Everesta, s.r.o.

Přídavky na děti se mění. Spočítejte si, zda na ně podle nových pravidel dosáhnete

23.04.2021

Sněmovna podpořila návrh ministerstva práce a sociálních věcí zvýšit přídavky na děti. Pokud to nezmění Senát, tak si pracující rodiny s dětmi polepší. Kromě vyšší částky se rozšíří i okruh rodin, které na přídavek budou mít nárok. Nově na něj dosáhne přibližně půl milionu dětí, což je zhruba dvojnásobek než doposud. Změna by měla být platná od července.

Nově mají na dávku dosáhnout rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Dosud to bylo 2,7násobek minima. Přídavek by tak pobíralo od 1. července místo 240 tisíc téměř půl milionu dětí. Samotná dávka se zřejmě zvýší podle věku dítěte o 130 až 180 korun měsíčně. 

Nadále zůstane zachována motivační výměra pro pracující rodiny, která navíc bude navýšena ze současných 300 korun na pětistovku. Stát tak odměňuje rodiče, kteří chodí do práce. 

Výše přídavku na dítě za kalendářní měsíc:

Věk nezaopatřeného dítěte

Základní výměra přídavku na dítě nyní / od 1. července 2021

Zvýšená výměra přídavku na dítě nyní / od 1. července 2021

0-6 let 500 / 630 800 / 1130 6-15 let 610 / 770 910 / 1270 15-26 let 700 / 880 1000 / 1380

Nyní dávku získá například samotný rodič s dítětem do šesti let s příjmem pod 14 900 korun. Nově by na ni měl dosáhnout i rodič s měsíčními čistými příjmy do zhruba 18 800 korun. Rodiče se dvěma školáky do 15 let nyní na dávku dosáhnou při příjmu domácnosti do 31 300 korun, od dubna by to bylo do 39 400 korun.

Životní minimum pro jednotlivce  3 860 pro 1. osobu v domácnosti  3 550 pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem  3 200 pro nezaopatřené dítě do 6 let  1 970 pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let   2 420 pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let  2 770 Kde a jak žádat

Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte a ve dvou výměrách podle druhu příjmů doložených rodinou. Pokud jeden z rodičů má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem

  • ze závislé činnosti alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce
  • ze samostatné činnosti
  • z dávek nemocenského pojištění
  • z dávek důchodového pojištění
  • z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
  • z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku
  • z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství,

náleží dítěti přídavek ve zvýšené výměře, tedy o 300 korun vyšší.

O přídavek na dítě je třeba požádat na úřadu práce a pak následně každé čtvrtletí dokládat příjmy rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí.

  • Každá koruna dětem je dobrá, chválí experti dohodu na vyšších a "širších" přídavcích

Pokud jsou rodiče nezletilého nezaopatřeného dítěte rozvedeni, posuzuje se dítě s rodičem, se kterým společně žije. Bylo-li rodičům po rozvodu svěřeno dítě do společné nebo střídavé péče, posuzuje se příjem rodiče určeného na základě dohody obou rodičů.

V případě, že má rodič datovou schránku, posílá vyplněné formuláře přes ni, pokud ji nemá, vyplňuje papírový formulář a předává ho na příslušné pracoviště úřadu práce. 

Propad bitcoinu je přechodný, míní experti. Investoři se lekli Bidenova zvýšení daní

23.04.2021

V průběhu pátku cena bitcoinu klesla zhruba až na 48 400 dolarů. V minulém týdnu přitom dosáhla rekordních 65 000 dolarů. 

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Dominika Stroukala teď dochází k technické korekci, kdy si investoři vybírají zisky. "Křivka už začala jít do paraboly a v takovou chvíli korekce přichází jen technicky. Minimálně na chvíli to lidé pošlou zpátky dolů," komentuje vývoj kryptoměny pro on-line deník Aktuálně.cz Stroukal. "Otázka ale je, jestli přijde nějaký reálný problém - že někdo bitcoin začne prodávat, nebo jestli přijde regulace," dodává.

Riziko podle něj představují zejména velcí hráči - například Tesla Elona Muska, MicroStrategy nebo velké fondy. "Jen pro představu - od rána MicroStrategy, která do bitcoinu nejvíce investovala, přišla téměř o dvě miliardy dolarů. Kdyby jej začala prodávat, tak by to mohlo spustit velkou paniku," upozorňuje dále Stroukal.

Bitcoin podle ředitele největšího českého obchodníka Bitstock.com Martina Stránského reaguje na zprávy vždy okamžitě. Mezi ty pozitivní v poslední době patřilo uvedení Coinbase na burzu nebo oznámení americké společnosti WeWork, že začne přijímat platby v kryptoměnách.

Naopak z těch negativních šlo například o chystaný zákaz kryptoměny v Turecku nebo Indii. "Ta regulace sama o sobě nic neznamená. Vždy, když se bitcoin v Indii zakáže, tak se to obrátí a později jej povolí. Ale ta zpráva proběhne všemi médii a trochu ty lidi vystraší," připomíná Stroukal.

Stránský nicméně rovněž předpokládá, že současný pokles ceny bitcoinu je přechodnou záležitostí. "Zprávy snižující hodnotu bitcoinu většinou nemají dlouhodobější vliv a stojí proti nim pokračující zájem velkých investorů o bitcoin. Neočekávám tedy, že by se v dohledné době bitcoin výrazně propadl pod 40 000 USD. Naopak myslím, že se letos dočkáme dalšího překonání rekordu," vysvětluje.

Stroukal dodává, že technická korekce může cenu ve finále snížit o 20 i 30 procent. "Pokud se spustí nějaká panika, cena může spadnout klidně o 80 procent na 12 tisíc dolarů," popisuje Stroukal.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kryptoměna světa, nezávislá na centrálních bankách. Loni se cena bitcoinu zhruba zečtyřnásobila. Kryptoměna těží i z politiky centrálních bank a z tisku dalších peněz na boj s koronavirovou krizí, což vyvolává obavy ze zrychlení tempa růstu inflace.

Situace v ostravských ocelárnách se vyostřuje. Hrozí ztráta povolenek a tisíců míst

23.04.2021

LO je od roku 2019 součástí Liberty Steel Group z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Majitel firmy zvažoval, že emisní povolenky patřící ostravskému podniku půjčí rumunské huti v Galati rovněž ze skupiny Liberty Steel.

S vedením LO minulý týden v Ostravě jednal premiér Andrej Babiš (ANO), který pak řekl, že vedení podniku slíbilo, že povolenky rumunské firmě nepůjčí. Mluvčí LO Barbora Černá Dvořáková v pátek řekla, že to stále platí. "Povolenky, které patří Ostravě, budou nadále užívány jenom v Liberty Ostrava," uvedla firma.

Slanina řekl, že vedení s odboráři diskutuje pokaždé jinak. "My si myslíme, že majitel ještě nezastavil své aktivity k vyvedení povolenek. Jsme si vědomi toho, že skupina GFG tyto povolenky potřebuje v Rumunsku, protože tam své povolenky prodali. V dnešní době kdyby si je měli koupit za 46 eur za tunu, tak je to likvidační," řekl Slanina. Cena povolenek podle něj stoupla právě proto, že trh ví, že je potřebují.

Pokud odboráři uvidí, že situace směřuje k vyvedení povolenek, nastolí podle Slaniny kroky, které ochromí výrobu. Kdyby huť o povolenky přišla, mohlo by to pro ni být likvidační, protože je v budoucnu sama bude potřebovat. "Chceme vzkázat majiteli, že jsme schopni udělat, že firma na tom bude daleko víc tratit, kdyby to prodala, než kdyby to neprodala," řekl Slanina.

Středula řekl, že ví o krocích, kdy se na Ostravu tlačí, aby povolenky šly do Rumunska. "Tuto věc nedovolíme a uděláme vše pro to, aby to tam neprošlo," řekl Středula. Je podle něj otázka, jak dlouho by huť mohla fungovat, pokud by o povolenky přišla.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že udělá maximum, aby se žádné peníze z firmy nevyváděly, a že to platí za celou vládu. "Je dobře, že majitel přislíbil, že povolenky do Rumunska zapůjčovat nebude. To ale neznamená, že to bude takto navěky, a je potřeba hlídat, aby ty peníze zůstaly zde a aby nedošlo k žádnému riziku, které by mohlo podlomit finanční zdraví firmy," řekla Maláčová.

Středula řekl, že skupina GFG má obrovské problémy. "Vlastně jenom dvě firmy v jejich portfoliu fungují, jedna je australská a druhá je tato ostravská. Tyto dvě firmy mají jediné takovou míru hotovosti, kterou mohou použít pro financování dalších subjektů," řekl Středula.

Greensill Capital, stěžejní financující instituce GFG, vyhlásil na začátku minulého měsíce insolvenci. Gupta pak neúspěšně požádal britskou vládu o podporu 170 milionů liber (5,2 miliardy Kč).

Ostravskou huť zatěžují jen problémy kolem skupiny, jinak se firmě daří, což potvrzují i výsledky hospodaření za první čtvrtletí. Společnosti vzrostla výroba meziročně o 20 procent. V lednu i březnu přesáhl objem výroby oceli 200.000 tun, což byla nejvyšší měsíční výroba od roku 2016. Ocelářství je ale od roku 2019 kvůli koronavirové pandemii v hlubokém propadu.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Své výrobky dodává do více než 40 zemí. Její roční kapacita výroby je 3,6 milionu tun oceli. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.

Plán přidělovat byty po Airbnb lidem v nouzi má díry. Přesvědčit majitele bude těžké

23.04.2021

Pražský magistrát si chce byty pronajímat přes Městskou nájemní agenturu (MNA), jejíž zřízení avizoval v únoru. Už tehdy uvedl, že agentura bude mít na starosti právě spolupráci města se soukromými vlastníky bytů s cílem najít bydlení pro sociálně slabší skupiny. 

