"Ochrana přírody je vnímána jako náklad, my ale musíme začít přemýšlet o ochraně přírody jako o investici," uvedla dnes v Bruselu eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová. Zmínila, že 75 procent evropských podniků je závislých na přírodě, 80 procent přírody v Evropě je ale ve špatném stavu. "Nejde o to, aby se z přírody stala komodita, ale abychom uznali a odměnili akce, které přírodu obnovují a udržují," dodala.

Přírodní kredity podle ní mohou být slibným nástrojem, jak změnit způsob, jak si Evropané cení přírody. Představují způsob, jak nasměrovat finanční prostředky na akce pozitivní pro přírodu, například na obnovu mokřadů či zvyšování biologické rozmanitosti. Budou znamenat další zdroj příjmů pro zemědělce, lesníky, správce půdy, rybáře a mnoho dalších.

"Podnikům a investorům mohou nabídnout důvěryhodný nástroj, který pomůže obnově přírody v souladu s jejich firemními závazky," doplnila švédská eurokomisařka.

Přírodní kredity doplní stávající veřejné financování biodiverzity jako dodatečný a dobrovolný zdroj financování. Cílem zveřejněného plánu je podle unijní exekutivy vyvinout jasné standardy pro opatření pozitivní pro přírodu tak, aby byly tyto přírodní kredity efektivní a důvěryhodné a zároveň aby se zabránilo administrativní zátěži při zapojení do takového systému.

Na vytváření celého plánu se budou podílet všechny důležité strany. Komise proto vyzvala podniky, vědce, vlády i občanskou společnost, aby v rámci otevřené výzvy až do 30. září 2025 na návrh reagovaly a podaly zpětnou vazbu.

Několik významných dohod by mohlo být oznámeno v nadcházejících dnech, uvedl šéf americké státní kasy. Indická televize CNBC-TV18 předtím uvedla, že do úterý by mohla být uzavřena předběžná obchodní dohoda mezi USA a Indií, obě země ale zřejmě budou jednat i po 9. červenci.

Bessent v televizi CNN řekl, že prezident Donald Trump rozešle dopisy také asi 100 menším zemím, se kterými Spojené státy moc neobchodují. V dopise je upozorní, že budou čelit vyšším celním sazbám, které byly nejprve stanoveny 2. dubna a poté pozastaveny do 9. července.

"Prezident Trump rozešle dopisy některým našim obchodním partnerům a v nich jim sdělí, že pokud s tím nepohnou, 1. srpna se jim jako bumerang vrátí celní sazby z 2. dubna. Myslím si tedy, že velmi rychle uvidíme spoustu dohod," řekl Bessent.

Trump od lednového nástupu do úřadu rozpoutal globální obchodní válku, která zasáhla finanční trhy a přiměla centrální banky zavádět opatření na ochranu svých ekonomik, mimo jiné i prostřednictvím dohod s USA a dalšími zeměmi.

Trump 2. dubna oznámil desetiprocentní základní celní sazbu a k tomu tzv. reciproční cla pro většinu zemí světa, v některých případech tyto dodatečné sazby dosahovaly až 50 procent. Zpráva znejistila finanční trhy a přiměla amerického prezidenta k pozastavení všech sazeb kromě základního desetiprocentního cla na 90 dní, konkrétně do 9. července, aby poskytl více času na jednání o dosažení dohod.

Bessent ale odmítl, že by 1. srpen byl novým termínem pro jednání. "My říkáme, že ten den se to stane. Pokud chcete věci urychlit, tak do toho. Pokud se chcete vrátit ke staré sazbě, je to vaše volba," řekl ministr ve vysílání CNN.

Trump opakovaně uvedl, že Indie je blízko podpisu dohody. Vyjádřil také naději, že by mohlo být dosaženo dohody s Evropskou unií, dohodu s Japonskem ale zpochybnil. Thajsko se na poslední chvíli snaží vyhnout 36procentnímu clu tím, že nabízí větší přístup na trh pro americké zemědělské a průmyslové zboží a zároveň zvyšuje nákupy amerických energetických zdrojů a letadel Boeing, uvedla agentura Bloomberg.

Trump zaváděl cla už za svého prvního funkčního období a jeho nástupce v úřadu Joe Biden některá z nich zachoval, jiná ještě zavedl. Trump dlouhodobě říká, že Spojené státy mají se zbytkem světa abnormálně vysoký obchodní deficit mimo jiné proto, že některé země využívají nedovolených subvencí či jiných postupů, jimiž zvýhodňují své firmy, a deformují tak volný trh.

Země skupiny Putin také vyzval k posílení spolupráce v řadě oblastí, včetně přírodních zdrojů, logistiky, obchodu a financí, uvedla agentura Reuters. Členy BRICS jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republiku a další státy.

Putin také prohlásil, že BRICS v ekonomických ukazatelích výrazně překonává skupinu ekonomicky vyspělých zemí G7. Rusko se dříve účastnilo jednání skupiny G7, spolu s Ruskem šlo o skupinu G8. Po anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 ale bylo Rusko ze skupiny G8 vyloučeno.

"Na země BRICS připadá nejen třetina zemské souše a skoro polovina obyvatel planety, ale i 40 procent světové ekonomiky. Souhrnný hrubý domácí produkt (HDP) v paritě kupní síly podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) za letošní rok už dosáhl 77 bilionů dolarů (1,6 biliardy korun) a v tomto ukazateli BRICS výrazně překonává jiná sdružení, včetně skupiny G7 s 57 biliony dolarů," řekl Putin podle agentury TASS.

Ruský prezident také prohlásil, že skupina BRICS se etablovala mezi centry řízení globálních záležitostí, její hlas je stále více slyšet na mezinárodní scéně a kromě toho se těší rostoucí podpoře shodně smýšlejících zemí globálního Jihu a Východu.

Kritika na adresu Izraele

Hostitel summitu, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, na úvod jednání kritizoval počínání Izraele v Pásmu Gazy, zahájené v odvetě za útok palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael.

"Naprosto nic neospravedlňuje teroristické činy spáchané Hamásem. Nemůžeme však zůstat lhostejní vůči genocidě spáchané Izraelem v Gaze, masakru nevinných civilistů a používání hladu jako válečné zbraně," řekl Lula.

Brazilský prezident také vyzval k zesílení úsilí o nalezení míru na Ukrajině. "Je nezbytné, aby všichni účastníci konfliktu na Ukrajině prohloubili přímý dialog s cílem dosáhnout příměří a nastolení trvalého míru," řekl podle agentury TASS.

Potíže se zatykačem

Kreml minulý týden vysvětloval Putinovu absenci na summitu v Riu možnými problémy souvisejícími se zatykačem, který na ruského prezidenta vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) kvůli únosům ukrajinských dětí za války proti Ukrajině. V Riu jej zastupuje šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, který se zúčastnil i pořízení skupinové fotografie ze summitu, píše TASS. Nynějšího summitu se osobně neúčastní ani čínský prezident Si Ťin-pching, kterého podle čínského ministerstva zahraniční měl nahradit premiér Li Čchiang.

Právě Rusko a Čína vnímají skupinu BRICS jakou určitou protiváhu organizacím, v nichž podle Moskvy a Pekingu mají převahu západní státy. Po rozšíření skupina sdružuje Brazílii, Rusko, Čínu, Indii, Indonésii, Írán, Jihoafrickou republiku, Etiopii, Saúdskou Arábii, Egypt a Spojené arabské emiráty, i když ne všechny státy už mají plné členství. Summit potrvá do pondělí 7. července.

Nový prostor pro diplomatickou koordinaci skupiny BRICS otevřela skutečnost, že fóra, jako jsou skupiny velkých světových ekonomik G7 a G20, brzdí rozpory a rušivý přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa pod heslem America First (Amerika na prvním místě), píše agentura Reuters. Sama skupina BRICS se ale podle agentury stává čím dál více heterogenní, když se rozrostla o regionální rivaly a velké rozvíjející se ekonomiky. Summit v Riu je první, kterého se účastní také Indonésie.

Lula ve svém projevu přirovnal BRICS k Hnutí nezúčastněných z doby studené války, což byly státy, které se bránily formálnímu připojení ke kterékoli ze stran polarizovaného světa. "BRICS je dědicem Hnutí nezúčastněných," řekl Lula. Ve svém projevu také varoval před rostoucím protekcionismem.

VIDEO: "Recesi nemůžeme dopustit," hlásá Vladimir Putin. "Model ekonomického růstu se vyčerpal," tvrdí zase šéfka ruské centrální banky Elvíra Nabiullinová

Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, jestli poznáte loga nejznámějších evropských pivovarů.

Nejnovější zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) uvádí, že alternativy typu nikotinových sáčků a elektronických cigaret patří k nejméně rizikovým na zdraví člověka.

