Už od ledna roku 2020 by mohla začít platit nová pravidla, která by zakazovala dvojí kvalitu potravin na vnitřním trhu EU.

Podívejte se, které informace o svých uživatelích znají Facebook a Google.

Washington - Americký prezident Donald Trump prodloužil dočasnou výjimku z placení cel na dovoz hliníku a ocele pro Evropskou unii, Mexiko a Kanadu do prvního června. Ve svém prohlášení to sdělil Bílý dům.

Washington oznámil prodloužení výjimky jen několik hodin před jejím vypršením. Výjimka měla skončit v úterý v 6:01 SELČ, zdůraznila agentura Reuters.

Bílý dům chce v následujícím měsíci pokračovat v jednání o trvalé výjimce pro EU, Kanadu a Mexiko. Kanada a Mexiko nyní jednají s USA o nové podobě Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA).

"Vláda prodlužuje jednání s Kanadou, Mexikem a Evropskou unií o závěrečných 30 dní. Ve všech těchto jednáních se vláda zaměřuje na kvóty, které omezí dovoz, zabrání překládce a ochrání národní bezpečnost," stojí v prohlášení Bílého domu. 

Agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený s rozhodnutím Bílého domu uvedla, že pokud se dohody nepodaří uzavřít, po prvním červnu už nenastane žádné další prodloužení, které by mohlo uvalení cel zvrátit nebo oddálit.

S Argentinou, Austrálií a Brazílií se již USA v zásadě dohodly a do měsíce mají se zeměmi dojednat všechny podrobnosti dohody.

Jižní Korea se dohodla na trvalém osvobození od cel na ocel, a to v rámci jednání o aktualizaci vzájemné obchodní dohody. Korea souhlasila, že sníží dodávky ocele do USA z loňské úrovně o zhruba 30 procent. Cla na hliník však stále platí i pro Koreu.

Trump rozhodl o uvalení cla na dovoz ocele ve výši 25 procent a desetiprocentního cla na dovoz hliníku v březnu. EU a šesti dalším zemím (Mexiku, Kanadě, Argentině, Austrálii, Brazílii, Jižní Koreji) však udělil dočasnou výjimku z placení cel do 1. května s tím, že do té doby se budou USA snažit se všemi partnery vyjednat dlouhodobé dohody o trvalém vyjmutí z placení cla.

EK: Nebudeme vyjednávat pod tlakem hrozeb

Podle Evropské komise rozhodnutí USA prodloužit pro EU dočasnou výjimku z placení cel na dovoz oceli a hliníku prodlužuje nejistotu na trhu. EU by měla být z těchto cel vyjmuta trvale a zcela, dodala v úterý ráno v reakci na Trumpovo rozhodnutí Evropská komise. 

"Evropská unie dává trvale najevo ochotu diskutovat o aktuálních otázkách vzájemného přístupu na trh, ale dala také najevo, že jako dlouhodobý partner a přítel Spojených států nebude vyjednávat pod tlakem hrozeb. Každý budoucí transatlantický pracovní program musí být vyvážený a vzájemně výhodný," upozornila v prohlášení EK.

Komise nyní vzala rozhodnutí USA "na vědomí" s tím, že krok jen prodlužuje nejistotu na trhu a už nyní ovlivňuje obchodní rozhodování. Opatření proti EU nemohou být podle komise zdůvodňována otázkou americké národní bezpečnosti.

"Pokračující nejistota"

Německo po prodloužení výjimky uvedlo, že očekává trvalé řešení celní otázky. Úřad kancléřky Angely Merkelové sdělil, že Berlín se nyní jako člen EU zapojí do diskuse o tom, jak v jednání pokračovat. "Transatlantické ekonomické vztahy mají obrovský význam pro obě strany. Ani EU a ani USA tak nemohou mít zájem na vyhrocování svých obchodních vztahů," uvedlo kancléřství s tím, že naopak obě strany z prohloubení obchodní spolupráce budou těžit.

Komisařka EU pro obchod Cecilia Malmströmová byla v minulých týdnech opakovaně v kontaktu s americkým ministrem obchodu Wilburem Rossem a tyto diskuse budou podle EK pokračovat. Oba politici spolu naposledy hovořili telefonicky v pondělí, minulý týden také ve Washingtonu s Trumpem jednala osobně nejen Merkelová, ale také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Evropská komise v úterý připomněla, že Evropa není zdrojem nadměrné kapacity v produkci ocele a hliníků. "EU se naopak v posledních měsících na nejrůznějších úrovních zapojovala spolu s USA a dalšími partnery do snah najít řešení této otázky," dodala EK.

