Everesta, s.r.o.

Žiju, abych odpočíval / Odpočívám, abych žil?

odpočinek

Kalokagathia – hledání souladu duševních a tělesných sil a jeho dosažení - ideál starého Říma.
Následuj instinkt, na dvě stě procent, nevaž se odvaž se, mladá a krásná, štíhlá a dokonalá, víc a nejvíc, super extra nejkrémovější – ideál dneška.
Jenže hledání správné míry a vyrovnanosti věcí zůstane pro člověka celoživotní prací vždycky, ať chce, nebo ne. Ostatně jak potvrzuje nejedna lidová moudrost jako Jez do polosyta, pij do polopita, všeho s mírou, všeho moc škodí a podobně.
Současná kultura bez hranic přeje extrémům, jak to tedy vypadá, když se do krajnosti dostane kupříkladu lidská potřeba spánku a odpočinku?

Nedostatek spánku patří vcelku přirozeně k neduhům mládí (protože na něj není čas) a stáří (protože je na něj moc času). V současné době se ovšem objevují odvážné teorie typu „Jak odstranit přebytečný spánek“, konkrétněji, jela jsem tuhle autobusem s exspolužákem a dozvěděla se od něj, že když člověk vstane po čtyřech hodinách spánku, tak mu to v podstatě stačí, jenom o tom většina lidí neví, a když jsem se otázala, k čemu to je, dozvěděla jsem se, že se toho dá pak víc stihnout. Logické. (Typický produkt jednadvacátého století.)
Spánek ovšem, jak známo, není jedinou formou odpočinku. Odpočívat se dá aktivně, pasivně, nebo taky vůbec. Tomu se říká workholismus, další z plodů moderního století, pravděpodobně vynalezený za účelem kompenzace frustrovaných žen a mladíků utápějících se v bezbřehých možnostech výdělku.

Stále populárnější se stává aktivní forma odpočinku. Množí se případy lidí, kteří si pro přípravu na odpočinek nestačí odpočinout. V praxi to vypadá tak, že se pracuje, aby bylo dost peněz na dobrou baštu s dobrou telkou a ještě lepší dovčou, módním outfitem, prima fárem a prima zážitky a prima odpočinkem, jenže na ten pak není čas, protože se musí pracovat na zdokonalení odpočinku, takže je potřeba vydělat víc peněz...

Taky se někdy zapomene, co slovo odpočinek znamená. Od a počinek, takže až když se udělá počin, má se jít od toho. Účelem je tedy počin a od počinu se má přejít ke klidu, který následuje jako odměna za počin. Jenže ono se to nějak obrací a dosažení maximální míry a kvality odpočinku a jeho postup na status životní náplně se stává trendem. Počin je tady jako nutné zlo pro dosažení prostředků nutných k provozování odpočinku...
Do polosyta vyšlo z kurzu. Ale nebylo by to příjemnější?

Komentáře

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Toto je ochrana před spamem. Doplňte prosím výsledek.
14 + 1 =
Solve this simple math problem and enter the result. E.g. for 1+3, enter 4.
By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.