Zahřívaný tabák či vodní dýmky jsou mírně škodlivější, ale stále o poznání méně škodlivé než extrémně rizikové karcinogenní klasické cigarety. Ale žádný z nikotinových výrobků není bez rizika a není pochyb, že nic z toho nepatří do rukou dětem.

Přesto další data potvrzují, že podíl elektronických cigaret a dalších alternativ, které mají sloužit dospělým kuřákům jako náhrada za klasické kuřivo, roste nejvíc právě v nejmladší populaci dávno před 18. rokem věku. Včetně dětí, které klasickou cigaretu nikdy do úst nevzaly. Oblaka voňavé páry se ale mezi nimi stala hitem.

Odborníci na závislosti, jako třeba bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, považují za nejdůležitější, aby stát začal důrazně kontrolovat a také trestat prodejce. Při opakovaném zjištění jim třeba i odebíral licenci. Šetření mezi mladistvými totiž ukazuje, že víc než polovina z nich se nesetkala při koupi náplní do e-cigaret s žádným problémem ohledně kontroly věku. Spousta trafikantů to prostě neřeší. A z nepříliš častých pokut si hlavu nedělají.  

Ministerstvo zdravotnictví na to proto jde jinak. V chystané novele vyhlášky o elektronických cigaretách plánuje zakázat příchutě napodobující cukrovinky. Variant nyní existují desítky. Z nabídky by ale měly zmizet ty pro mladé nejlákavější typu cukrové vaty, marshmallow, donutů a dalších sladkostí. 

Dospěláky to zásadně neovlivní, těmto chutím totiž příliš neholdují. Je ale otázka, jak moc to ovlivní dětské uživatele e-cigaret. Pokud vůbec.

Samo ministerstvo přiznává, že žádnou radikální změnu tento zákaz nepřinese. "Návrh vyhlášky nezakazuje takřka žádné příchutě. Návrh pouze zakazuje přidávat cukry do příchutí jiných než definovaných, což by se dotklo zcela zanedbatelného okruhu," uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob.

U příchutí, které zní méně sladce, bude vše při starém. Dál bude podle Jakoba povolena chuť tabáku, kávy, ovoce, jako je jahoda, borůvka, banán, jablko a další, čaje, máty a dalších rostlin.

Takové opatření-neopatření považují za zbytečné a neúčinné i sami výrobci a prodejci e-cigaret a náplní. "Tohle těžko povede k omezení elektronických cigaret u dětí. Přitom by stačilo pro začátek důsledně a víc využívat možnosti, které dává už stávající legislativa. Důsledněji kontrolovat prodejce, nejen trafiky, ale i v tržnicích, udělovat přísnější a vyšší pokuty. To by bylo mnohem účinnější opatření než zakazovat cukrovinkové příchutě, chuť coca coly a podobně," reaguje Robert Hrdlička, prezident Komory elektronického vapování, která zastupuje největší tuzemské výrobce a prodejce.

Čísla o celkovém počtu vyznavačů nikotinu v Česku se během let zásadně nemění. Postupně ale ubývá kuřáků klasických cigaret a naopak přibývají uživatelé alternativ v podobě e-cigaret, zahřívaného tabáku a nikotinových sáčků.

Zpráva střediska uvádí, že klasické cigarety v současnosti kouří 25 až 29 procent populace starší 15 let, denně 16 až 23 procent. E-cigarety užívá osm až 11 procent dospělých (tři až šest procent denně). Dětskou populaci na základních školách zkoumá detailně každé čtyři roky mezinárodní studie HBSC.

U nás studie naposledy v roce 2022 zjistila, že v posledních 30 dnech užila e-cigarety přibližně dvě procenta 11letých, 10 procent 13letých a 22 procent 15letých dospívajících. Což je výrazně více, než uváděli u kouření klasických cigaret.

Jejich hlavní výhodou je, že často kombinují výnos i emoci. Lidé neinvestují jen do čísla na výpisu z účtu, ale do věcí, které znají a obdivují od dětství. A v době ekonomické nejistoty se čím dál víc investorů obrací právě k hmatatelným předmětům s dlouhodobou kulturní nebo sběratelskou hodnotou. V poslední době tak například roste obliba investic do stavebnic Lego. Podmínkou zhodnocení ovšem je, že set musí zůstat v neporušeném obalu. Kostičky tedy není možné poskládat.

"Zájem začal růst někdy během covidu. Lidé měli najednou víc volného času a výrobce rychle pochopil, že může cílit i na dospělé. Změnil obchodní model a začal se zaměřovat právě na ně. Tehdy se zpopularizovaly například stavebnice květin. Tím odstartoval dnešní boom," říká Michal Saviory, podnikatel, který se proslavil svým byznysem založeným na prodeji Lega. Jeho společnost Saviory Bricks ho vykupuje a následně prodává nadšencům a sběratelům.

Rostoucí oblibu stavebnic, jež byly původně určeny dětem, potvrzuje i portfolio manažer Raiffeisenbank Jan Chytrý, který sám má zkušenost s investicemi do sběratelských kartiček či právě Lega. Například před vypuknutím covidu se podle jeho slov daly koupit sety Star Wars či Ninjago za pět tisíc korun. Aktuálně se na tržištích jako Bricklink.com prodávají zhruba za 10 až 30 tisíc. "U Lega je investování jednoznačně taženo komunitou bývalých dětských fanoušků, kterým tato záliba vydržela až do dneška," vysvětluje.

Lego investicím nefandí

Samotný výrobce se ovšem snaží investiční potenciál hračky spíše tlumit. "Například dříve vydávali exkluzivní, očíslované figurky pro Comic‑Cony, ale s tím přestali," říká Saviory. Právě ty dnes patří k nejdražším figurkám, o něž je mezi sběrateli a investory zájem - a často se prodávají i za cenovky v řádech desítek tisíc korun.

Zároveň je na trhu méně setů s investičním potenciá­lem. "Je těžší trefit takový, který skutečně dává smysl. A sázet na osvědčené jistoty, jako je například Pán prstenů, už nemusí fungovat - takhle dnes uvažuje spousta lidí. Ve výsledku se pak může stát, že stavebnici vlastní a drží zabalenou tisíce sběratelů a investorů," vysvětluje Savoiry. Sám se dnes zaměřuje spíše na samotné figurky. "Je pravda, že se hůř prodávají, ale pokud chce někdo kombinovat sběratelství a investici, dává mi větší smysl sestavit kompletní sbírku figurek z jedné série - třeba Harry Potter nebo Star Wars - než se snažit mít všechny sety z daného tématu. Setů vychází tolik, že to prakticky nejde stíhat. Navíc u figurek si je člověk může vystavit, zatímco krabice s nepoužitým setem je ,jen' krabice," dodává.

Zároveň však varuje, že se situace na trhu mění. "Dnes máme spoustu investičních setů, které jsou klidně staré přes deset let, a musím přiznat, že je někdy těžké je prodat. Je tam méně likvidity. Prodat sety je složitější než před rokem či dvěma," říká. Stavebnice Lego přitom vykazovaly mezi lety 1987 a 2015 průměrný výnos 11 procent ročně. Ve srovnání s akciovým trhem překonávaly mnohé indexy. Zároveň Lego - co se týče zhodnocení - funguje jinak než akcie. Rozhodně se nevyplácí strategie koupit a držet donekonečna. "Největší zhodnocení nastává obvykle během tří let po ukončení výroby setu. Pak už ceny rostou jen velmi pozvolna. Nabídka sice dál ubývá - třeba místo 300 dostupných setů zůstane jen 30 -, ale růst má svůj strop. Podle mě nedává smysl držet set příliš dlouho. Ideální je ho prodat v okamžiku, kdy je 'na vrcholu' a existuje poptávka," upozorňuje Saviory s dovětkem, že později už investor osloví jen pár sběratelů, kteří k danému setu mají nostalgickou vazbu. Podle něj se Lego může chovat i jako pomyslný uchovatel hodnoty: "Nikdy se mi nestalo, že set, který jsem koupil za 1000 korun, bych musel prodat za 600." Jeho poslední rada je možná tou nejpraktičtější: "Většinou lidem říkám, ať si investičně koupí to, co by si případně chtěli i složit. Pak je totiž nebude tolik mrzet, pokud by to náhodou nebyl investičně zajímavý set."

Pokémoni jako zlaté cihly

Zájem roste i o sběratelské kartičky, zejména pokémonů. Obchoduje se s nimi v běžných e‑shopech, burzách i v rámci mezinárodních specializovaných platforem, jako je TCGPlayer či Cardmarket. V posledních pěti letech se z nich stal plnohodnotný investiční segment.

Trh zaznamenal několik rekordních prodejů: Například Pikachu Illustrator kartu, považovanou za svatý grál sběratelství, v roce 2022 koupil youtuber Logan Paul za více než 5,3 milionu dolarů. Holografický Charizard First Edition se zase prodal před třemi lety za více než 400 tisíc dolarů.