Evropské sdružení výrobců oceli Eurofer označilo americký krok za "vítaný, i když jen dočasný" a také podle něj se Washington rozhodl pro pokračující nejistotu v mezinárodním obchodu.

EU podle šéfa sdružení Axela Eggerta nesmí podlehnout jednostranným obchodním opatřením a dál musí prosazovat mnohostranná řešení problémů v rámci pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

EU každoročně vyveze do USA ocel za 6,4 miliardy eur (163,8 miliardy Kč). Unie pohrozila, že pokud na ni Spojené státy uvalí cla, zavede vlastní odvetná cla na americké zboží od kosmetiky po motocykly, jehož roční hodnota dovozu do unijního svazku dosahuje 2,8 miliardy eur.

Podle dřívějších zpráv německých médií USA požádaly EU, aby dobrovolně omezila vývoz ocele a hliníku do USA na 90 procent průměrné úrovně z let 2016/2017. To by představovalo snížení vývozu o 16,3 procenta. Evropská komise však tento požadavek odmítla a označila ho za nepřijatelný.

Video: Macron navštívil USA. Trump děkoval za skvělou spolupráci, prezident Francie chce další boj proti agresivnímu nacionalismu

Praha - Novým generálním ředitelem České pošty bude dosavadní generální ředitel firmy SAP Česká republika a SAP Slovensko Roman Knap (42). Zvítězil ve výběrovém řízení vypsaném ministerstvem vnitra. Ministerstvo to v pondělí uvedlo v tiskové zprávě. Knap nahradí Martina Elkána, kterého ministr vnitra Lubomír Metnar odvolal ke konci února, protože podle něho neměl jasnou vizi dalšího směřování firmy.

V následujících dnech bude ministerstvo vnitra jednat s vítězným kandidátem o dalším postupu včetně konkrétního termínu, kdy nastoupí do úřadu.

Minulý týden Metnar podle serveru Aktuálně.cz odvolal předsedu dozorčí rady pošty Jana Mareše a s ním končí i další člen rady Jan Kasal. "Dnes jsem dostal doporučený dopis, že jsem odvolán z dozorčí rady České pošty. Bylo to bez udání důvodu, jen s odvoláním na zákon," řekl serveru Kasal.

Do výběrového řízení na nového šéfa státního podniku Česká pošta se přihlásilo 19 lidí, 13 z nich splnilo podmínky a zúčastnilo se ústního pohovoru. Ústní pohovor úspěšně absolvovalo šest uchazečů. Největší zkušenosti, znalosti a nejlépe prezentovanou vizi dalšího rozvoje státního podniku podle výběrové komise prokázal právě Knap.

Knap působí v SAP ČR od roku 2014 a na začátku letošního roku byl jmenován rovněž ředitelem slovenské pobočky. Před příchodem do SAP pracoval ve společnostech Oracle nebo KPMG Consulting. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Ve volném čase rád běhá, jezdí na kole, hraje golf, boxuje a vaří.

Česká pošta by měla pod novým šéfem mimo jiné zrychlit projekt Pošta Partner, zmodernizovat třídicí uzly či balíková centra, zkvalitnit IT infrastrukturu a zaměřit se více na portfolio služeb, které přinášejí finanční efekty. Dočasně poštu vede ředitel divize poštovní provoz a logistika Vít Bukvic.

Výběrovou komisi tvořili zástupci ministerstva vnitra, dozorčí rady České pošty, zástupce úřadu vlády, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí.

Pošta spravuje 3200 poboček, což představuje jednu z nejhustších sítí v Evropě. Podnik zaměstnává zhruba 30 000 zaměstnanců a v roce 2017 mu klesl zisk o polovinu na 110 milionů korun.

Praha - Česko má smluvně zajištěno asi 52 procent evropských dotací na programové období 2014 až 2020. Jde o 296,4 miliardy korun z celkově přidělených 568,5 miliardy korun.

Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády a Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) to řekla ministryně pro místní rozvoj (MMR) v demisi Klára Dostálová (za ANO).