Po dvou měsících nabral projekt ještě konkrétnějších obrysů, a pokud se schválí potřebné materiály, první byty by Praha mohla začít poptávat už v červnu. 

Metropole si od programu slibuje vyřešení dvou problémů najednou. Jednak bude korigovat rozsáhlý trh s krátkodobými pronájmy a zároveň zajistí důstojnou střechu nad hlavou lidem v nouzi, o což se snaží i městský bytový fond. Ten ale kvůli privatizaci z minulých let nemá bytů dostatek. 

Pražský radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) pro on-line deník Aktuálně.cz upřesnil, že nemusí jít výhradně o byty, které jsou v tuto chvíli k dispozici na ubytovacích platformách typu Airbnb. Praha míří obecně na soukromé vlastníky, spoléhá ale, že se díky tomu i omezí počet nabídek s krátkodobými pronájmy.

Podle Strategie rozvoje bydlení Praha chce, aby v roce 2030 bylo ve městě maximálně pět tisíc bytů sloužících ke krátkodobým pronájmům. Před současnou pandemií jich přitom byl více než dvojnásobek - 11 tisíc. Strategii, která usiluje právě také o více bytů pro lidi v nouzi, ve čtvrtek schválili zastupitelé.

"Myslím si, že zájem projeví spíše majitelé s nějakým sociálním cítěním, nebo ti, kteří nepotřebují maximalizovat zisky nebo upřednostňují stabilní příjem nad sice vyššími, ale rizikovějšími zisky," domnívá se Zábranský. 

Majitelům by tak například nehrozilo, že jim nemovitost najednou přestane vynášet, jako se to v důsledku pandemie stalo v posledních měsících u Airbnb. O krátkodobé pronájmy kvůli obrovskému útlumu turismu není zdaleka takový zájem. Řada vlastníků to ale vyřešila tak, že byty začala nabízet k běžnému dlouhodobému bydlení.

"Win-win" řešení

Zábranský nicméně přiznává, že není příliš optimistický ohledně počtu zájemců, kteří by byt tímto způsobem uvolnili k bydlení. Praha si totiž nebude moct dovolit platit tržní nájemné. Vlastníkům se tudíž pronájem metropoli nevyplatí finančně tolik, jako kdyby nemovitost nabízeli krátkodobě turistům nebo i dlouhodobě nájemníkovi. 

Na to upozorňuje i Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Pronájem některých bytů Airbnb městu může být 'win-win' řešení v situaci, kdy vlastníci neočekávají v dohledné době návrat turistů a městu chybí byty na sociální účely. Ovšem určitě nevnímám dohodu mezi vlastníky a městem jako řešení bytové krize v Praze. Zdaleka ne všechny byty pronajímané přes Airbnb jsou dispozicí vhodné pro sociální účely a otázkou je, kolik z těch zbylých budou vlastníci ochotni městu pronajmout," uvedl pro Aktuálně.cz Sobíšek.

Místopředseda České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí Jiří Křejčí k tomu také podotkl, že správa nemovitostí s sebou nese nemalé náklady, a to zejména na lidský kapitál. To povede k nárůstu počtu úředníků v době, kdy bude celospolečenská poptávka po redukci státního aparátů a úspor v městských rozpočtech.

Zábranský ale argumentuje tím, že magistrát bude vlastníkům garantovat příjem, smlouvy se budou uzavírat nejméně na dva roky a v případě, že by s nájemníkem byly nějaké problémy, bude to řešit agentura.

"Byty si také budeme pojišťovat, aby to v případě, že na nich vzniknou škody, které nebude nájemník schopen zaplatit, na straně agentury nevyvolávalo velké náklady," doplnil člen Pirátské strany.

Zpočátku aspoň padesát bytů

V pilotní fázi, s kterou se počítá na dva roky, by Praha chtěla získat aspoň padesát bytů. Bydlet by do nich šli lidé v nouzi, tedy například osoby z azylových domů, senioři, samoživitelky či samoživitelé nebo třeba mladí dospělí, kteří právě vyšli z dětského domova. Pokud by se koncept uchytil, mohou se tyto nemovitosti podle Zábranského v budoucnu poskytovat i dalším sociálním skupinám.

"Téměř všechna velká města na světě řeší krizi dostupnosti bydlení a taky nadměrný turismus. Pandemie poskytla příhodný okamžik pro změnu směru a možnost vyzkoušet některá řešení. Současný krok Prahy tak vnímám jako snahu vzít dvě mouchy jednou ranou, zpřístupnit určité (zranitelné) části místních rychle bydlení a zároveň tím zmírnit nadměrný turismus. Nebude se asi jednat o velké počty bytů, ale každý důstojně bydlící osamělý rodič nebo senior, se počítá," komentoval to pro Aktuálně.cz sociolog Petr Kubala, který v Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) působí v oddělení Socioekonomie bydlení.

Stejně jako Zábranský se domnívá, že pro některé majitele může být taková nabídka lákavá právě kvůli jistotě městem garantovaného příjmu po relativně dlouhý čas. Kubala také připomněl, že stejný program funguje v Portugalsku, právě v tomto jihoevropském státě se Praha inspirovala. 

"Zkušenosti z Lisabonu a Porta ukazují, že zájem v prvním kole byl prozatím spíše vlažný, nicméně byl. Lisabonu se podařilo takto získat téměř 180 bytů, přičemž cílem byla tisícovka. Město si ovšem od dalšího kola propagace slibuje nárůst. Uvidíme, jaká bude situace v Praze," doplnil Kubala.

Metropole se o regulaci turistických ubytovacích služeb, z nichž nejznámější je právě Airbnb, snaží delší dobu. Ve středu měli o jejich omezení jednat i poslanci, nakonec se k tomu ale nedostali. Ve sněmovně leží dva návrhy, jeden z nich právě od pražského magistrátu. Konkrétně jde o novelu živnostenského zákona, která například prosazuje omezit pronájmy na určitý počet dní v roce nebo korigovat počet ubytovaných osob. Regulace by měly v rukou samy obce.

S vlastním návrhem přišla také skupina sociálních demokratů, která například prosazuje, aby se krátkodobé pronajímání bytu nebo domu omezilo na třicet dní v roce. 

Praha a její plán na udržitelné a standardní bydlení pro specifické skupiny obyvatel v číslech

Hodnota k roku 2019 Žádoucí hodnota (nejpozději do roku 2030) Počet obecních sociálních
bytů (včetně MČ) 1803 minimálně 5000 Počet obecních bytů
zvláštního určení (včetně MČ) 1415 minimálně 2000 Počet obecních bytů
vyčleněných pro seniory
(včetně MČ) 2259 minimálně 5000 Počet obecních bytů
vyčleněných pro veřejně
prospěšné profese (včetně
MČ) 2290 minimálně 5000 Počet bytů pronajatých
městskou nájemní agenturou 0 minimálně 500

Zdroj: IPR Praha

Odhad počtu domácností a osob, které se v Praze nacházejí v akutní bytové nouzi (data k roku 2018)

Domácnosti v akutní bytové nouzi 9800 Počet osob v těchto domácnostech 12 100 Počet dětí v těchto domácnostech 1100 Rodiny s dětmi v bytové nouzi 540 Rodiny v azylových domech 65 Rodiny na ubytovnách 140 Rodiny s dávkami na ubytovnách 84 Děti na ubytovnách 295 Děti v rodinách s dávkami na ubytovnách 177 Děti v azylových domech 130 Osoby bez přístřeší (noclehárny, ulice apod.) 8160 Osoby na ubytovnách 1810 Senioři na ubytovnách 220 Senioři s dávkami na ubytovnách 88 Osoby v azylových domech 580

Zdroj: Platforma pro sociální bydlení a charita Lumos

Video: Poskytovatelé Airbnb jsou jako mafie, policie se často do bytů nedostane, říká Městecký

Jednostopá senzace, která nestárne. Slavné skútry Vespa na jedinečných fotkách

23.04.2021

Nejslavnější skútr na světě? Na to je jen jediná odpověď, italská Vespa. Dnes slaví 75. narozeniny.

Analytici: Krize s Ruskem by postihla spíš jednotlivé firmy, není třeba bát se o ropu

22.04.2021

Česká republika ve čtvrtek oznámila v souvislosti s kauzou výbuchu ve Vrběticích, že zastropuje a tím pádem sníží počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě. Česko se vydalo cestou ničení vztahů s Ruskem, uvedla v reakci podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí.

"Makroekonomický dopad potenciálních ruských obchodních sankcí není zanedbatelný, ale ani nijak dramatický," uvedl analytik UniCredit Bank Jiří Pour. Export ČR do Ruska loni podle něj vygeneroval zhruba 49 miliard korun, tedy 0,9 procenta HDP. "Pro české vývozce může zhoršení mezinárodních vztahů znamenat výraznější ochlazení poptávky po českých produktech v oblasti strojírenství, potravin nebo automobilového průmyslu. Větším problémem pro vzájemný obchod budou zřejmě zhoršující se vztahy EU-Rusko kvůli posilování vojsk u ukrajinských hranic," uvedl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal.

Rovněž analytik Raiffeisenbank Vít Hradil se domnívá, že pokud by ochlazení česko-ruských diplomatických vztahů ztížilo přístup českých exportérů na ruský trh, jednalo by se o nepříjemnost pro konkrétní české podniky, primárně pak ze zpracovatelského průmyslu. "Ovšem z makroekonomického pohledu by nešlo o nijak dramatický problém," uvedl.