Podle certifikační agentury PSA tvoří pokémon karty aktuálně téměř polovinu všech klasifikačních požadavků. Zatímco v roce 2018 představovaly jen 17 procent všech ohodnocených karet. PSA přitom hodnotí nejen pokémony, ale i jiné sběratelské karty, jako jsou Magic: The Gathering či sportovní kartičky.

To, že se z karet pokémonů stala skutečná cenina, potvrzuje i zájem japonského podsvětí. Podle zjištění magazínu Shūkan Gendai a dalších médií využívá japonská mafie Jakuza tyto kartičky k praní špinavých peněz. Zločinci nakupují celé boxy karet a mezi nimi hledají ty nejcennější - takzvané foil karty. Následně je prodávají za hotovost na zahraničních trzích.

Zatímco Lego a pokémoni stále těží z velké dávky nostalgie, kdy lidé, kteří je sbírali a hráli si s nimi jako děti, jsou dnes v ekonomicky aktivním věku, jiné alternativní formy investic těží ze světového dění posledních několika let. "Inflace a geopolitická situace měly výrazný dopad na to, že si lidé začali uvědomovat reálné znehodnocování úspor. To vedlo část z nich k určité nedůvěře ve finanční systém. Řeší to tím, že investují do věcí, na které si mohou sáhnout, ať už se jedná o nemovitosti, zlato či alternativy typu umění jako známky, víno, sběratelské předměty a podobně," říká Štěpán Tvrdý, ředitel investiční společnosti NWD.

To je i důvod, proč poslední roky stabilně roste trh se známkami. "Filatelie je bezpečný přístav stejně jako některé další komodity a podle toho se chová i trh. Navíc poptávkové impulzy během krizí přicházely vždy za posledních 150 let už od krachu vídeňské burzy v roce 1873," říká David Kopřiva z Odborné společnosti filatelistických studií s dovětkem, že jednou z velkých výhod známek je vysoká koncentrace hodnoty v malé váze. Jinými slovy, když se něco stane, není problém známky zabalit a snadno odvézt jinam.

"V tom je filatelie nepřekonatelná. Má nepatrné provozní náklady. Navíc dvě až tři procenta známek vykazují trvalý převis poptávky, zatímco víno se kazí, veterány se špatně a nákladně skladují, umění podléhá trendům, výpadkům poptávky a přenositelnost je velmi těžká," dodává Kopřiva. Ještě jednu velkou výhodu známky podle Kopřivy mají. Dobré kusy mají "cenovou paměť", nikdo je nedá opět na trh bez započtení inflace. Zatímco v zahraničí se podle něj jedná o běžný investiční segment, v Česku je zatím zájem hlavně mezi privátními investory. Vhodný vstupní kapitál je podle něj kolem půl milionu korun. Pro pestré portfolio ideální pět milionů korun.

Umění v online světě i po dílcích

Vedle kartiček, Lega nebo filatelie ale zůstává králem alternativních investic klasické umění. Jak vysvětluje Jan Stuchlík z portálu Artplus.cz, pandemie covidu výrazně proměnila trh: aukční síně musely přejít do online prostoru, čímž se rozšířil okruh kupujících. Možnost přihazovat z domova snížila bariéry a zpřístupnila trh i menším sběratelům. Zájem roste i o frakční investování - tedy model, kdy si lidé místo celého díla koupí jen podíl skrze certifikáty.

"V Česku ho nabízí teprve několik let Portu Gallery. Jestli je to životaschopný koncept, ukážou až exity z jednotlivých zainvestovaných děl, kdy je tato investiční platforma prodá a případný výnos rozdělí mezi investory," upozorňuje Stuchlík. Valérie Horváth z J&T Banky Art Servisu k tomu dodává, že s online světem přišla i takzvaná demokratizace trhu. "Nakupování umění ztratilo řadu bariér. K nabídkám se teď dostane téměř kdokoliv. Důležitým faktorem pro demokratizaci trhu je i s tím související edukace a přístup k informacím obecně. S tím přichází i větší informovanost o tom, jak a za kolik se dá umění nakupovat a že rozhodně není výsadou jen těch nejbohatších," říká.

Podle Silvie Stanické, portfolio manažerky z fondu Collectiv Art, se vedle sběratelů začíná prosazovat i institucionální přístup skrze fondy. "Tradičně bylo investování do umění doménou individuálních sběratelů, často motivovaných kombinací osobního zájmu, společenské prestiže a spekulativního potenciálu. Tento model však začíná doplňovat a v některých ohledech i nahrazovat profesionalizovanější, institucionální formy přístupu - právě zejména ve formě fondů zaměřených na umění či jiná aktiva," popisuje.

Spekulace, nebo radost?

Ne vše má ale investiční potenciál. "Největší mýtus spatřuji v tom, že si někteří investoři myslí, že všechno je budoucí starožitnost a zákonitě se musí zhodnocovat. Investorské preference bývají nevyzpytatelné a je takřka nadlidským úkonem trefit se do toho, co bude v kurzu za dvacet let," upozorňuje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Připomíná například bublinu NFT - digitální certifikáty uložené na blockchainu, které prokazují vlastnictví nějakého aktiva. Před lety byly velmi populární, dnes ztrácejí více než 90 procent své hodnoty.

A jak varuje akciový investor Jindřich Pokora z kanálu Rozumný investor: "Hodně lidí si myslí, že investuje, zatímco realita je taková, že spekulují, protože nakupují něco, čemu ve skutečnosti nerozumí. Mnozí se také dívají na to, co se stalo s cenou poslední rok, měsíc, den, hodinu či minutu, a ignorují delší investiční rámec." Jak sám přiznává, v poslední době zaznamenal zejména nebývalou úroveň spekulace podporovanou přes různé online kanály, kdy jedinci přesvědčují ostatní, aby nakupovali určitou věc. "Nejednalo se pouze o různé varianty alternativních investic, ale i určité akcie. Když se jim podaří zaujmout dostatek lidí, cena jde pak nahoru bez ohledu na podkladovou hodnotu," upozorňuje.

Slušný výnos si tedy z alternativní investice odnese hlavně ten, kdo ví, co dělá. A ideálně i trochu sběratelsky přemýšlí.

Od srpna skupina zvýší těžbu o 548 tisíc barelů denně, uvedl ropný kartel v tiskové zprávě, zatímco v květnu, červnu a červenci navyšoval těžbu pokaždé o 411 tisíc barelů denně.

Skupina se sešla poprvé od doby, kdy ceny ropy vystřelily vzhůru - než opět ustoupily - po úderech Izraele a USA na Írán, poznamenala agentura Reuters.

Skupina, která těží přibližně polovinu světové ropy, omezovala od roku 2022 těžbu, aby podpořila trh. Letos na jaře však změnila kurz, aby si zajistila větší podíl na trhu, který jí ukrajují konkurenční producenti jako Spojené státy, a dubnovým navýšením o 138 tisíc barelů denně začala postupně umazávat poslední dřívější omezení těžby o 2,2 milionu barelů denně. Také americký prezident Donald Trump tlačí na to, aby skupina těžila více, a pomohla tak udržovat ceny benzinu nízko.

Za důvody k uvolnění většího množství ropy OPEC+ označil stabilní globální ekonomický výhled a zdravé tržní fundamenty, včetně nízkých zásob.

Za urychlením těžby stojí podle zdrojů Reuters také rozhořčení členských zemí skupiny, které se drží stanovených omezení, nad tím, že některé země jako Kazachstán nebo Irák těží více, než se po nich požaduje.

Mezi osm producentů skupiny OPEC+ patří Saúdská Arábie, Rusko, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Alžírsko, Kazachstán a Omán. Další zasedání, na kterém skupina rozhodne o zářijové těžbě, se uskuteční 3.srpna.

Ceny ropy v posledních dnech klesaly v očekávání, že se OPEC+ dohodne na dalším zvýšení těžby. Nebylo přitom zcela jasné, zda skupina zachová stávající tempo navyšování, nebo ho urychlí podobně jako v dubnu.

Vyplývá to z dat pracovního portálu JenPráce.cz. Vedle problému sehnat kvalitní pracovníky mají zaměstnavatelé ve strojírenství také problém s cenami energií.

Podle údajů portálu se průměrné nástupní mzdy v českém strojírenství výrazně liší v závislosti na konkrétní pracovní pozici a míře odbornosti. Mezi dělnickými profesemi má operátor výroby průměrnou nástupní mzdu 31 285 Kč, operátor CNC strojů, tedy strojů řízených počítačem, si průměrně vydělá 35 364 Kč a svářeč 39 473 Kč.

