na trhu?
Je specifická tím, že ji obsahově připravovali a současně vedou nejen lektoři, ale především lidé, kteří mají všichni za sebou manažerskou praxi. Další specifikum je to, že ne každá manažerská akademie je programem akreditovaným ministerstvem školství, což ta naše je, a naše osvědčení o absolvování školení má celostátní platnost. Navíc, v rámci toho programu se nezaměřujeme jen na teorii, ale hlavně na praktickou aplikaci, což musejí účastníci prokazovat i u zkoušky.

Probůh, to se zkouší na nějakém týmu náhodných dobrovolníků?
Ne, to ne, ale účastníci zpracovávají projekt, který se týká jejich nebo nějaké jiné firmy, a jde o něco, co konkrétně v praxi dělají.

Vy v rámci akademie taky učíte?
Učím a především zkouším. Když učím, tak většinou motivaci lidí.

Můžete nějak shrnout, co zapsáním do akademie získám? Jaký bude rozdíl mezi mými schopnostmi na začátku a na konci?
Podle reakcí našich účastníků zíkají absolventi zaprvé komplexní pohled na manažerskou práci. Tady zjistí, že nejen to, co dělají oni ve své firmě, ve své práci se svým týmem, že je manažerská práce. Velmi často má i další askpekty a další součásti, které oni neplnili z různých důvodů – většinou to od nich prostě nebylo požadováno. Velmi důležité je také to, že v akademii zjistíte, proč děláte a proč byste měl dělat to, co děláte někdy intuitivně správně, získáte k tomu teoretické znalosti, pak tedy můžete vše dělat vědomě.

Stalo se vám někdy, že by přišel nějaký člověk, který by působil dojmem, že už uměl všechno, co jste ho učili?
Mnozí působí sebejistě, ale ještě se nám rozhodně nestalo, že bychom o někom mohli říct, že tady byl zbytečně, ten to všechno uměl. Tak to nikdy není, protože se nikdo nedostal do všech situací, které si tu probereme.

A ta závěrečná zkouška, o které jste mluvila – není příliš náročné zvládnout vztah lekor versus manažer, když jde většinou o lidi ve vedoucím postavení, kteří se najednou mají vrátit do škamny?
To samozřejmě náročné je, ne protože se mají někam vrátit, k tomu mají chuť, ale hlavně proto, že mají málo času. Když sedíme u závěrečné zkoušky, tak velmi často zjistíme, že mnozí z nich závěrečnou přípravu podcenili, což znamená, že na učení se vrhli tři dny před zkouškou, a potom jim nějaká vědomost chybí. S tím, že by špatně snášeli výuku na tomhle programu, s tím žádné problémy nemáme. Program je vedený zcela jinak než ve škole, to se vůbec obávat nemusíte.

A co když někdo zkoušku neudělá?
Když někdo zkoušku neudělá, dostane nabídnut jeden opravný termín, v němž už absolvovat musí. A když se mu nepodaří ani to, tak zkrátka nedostane osvědčení.

Nedostane osvědčení.... nedostane osvědčení....

Tak. A potom zazvonil budík. A já si uvědomil, že jsem usnul nad kapitolou „Motivace – motivování lidí“. Ajaj.