Rusku jde o pověst důvěryhodného dodavatele

Hypotetické omezení dodávek ropy a zemního plynu je podle Hradila krajně nepravděpodobné. "Cílené vyřazení jedné konkrétní, navíc tranzitní, země uprostřed Evropy je i z ryze technického pohledu téměř neproveditelné. Pro Rusko je navíc obchod s těmito komoditami ekonomicky naprosto klíčový a případný pokus o jeho využití pro politické účely by mohl významně ohrozit pověst Ruska jako důvěryhodného dodavatele," uvedl Hradil.

I Dohnal upozornil, že klíčová v tomto ohledu byla před několika lety změna smluvních vztahů ohledně plynu, kdy se u plynu pro Evropskou unii již nedá identifikovat, pro kterou zemi je určen. "A cena se už neodvozuje podle cen ropy, ale nakupujeme podle cen na burze v Rotterdamu. Tedy Rusko by muselo omezit dodávky plynu na Západ celkově a dočkat se tak masivního propadu tržeb," uvedl.

Analytik Purple Trading Štěpán Hájek upozornil, že by se případné ochlazení i obchodních vztahů nedotklo příliš ani přímých ruských investic v Česku. Jejich podíl je totiž podle něj přibližně 0,6 procenta. "Většina Rusů přitom investuje přes společnosti umístěné v daňových rájích, ale jinak se spíše z českého trhu stahují, podobně jako evropská část banky Sberbank," uvedl.

Pour upozornil, že loni Česko do Ruska vyvezlo zboží za 98,9 miliard korun, zatímco dovoz činil 67,4 miliard. Na straně vývozu se jednalo zejména o automobily a díly, výrobky strojírenského průmyslu a elektrické přístroje. "Při posuzování dopadu potenciálního omezení či přerušení zahraničního obchodu je důležité se zaměřit především na stranu exportu, protože přerušení dodávek např. ropy a plynu dokáže malá ekonomika typu ČR relativně snadno nahradit importem z jiných zemí (byť možná o něco dráže), zatímco hledat náhradní exportní destinace je mnohem složitější," upozornil.

Analytik Natland Petr Bartoň upozornil, že otázka bezpečnosti státu a odvolávání diplomatů mívá ve světě málokdy zásadní vliv na změnu obchodních vztahů. Nicméně případné zhoršení obchodních vztahů by se i podle něj nejvíce dotklo vývozců ve strojírenství. Zároveň i podle něj je malé riziko, že Rusko zastaví dodávky surovin. "Naštěstí je dnes relativně snadné nahradit dovoz těch nejdůležitějších ruských komodit. A to samo o sobě snižuje nebezpečí," uvedl.

Penta prodala podíl ve vydavatelství Petit Press. Získal ho fond spojený se Sorosem

22.04.2021

Společnost Petit Press je s 35 tituly druhým největším vydavatelstvím na Slovensku. Kromě celostátního deníku SME vydává regionální týdeník MY a řadu zájmových magazínů.

Většinovým vlastníkem vydavatelství Petit Press je od jeho založení v roce 1993 První Slovenská Investiční společnost (PSIS). Penta do mediálního domu vstoupila v roce 2014. Po jejím vstupu odešlo část redaktorů SME a založilo vlastní noviny Denník N.

Jako důvod svého odchodu Penta uvedla atraktivní nabídku, která vyřešila odlišný názor na strategii rozvoje i samotné vedení vydavatelství. "Naše působení v Petit Pressu pro nás bylo cennou zkušeností, hlavně z pohledu fungování digitálního předplatného, které jsme začali intenzivně rozvíjet v našem českém vydavatelství Vltava Labe Media," uvedl partner Penty Marián Slivovič.

Penta vstoupila do médií na Slovensku před sedmi lety, kdy získala tradiční vydavatelství 7PLUS s týdeníkem Plus 7 Dní a bulvárním deníkem Plus 1 Deň. Zároveň koupila vydavatelství Trend Holding vydávající ekonomický týdeník Trend. Obě firmy následně spojila a vytvořila společnost News and Media Holding (NMH).

Ta je v současnosti slovenským hráčem číslo jedna na trhu tištěných a on-line médií. Kromě NMH vlastní na Slovensku Penta spolu s Ringierem firmu United Classifieds, která je největším subjektem na trhu on-line inzerce. V Čechách Penta vlastní od roku 2015 vydavatelství Vltava Labe Media.

Fond MDIF vznikl v roce 1996 a je financovaný skupinou nadací a investorů. Aktuálně disponuje prostředky v objemu 240 milionů dolarů a spravuje mediální aktiva v hodnotě 114 milionů dolarů. Mezi největší podporovatele fondu patří Open Society Fundations miliardáře a filantropa Georga Sorose.

Nové byty v Praze zdražily o 5,5 procenta. Roste také zájem o místnost pro pracovny

22.04.2021

Z údajů developerských firem také vyplynulo, že počet prodaných bytů stoupl zhruba o tři pětiny na 2100, bylo jich nejvíce za posledních deset let. Počet bytů v nabídce developerů meziročně klesl více než o desetinu na 4200, což je nejméně za poslední tři roky.

"Hlad po pořízení nového bytu pokračuje, a to se odráží v průměrných prodejních cenách. Ať už jde o byt pro vlastní bydlení, či na investici. Nedostatečná nabídka, způsobená zdlouhavým povolováním nové výstavby, v kombinaci s rostoucími vstupy tlačí ceny vzhůru. Své nové majitele v posledních měsících navíc našly i dražší a velké byty, které mnohdy déle čekají na své kupce," uvedl předseda představenstva Skanska Reality Petr Michálek.

Proti konci loňského roku ceny novostaveb v hlavním městě vzrostly o čtyři procenta. Od poloviny roku 2015, kdy se cenový vývoj začal prudce lámat, stouply ceny nových bytů v Praze o 102 procent.

Podle kategorií prodali developeři nejvíce bytů dvoupokojových, a to 44 procent. Následovaly jednopokojové (23 procent), třípokojové (22 procent) a čtyřpokojové (11 procent). Z jednotlivých městských částí developeři prodali nejvíce bytů v Praze 5 (23 procent), Praze 9 (18 procent) a Praze 4 (16 procent). Naopak v Praze 1 a 2 to byla dohromady pouze tři procenta.

"V současnosti na trhu zaznamenáváme rekordně vysokou poptávku po novém bydlení. Nejvyšší za posledních deset let. Také v dalším období očekáváme, že zájem bude velký. Situaci však stále komplikuje nedostatečná nová rezidenční výstavba, která nestačí na potřeby veřejnosti včas a pružně reagovat. Důvod je pořád stejný, a to komplikované a zdlouhavé povolování nových projektů," doplnil předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

Nabídka neuspokojuje poptávku

Nejvíce bytů v nabídce developerů připadalo na Prahu 5 a Prahu 4, dohromady zhruba dvě pětiny. Proti minulým rokům se snížil podíl Prahy 9. Dříve byl zhruba pětinový, letos v prvním čtvrtletí asi desetinový. Na Prahu 1 připadlo s 28 byty 0,7 procenta.

"Situace začíná být kritická. Nová nabídka absolutně nestíhá pokrývat zvýšenou poptávku, proto je nyní na trhu nejméně bytů za poslední tři roky a kvůli tomu ceny nových bytů i nadále rostou. Pokud se nezmění situace s povolováním nových bytů a neodblokuje odpor místních samospráv k nové výstavbě, současný stav se lepšit nebude," sdělil majitel Central Group Dušan Kunovský.

Podle generálního ředitele společnosti Finep Tomáše Pardubického vzroste význam družstevního a nájemního bydlení. "I nadále chceme v této oblasti pokračovat ve spolupráci s bytovými fondy, které díky formě svého působení mohou nabídnout velmi zajímavý přístup k nájemnímu bydlení," dodal Pardubický.

Za prodaný byt se podle statistik Trigemy, Skanska Reality a Central Group považuje byt s vydaným územním rozhodnutím a minimálním rezervačním poplatkem 50 000 korun. Podle údajů konkurenčního Ekospolu, který používá jinou metodiku, ceny meziročně vzrostly o 2,1 procenta na 108 976 korun za metr čtvereční.

Zájem o pracovny

Kromě prodejních cen nových bytů roste také výše pronájmů za byty, které mají oddělenou pracovnu. Podle portálu Bezrealitky je za tím výhled na pokračující home office i po ukončení koronavirových opatření. 

"Stovky tisíc domácností se musely v posledních měsících vypořádat se situací, která je pravděpodobně každému z nás povědomá - na stávající ploše bytu zajistit prostor pro práci dvou dospělých a studium i trávení volného času dětí. Zajistit pro každého jeho vlastní místo, kde by nerušil ostatní a zároveň zde mohl pohodlně trávit několik hodin v kuse, však není jednoduché. České byty a často ani domy ve svých návrzích s dlouhodobou prací z domova příliš nepočítají," uvedl ředitel Bezrealitky Hendrik Meyer.

Zdaleka největší zájem o byty s pracovnou je v Praze a Brně - tedy městech, kde je nejvyšší hustota kancelářských prostor na obyvatele. Zvýšená poptávka tak umožňuje majitelům bytů chytře pracovat s cenou. Byty s pracovnou jsou tak zhruba nabízené zhruba o patnáct procent dráž než srovnatelné dispozice.

Poptávce se podle serveru Bezrealitky podřizují také majitelé. Ti, kteří pro pronájem rekonstruovali byty v posledních měsících, stále častěji počítají se stavební přípravou na pracovní místo. 