"U technicky náročnějších a vysokoškolsky kvalifikovaných pozic jsou nástupní mzdy podstatně vyšší. Strojní inženýr začíná s průměrnou mzdou 53 457 Kč, programátor strojů s částkou 54 800 Kč a inženýr automatizace si v průměru přijde na 57 325 Kč. Tento přehled ukazuje, že technické vzdělání a specializace v oboru strojírenství se odráží v atraktivnějších mzdových podmínkách již při nástupu do zaměstnání," uvedl datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz Michal Španěl.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu se průměrná mzda v Česku za první tři měsíce letošního roku zvýšila meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Reálně to byl nárůst o 3,9 procenta. Podle odhadů úřadu z tohoto týdne se spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace dále zrychlila z květnových 2,4 procenta a je letos zatím nejvyšší. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta.

Vedle problému sehnat kvalitní pracovníky mají zaměstnavatelé ve strojírenství problém s cenami energií a nejasnými podmínkami v této oblasti. Hlavními příčinami problémů jsou podle Národního strojírenského klastru neúnosné náklady spojené s regulovanými složkami ceny elektřiny. Jde zejména o poplatky na podporu obnovitelných zdrojů, nejasný systém kompenzací a absence úlev pro energeticky náročné provozy, což jsou podle klastru výhody běžné v jiných státech Evropské unie. Náklady plynoucí z drahých energií nelze podle klastru promítnout do cen výrobků bez zásadního dopadu na konkurenceschopnost českých firem.

Výpadky elektřiny postihly kolem poledne části Prahy, Liberecký, Ústecký a Středočeský kraj a východ Čech.

"Má-li klient pojištění sjednané v lepší variantě, uhradíme škodu způsobenou výpadkem chladicího nebo mrazicího zařízení v důsledku jeho poruchy nebo přerušení dodávky elektrické energie. Pojištění zahrnuje i škody způsobené na stavebních součástech vyteklou kapalinou," řekl mluvčí Kooperativy Marek Vích.

Podobně to má Generali Česká pojišťovna. "V rámci tzv. pojištění chytrých spotřebičů kryjeme všechna rizika, která nejsou výslovně vyloučena. Tedy pokud by nám klient prokázal, že byl spotřebič poškozený vinou blackoutu, vyplatíme mu plnou pojistnou částku za zničený či poškozený spotřebič," uvedl mluvčí pojišťovny Jan Marek.

U spotřebičů do pěti let stáří klient obdrží plnění, za které si lze koupit stejný nový spotřebič v obchodě. Typicky jde o lednice, mrazáky, pračky, sušičky, myčky, sporáky a další zařízení ovládaná přes mobil, počítač nebo jiné chytré zařízení, dodal.

Rovněž by podle něj bylo možné uvažovat o škodách vzniklých na elektrických spotřebičích, kde při náběhu elektrické sítě nastane krátkodobě přepětí či podpětí, a spotřebič bude poškozený. Takové situace jsou ale vzhledem k řadě okolností spíše teoretické, podotkl Marek.

Pojištění přerušení provozu

"Firmy mívají dnes běžně sjednané pojištění přerušení provozu. To ale ve své základní podobě nezahrnuje přerušení provozu z důvodu výpadku dodávek energie od třetích stran. Pokud nastalo přerušení provozu z důvodu výpadku na straně dodavatele energií, je k takovému účelu nutné mít ujednané rozšířené krytí těchto škod, což je méně časté," doplnil ředitel likvidace pojistných událostí největšího pojišťovacího makléře v ČR společnosti Renomia Martin Hlaváč.

Je proto podle něj pravděpodobné, že ušlý zisk způsobený tím, že obchodník nemohl prodávat nebo že výrobní závody s nepřetržitým provozem musely zastavit výrobu, pojišťovny ve většině případů proplácet nebudou. To samé platí i o vícenákladech spojených s provizorním opatřením během výpadku.

Naopak majetkové škody na movitém majetku nebo strojích, které vznikly v důsledku výpadku elektrického proudu, jsou pojištěním většinou kryty. Přesný rozsah pojistného krytí je nutné vždy ověřit na konkrétní smlouvě, poznamenal.

"Máme více než 170 zemí, a kolik dohod můžete uzavřít?" řekl Trump. Republikánský prezident rovněž uvedl, že po středečním oznámení obchodní dohody s Vietnamem očekává ještě několik podrobnějších dohod s dalšími zeměmi. Americký prezident zároveň dodal, že dává přednost tomu, aby většině ostatních zemí Spojené státy jednostranně oznámily novou výši cel bez podrobných jednání.

Ministr financí Scott Bessent v televizi Bloomberg řekl, že přibližně stovka zemí bude mít sazbu deset procent. Předpověděl také velkou vlnu obchodních dohod oznámených krátce před 9. červencem.

Evropská unie ve čtvrtek dostala od Spojených států nejnovější návrh pro další jednání. Unie je připravena se dohodnout, ale připravuje se i na možnost, že se nepodaří dospět k uspokojivé dohodě, uvedla ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Trump v dubnu oznámil, že na zboží z většiny zemí světa zavede vysoká cla, která označuje za reciproční. Následně jejich zavedení odložil na 9. července, aby byl čas na vyjednávání. Trumpova administrativa vyhlásila cíl uzavřít za 90 dnů 90 dohod. Ambiciózní cíl se ale setkal se skepsí ze strany obchodních expertů, kteří znají náročná a zdlouhavá obchodní jednání z minulosti, píše agentura Reuters.

Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat vedle Vietnamu také s Británií, naopak na obchodní dohodu s EU či Japonskem se dosud čeká. Trump také těmto partnerům hrozí vyššími cly, než jaká původně oznámil v dubnu. U Japonska zmínil sazbu 30 až 35 procent. V případě EU již v květnu oznámil zvýšení cel na 50 procent, i jejich zavedení však následně odložil do 9. července.

"Každý člen Kongresu, který vedl kampaň za snížení vládních výdajů a poté okamžitě hlasoval pro největší nárůst dluhu v historii, by se měl stydět!" napsal v noci na úterý na své sociální síti X (dříve Twitter) miliardář Musk. "Příští rok prohraje primárky, i kdyby to mělo být to poslední, co na této Zemi udělám," doplnil.

Americký Senát totiž už třetí den takzvaný "velký krásný zákon" projednává. Trump jej chce mít schválený do 4. července. Demokrati se podle The New York Times snaží každý prvek návrhu zpochybnit, zejména plánované škrty ve zdravotnickém programu Medicaid nebo daňové úlevy pro bohaté.

O co vlastně v návrhu jde a proč se stal předmětem sporu mezi Trumpem a Muskem?

Donald Trump o zákoně mluví jako o "Big Beautiful Bill" - (v překladu "velký krásný zákon"). Podobně jako dříve označil zavedení cel jako Den osvobození, v tomto případě podle něj jde o nejdůležitější zákon v dějinách země. Škrtá v něm dotace i daně, zdravotní pojištění (například zmíněný Medicaid), řeší v něm obranu, energetiku a další.

Škrty ale podle expertů paradoxně náklady zvýší, podle "fiskálních jestřábů", které cituje web Axios, až o 3,3 bilionu dolarů a Američany tak ještě více zadluží. Právě to se stalo hlavním předmětem sporu s miliardářem Elonem Muskem, který v rámci úřadu pro zefektivnění státní správy DOGE měl pracovat na tom, aby Spojené státy fungovaly efektivně.

"Ten zákon totiž začíná ještě více utrácet a zadlužovat už tak zadlužené Američany, což jde proti tomu, co Musk celou dobu v čele DOGE chtěl. Nedá se tak ani říct, že by Musk byl proti zákonu kvůli svým osobním zájmům, ale spíše z principiálních důvodů," vysvětluje ekonom Petr Bartoň.

Musk si podle něj myslel, že bude jako argentinský prezident Milei, který se pokusil o reset ekonomiky odvratem od utrácení a zadlužování, ale Trump teď zákonem udělá pravý opak. "Čtu to tak, že to, co Trump navrhuje, jde proti všemu, co Musk chtěl, což ho samozřejmě rozčiluje," tvrdí Bartoň.

Co by přijetí zákona znamenalo pro Česko?

Pro tuzemsko by přijetí zákona neznamenalo přímé komplikace. Bartoň ovšem upozorňuje na to, že v současnosti jsou ekonomiky natolik propojené, že vliv to mít může. "Stejně jako Bidenovo utrácení po covidu, kdy se snažil nastartovat americkou ekonomiku," vysvětluje. Tehdy se to projevilo tak, že Američané víc nakupovali, a to i produkty nebo výrobky z Česka či věci, kam české firmy dodávaly nějaké meziprodukty nebo polotovary. "Poptávka z Ameriky byla tak velká, že svět nedokázal dostatečně rychle zvýšit výrobu, na Evropu zbylo méně, tím pádem narostly ceny i u nás,"

"Je ale otázkou, jak se to bude vzájemně bít se cly, která Trump vyhlásil a která snad pořád mají začít platit příští týden. Šlo by o souboj dvou trendů, cla snižují americkou poptávku po evropských a českých výrobcích, na druhou stranu to utrácení v Americe by ji zase zvýšilo. Výsledek je zatím nejistý," doplňuje.