Řídící orgány jednotlivých programů, s výjimkou Programu rozvoje venkova, který má odlišný způsob administrace, plánují podle ní v letošním roce předložit platebnímu a certifikačnímu orgánu ministerstva financí žádosti o proplacení téměř 75 miliard korun.

"Za první kvartál letošního roku zatím byly ze strany řídících orgánů předloženy souhrnné žádosti za 9,7 miliardy korun," uvedla Dostálová.

Radu pro ESIF zřídila vláda v roce 2013 jako poradní orgán v koordinaci pomoci poskytované Evropskou unií. Stálými členy rady jsou předseda vlády, ministři pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, školství, mládeže a tělovýchovy, dopravy, životního prostředí, práce a sociálních věcí a zemědělství a primátorka hlavního města Prahy.

Rada podle Dostálové dnes řešila také situaci kolem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a který byl nedávno pozastaven kvůli vysokému počtu pochybení.

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) dříve uvedl, že chybné projekty v rámci tohoto operačního programu pokračují a po dobu, než je projedná Evropská komise, budou hrazeny z národních zdrojů.

Dostálová dnes potvrdila, že na žadatele proto situace nebude mít žádný dopad. "Snažíme se, abychom program obnovili co nejdříve. Samo MPO říkalo, že nejdříve to vidí do září," uvedla ministryně.

Připomněla, že OP PIK má takzvanou prioritní osu na vysokorychlostní internet. "Jsou tam zdroje za 14 miliard korun. Bohužel v rámci první výzvy se přihlásily projekty pouze za 47 milionů korun," dodala. Řešením podle ní může být mimo jiné rozšíření možných příjemců na kraje a obce.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček už dříve řekl, že stav čerpání evropských dotací se proti minulému období sice v Česku trochu zlepšil, avšak v této disciplíně stále Česká republika nevyniká. "Pro zlepšení systému můžeme hledat inspiraci u pobaltských zemí. Naopak odstrašujícími příklady by pro nás měly být Rumunsko a Chorvatsko," dodal.

Bratislava - Firmy na Slovensku začaly v předstihu zveřejňovat ve svých inzerátech na pracovních portálech výši mzdy, kterou nabízejí zájemcům o obsazení volných míst. Slovenský parlament změnou zákona rozhodl, že od května bude údaj alespoň o základní mzdě v pracovních nabídkách podniků povinný.

Z dosud zveřejněných inzerátů vyplývá, že zaměstnavatelé přistoupili k uvádění nabízeného platu rozdílně. Některé firmy propagují měsíční mzdu, možné odměny a další zaměstnanecké benefity, další vsadily pouze na údaj s rozpětím platu nebo propagují odměnu za hodinu práce.

Podle předního pracovního portálu Profesia.sk firmy neporuší zákon, pokud uvedou pouze minimální mzdu, byť takový postup by mohl odradit zájemce o práci. Novela příslušného zákona nestanovuje, zda podniky musejí zvolit hodinovou, týdenní, či měsíční nabízenou mzdu.

Zároveň ale nebudou moci dohodnout s novým pracovníkem nižší plat, než podnik inzeroval. Loni obsahovala informace o platu na zmiňovaném portálu jen zhruba čtvrtina inzerátů.

Povinné zveřejňování základního platu v pracovních nabídkách přichází v době rekordně nízké nezaměstnanosti, která na konci března na Slovensku dosáhla 5,55 procenta.

Zaměstnavatelé, kteří si dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalifikované pracovní síly, hlásili slovenským úřadům práce desítky tisíc neobsazených pracovních pozic a zaměstnávají i více cizinců než v minulosti. Od května na Slovensku také stoupnou nebo budou zavedeny nové příplatky za práci v noci, o víkendech a o svátcích.

"Zveřejňování mezd není v České republice až tak neběžné," řekl Aktuálně.cz Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje servery Jobs.cz a Práce.cz. Podle něj je zhruba u třetiny pracovních inzerátů uveřejněna mzda alespoň v nějakém rozmezí.

"Není to povinnost, takže to uvádějí jenom firmy, které chtějí. Typicky ty, které se mají čím pochlubit," dodal Dombrovský. Podle něj je na trhu ještě velký počet firem, které nechtějí uvádět mzdy v inzerátech, protože by tím mohly popudit stávající zaměstnance, kteří na nabízený plat nedosáhnou.