Vývoj průměrné ceny za m2 prodaných nových bytů v Praze (včetně DPH)

Období Cena (Kč) Meziroční změna (pct) 2. čtvrtletí 2013 54 308 3. čtvrtletí 2013 54 401 4. čtvrtletí 2013 54 738 1. čtvrtletí 2014 55 800 2. čtvrtletí 2014 55 500 2,2 3. čtvrtletí 2014 55 751 2,5 4. čtvrtletí 2014 56 177 2,6 1. čtvrtletí 2015 56 178 0,7 2. čtvrtletí 2015 55 555 0,1 3. čtvrtletí 2015 58 156 4,3 4. čtvrtletí 2015 59 885 6,6 1. čtvrtletí 2016 60 517 7,7 2. čtvrtletí 2016 65 922 18,7 3. čtvrtletí 2016 69 517 19,5 4. čtvrtletí 2016 71 567 19,5 1. čtvrtletí 2017 72 131 19,2 2. čtvrtletí 2017 75 791 15,0 3. čtvrtletí 2017 83 150 19,6 4. čtvrtletí 2017 85 223 19,1 1. čtvrtletí 2018 88 552 22,8 2. čtvrtletí 2018 94 000 24,0 3. čtvrtletí 2018 96 000 15,5 4. čtvrtletí 2018 101 091 18,6 1. čtvrtletí 2019 104 666 18,2 2. čtvrtletí 2019 102 058 8,6 3. čtvrtletí 2019 106 713 11,5 4. čtvrtletí 2019 105 561 4,4 1. čtvrtletí 2020 106 392 1,6 2. čtvrtletí 2020 108 261 6,1 3. čtvrtletí 2020 110 117 3,2 4. čtvrtletí 2020 107 877 2,2 1. čtvrtletí 2021 112 233 5,5

Zdroj: Trigema, Skanska Reality, Central Group

Škodí jaderná energetika klimatu? Brusel zatím nerozhodl, Česko zůstává v napětí

22.04.2021

Pokud chce Evropská unie snížit emise skleníkových plynů a zpomalit globální oteplování, bude muset investovat jen do sektorů, které jsou v tomto směru udržitelné a ohleduplné k životnímu prostředí.

Jejich seznam Evropská komise zveřejnila tento týden. Nachází se na něm například výroba elektřiny a tepla ze solární či větrné energie, produkce biopaliv, systémy pro zadržování vody nebo výroba baterií. 

Na zbrusu novém seznamu se nicméně zatím neobjevila ani jaderná energie, ani zemní plyn. Česko se tak dostává do složité situace. Do budoucna totiž sází na to, že právě jimi nahradí uhlí. 

Seznam označovaný jako taxonomie by měl investory motivovat k investicím do klimaticky příznivých odvětví, která jim komise doslova servíruje na talíři. Pozornost se upíná zejména k obnovitelným zdrojům energie, které Brusel dlouhodobě prosazuje.

"Nezbytnost rozvoje obnovitelných zdrojů, myšleno zejména solární a větrné energie, se v kontextu klimatických ambicí EU dnes v podstatě nezpochybňuje. Přesto je ten rozvoj velmi pomalý," upozornil analytik odborného energetického pracoviště EGÚ Brno Matěj Hrubý.

S urychlením rozvoje by mohla pomoci právě taxonomie, protože "špinavým zdrojům" omezuje přístup ke kapitálu. "Přijetí taxonomie tak může být chápáno jako pozitivní stimul, který rozvoj obnovitelných zdrojů urychlí," dodal Hrubý.

Taxonomie se dostala do centra pozornosti zejména kvůli dopadům na energetiku. Právě tento sektor je zodpovědný za 22 procent emisí skleníkových plynů v EU. Pokud se zohlední využití energie v ostatních sektorech ekonomiky, dělá to dokonce 75 procent.

Nad jádrem a zemním plynem visí otazník 

Skupina členských států včetně Česka na Evropskou komisi tento týden apelovala, aby do seznamu taxonomie zahrnula i zmíněnou jadernou energii a zemní plyn, neboť jsou pro ně nutné jako mezikrok na cestě k čistě zeleným zdrojům energie a pomohou jim s odklonem od uhlí.

Obávají se také, že jejich vynechání negativně dopadne na investice do těchto zdrojů, jelikož je taxonomie odkloní spíše k jejich zelenějším kolegům.

Jaderná energie a zemní plyn budí v evropské politické aréně vášně. Na jejich dopadu na životní prostředí a roli v ozelenění energetiky se totiž neshodnou ani politici, ani odborníci. Výstavba a provoz těchto zdrojů energie je nákladná a investice dlouhodobé. Komise se tedy rozhodla vyřešit tuto otázku později.

Co se týče jaderné energie, výzkumný unijní orgán Evropské komise nedávno dospěl k závěru, že ji lze považovat za udržitelnou. Analýza však ještě neskončila. Právě na její výsledky chce komise počkat.

Jádro má své příznivce i odpůrce

Seznam se setkal s kritikou poslanců Evropského parlamentu. "Komise tak dlouho lavírovala, co zahrnout, až nakonec představila vykuchaný dokument, který vzbuzuje víc otázek, než nabízí odpovědí," sdělil na dotaz redakce europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

"Podle mě si Evropa pod sebou svým ideologickým přístupem k jádru podřezává větev. Máme-li směřovat ke klimaticky neutrální Evropě, jen s obnovitelnými zdroji energie si nevystačíme," upozornil Vondra.

Zatímco Vondra jadernou energii podporuje, jeho slovenský kolega Martin Hojsík (Progresivní Slovensko) je k ní spíše skeptický. "Pokud odhlédneme od bezpečnostních rizik spojených s jadernou energií, obnovitelné zdroje energie včetně úložných řešení jsou stále dlouhodobě ekonomicky výhodnější variantou," prohlásil Hojsík.

K jaderné energii se kriticky staví i analytička Institutu pro evropskou politiku Europeum a Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová. "Pokud se podíváme na celý životní cyklus jaderné energie, pak nám nejenom vychází, že má větší uhlíkovou stopu než obnovitelné zdroje jako vítr a slunce, ale také způsobuje přílišné škody životnímu prostředí, například těžbou nebo nakládáním s radioaktivním odpadem," sdělila redakci.

Složitou otázkou je i zemní plyn. Předsedové vlád členských států se sice v prosinci loňského roku dohodli na tom, že plyn je přechodným zdrojem energie, na druhou stranu se jedná o fosilní palivo.

"Na základě našich výpočtů víme, že by bylo mimořádně nepragmatické označit oba zdroje jako neudržitelné. Jak zemní plyn, tak jádro mají své klady i zápory, nicméně lepší výchozí pozici má dnes zemní plyn," uvedl analytik Hrubý.

Energie z obnovitelných zdrojů nemusí stačit

Podle Hrubého energie z obnovitelných zdrojů na evropskou poptávku nevystačí a dovoz takového množství energie, který by rozdíl mezi produkcí a poptávkou vyrovnal, by nebyl proveditelný.

"Co udělat s rozdílem? Budeme takto masivně importovat? Odkud? V prvé řadě na to nejsou dimenzovány sítě. Navíc, celý evropský region bude postižen podobným problémem, a sice deficitem elektřiny. Nebude nikdo, kdo by nám elektřinu prodal za akceptovatelnou cenu," uvedl Hrubý s tím, že jaderná energie a zemní plyn tak budou ještě nějakou dobu součástí evropského energetického mixu.

Video: V počasí nás čekají extrémy: Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka

Nemalujme černé scénáře, ropa poteče dál, říká expert k narušení obchodu s Ruskem

22.04.2021

Ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin v pondělí varoval, že kauza výbuchu muničního areálu ve Vrběticích ovlivní z dlouhodobého hlediska většinu zásadních průmyslových sektorů, ve kterých jsou české firmy v Rusku aktivní. Tedy strojírenství, automobilový průmysl, energetika nebo chemický průmysl. V Rusku má podle Martina zastoupení více než 150 českých firem.

Ke svazu se přidala i Asociace exportérů, podle níž je míchání politiky a obchodu vždy ke škodě obchodu, byť se asociace domnívá, že česká vláda musí zaujmout jednoznačný a tvrdý postup. Z Česka se do Ruska vyvážejí hlavně stroje a dopravní prostředky, z toho nejvíce díly a příslušenství motorových vozidel. 

Narušení obchodu se obávají i samotné firmy, například strojírenský Kovosvit, který má od loňského roku ruského majitele. 

Strakonická strojírenská firma ČZ vyváží do Ruska asi 30 procent produkce. V Nižním Novgorodu také provozuje závod ČZ-Turbo-GAZ. "Předpokládáme, že naši politici jsou natolik rozumní, že nám nebudou kazit obchody. Některé sféry ekonomiky jsou vlivem koronaviru mimo hru, a o to víc bych se - být politiky - soustředil na to, aby zbytek ekonomiky ty výpadky nahradil," řekl mluvčí ČZ Jan Pěnkava. Řada podniků pak situaci odmítá komentovat, mimo jiné protože je podle nich na hodnocení příliš brzo.

Analytik ČSOB Petr Dufek přiznává, že z pohledu jednotlivých firem je obchod s Ruskem důležitý, z pohledu celého Česka ho ale nepovažuje za stěžejní. "Když pomineme loňský rok, který byl výrazně ovlivněný koronavirem, a vrátíme se do roku 2019, tak lze říct, že podíl obchodu s Ruskem není pro Česko nijak zásadní. Třeba na exportu z ČR se Rusko podílelo jen 2,3 procenty," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz.

"Nevíme, co je ve hře"

Podle něj je také v současné chvíli obecně předčasné cokoliv vyvozovat a malovat černé scénáře. "V tuto chvíli nevíme, co je vlastně ve hře," míní. Situaci zatím nechce srovnávat ani s dobou po ruské anexi poloostrovu Krym, v reakci na což členské země Evropské unie zavedly sankce. Ty platí dodnes.

Problémy ve vzájemném obchodě by podle něj navíc poškodily obě strany, a tak jsou pro Česko i Rusku nežádoucí. "Na druhou stranu komplikace už vznikají nepochybně tím, že část českého zastoupení - včetně obchodního - musela z Ruska nuceně odejít," připomněl analytik. 