Na ještě jeden faktor týkající se energetiky upozorňuje amerikanista Kryštof Kozák. "Návrh zjednodušuje těžbu fosilních paliv, protože se USA budou snažit mít co nejlevnější zdroj energie a vykašlou se kvůli tomu na veškeré klimatické závazky. To podkopává celosvětové klimatické cíle včetně těch, které má EU," zakončuje Kozák.

Mluvčí pražské policie Eva Kropáčová doporučila řidičům se Jižní spojce v daném směru vyhnout.

Kamion se musí před odvezením rozřezat, budou se překládat zbytky nákladu, poškozená jsou svodidla. "Bylo by to na dlouhou dobu," řekla mluvčí. Policie se proto rozhodla dopravu rozšířit na dva jízdní pruhy, průjezdné jsou s velkou opatrností. 

Kompletní uzavírka, během které bude kamion odstraněn, je naplánovaná na úterý 20:00, kdy policie uzavře Jižní spojku ve směru k Barrandovskému mostu. Odstraňování kamionu po požáru a dekontaminace půdy potrvá několik hodin.

"Nemůžeme vyloučit dílčí omezení v průběhu dne," doplnila Kropáčová.

Kolona se podle mluvčí už ráno kolem 7:00 táhla až k Černému Mostu, kde na Štěrboholskou spojku směřující k Jižní spojce najíždějí kamiony z dálnic D10 a D11. "Doporučujeme řidičům se Jižní spojce ve směru k Barrandovskému mostu vyhnout a použít jinou trasu," zopakovala Kropáčová.

Kamion na Jižní spojce v prostoru před mostem, po kterém vede Průmyslová, vzplanul v pondělí kolem 20:00. Provoz na frekventované komunikaci se následně přerušil v obou směrech, kouř z hořícího kamionu byl vidět i z velké dálky. Při požáru se podle zdravotnických záchranářů nikdo nezranil, hasiči v úterý ráno v přehledu pondělních závažných požárů oznámili, že škoda se odhaduje na pět milionů korun.

Oba muži se mezi sebou už zase "překřikují" na sociálních sítích.

"Každý člen Kongresu, který vedl kampaň za snížení vládních výdajů a poté okamžitě hlasoval pro největší nárůst dluhu v historii, by se měl stydět!" vyťukal v noci na úterý na své sociální síti X (dříve Twitter) miliardář Musk. "Příští rok prohraje primárky, i kdyby to mělo být to poslední, co na této Zemi udělám," doplňuje.

Nejbohatší muž planety se po necelém měsíci s vervou znovu obul do nejmocnějšího muže zeměkoule - a svého bývalého zaměstnavatele. Po lednové inauguraci Donalda Trumpa sice Musk působil ve vedení úřadu pro zefektivnění státní správy (DOGE), jehož cílem bylo a je hledat úspory ve vládních výdajích, a oba mocní muži spolu na veřejnosti působili jako nejlepší přátelé, avšak pouto mezi nimi se roztrhlo.

"Z šílených výdajů na tento zákon, který zvyšuje dluhový strop o rekordních PĚT TRILIONŮ DOLARŮ, je zřejmé, že žijeme v zemi jedné strany - PORKY PIG PARTY!!" vyťukal Musk v úterý nad ránem v příspěvku na síti X (Porky Pig je kreslená postavička - pozn. red.). Znovu ostře reagoval na koncept vznikajícího "velkého krásného zákona" o rozpočtu, jejž prosazuje Trumpova administrativa a který právě prochází americkým Senátem. Musk, šéf automobilky Tesla, také avizoval, že ihned poté, co zákon projde legislativním procesem, založí novou stranu, která má být podle něj blíž lidem.

Americký prezident reagoval na Muskova osočení takřka online a podobně jako Musk - na své sociální síti Social Truth: "Elon Musk věděl dlouho předtím, než mě podpořil v prezidentských volbách, že jsem byl silně proti nařízení o elektromobilech. Je to směšné a vždy to bylo hlavní součástí mé kampaně. Elektromobily jsou v pořádku, ale ne každý by měl být nucen si je pořídit," konstatovat Donald Trump.

Pohrozil také zrušením dotací pro Muskovy firmy. "Elon možná dostává více dotací než kdokoli jiný v historii, a bez nich by musel zavřít obchod a vrátit se domů do Jižní Afriky (Musk je jihoafrický rodák - pozn. red.). Žádné další starty raket, satelity nebo výroba elektromobilů, a naše země by ušetřila jmění. Možná by se na to měl DOGE pořádně podívat? UŠETŘÍ SE SPOUSTA PENĚZ!!!" vyťukal Trump. Paradoxem celého sdělení je to, že Musk byl po inauguraci tím, kdo se chtěl prostřednictvím úřadu DOGE dívat na dotace pro jiné firmy.

Ping-pong mezi oběma muži pokračoval: "Doslova říkám, ukončete to všechno, hned (dotace - pozn. red.)," reagoval Musk a na svém profilu následně sdílel příspěvky kritizující zmíněný "velký krásný zákon" a spekulující o vzniku nové "lepší" strany.

Spor, který začal přibližně před měsícem, než na několik týdnů - tedy až do noci z pondělí na úterý - utichl, vypukl právě kvůli penězům. Elon Musk tehdy zkritizoval návrh "velkého krásného zákona" - jak jej tituluje Trump - a prohlásil, že je Trump vůči němu nevděčný. Musk také zmínil, že bez jeho peněz a podpory by Trump nevyhrál volby. V pořadí 47. americký prezident na to reagoval tím, že se Musk zbláznil a že by nejsnadnějším způsobem, jak ušetřit miliardy dolarů ve státním rozpočtu, bylo zrušit vládní dotace a smlouvy s Muskovými firmami. Musk posléze uvedl, že některých svých výroků o Trumpovi lituje. O úterka však spor hoří novým životem.

První nedočkavci stáli před jejím vchodem už od čtyř hodin ráno, aby byli první ve frontě a při nákupu ušetřili tisíce korun. Otevření olomoucké prodejny se obešlo bez incidentů i dopravních komplikací v okolí.

Outletový obchod s prodejní plochou 1000 metrů čtverečních otevřel v 9:00 a už hodinu předem postávaly u vchodu desítky zákazníků.

"Přijeli jsme z Prahy. Vyjeli jsme v neděli večer a noc přečkali v autě tady na parkovišti před prodejnou. U vchodu jsme tak stáli první," řekl muž, který nákupní zkušenosti získal z outletové prodejny Lidl otevřené na začátku letošního roku v Retail parku Štěrboholy. Do obchodu tehdy zamířil velký počet zákazníků, což způsobilo dopravní komplikace ve štěrboholské obchodní zóně a jejím okolí.

Po otevření olomoucké prodejny měli zákazníci největší zájem o různé nářadí pro kutily, značkové kávovary či domácí potřeby. "Máme tady kávovar Philips zlevněný ze 6600 korun na 3000 korun nebo podobně zlevněný robotický vysavač," popsal vedoucí prodeje společnosti Lidl Dominik Kotala.

"Vezmu prostě všechno"

Nabídka outletové prodejny zahrnuje také zlevněné oblečení, obuv, hračky i potřeby pro sport a volný čas. Společnost Lidl ji bude pravidelně obměňovat podle aktuálně dostupného výprodejového zboží.

Outletová prodejna v Olomouci v letáku avizovala šest druhů zlevněného zboží, většinu slev lidé zjistili až po otevření. "Nákupní seznam nemám. Vezmu prostě všechno, co by se mi doma mohlo hodit," uvedl jeden ze zákazníků. Lidi čekající ve frontě dlouhé několik desítek metrů pouštěla ostraha do prodejny po skupinách, aby předešla tlačenicím mezi regály.

Jeden z prvních nakupujících měl ve vozíku naskládáno několik objemných krabic s vysokotlakými čističi, takže nákup měřil na výšku zhruba dva metry. Muž na to byl ale připravený. Vytáhl z kapsy popruh a nákup pevně svázal, aby mu krabice nepopadaly na zem. Jiní lidé zase měli nákupní vozíky plné drobných potřeb do kuchyně či dílny. Mnoho zákazníků pobíhalo po prodejně s mobilním telefonem u ucha a nákup konzultovalo s rodinnými příslušníky.

Manažer Kotala byl s poklidným otevřením outletové prodejny spokojený. "Čekali jsme, že to určitě nebude tak divoké jako ve Štěrboholích. Tam to totiž bylo poprvé, co jsme otevřeli outletovou prodejnu," uvedl Kotala, podle kterého svoji roli sehrál i termín otevření olomoucké prodejny na začátku letních prázdnin. "Hodně lidí odjelo na dovolenou. Zájem ale odpovídá našemu očekávání," dodal.

Lidl je největším obchodním řetězcem v Česku. Na tuzemském trhu provozuje 322 prodejen, které zásobuje pomocí pěti logistických center.