Výjimku ze zveřejňování nabízených platů na Slovensku dostaly firmy, které hledají zaměstnance na práci v zahraničí, a také veřejná správa. Například platy úředníků na Slovensku se řídí podle stanovených tabulek.

Praha - Zástupci vlády a společnosti Uber dnes podepsali společné memorandum. V něm se společnost zavazuje ke zřízení českého živnostenského oprávnění, které jí zatím schází. Řidiči Uberu budou také muset splňovat podmínky pro běžné taxikáře včetně licence či zkoušky z místopisu.

Jak vyplývá z textu memoranda, Uber také slíbil, že bude státu poskytovat data o jízdách řidičů kvůli výběru daní a že zajistí zavedení EET. Informovali o tom představitelé vlády a pražská primátorka Adriana Krnáčová.

Provozovatelé taxi kritizovali firmy Uber a Taxify za to, že nedodržují zákon, jezdí bez licence a taxametrů. Taxikáři na protest proti působení obou firem v hlavním městě několikrát blokovali dopravu. Memorandum mělo být původně podepsáno do konce března, kvůli jednání o konkrétních bodech byl podpis odložen.

Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) memorandum stanoví pravidla, jaká bude Uber v budoucnu dodržovat. "Uber jako zprostředkovatel přepravy musí podnikat podle zákona o silniční dopravě. To znamená, musí mít koncesi, řidiči musí mít oprávnění, musí složit zkoušky," řekl Babiš. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doplnila, že řidiči Uberu budou registrovat tržby v EET a firma bude poskytovat informace finanční správě pro daňové kontroly řidičů.

Memorandum bylo podepsáno i za účasti představitelů Prahy. "Jsem ráda, že se nám po vleklých jednáních podařilo dospět k dohodě," uvedla primátorka Krnáčová (ANO). Za čtvrt roku podle ní bude další jednání, na kterém se město a vláda plánují ujistit, zda Uber své závazky splnil.

V dokumentu se Uber zavázal i k tomu, že bude spolupracovat při nutných legislativních úpravách týkajících se alternativních přepravců. Magistrát naopak firmě slíbil, že zabezpečí zkoušky řidičů, a to i v případě mimořádně zvýšeného zájmu.

"Jsme odhodláni zde v Praze dát věci do pořádku pro všechny uživatele, jak řidiče, tak cestující," uvedl na dotaz ČTK šéf Uberu pro střední a východní Evropu Alexei Stakh. Doplnil, že firma už se změnami začala. Mezi ty již uskutečněné patří například zavedení předem stanovené ceny, což je jeden z bodů obsažených v memorandu.

Firma chce také motivovat všechny řidiče k tomu, aby si zažádali o taxikářskou licenci. V procesu jejího získání je nyní zhruba 1 000 z nich a společnost také přestala navazovat novou spolupráci s řidiči, kteří licenci nemají.

Na podpisu memoranda se vláda a Uber domluvily na začátku března a podepsáno mělo být podle původních plánů do konce března. Mluvčí vlády Barbora Peterová na začátku dubna sdělila, že důvodem odkladů podpisu byly některé nevyjasněné body v memorandu.

Uber v minulosti argumentoval tím, že není taxislužbou, ale že zprostředkovává spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky. Tradiční taxislužby v uplynulých měsících uspořádaly na protest proti Uberu a Taxify několik pomalých jízd Prahou, kterými blokovaly dopravu.

Babiš a Krnáčová po několika protestech vyzvali Uber dopisem, aby firma dodržovala zákony, nebo zvážila ukončení služeb v zemi. Taxikáři memorandum v uplynulých týdnech označili za generální pardon Uberu.

Služby Uberu v Praze využívá podle informací firmy 300 000 lidí, což znamená nárůst počtu zákazníků za poslední rok o 60 procent. Počet aktivních řidičů se zvýšil o polovinu na 2 000 lidí. Z toho 90 procent má ještě jiný zdroj příjmu.

Praha - Vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) dělá další výrazné změny ve státním podniku Česká pošta. V únoru skončil šéf společnosti Martin Elkán, nyní ho následují i lidé z dozorčí rady. Podle informací Aktuálně.cz byl zbaven funkce předseda Jan Mareš a také řadový člen Jan Kasal. Změny potvrdil ministr vnitra Lubomír Metnar. "Dochází i k obměně členů dozorčí rady. Mohu to tedy potvrdit," sdělil stručně.