Vláda kvůli výbuchu ve Vrběticích, do kterého byli podle českých bezpečnostních složek zapojeni dva ruští agenti, vyhostila osmnáct zaměstnanců ruské ambasády napojených na tajné služby. Moskva na to reagovala vyhoštěním dvaceti zaměstnanců české ambasády, což podle ministra vnitra Jana Hamáčka (za ČSSD) velvyslanectví v podstatě paralyzovalo, protože skončil celý jeho politický i hospodářský úsek. 

Dufek se také nedomnívá, že by situace eskalovala do takové míry, že by byl ochromen dovoz ropy a zemního plynu z Ruska. "Česko jako unijní země má navíc možnost diverzifikovat zdroje," dodává expert.

Analytik České spořitelny David Navrátil ale označuje vysokou závislost republiky na importu těchto surovin z Ruska za dlouhodobé bezpečnostní riziko.

"Výbuch v diplomatických vztazích mezi ČR a Ruskem bude mít pravděpodobně i ekonomické dopady. Dovozy z Ruska představovaly cca tři procenta z celkových dovozů, což není nijak výrazný podíl. Nicméně dovozy jsou výrazně vychýlené směrem k surovinám," řekl pro Aktuálně.cz. 

U vývozů do Ruska, které v roce 2019 před vypuknutím koronavirové pandemie dosáhly asi 99 miliard korun, je podle něj výhodou, že nejsou výrazně zaměřeny jen na jednu položku. "Přesměrování vývozů do jiných zemí nebude tak nákladné. Pokud by došlo k zákazu přímých vývozů do Ruska, tak po zohlednění o dovozní náročnost, by byl dopad max jedno procento HDP (v případě nulového přesměrování vývozů)," odhaduje Navrátil.

Přímé vývozy z Česka do Ruska a dovozy z Ruska do Česka v roce 2019

Druh zboží Vývoz do Ruska Jaký podíl z celkových vývozů daného zboží z Česka tvořil vývoz do Ruska Dovoz z Ruska Jaký podíl z celkových dovozů daného zboží do Česka tvořil dovoz z Ruska Potraviny a zvířata 2 mld. Kč 2 % 0 mld. Kč 0 % Nápoje a tabák 1 mld. Kč 2 % 0 mld. Kč 0 % Suroviny bez paliv 1 mld. Kč 1 % 3 mld. Kč 3 % Minerální paliva 0 mld. Kč 0 % 79 mld. Kč 35 % Živočišné a rostlinné oleje 0 mld. Kč 0 % 0 mld. Kč 0 % Chemikálie 9 mld. Kč 3 % 9 mld. Kč 2 % Tržní výrobky 10 mld. Kč 2 % 13 mld. Kč 2 % Stroje a dopravní prostředky 66 mld. Kč 2 % 10 mld. Kč 0 % Průmyslové spotřební zboží 10 mld. Kč 2 % 1 mld. Kč 0 % Ostatní  0 mld. Kč 0 % 0 mld. Kč 0 % Celkem 99 mld. Kč 2 % 115 mld. Kč 3 %

Zdroj: Česká spořitelna

Video: Vyhoštění Rusové odlétali z Terminálu 3. Celý ho zaplnili zavazadly

Mák v obchodech je plný zakázaného morfinu a kovů. V testu propadla polovina vzorků

21.04.2021

Mák v nezralých makovicích obsahuje až 80 opiových alkaloidů, mezi ty nejznámější patří návyková látka morfin. Podle ministerstva zemědělství se obsah morfinu v semenech potravinářského máku pohybuje do 20 mg na kilogram. 

Přestože jsou odrůdy českého potravinářského modrého máku vyšlechtěny tak, aby v nich byl obsah morfinu nízký, a v samotných semenech se alkaloidy nenacházejí, můžou se do nich dostat spolu s makovinou.

"Celkový součet morfinových alkaloidů přípustných v potravinářském máku limituje maková vyhláška na 25 mg na kilogram. Kvůli vyšším hodnotám tak šest vzorků celého i mletého máku zcela propadlo," ukazují výsledky spotřebitelského časopisu dTest.

Náchylné ke žluknutí

U mletého máku zákazníci mohou narazit na horší kvalitu, jelikož požadavky vyhlášky na čistotu se na něj nevztahují. "Senzoricky tak bude pravděpodobně vždy horší a také náchylnější ke žluknutí," píše se dále v analýze od dTestu.

Zpravidla je ošetřený takzvanou termostabilizací. Jde o úpravu mletých semen horkou párou, která má zabránit nechtěným chemickým procesům v porušených semenech a zhoršování jejich kvality. Kromě toho tento proces snižuje obsah morfinu, kodeinu a dalších opiových alkaloidů. Zároveň ale může negativně ovlivnit chuť a vůni výrobku.

"Mezi deseti vzorky mletého máku, které jsme otestovali, deklarovaly termostabilizaci všechny vyjma jednoho. Šest z nich zároveň uvádělo jako původ Česko, tři zemi původu neuváděly," uvádí šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.

Vlhkost a tuk

Vyhláška stanovuje mimo jiné nejvyšší povolený obsah vlhkosti, jehož smyslem je zabránit množení mikroorganismů. Dále pak maximální podíly nežádoucích příměsí, jako jsou například nečistoty nejrůznějšího charakteru, semena jiného máku a jiných plevelných či jedovatých rostlin. 

"Polovina výrobků neměla se splněním požadavků větší problémy, čtyři si však odnesly dostatečné hodnocení, protože některé z předepsaných kritérií nedodržely. Nesplnění byť jediného se pak negativně projevilo na celkovém hodnocení jakosti," vysvětluje Hoffmannová. Příliš vysokou vlhkost dTest zjistil u máku bio nebio nebo u vzorků Allnature Mák modrý Bio a Country Life Mák modrý Bio. 

Tučná semena máku obsahují olej. Nejméně i nejvíce tuku dTest zjistil u celého máku - bio nebio (39,1 procenta) a Country Life (47 procent). V testu však nešlo jen o obsah, ale také o kvalitu tuku. V laboratoři tak došlo na stanovení takzvaného čísla kyselosti, které udává stupeň rozkladu tuku.

Asi desetinásobně vyšší číslo kyselosti ve srovnání s ostatními odhalil dTest u Natura Mák modrý mletý. Za vysokým číslem kyselosti může stát například nezralost semen, jejich poškození či nevhodné skladovací podmínky. Žádný ze vzorků ovšem svojí hodnotou nevybočoval z normálu.

Pět týdnů dovolené si Česko nemůže dovolit. Nechte lidi odpočinout, vyzývala Maláčová

21.04.2021

Komunističtí poslanci prosazují prodloužení dovolené novelou zákoníku práce z nynějších nejméně čtyř na minimálně pět týdnů. Stejně jako začátkem března ani dnes sněmovna schvalování předlohy nedokončila. Kdy se k ní opět vrátí, zatím není jasné. 

Kritici delší dovolené poukazují na dopady na zaměstnavatele, kteří se nyní navíc potýkají s koronavirovou krizí. "Návrh zákona je v této době mimořádně nešťastný a mimořádně špatný," řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Poslanec ANO a podnikatel Jiří Bláha varoval, že zaměstnavatelé nové zaměstnance nabírat nebudou, bude více přesčasů a větší tlak na zvýšení výkonu.

"Založit ekonomiku na levné pracovní síle, na tom, že budu lidi sdírat z kůže, nenechám je odpočinout, nenechám je nabrat sílu, nenechám je zvyšovat svou produktivitu, je prostě špatně," hájila prodloužení dovolené ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Její vyjádření vyvolalo řadu reakcí. Podnikatel Pavel Juříček (ANO) se ohradil proti tomu, že se o zaměstnavatelích mluví jako o novodobých otrokářích. Lidovec Vít Kaňkovský uvedl, že si připadá jako na sjezdu komsomolu v Moskvě před 35 lety, slova ministryně označil za nehorázná.

Právě sociální demokracie předložila podobný návrh, ve kterém kromě delší dovolené navrhovala ještě zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně. A také navýšení minimální mzdy. Vláda tento návrh nepřijala.

Dovolená navíc = výdaje 26 miliard 

Hospodářská komora na základě průzkumu mezi šesti stovkami zaměstnavatelů uvedla, že při delší dovolené by podniky přehodnotily mzdovou a sociální politiku, zrušily by poskytování dovolené navíc a zvážily by snížení počtu dnů zdravotního volna. Prodloužení dovolené by dopadlo podle komory zejména na menší firmy.

"Podle analýz Hospodářské komory zaměstnavatelé za týden dovolené navíc zaplatí dalších až 26 miliard korun ročně. Přitom tyto výdaje budou už trvalé," upozornila v tiskové zprávě.

Poslanec KSČM Stanislav Grospič za předkladatele uvedl, že komunisté vnímají dopady koronavirové krize. Proto jsou připraveni navrhnout dvouletý odklad účinnosti novely. Předkladatelé návrhu na prodloužení zákonné dovolené poukazují na to, že státní zaměstnanci už pět týdnů volna mají. Ostatní pracovníky podle nich nynější úprava poškozuje.

Podle Andrey Linhartové Palánové z poradenské společnosti PwC jsou prodloužení zákonem stanovené délky dovolené, zkrácení pracovní doby i zvýšení minimální mzdy možná atraktivní kroky, ovšem přichází v ekonomicky zcela nevhodnou dobu.

"Náklady na navržené změny totiž nese zaměstnavatel a řada z nich je již dnes v pozici, kterou jim nelze závidět. Ve výsledku by tato změna mohla zaměstnancům dokonce ještě uškodit. Majitele firem by totiž mohly rostoucí náklady na zaměstnance v době krize přivádět na myšlenky, jako je snižování stavu nebo hledání nežádoucích úprav vztahu se zaměstnanci. Možnou úlevou pro firmy i zaměstnance by v této době mohl být například funkční kurzarbeit," míní Linhartová Palánová.   