Nákupní smršť v Lidl Outlet v Praze polevila. Možná se ale chystá další

Nahlašovací povinnost s termínem do 30. června zavedla takzvaná velká mediální novela, která od května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozhlasový ze 45 na 55 korun. Nově však musí poplatek platit nejen vlastníci televize nebo rádia, ale i chytrého mobilu nebo připojení k internetu.

Pokud firma nebo OSVČ nebyla k 1. květnu přihlášena jako plátce televizního poplatku a vlastní zařízení schopné příjmu televizního vysílání, tedy také mobil, tablet nebo počítač, musí se do 15 dnů od vzniku této skutečnosti zaregistrovat. Poplatníci, kteří byli k 1. květnu již přihlášeni, jsou povinni České televizi a Českému rozhlasu do konce června nahlásit počet zaměstnanců. Tento údaj je klíčový pro stanovení výše poplatku. Ohlášení se provádí prostřednictvím on-line formuláře na webu www.tvpoplatky.cz a https://poplatek.rozhlas.cz/

"Povinnost registrace existovala už v minulosti a za stejných podmínek - držení přístroje. Povinnost evidovat se mají, stejně jako v minulosti, všichni držitelé přístrojů, které zákon zmiňuje. Změna právní úpravy je v tom, že OSVČ či právnické osoby jsou od placení poplatků osvobozeny, pokud mají méně než 25 zaměstnanců. Primárně jde o nové poplatníky," informovalo ministerstvo kultury.

Pokud živnostníci nebo firmy doteď evidovány nebyly a nevlastní žádný přístroj, ohlašovat se nemusí. "Pokud OSVČ/firma firemním přístrojem disponuje, a má méně než 25 zaměstnanců a doposud poplatky neplatila, oznámí to veřejnoprávnímu médiu a je od poplatku osvobozena. Pokud má OSVČ/firma 25 a více zaměstnanců, poplatky hradí násobkem dle počtu zaměstnanců," shrnulo ministerstvo. Pokuta podle něj hrozí těm, kteří poplatek hradit mají, ale neplatí.

Státnice na vysoké škole jste dělal v roce 1989, patříte tak ke generaci, která měla štěstí, protože se jí na začátku kariérní cesty otevřely obrovské příležitosti. Myslíte někdy na to, jakou roli tohle štěstí hrálo ve vašem životě?

Určitě jsem si toho vědom, bavíme se o tom doma i mezi přáteli, jaká to byla pro naši generaci unikátní výhoda, že jsme zažili revoluci a přeměnu z totality na demokracii už v dospělém věku, ale stále relativně mladí. Takže ano, když to porovnám s rodiči nebo s generací našich dětí, ti podobnou šanci neměli.

Přemýšlel jste někdy nad tím, co byste dělal a jak by se váš život odvíjel, kdyby listopadová revoluce nepřišla?

Jasně, měl jsem kariéru přesně nalajnovanou. Začátek by byl úplně stejný. Nastoupil bych do ostravských vodáren, což bylo logické, ten obor jsem studoval, měl jsem od nich navíc stipendium. A tam bych dělal kariéru, v 90. letech jsem ji tam ostatně skutečně začal budovat, nejdřív jsem byl referentem, potom jsem se dostal na nějakou vedoucí pozici, a tak by to asi pokračovalo i za komunismu. Nevím, kam bych se až dostal, ale pravděpodobně bych tam zůstal až do důchodu. Jak to bylo ve filmu Jak básníkům chutná život. Přišla by první dovolená v Jugoslávii, potom bych koupil žigulíka, pak by přišlo dítě a pak druhá dovolená. To bylo celkem jasné, bylo vidět i na mých rodičích, že tehdy se tak prostě žilo.

Na vaší kariéře mě zaujalo, že jste začal podnikat až 13 let po revoluci. Nelitujete, že jste to nezkusil dřív?

Samozřejmě mě to napadlo, ale když jsem si to nedávno zpětně hodnotil, tak to naopak považuji za výhodu. Získal jsem díky tomu cennou praxi, která mi pak při budování firmy pomohla. Ať už jde o kariéru ve vodárnách, nebo později v jedné německé firmě. Z těch zkušeností jak ze státního podniku, tak i ze soukromé firmy žiji dodnes. Pokud jde o některé postupy, týkající se výroby nebo řízení stavební firmy, hodně využívám toho, co jsem se naučil v německé firmě, kde to praktikovali už 100 let. Stačilo to převzít a trochu modifikovat.

Než jste se pustil do podnikání, měl jste už děti a zároveň solidní příjem. Jak těžké bylo se rozhoupat a pustit se do podnikatelského rizika?

Velice těžké. Pracoval jsem na dobrých pozicích s dobrým příjmem a uvědomoval jsem si, že mám dvě děti, a navíc v rodině jsme neměli žádný podnikatelský příklad, protože generace mých rodičů logicky podnikat nemohla. Takže jsem moc nevěděl, jak to bude vypadat. Nedal se okopírovat nějaký osvědčený vzorec, to váhání bylo opravdu velké. Ale nějakou finanční rezervu jsem si tehdy vytvořil a řekl jsem si, že když to nevyjde, tak si prostě nějakou práci vždycky najdu. Zpětně jsem samozřejmě rád, že jsem se odhodlal.

No to se nedivím, že nelitujete, vždyť jste z regionální ostravské stavební firmy vybudoval holding, ve kterém je kolem čtyřiceti firem a roční tržby jsou asi čtyři miliardy korun. Jak se to povedlo?

Byl to postupný vývoj od té doby, kdy jsme ještě se třemi kolegy vybrali stavební spoření, každý jsme dali 50 tisíc korun a založili jsme společnost HSF System. Měli jsme chuť pracovat, chtěli jsme úspěch a věděli jsme, že vše se odvíjí od tvrdé práce, a věřili jsme si, že by se nám to mělo povést. A ono se to skutečně podařilo. První rok jsme měli obrat plánovaný na 40 milionů korun, ale podařilo se dosáhnout 90 milionů, a hned druhý rok už jsme měli tržby 300 milionů.

Začínali jsme s tím, že jsme dělali střechy a fasády průmyslových objektů a skladových hal, a když s námi byli zákazníci spokojeni, tak po nás postupně chtěli vybudovat celou stavbu. To nás výrazně posunulo dopředu. V okamžiku, kdy jsme už dělali generální dodávky a měli dostatek kapitálu, rozhodli jsme se jít i do developmentu. Pak jsme do portfolia dokoupili pár firem, které nám pomohly posílit naše postavení na trhu. A takhle postupně jsme vybudovali holding Purposia Group, ve kterém je dnes 42 firem. Třicet z nich jsou takzvaná SPVéčka, tedy projektové firmy, které se používají v developmentu. Zbytek jsou pak různé výrobní a stavební firmy, máme i jeden podnik, který se zabývá podnikáním v cestovním ruchu a v dopravě.

Občas se stává, že firma působící samostatně výrazně roste, ale jakmile ji začleníte do nějaké holdingové struktury, její růst se přidusí. Nebojíte se toho?

Přesně tohle si hrozně hlídám. Chci, abychom byli pořád jako štika v rybníce, aby se z nás nestal sumec ležící u dna. Sice velký a krásný, ale pomalý a líný. Proto si i v holdingu udržujeme operativní fungování, abychom na všech úrovních mohli rozhodnutí přijímat rychle. Původně jsme holding zakládali primárně proto, aby všechny naše firmy nebyly závislé na nás jakožto fyzických osobách, ale aby holding mohl fungovat klidně dalších tři sta let.

Pak jsme ale přišli na to, že holding má i mnoho dalších výhod, přináší spoustu pozitivních synergických efektů, jako například v marketingu nebo i ve finančních službách. Máme v portfoliu firmy, které mají obrat třeba jen 60 milionů korun, a k nim se banky chovají úplně jinak, když fungují samostatně, anebo když jsou součástí velkého holdingu. Dřív třeba na některé finanční produkty vůbec nemohly dosáhnout, to se následně změnilo. Tím pádem jsme teď třeba v naší firmě Prefa ONV v Ostrožské Nové Vsi nebo v podniku Pruniwerk, který vyrábí hliníková okna a prosklené stěny, mohli investovat do technologií desítky milionů korun, to by předtím vůbec nešlo.

Výhodou je i to, že i nákupy se dají koordinovat na úrovni holdingu. Jiné podmínky dostanete, když kupujete padesát automobilů, a podstatně jiné, když jich chcete pořídit 150.

Takhle z dálky vypadá historie vašeho podnikání jako jeden velký úspěch, neříkejte mi ale, že tam nebyly momenty, kdy se nedařilo.