Odvolaný Kasal doteď neví důvod, proč ve funkci skončil. "Dnes jsem dostal doporučený dopis, že jsem odvolán z dozorčí rady České pošty. Bylo to bez udání důvodu, jen s odvoláním na zákon," řekl. Mareš nechtěl informaci pro Aktualne.cz komentovat.

Metnar kritizoval vedení pošty, že nemá smysluplnou vizi. To byl i důvod, proč odvolal Elkána. "Musí mimo jiné zrychlit posun v oblasti franšízingu v projektu Pošta Partner, zmodernizovat třídicí uzly či balíková centra, zkvalitnit IT infrastrukturu a zaměřit se více na portfolio služeb, které přinášejí finanční efekty," uvedl pro ČT Lubomír Metnar. Nový šéf pošty by měl být zveřejněn v následujících dnech. Na Elkánovu pozici se přihlásilo až 19 lidí.

Česká pošta má jednu z nejhustších sítích poboček v Evropě. Spravuje jich 3200 a podnik zaměstnává kolem 30 tisících zaměstnanců. V roce 2017 poště výrazně klesl zisk. Snížil se o polovinu na 110 milionů korun.

Akcionáři České spořitelny dnes na valné hromadě schválili rozdělení zisku za loňský rok a výplatu hrubé dividendy 77 korun na jednu akcii. Celkově tak banka na dividendách vyplatí 11,7 miliardy korun. Hlavním akcionářem spořitelny je rakouská Erste Group. Rozhodným datem pro výplatu dividendy je den konání valné hromady, tedy dnešek. V roce 2016 činila dividenda 76 korun na akcii, celkově bylo vyplaceno 11,552 miliardy korun. Za rok 2017 vykázala Česká spořitelna čistý zisk po zdanění 15 miliard korun. Zbytek zisku, který nebude vyplacen na dividendách, použije pro tvorbu kapitálového fondu a navýšení vlastního kapitálu.

Praha - Evropská komise by mohla zavést v celé Evropské unii opatření proti stáčení tachometrů u ojetých vozidel. Zprávu o boji proti stáčení s výzvou EK přijal výbor pro dopravu evropského parlamentu a chystá její předložení europoslancům. Na tiskové konferenci to dnes uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Podle Zdechovského má podvodně snížený počet ujetých kilometrů pět až 12 procent aut. U starších aut to je až 20 procent v rámci vnitrostátního prodeje a 30 až 50 procent dovážených ojetin z jiných zemí. Osobní auta jsou v průměru stočená o 130 000 km, dodávky pak o více než 200 000 km. Zákazníci kvůli vyšší ceně vozidla po stočení kilometrů zaplatí v EU až o 9,6 miliardy eur ročně navíc.

"Komise je doteď přesvědčená, že stačí národní řešení. Studie ale ukazují, že největší problém je s auty z dovozu, a proto je nutná spolupráce a vzájemná výměna dat mezi všemi státy," uvedl.

Řešením by podle něj měl být tzv. car-pass, tedy zvláštní kartička, kam by se při každé návštěvě servisu a technických prohlídkách povinně zaznamenával stav ujetých km vozidla. Systém funguje například v Belgii a letos má být zavedený na Slovensku. Dalším řešením je umístění speciálního zařízení ve vozidle přímo výrobcem, aby se stáčení znemožnilo. Ochrana v řídicích jednotkách vozidla vyjde asi na jedno euro.

Zdechovský upozornil i na problém aut s nefunkčními nebo odstraněnými filtry pevných částic (DPF). Podle ÚAMK jezdí v ČR až milion aut bez filtru nebo s poškozeným filtrem. Problém se objevil zhruba před sedmi lety, kdy byly filtry první generace na konci své životnosti. Nákup nového filtru byl extrémně drahý a mohl se blížit zbytkové hodnotě vozu.

Dalším důvodem odstraňování filtrů byl cílený výkup kvůli obsahu drahých kovů. Na to zareagovali prodejci aut slevovými nabídkami nových filtrů i různé profesní organizace včetně Svazu dovozců automobilů větší osvětou. Upozornili například na možnost regenerace filtrů, která není tak nákladná, i na nebezpečí nefunkčních náhražek na trhu.