Podobný názor má Martin Jánský z personální společnosti Randstad. "V uzákonění pětitýdenní dovolené velký smysl nevidím. U nevýrobních oborů je pět týdnů dovolené v podstatě standardem již delší dobu a u výrobních firem odhaduji, že 60 až 70 procent z nich dovolenou v této délce svým zaměstnancům nabízí. Pro firmy je to jeden z benefitů, kterým se snaží přilákat kvalitní lidi, a byly by samy proti sobě, kdyby to nedělaly. Z našich průzkumů navíc víme, že možnost více dní placeného volna či dovolené je jednou z priorit českých zaměstnanců a tomu pak také odpovídá 'nabídka' ze strany zaměstnavatelů," říká Jánský. 

Podle Jaroslavy Rezlerové, generální ředitelky ManpowerGroup, jsou občas uchazeči o práci dost překvapeni, když nějaká firma nenabízí dovolenou navíc, a mnozí dokonce ani nevědí, že podle zákona je nárok pouze na čtyři týdny.

"Přímé finanční dopady to má především tam, kde práce nepočká a za člověka na dovolené se musí najímat náhrada, jako například ve výrobě, prodeji, občanských službách. Někde to ale bohužel funguje tak, že práci během dovolené neudělá nikdo jiný a zaměstnanec si po dovolené musí volno vlastně napracovat tím, že vyřizuje věci, které se během dovolené nakupily," uvedla Rezlerová.

Také Svaz průmyslu a dopravy ČR zavedení pátého týdne dovolené zásadně odmítá. "Vláda několikrát potvrdila, naposledy 19. dubna při nesouhlasném stanovisku ke sněmovnímu tisku, že tak zásadní úprava, která má dopad na národní hospodářství, se musí nejdřív prodiskutovat na tripartitě se všemi partnery, což se nestalo. Proto nás toto načasování zaráží. Je to netransparentní a neobvyklý postup. Trochu to působí, že návrh má odvrátit pozornost od jiných aktuálních věcí," říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Připomíná, že zaměstnavatelé přistoupili v poslední době na mnoho kompromisů. Firmy během pandemie dobrovolně přijaly velice nákladná opatření, aby ochránily zdraví svých zaměstnanců, aktivně se zapojily do testování a nabízejí pomoc i s očkováním. 

"Už teď žijeme na dluh, který budou splácet i naše děti. Jakékoliv další zatěžování ekonomiky po pandemii je teď naprosto nesmyslné. Místo úvah o pátém týdnu dovolené by poslanci raději měli řešit restart ekonomiky a průmyslu, který všichni potřebujeme pro opětovný návrat k normálnímu životu," doplňuje Jan Rafaj.

A co na to zaměstnanci? Podle průzkumu společnosti Edenred by s týdnem dovolené navíc naložili následovně. Nejraději by jeli k moři nebo by si dny nového volna nechali na případné nemoci, ošetřování či jiné mimořádné příležitosti.

Třetině Čechů se v pandemii zhoršilo připojení. Za rychlý internet si klidně připlatí

21.04.2021

V souvislosti s pandemií koronaviru se zvýšil podíl domácností, které využívají připojení pro práci z domova, o 29 procentních bodů na 77 procent. Celkem 56 procent z dotázaných domácností používá internet pro on-line výuku.

"Málokdo si před rokem dokázal představit, jak téměř ze dne na den vzroste význam internetového připojení v našich domácnostech. Kdy se na home office přemístí nemalá část kancelářské populace, a kdy se ve stejný čas zastaví život ve školách a výuka se přesune do on-line režimu. V těchto časech se domácí internetové připojení stalo kritickým nástrojem, bez kterého se školní výuka a práce z domova neobejde. Oproti loňsku a v kontextu pandemie tak pozorujeme významný posun na trhu," uvedl partner Grant Thornton Advisory Zbyněk Bolcek.

Kontinuálně roste poptávka domácností po superrychlém internetu, který chce 58 procent respondentů. Zároveň se zvyšuje i ochota si za tyto vyšší rychlosti připlatit, 45 procent lidí je ochotno ke svým současným výdajům za internet připlatit v průměru dalších 275 korun měsíčně.

Obvyklá měsíční platba za připojení bez ohledu na rychlost se pohybuje v rozmezí 350 až 500 Kč (43 procent respondentů), nicméně zde existují významné regionální rozdíly, kdy k nejdražším krajům patří Praha a Karlovarský kraj (36 procent respondentů platí více než 500 Kč), k nejlevnějším krajům patří naopak Jihočeský a Plzeňský kraj (77 procent, resp. 55 procent respondentů platí méně než 350 Kč).

Bezdrátové připojení zůstává mezi uživateli i přes pokles dominantní s podílem 38 procent, roste ale podíl optických přípojek s rychlostí až jeden Gbit/s, které využívá 21 procent lidí. Naopak pozvolna klesá kabelový internet, který má podíl 29 procent.

Dubaj a Hurgada. Češi si z lockdownu moc nedělali, ukazují "covid destinace" z Ruzyně

21.04.2021

Koronavirová krize v Česku naplno vypukla loni v březnu. Meziroční 90procentní pokles v prvním čtvrtletí je tak z velké částí ještě v porovnání s předkrizovým stavem. Krize výrazně proměnila i vytížení jednotlivých destinací.

Zatímco loni cestující z Prahy nejčastěji mířili do Londýna nebo Moskvy, nyní byla nejoblíbenější destinací Dubaj. Následoval Amsterdam a egyptská Hurgada. Letiště během letošního čtvrtletí odbavilo celkem 6943 letů.

V následujících týdnech by se situace měla postupně mírně zlepšovat, někteří dopravci plánují obnovení spojů.

V současnosti na letišti fungují pravidelné linky asi 20 dopravců do více než 30 destinací. Jsou mezi nimi spoje do důležitých evropských měst jako Amsterdam, Paříž nebo Frankfurt, které fungují jako klíčové přestupní body. K dispozici jsou také přímé lety například do Egypta, na Kanárské ostrovy nebo do španělské Malagy, na Madeiru či Lisabonu.

Z dálkových linek pokračují lety do Dubaje nebo Dauhá. Od dubna je také v letovém řádu nově až šest spojů týdne od Turkish Airlines do Istanbulu. Zcela novou linku do Bukurešti pak plánuje spustit Blue Air, další novinkou bude také od května linka AnadoluJet do Antalyie.

Dubaj přitom Češi často využívali jako přestupní destinaci, například na Maledivy. Data tamního ministerstva cestovního ruchu ukázala, že Česko v prvním čtvrtletí patřilo mezi desítku zemí, z nichž na Maledivy přijíždí nejvíce turistů. Za první dva měsíce navštívilo tento ostrovní stát v Indickém oceánu přes 4600 lidí Čechů, loni šlo za celý leden a únor o celkem 3540 lidí.

V následujících týdnech a měsících letiště očekává postupné obnovování spojů do dalších letních destinací, mimo jiné například do Chorvatska, Řecka nebo na Maltu. "S leteckými společnostmi jsme v kontaktu a další linky po Evropě by se mohly obnovit v závislosti na vývoji situace. Pokud se začnou některé podmínky uvolňovat a zjednodušovat, aerolinky reagují na zvýšenou poptávku velmi rychle," vysvětlila mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.

Klíčová je pro dopravce především poptávka cestujících. Letiště je podle mluvčí na posilování provozu připraveno.

Útlum letecké dopravy se projevil i letovém provozu v tuzemské vzdušném prostoru. V prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenali letoví dispečeři na českém nebi 44 120 letů, což je o 74 procent méně než při předkrizovém vývoji v roce 2019.

Pandemie omezovala letectví po většinu loňského roku. Pražské letiště Václava Havla tak loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což byl meziroční propad o 79 procent. Zároveň to byl nejnižší počet cestujících za posledních 25 let.

Milion Čechů už žije s břemenem hypotéky. Bojí se ztráty práce, rozvod není problém

21.04.2021

Hypotéku má nyní 16 procent Čechů, kteří většinou splácí 1 až 2 miliony korun. Dalších 13 procent úvěr na bydlení plánuje. Tito lidé už počítají s tím, že si budou muset půjčit víc, tedy 2 až 3 miliony korun, kvůli vyšším cenám nemovitostí. Hypotéku na více než pět milionů korun mají nebo si plánují vzít nejčastěji lidé z Prahy.

"Lidé si jsou vědomi, že ceny nemovitostí rostou. Nejdražší jsou obecně nemovitosti v Praze, ale ceny za metr čtvereční znatelně narostly i v dalších městech a jejich blízkých okolích, z nichž je do měst dobrá dostupnost," upozornil hlavní poradce Česká bankovní asociace (ČBA) Vladimír Staňura. 

Jak dále vyplynulo z březnového průzkumu společnosti Ipsos pro ČBA je hypotéka jednoznačně nejžádanější způsob financování bydlení, a to pro 53 procent dotázaných. Pětina Čechů využívá stavební spoření, převážně ovšem na rekonstrukci. Vlastní úspory míří většinou na vybavení nové domácnosti.

"Lidé, kteří hypotéku teprve plánují, s ní taktéž často plánují financovat investiční nemovitost či pozemek, na kterém chtějí postavit vlastní bydlení. V obou případech to bylo 13 procent dotázaných," komentoval výsledky průzkumu specialista agentury Ipsos pro finanční trh Michal Straka.

Hlavním kritériem při výběru nemovitosti je pro vlastníky hypotéky atraktivita lokality (50 procent), blízkost k ostatním členům rodiny (47 procent) a velikost nemovitosti (43 procent).