Samozřejmě, že byly. Je to názorně vidět, když se podíváte na graf našich hospodářských výsledků, jasně tam vidíte propad v letech 2009 a 2010, kdy byla obecně recese ve stavebnictví a ještě víc v tom našem segmentu, v němž jsme se tenkrát pohybovali. Dva roky za sebou jsme byli ve ztrátě a museli jsme to pracně řešit, a to někdy hodně nepopulárními opatřeními. Snižovali jsme celkem razantně stavy pracovníků, já jsem přesedlal z luxusního vozu do méně luxusního a pak do tuctové ojetiny. Každá koruna byla tehdy dobrá.

Z těch let jsme si vzali ponaučení a teď pracujeme s většími rezervami. Jinak platí, že těch špatných rozhodnutí, která jsme za ty roky udělali, také pár bylo. V podstatě každý rok jsme realizovali nějakou stavbu, u níž jsme zpětně viděli, že jsme ten tendr neměli chtít vyhrát. Že vítězství bylo ve skutečnosti prohrou. Obchod udělal chybu, já jsem to špatně podepsal, pak udělali chybu i kluci ve výrobě.

Byl někdy v historii firmy moment, kdy jste si říkal, že s tím seknete, protože už nevíte, jak dál?

Přišlo mi to na mysl v tom roce 2009, mluvil jsem o tom dokonce tehdy s pár lidmi.

Co vás přesvědčilo, abyste to neudělal?

Nemám to v krvi, nevzdávám se. A kolegové mě v tom tehdy podpořili, což bylo velmi inspirativní. Sami při­cházeli s tím, že si snížíme platy klidně na půlku, ale nevzdáme to.

Kde vidíte ty hlavní příležitosti pro rozvoj holdingu?

Hlavní příležitost bude určitě stavebnictví, které se modernizuje, digitalizuje. Proto vidím příležitost i v investicích do technologických firem. Zatím sice hospodaříme jenom se svým vlastním kapitálem, ale u developmentu se nabízí možnost využít i kapitál cizí, uvažujeme proto o tom, že bychom založili vlastní fond.

Když jste zmínil robotizaci, jak bude vypadat stavebnictví za pár let? Budou v něm zapotřebí ještě lidé, nebo tu práci za ně zastanou roboti?

Lidé tam budou určitě zapotřebí pro kvalifikovanou práci. Ty velkoplošné a velkoobjemové části staveb budou už ale podle mě realizovat roboti. Už to začíná, existuje robot na vyzdívání, využívá se technologie 3D tisku betonu a my teď také vyvíjíme ve spolupráci s jednou firmou robota, který by mohl automatizovat ještě další práce, které ve stavebnictví jsou. Je to logická cesta, ve stavebnictví prostě nejsou lidi. Je to sice krásná, ale těžká práce, která navíc bohužel nemá moc velkou společenskou prestiž.

Myslíte, že prestiž takového zaměstnání je v zahraničí vyšší než v Česku?

Co si budeme povídat, na zedníka nechtějí dávat rodiče své děti ani v Německu. Ale jak už jsem říkal, na začátku kariéry jsem pracoval čtyři roky u německé firmy, i v současné době stavíme různě po Evropě, máme i vlastní firmu v Rakousku a troufám si říct, že společenská prestiž stavebních řemesel je tam vyšší než u nás. Proto se snažíme uvnitř naší firmy budovat kulturu, jejíž součástí je i to, že naši kolegové montéři mají velkou prestiž.

Vím, že jste rocker, máte kapelu Skrat, která začala hrát někdy v osmdesátých letech. Co pro vás hudba znamená, je to pro vás způsob, jak relaxovat?

Muzika je pro mě hodně důležitá součást života. Je se mnou celý život a je to jakási protiváha technicko‑ekonomického podnikání. Nedávno jsem si uvědomil, když jsme začali s kapelou zase trošku vážněji a intenzivněji zkoušet a hrát, jak je u hudby stejně jako u podnikání důležitý detail. Jak je důležitých těch posledních pět procent. Nevykašlat se na ně. Nenechat to být s tím, že něco udělaného na 95 procent už je dobré, že to stačí. Když zahrajete během sóla falešně nebo mimo rytmus, tak ta skladba jako celek je možná v pořádku, ale nemáte z toho takovou radost. V podnikání je to úplně stejně.

Jste bohatý člověk, mohl byste si už dávno užívat vydělaných peněz. Co vás nutí ráno vstát z postele a jít do práce?

Já nevím, já to mám automaticky, ani mě nenapadlo, že by to mělo být jinak. Jak jsem navíc v životě zjistil, potřebuju kontakt s lidmi kolem sebe, kteří jsou pro mě inspirací, ať už jde o kolegy, zákazníky či investory. Je to něco, co mě i firmu posouvá dál. Takže upřímně doufám, že do práce budu chodit ještě dlouho.

Evropská unie ve svých směrnicích nasadila ostré tempo snižování jak emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, tak i látek působících škody na životním prostředí a především na lidském zdraví. Platí to pro pověstný Green Deal, jehož cílem je snížit obě kategorie emisí na nulu, a také už delší dobu postupně se zpřísňující emisní normy Euro.

Zdravotně rizikové látky byly donedávna větší problém než ozonová díra. Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě rešerše vědeckých studií už před časem prohlásila výfukové plyny naftových motorů za látku způsobující rakovinu. A nedávno byl za takového karcinogenního zabijáka prohlášen i benzin.

Doprava tak má oprávněně cejch jednoho z hlavních zdrojů znečištění venkovního ovzduší i přesto, že motory vozů patří díky technickému pokroku mezi nejčistší spalovací zdroje. Problém totiž je, že kromě těch novějších jezdí po silnicích - a zvláště těch českých - stále i mnoho aut se zastaralým, "nečistým" motorem.

"Technologie se hodně zlepšují. Prakticky libovolné palivo se dá dnes spálit tak, že vznikají velmi nízké emise zdravotně rizikových látek," řekl Aktuálně.cz profesor Michal Vojtíšek, mezinárodně uznávaný odborník na emise spalovacích motorů, vědec z pražské ČVUT a Technické univerzity v Liberci. 

Benzinové motory už desítky let mají elektronicky řízené vstřikování paliva a třícestné katalyzátory, mnohé novější jsou vybaveny filtry částic už z výroby, na ostatní je lze instalovat dodatečně. A u naftových motorů se emise díky zavedení filtrů spalinových částic částic a selektivní katalytické redukce snížily oproti minulosti o více než 90 procent.

"Teď to není otázka paliva, ale spíš toho,  jak je motor zkonstruován, v jakém je stavu a hlavně - jak je udržovaný," zdůrazňujeVojtíšek. "Máme-li moderní motor, dobře navržený, kvalitně vyrobený, pečlivě seřízený, a je-li řádně udržovaný i uvážlivě provozovaný, jsou emise rizikových látek u všech technologií - benzin, nafta, plyn - většinu času nízké."

Právě vysoká účinnost katalyzátorů způsobuje, že emise jsou nerovnoměrně rozložené jak během jízdy, tak mezi jednotlivými vozidly. Prostě záleží na tom, jak a v čem jezdíme.

U moderních vozidel pochází většina emisí rizikových látek z několika minut po startu studeného motoru a z režimu, kdy se nedaří udržet katalyzátory zahřáté nebo se nedaří přesně dávkovat palivo či močovinu (Adblue) u naftových motorů. Například při popojíždění v dlouhých kolonách. Co se ovšem týče rozdílů mezi vozidly, většinu emisí částic a oxidů dusíku produkuje malá část vozidel, zpravidla těch ve špatném technickém stavu.

"Dnes prakticky všechny vozy od vydání emisní normy Euro 6d, tedy posledních několik let, mají katalyzátory redukující oxidy dusíku. Díky přidání roztoku močoviny jsou vysoce účinné, mají v ideálním případě 90procentní i vyšší účinnost," vysvětluje Vojtíšek.

Diesely se přesto v posledních letech prodávají stále méně. Neplatí to pro nákladní vozy, kde je nafta samozřejmě dál dominantní, ale v případě těch osobních činil letos do května jejich podíl na všech nově registrovaných pouhých 21 procent.

Pokud bychom však porovnali současné zastoupení dieselů na celkovém vozovém parku v Česku, tedy v 6,6 milionu všech osobních aut, která jezdí po tuzemských silnicích (pomineme-li ta, která stojí ve starých stodolách a majitel je neodhlásil), tak si 2,5 milionu osobáků na naftu stále udržuje podíl přes 38 procent. Českým silnicím podle dat z registru vozidel a Centra dopravního výzkumu vládne 3,8 milionu benzinových osobáků, na třetím místě je 121 tisíc aut na LPG a pak 41 tisíc bateriových elektromobilů.  

Pak je tady také argument stáří automobilů. V Česku je jejich průměrný věk vysoký, u osobáků v průměru 16,5 roku. Podle Vojtíška však stáří samo o sobě není hlavní příčinou šíření zdraví škodlivých emisí. "Starých vozů nepotkáváme na silnicích zas tak moc a i u nových, co jsou ve špatném technickém stavu, mohou být emise ještě vyšší než u starších dieselů v dobrém stavu, když se o ně majitel dobře stará. Takže prioritně by se měla posuzovat a omezovat auta ve špatném technickém stavu," zdůrazňuje odborník.

A přidává i varování. "Pozor na studené starty, malé zatížení, špatný technický stav. Jinak umíme emise nejen u dieselu, ale i benzinu držet velmi nízko. Prostě záleží, jak je vozidlo provozováno. Pokud někdo nastartuje auto, ujede dva kilometry a večer udělá totéž, je výrazně lepší elektromobil. Ale při vyšších nájezdech vychází srovnání dieselu s elektromobilem velice podobně a z hlediska srovnání rizikových látek je to spíš akademická debata o tom, kde je vyšší a kde nižší," shrnuje Vojtíšek bitvu mezi diesely a elektromobily.

Dodává ovšem, že elektromobily mají zásadní výhodu v tom, že elektřinu si v Evropě vyrobit umíme, a to se stále nižšími emisemi skleníkových plynů. Zatímco ropu dovážíme a emise skleníkových plynů se u ropných paliv nemění nebo spíše postupně narůstají. A dieselům ani benzinovým vozům, co se týče výraznějšího snížení emisí, příliš nepomůže, pokud do nich přimícháme biopaliva. Spásou se neukazuje ani jejich syntetická výroba.

"Syntetická paliva jsou reálnou alternativou, ale ne nutně levnou. Na výrobu jednoho litru syntetické nafty, při které elektrolýzou vyrábíme vodík, který je jednou ze základních surovin, padne, budu-li optimista, 20 až 30 kWh elektrické energie. Pro běžné osobní auto bych potřeboval více než jeden kWh na kilometr, což je tak spotřeba elektrického autobusu," uzavírá profesor Michal Vojtíšek.

Raiffeisenbank drží jako poslední banka na svém bonusovém spořícím účtu sazbu čtyři procenta, podmínkou je provést tři platby kartou měsíčně. Touto sazbou jsou úročeny zůstatky do 500 000 Kč.

U České spořitelny lze získat sazbu 3,8 procenta, kterou se úročí částka do 400 000 Kč. Je ale třeba mít Plus účet, internetové bankovnictví George, a ještě investovat pravidelnými pokyny nebo si přispívat na penzijní spoření minimálně 2000 Kč.

Banka Creditas nabízí zhodnocení na spořícím účtu úrokovou sazbou až 3,8 procenta. Základní zhodnocení tři procenta je pro vklady do 500 000 Kč. Pokud klient uskuteční v kalendářním měsíci pravidelnou investici alespoň 1500 Kč, v následujícím měsíci banka automaticky navýší sazbu o úrokový bonus 0,8 procenta.

VÚB banka úročí 3,7 procenta, navíc bez omezení výše vkladu a bez dalších podmínek. Banka avizuje, že od 2. července bude platit nová úroková sazba 3,6 procenta. Jde ale o pobočku slovenské banky a pokud klient nedodá potvrzení o daňovém domicilu z finančního úřadu, strhne mu banka daň 19 procent.

V případě Komerční banky se peníze na spořicím účtu mohou zhodnocovat až 3,5 procenta. Pro získání sazby je třeba založit spořicí účet spolu s jedním z tarifů, které banka nabízí. Bonusovou sazbou se poté úročí vklady do 500 000 Kč.

Trinity bank zhodnocuje peníze klientů na svém účtu sazbou až 3,33 procenta. Sazba platí do vkladu 400 000 Kč pro nové klienty při založení nového účtu, kdy na tento účet vloží nový vklad.

ČSOB nabízí aktivním klientům úročení spořícího účtu až 3,25 procenta na vklady do 250 000 Kč. K získání sazby je třeba posílat si na účet příjem minimálně 15 000 Kč měsíčně. Druhou podmínkou je pět plateb kartou měsíčně.

Fio banka snížila sazbu na 3,25 procenta, kterou se úročí vklady do 200 000 Kč. Úrok 3,16 procenta nabízí Partners banka svým aktivním klientům. Banka nestanovuje limit na maximální úročenou částku, podmínkou však je, že klient musí mít jeden z balíčků 'Pro dva' nebo 'Pro rodinu'. Případně u balíčku 'Pro jednoho' je třeba zaplatit každý měsíc pětkrát kartou, v opačném případě se po třech měsících sníží sazba na 1,6 procenta.

Bankovnictví mBank v rámci mSpoření garantuje bonusovou úrokovou sazbu 3,01 procenta do 100 000 Kč, pro všechny a bez dalších podmínek. Vyšší částka se poté úročí sazbou 0,01 procenta.

UniCredit na svém spořicím účtu nabízí úrok až tři procenta. Celková úroková sazba se skládá ze součtu základní úrokové sazby 0,25 procenta, bonusové sazby 2,25 procenta a bonusové sazby extra 0,5 procenta. Bonusovou sazbu lze získat v případě tří transakcí kartou měsíčně. Bonusovou sazbu Extra lze získat v případě měsíčního kreditního obratu nejméně 20 000 Kč nebo v případě sjednání pravidelné investice.

Moneta Bank momentálně nabízí 2,6 procenta pro vklady do jednoho milionu Kč, část vkladu nad milion se úročí 0,5 procenta. Air Bank poskytuje 2,5 procenta. Pro získání sazby je nutné pětkrát měsíčně zaplatit kartou a úročení se vztahuje na sumu do 500 000 Kč.

Skupina PPF prodá svou banku Home Credit v Kazachstánu tamní společnosti ForteBank. Dohodu o prodeji musí schválit regulatorní orgány v zemi, cenu transakce firma nezveřejnila. O obchodu informovala skupina v pátek na svém webu. Před časem se PPF stáhla ze sousední Číny, kde Home Credit prodala čínskému konsorciu sdruženému kolem skupiny JD.com za 298 milionů eur (7,4 miliardy korun).

Home Credit působí v Kazachstánu od roku 2005 a zaměřuje se na spotřebitelské financování a v segmentu nákupů na splátky. "Skupina PPF a akcionáři dnes oznámili, že se dohodli se společností ForteBank v Kazachstánu na prodeji 100 procent Home Credit Bank Kazakhstan a přidružených společností," uvedla PPF na webu.

"Od svého založení v roce 2005 prošla banka Home Credit v Kazachstánu dynamickým vývojem a nyní patří k lídrům trhu ve svém segmentu," uvedla předsedkyně představenstva PPF Financial Holdings Kateřina Jirásková. Kupující ForteBank je podle ní významným hráčem v bankovnictví a finančních službách v Kazachstánu a je kótována na burze cenných papírů KASE.

Jirásková současně doplnila, že transakce je i dalším důkazem, že PPF pokračuje ve strategickém posunu směrem k západním trhům.

Skupina PPF rozprodává svůj zahraniční byznys Home Creditu postupně poslední roky. Po ruské invazi na Ukrajinu prodala ruskou banku Home Credit & Finance Bank, zbavila se i byznysu na Filipínách, v Indonésii, Indii, Číně a ve Vietnamu. Loni v dubnu PPF vykoupila od společnosti Emma Capital Jiřího Šmejce podíl 8,88 procenta ve skupině Home Credit, kterou tak nyní prostřednictvím své společnosti PPF Financial Holdings zcela ovládá.

Skupina PPF podniká ve 25 zemích Evropy, Asie, Severní Ameriky a jižní Afriky. Investuje do telekomunikací, médií, finančních služeb, e-commerce, nemovitostí, biotechnologií a strojírenství. Skupina vlastní aktiva 41,7 miliardy eur a zaměstnává celosvětově 45 tisíc lidí. Loni skupina PPF vykázala rekordní čistý zisk 3,2 miliardy eur, tedy 80 miliard korun.

Právě dědička skupiny PPF Renáta Kellnerová je podle časopisu Forbes nejvlivnější ženou Česka. A na třetí příčce (za nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou) se i letos umístila finanční ředitelka PPF Kateřina Jirásková.

Royal Mail je jedna z nejstarších poštovních společností na světě. Britská vláda si ve firmě ponechává takzvanou zlatou akcii za jednu libru. Úmluva byla součástí transakce a EP Group dnes uvedla, že akcii vládě vydala. Zlatá akcie zajišťuje, že si Royal Mail zachová sídlo v Británii a bude zde nadále platit daně.

IDS přijala nabídku na převzetí loni v květnu. Křetínský už v IDS vlastnil 27,5 procenta akcií. IDS vedle ztrátové pošty Royal Mail vlastní i ziskovou mezinárodní balíkovou síť GLS.

Pošta Royal Mail vznikla v roce 1516 a v současné době zaměstnává více než 150.000 lidí. V posledních letech se ale potýká s problémy kvůli poklesu zájmu o přepravu balíků, zpoždění při doručování zásilek a stávkám zaměstnanců za vyšší příjmy.