Nejoblíbenější je pětiletá fixace úrokové sazby, volí jí 57 procent lidí. Na druhém místě je tříletá fixace, na třetím desetiletá. "Doporučoval bych tu desetiletou fixaci, která je výhodná jak pro žadatele, protože si zafixují současnou nízkou sazby, ale i pro banky, které mají větší jistotu, že jim klient zůstane," uvedl Vladimír Staňura.

Doplnil, že v současné době, kdy se úrokové sazby pohybují kolem 2 procent jsme zapomněli, že v minulosti byly mnohem vyšší - i 5, 6 procent. "A že opět porostou je téměř jasné. Těžko se dá ale nyní predikovat, na jakou hranici se dostanou," dodal hlavní poradce ČBA. 

Zatímco v minulosti při výběru vhodné hypotéky dali lidé především na doporučení finančního poradce, nyní si lidé často berou úvěr právě podle výše úrokové sazby. 

Třetina těch, kdo nyní hypotéku vlastní, na její splátku odvádí více než pětinu z čistého měsíčního příjmu domácnosti. Pětina pak odvání 21 až 30 procent příjmů na měsíční splátku a desetina víc než 30 procent.

Obecně Češi vidí největší riziko pro schopnost hypotéku splácet nezaměstnanost (54 procent). Podle Vladimíra Staňury je zajímavé nízké procento spojené s rozchodem či rozvodem (16 procent), neboť to z praxe bývá daleko častějším problémem. 

Starší lidé ve věku 66 až 79 let se obávají hlavně nemoci nebo úmrtí jednoho ze spoludlužníků. 

Nevýkonné (tedy nesplácené) úvěry v případě hypotečních úvěrů podle statistik ČNB zůstaly v meziročním srovnání na stejné úrovni (0,91 procenta). "V porovnání s EU, kde je průměr kolem tří procent, patříme k premiantům ve splácení svých závazků," upozornil Staňura.

Čína bojkotuje módní firmy ze Západu. Značky si ji kvůli ztrátám udobří, míní experti

21.04.2021

Pro švédskou značku H&M představuje východoasijský stát čtvrtý největší trh - po Německu, Spojených státech a Velké Británii. Loni jí Čína na tržbách přinesla 2,9 miliardy švédských korun (7,5 miliardy korun). Firma Nike má pak podle agentury AP v Číně třetí největší trh po Severní Americe a Evropě.

Asijská země je důležitá i pro ostatní západní oděvní společnosti, které teď  také čelí bojkotu. Mezi nimi třeba Adidas, Converse, Tommy Hilfiger nebo Calvin Klein.

"Vzhledem k enormní důležitosti čínského trhu očekávám, že se oděvní značky pokusí situaci deeskalovat. Apel čínských úřadů dokáže skutečně citelně přispět ke snížení nákupů těchto produktů ze strany tamních domácností," míní analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Například firma H&M už se nechala slyšet, že chce důvěru čínských zákazníků získat zpět. Podnik loni vyjádřil znepokojení po zprávách o nucené práci  muslimských Ujgurů v západočínské provincii Sin-ťiang. Zároveň tehdy uvedl, že ze Sin-ťiangu přestane dovážet bavlnu. Čína kvůli zacházení s Ujgury dlouhodobě čelí kritice i od západních politiků nebo lidskoprávních aktivistů. Peking obvinění, že příslušníky etnické menšiny zadržuje a mučí v táborech, odmítá.

K bojkotu značky H&M vyzvali v březnu někteří uživatelé sociální sítě Weibo a spolupráci s ní i s firmou Nike přerušily nejméně dvě čínské filmové hvězdy. Produkty H&M také například zmizely z portálu Tmall, který spadá pod internetového prodejce Alibaba. Podle agentury AP se přitom v Číně více než pětina veškerých nákupů uskuteční právě on-line.

Pfeiler k tomu dodává, že internetové platformy představují do budoucna klíčový prodejní kanál. "A právě tyto digitální kanály dokáže Peking velmi efektivně kontrolovat," upozorňuje expert. 

Jedna z nejtvrdších odvet

Výkonný ředitel analytické společnosti China Market Research Group Shaun Rein čínskou odvetu mířenou proti švédskému řetězci označil za jednu z nejtvrdších, které v posledních letech v Číně vůči západní společnosti pozoroval. Analytik Richard Chamberlain ze společnosti RBC Capital Markets se tak domnívá, že v krátkodobém horizontu může H&M zakusit ohledně tržeb na rozsáhlém čínském trhu negativní dopad.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček proto míní, že H&M i další značky raději zavřou oči před tím, co se děje kolem Ujgurů, než aby riskovaly výrazné ztráty.

"Není se čemu divit. Firmy v prvé řadě slouží k vytváření zisků. Prosazování lidských práv může být součástí firemních kultur, ale nejedná se o prvořadý úkol. Jelikož nelze očekávat, že postoje H&M či Nike osloví spotřebitele na západních trzích natolik, že by to kompenzovalo ztráty v Číně, pravděpodobně dojde k postupnému přehodnocení celé záležitosti," míní Křeček.

Také podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně záleží na tom, jak moc by Západ ocenil, že se značky Číně "postavily". "Pokud by za každých deset bojkotem ztracených Číňanů získaly jedenáct zákazníků ve zbytku světa, kteří budou naopak oceňovat 'společenskou odpovědnost' Nike a H&M, pak se jednoduše umírnění kritiky Číny firmám nevyplatí ani byznysově, natož reputačně," domnívá se.

Řada módních značek se navíc v současné době potýká s finančními problémy kvůli pandemii. Třeba zmiňovaný švédský prodejce oděvů H&M vykázal za první čtvrtletí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 1,39 miliardy švédských korun (3,55 miliardy korun). Firma musela kvůli protipandemickým uzávěrám zavřít mnoho svých obchodů.

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to genocida, říká Klimeš (video z roku 2019)

Takový zájem o hypotéky banky nezažily. Lidé s úvěrem spěchají, bojí se vyšších sazeb

20.04.2021

"Pokud jsme o únoru a lednu letošního roku hovořili jako o velmi úspěšných až rekordních měsících, tak březen je jednoznačně 'nej' měsícem v celé historii hypoindexu. A to platí ve všech sledovaných oblastech. Počínaje objemem všech poskytnutých hypoték ve výši 44,72 miliardy korun přes jejich počet, který dosáhl 14 401 kusů, až po průměrnou výši poskytnuté hypotéky s hodnotou 3 105 568 korun," uvedl Jiří Sýkora, hypoteční specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.

Jediné, co není "nej", je průměrná úroková sazba, která v březnu zamířila nepatrně vzhůru na 1,94 procenta, z únorových 1,93 procenta. Nabídkové sazby hypoték již rostou napříč trhem a v následujících měsících se tak dá podle expertů očekávat další růst průměrné sazby. 

"Za obrovským zájmem lidí o získání nové hypotéky stojí řada informací od analytiků i samotných bank, že sazby hypoték půjdou již pomalu nahoru. V rekordních počtech se však projevuje hlavně zájem lidí o refinancování existujícího hypotečního úvěru. S ohledem na vývoj, který začal již v minulém měsíci, lze očekávat, že ruku v ruce s tím, jak budou sazby hypoték pomalu růst, budou naopak pomalu klesat počty a objemy poskytnutých hypoték," dodal Jiří Sýkora. 

Zdražování úvěrů už začalo

Nabídkové sazby hypoték již zvýšila většina bank. V posledních týdnech vzrostly sazby v Air Bank, Equa bank, mBank, Sberbank, ve skupině ČSOB či Komerční bance, ve Fio bance, také v Raiffeisenbank a v Moneta Money Bank. Ke změně sazeb došlo i v bance Creditas, která navýšila sazbu u delší fixace.

Další zvyšování hypotečních sazeb banky navíc během následujících měsíců vzhledem k růstu cen zdrojů na mezibankovním trhu nevylučují.

"I když budou v následujících měsících úrokové sazby pokračovat v pozvolném růstu, o hypotéky bude i letos velký zájem. Pokud dojde k rozvolnění vládních opatření a podaří se rychle proočkovat většinu populace, mohla by se možnost vzít si úvěr na bydlení rozšířit i na obory, které byly momentálně z úvěrování vyloučené kvůli uzavřenému sektoru podnikání," tvrdí Veronika Hegrová z on-line sjednávače hypoték Hyponamíru.cz

Podle ní za neutuchajícím zájmem o hypotéky stojí kromě stále nízkých úrokových sazeb také menší obava Čechů ze ztráty pravidelného příjmu. Nezaměstnanost se totiž drží na velmi nízké úrovni a s příchodem jara roste nabídka sezonních prací. 

"Zároveň se někteří lidé začínají obávat vyšší inflace, která znehodnotí jejich dosavadní úspory připravené na pořízení vlastního bydlení. Proto se mnozí Češi rozhodli již dále nečekat a nakupovali," myslí si Hegrová.

Podle vedení ČSOB zájmu pomohlo i loňské zrušení daně z nabytí nemovitosti. "Češi navíc nemovitosti kupují i jako bezpečnou investici v nejisté době. Navzdory pandemii přetrvává také velmi vysoká kvalita úvěrového portfolia, podíl úvěrů v selhání se drží na velmi nízké úrovni a drtivá většina klientů bez problémů své závazky splácí. Zároveň rekordně spoří, nejezdí na dovolené a neutrácí. Pozornost lidí se prostě obrátila k bydlení a naše březnová čísla to potvrzují," říká Jan Sadil, člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail.

Podle něj skupina ČSOB v březnu schválila hypotéky v objemu 14,62 miliardy korun, což je o zhruba dvě miliardy více než za celý první kvartál v minulém roce. Výrazný nárůst zaznamenala nejen v objemu, ale i v počtu schválených hypoték, který se v letošním prvním kvartálu meziročně více než zdvojnásobil.

Téměř všechny banky jsou tak nyní extrémně zahlcené zpracováním stovek žádostí o hypoteční úvěry a doba schvalování se stejně jako ke konci minulého roku prodloužila a nyní se počítá v týdnech.

Na nižší ceny nemovitostí zatím zapomeňme

Průměrná výše hypotéky, která překonala tři miliony korun, naznačuje, že tlak na růst cen nemovitostí nepolevuje. "Aktuální data Českého statistického úřadu ze stavebnictví navíc ukazují, že klesá nejen počet dokončených, ale i počet zahájených bytů, což se časem odrazí i v nabídce nového bydlení. Dá se proto očekávat, že tlak na růst ceny nemovitostí ještě zesílí," míní Jiří Sýkora.

Jak říká Kryštof Kubajko z realitního portálu Videobydlení.cz, zájem o nemovitosti je stále obrovský. V nabídce realitních kanceláří se často neohřejí ani inzeráty, které by před pár lety nikdo ani nerozkliknul, a majitelé by museli požadovanou cenu snižovat.

"Kombinace nedostatečné výstavby, špatné stavební legislativy, neschopnosti schválení mnoha územních plánů dlouhodobě zvyšují ceny i méně kvalitních nemovitostí. Koupit si pozemek nebo jinou nemovitost se stále vyplatí. I přes relativně vysoké ceny se jedná o dobrou investici do budoucna, a to jak pro další pronajímání, tak pro vlastní bydlení," domnívá se Kubajko. 

Podobné zkušenosti mají v Century 21. "Nabídka bytů na prodej je omezená a zájem o koupi je velký. U zajímavých bytů k prodeji evidují realitní kanceláře desítky zájemců. Nejžádanější jsou dlouhodobě byty 2+kk, u lokality dávají lidé přednost dobré dostupnosti do centra, bytům na metru a nově také na okraji Prahy, kde jsou byty cenově dostupnější," říká Barbora Merknerová z Century 21.

Podle ní lze zájem o koupi nemovitosti očekávat i v nejbližších měsících, i když ceny prodejů dále rostou. "Stále výhodné hypoteční úvěry zájemce motivují ke koupi. Je zde také oprávněná obava kupujících, že ceny bytů na prodej se budou dále zvyšovat," uzavírá Barbora Merknerová. 

ČNB bude moci nařizovat, jak má být hypotéka nastavena

Hypoteční trh může v budoucnu ovlivnit také nový zákon, který dává větší pravomoce do rukou centrální banky. Poslanecká sněmovna na konci března schválila novelu zákona o České národní bance (ČNB). Banka bude moci stanovit limity úvěrových ukazatelů, které doposud pouze doporučovala.

Nová pravidla centrální bance umožní dodržování limitů vymáhat a případně i uložit pokutu za nedodržování, a to až do výše 10 milionů korun. Novelu zákona o ČNB musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Účinnosti by se tak mohla dočkat již na podzim letošního roku.

Zakažme české pivo, nabádá šéf ruské organizace. Chce odvetu za vyhoštění diplomatů

20.04.2021

Rusové podle Chamzajeva dokáží údajně bez alkoholu žít a zákaz pomůže snížit jeho popularitu, uvedl server Ria Novosti.

"V Rusku konzumujeme asi osm miliard litrů piva ročně, jde i o určité procento českého piva. Je třeba ho zakázat, ať si ho konzumují sami," dodal Chamzajev s tím, že Češi se následně probudí a poučí se.

Praha v reakci na závěry tajných služeb o ruské vině za výbuch v muničním skladu ve Vrběticích, při němž v roce 2014 zahynuli dva lidé, vyhostila 18 zaměstnanců ruské ambasády. Rusko v odvetě poslalo domů 20 lidí z českého velvyslanectví v Moskvě. Premiér Andrej Babiš (ANO) to označil za "nepřijatelné a bezprecedentní" a uvedl, že už jednali s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) o dalším postupu. 

Rusko je z hlediska agrárního obchodu pro Česko druhý nejdůležitější trh ze zemí mimo EU po Velké Británii. Dlouhodobě se tam daří kromě piva vyvážet také mák nebo chmel. "Čísla mohou neustále růst, a to pokud budou mít české firmy nejen skvělé pivo, ale i tah na branku a obchodního ducha," uvedla ještě v únoru agrární diplomatka Nikola Hrušková.

České pivo se podle ministerstva zemědělství prodává v Rusku skoro samo, řetězce o něj mají zájem. V rámci přizpůsobení se trhu je ale největší poptávka po balení v plechu, protože lahve prodražují logistiku.

"Důležitý je design obalu odkazující na Českou republiku a také doba trvanlivosti ideálně alespoň půl roku. Klíčem celého úspěchu je ale, jako ve všech jiných oborech, cena," dodal úřad.

V roce 2015 dominovaly exportu sudy a lahve, nyní jde již o plech. Loni se piva v plechovkách vyvezlo za 550 milionů Kč, desetinásobek proti době před šesti lety. Perspektivou jsou pak podle něj nealkoholické a ochucené varianty piv. V roce 2016 se do východního státu z ČR nevyvážilo pito vůbec, loni za 7,6 milionu Kč.

Některé české značky se však nespoléhají na měnící se podmínky dovozních povolení a pivo vyrábějí licenčně přímo v Rusku. 

Například Staropramen Světlý se v Rusku vyrábí v licenci od listopadu roku 1999. Licenční výrobu pivovar Klin, který je od roku 1999 součástí SUN Interbrew. SUN Interbrew má v Rusku 14,3procentní tržní podíl a je druhou největší pivovarskou skupinou na trhu. 

Velkopopovický Kozel byl na ruský trh v rámci licenční výroby uveden v roce 2002. 

Google spustil v Česku projekt News Showcase. Spolupracuje na něm i s Aktuálně.cz

20.04.2021

Licenční program je výsledkem tlaku EU a dalších zemí na to, aby technologické firmy platily za autorský obsah, který využívají ve svých službách.

Showcase zpřístupní čtenářům texty spolupracujících vydavatelství. Vydavatelé mají vedle financí od Google získat další možnost oslovení nového publika a potenciálních předplatitelů.

"Economia je ráda mezi prvními, kdo fungování této platformy na českém trhu prověří. Principy, na nichž pracuje platforma Google News Showcase, představují pro nás férovou a správnou cestu v oblasti šíření digitálního obsahu," uvádí předsedkyně představenstva vydavatelství Economia Zuzana Řezníčková.

Od úterý budou moci čtenáři v Česku začít ve Zprávách Google a v kanálu Discover číst kromě textů Aktuálně i články z produkce vydavatelství Echo Media, Forum 24, Internet Info a N media. Podle mluvčí Google ČR Alžběty Houzarové nabíhají panely uživatelům postupně. Vyšší šanci na jejich zhlédnutí má přidání licencovaných vydavatelů do sledovaných zdrojů.

Redakce mají plnou kontrolu nad výběrem událostí do panelů Výběru Zpráv Google. Mohou je zpracovávat do různých zpravodajských formátů a dále přesměrovávat čtenáře na plné znění těchto článků na vlastních stránkách. To jim přináší možnost dále rozšiřovat své publikum.

"Jedná se o další možný příjem pro české mediální domy, je to tedy i další příspěvek pro tvorbu kvalitního obsahu. Tato dohoda je výsledkem dlouhodobých vyjednávání, která v případě ČR měla zřejmě o něco snazší průběh než v ostatních zemích EU nebo například v Austrálii. Jedním z důvodů může být i malá velikost tuzemského mediálního trhu," komentuje člen prezidia Asociace komunikačních agentur Tomáš Jindříšek.

"Navíc lidé v Google ČR byli vždy aktivní a řadu inovací na lokálním trhu uváděli jako jedni z prvních na světě. Každopádně je to pozitivní krok, který připravuje půdu pro vyjednávání nejen pro další vydavatelství u nás, ale i v ostatních zemích EU," dodává Jindříšek.

EU předloni změnila pravidla pro ochranu autorských práv. Tyto změny umožňují vydavatelům zpráv požadovat kompenzaci za části obsahu, které se objeví na internetových platformách. Podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha je třeba rozlišovat mezi licencí na užívání obsahu v rámci služby Google News Showcase a licencí na užití obsahu pro fungování algoritmu vyhledávání a zobrazování výsledků, požadovanou podle článku 15 směrnice o autorském právu EU. Česko zatím příslušnou novelu k transpozici směrnice nepřijalo.

Google představil svůj produktový a licenční program pro zprávy, podpořený nedávnou investicí do zpravodajství v objemu jedné miliardy USD, koncem loňského roku. Celosvětově má dnes pro News Showcase uzavřeny partnerské smlouvy s více než 600 zpravodajskými tituly ve zhruba dvanácti zemích světa včetně Německa, Velké Británie, Austrálie nebo Argentiny.

V rámci licenčních úmluv platí Google vydavatelům zároveň za to, aby mohl přes Showcase umožnit svým uživatelům přečíst si bezplatně určitý omezený počet článků, které jsou jinak dostupné pouze předplatitelům. Čtenáři si tak díky novému produktu přečtou i články daného titulu, ke kterým by normálně neměli přístup, a vydavatelé zase získají možnost povzbudit tyto čtenáře, aby se stali předplatiteli.

Od roku 2015 investoval Google do inovací v českých zpravodajských projektech 39 milionů korun, během koronavirové pandemie finančně podpořil chod 11 českých redakcí zaměřujících se převážně na regionální a komunitní zpravodajství.

Absurdity roku 2021. Nominace se letos zaměřily na vládní nařízení, je z čeho vybírat

20.04.2021

Anketa Absurdita roku se letos zaměřila na vládní opatření v souvislosti s koronavirovou pandemií. Podívejte se na její nominace podrobněji.