Everesta, s.r.o.

Bez posilovací dávky přestanou certifikáty platit, do 9 měsíců bude nutné přeočkování

02.12.2021

Události kolem covidu v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.

Spojené státy, EU, Británie a Kanada oznámily nové sankce proti Bělorusku

02.12.2021

"Opět vyzýváme Lukašenkův režim, aby okamžitě a úplně zastavil organizaci nelegální migrace přes své hranice s Evropskou unií," zdůraznily země ve společném prohlášení.

Minsk označil tento krok za absurdní. Slíbil tvrdou asymetrickou odpověď.

Nové sankce EU, které už dříve navrhla Evropská komise a nyní potvrdily členské státy, se podle unijního věstníku vztahují na dalších 17 jednotlivců a 11 subjektů, včetně prominentních představitelů justice a "propagandistických" kanálů, které přispívají k "pokračující represi občanské společnosti, demokratické opozice, nezávislých médií a novinářů".

Na sankčním seznamu jsou rovněž vysoce postavení političtí představitelé režimu, firmy, včetně letecké společnosti Belavia, cestovní kanceláře a hotely, které podle EU pomáhaly podněcovat a organizovat nelegální přechody z Běloruska na území unie.

Americké ministerstvo financí dnes rozšířilo sankce proti Bělorusku o 20 osob a 12 subjektů, včetně syna běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Zároveň Washington omezil obchodování s novými běloruskými dluhopisy.

Britské sankce se kromě jednotlivců a právních subjektů podle agentury Reuters vztahují také na společnost Belaruskali, která v Bělorusku patří k největším státním podnikům a která má významný podíl na světovém trhu s potašem. "Tyto sankce se nadále zaměřují na důležité zdroje příjmů Lukašenkova režimu a zavádějí přísná omezení vůči osobám odpovědným za některé z nejhorších protidemokratických činů v Bělorusku," uvedla v prohlášení britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Kanada označila nové sankce proti Bělorusku za protest proti útokům na lidská práva a represím. Podle prohlášení kanadského ministerstva zahraniční Ottawa ve věci jedná ve spolupráci s USA, Evropskou unii a Británií.

Před 20 lety zkrachoval energetický kolos Enron. Burzy se otřásly a lidé neměli práci

02.12.2021

Energetická společnost Enron kvůli účetním podvodům vyhlásila úpadek, který se tehdy do dějin zapsal jako největší firemní bankrot v dějinách USA.

Sotio pokročí s vývojem léčby nádorů. Od PPF získalo sedm miliard na klinické studie

02.12.2021

Biotechnologická firma peníze použije na provedení dvou klinických studií s přípravkem SOT101. Ten stimuluje imunitní systém tak, že aktivuje bílé krvinky, hlavně T-lymfocyty a NK buňky, aby zabíjely nádorové buňky. V imunoonkologii jde o nadějnou terapeutickou látku, která se navíc dobře kombinuje se zavedenými onkologickými léky.

Nyní se přípravek testuje u pacientů s nádory kůže a ledvin jako takzvaná monoterapie (léčba, při které se používá pouze jeden typ léku).

Do konce roku 2023 také vstoupí do fáze klinických studií tři nové přípravky, které Sotio vyvíjí. Přípravek BOXR1030 představuje hlavní projekt společnosti v rámci takzvaných CAR-T buněčných terapií u nádorů z pevných tkání. Pro každého pacienta se připravuje zvlášť s využitím jeho vlastního imunitního systému. Laboratorně upravené bílé krvinky (T-buňky) jsou ve formě injekce vráceny zpět do těla pacienta, kde najdou nádorové buňky a zabijí je. Klinická studie je již schválena a začne počátkem roku 2022.

Přípravek SOT102 je protinádorový přípravek na takzvané platformě ADC (konjugát protilátky a léku). ADC jsou nosiče cytostatik (například chemoterapie). Dokážou cíleně vybrat nádorovou buňku, navázat se na její povrch a po průniku do ní uvolnit vysoce účinné léčivo bez toho, aby došlo k poškození zdravých buněk. Firma plánuje první klinickou studii u pacientů s nádory žaludku a slinivky břišní na březen 2022.

Ke konci roku 2022 Sotio plánuje zahájit rovněž klinickou studii s přípravkem SOT201.

"Takto významná investice nám umožní významně posunout klinický vývoj námi vyvíjených přípravků," uvedl generální ředitel firmy Radek Špíšek. Generální ředitel a akcionář PPF Ladislav Bartoníček věří, že peníze firmě pomůžou k dalšímu rozvoji.

Skupina PPF podniká ve 25 zemích. Investuje do řady odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Působí v Evropě, Asii a Severní Americe. Společnost vlastnil podnikatel Petr Kellner, který ale letos na jaře tragicky zahynul. Byl také nejbohatším Čechem.

Nové restrikce vzaly restauracím čtvrtinu tržeb. Zákazníků ubyla pětina, ukazují data

02.12.2021

"Je patrné, že restauracím v průběhu listopadu dál klesají tržby i návštěvnost. Na vině je nepochybně zhoršující se epidemická situace a kontrola bezinfekčnosti hostů podpořená zkrácenou otevírací dobou do deseti hodin večer," říká Jana Kohotouvá, mluvčí společnosti Storyous, která v Česku provozuje pokladní systémy. "Pro mnohé provozy je to likvidační a nevyplatí se jim ani otevírat, většinu tržeb jim tvořil právě večerní provoz," domnívá se.

Od 1. listopadu musel začít personál restaurací kontrolovat bezinfekčnost hostů. Od pondělí 22. listopadu pak začal v Česku platit takzvaný režim O-N, který do restaurací dovoluje vstup pouze očkovaným či lidem, kteří nemoc prodělali v posledních 180 dnech. K pátku 26. listopadu vláda zavedla nouzový stav a ukončila provoz podniků ve 22 hodin.

Změna průměrné tržby restaurací o víkendu 27.- 28. listopadu 2021

Porovnávané období Změna průměrné tržby na podnik (%) víkend 20. - 21. listopadu 2021 -17,55 víkend 13. - 14. listopadu 2021 -28,46 víkend 6. - 7. listopadu 2021 -22,14 víkend 30. listopadu a 1. prosince 2019 -30,23 víkend 23. - 24. listopadu 2019 -35,83

Zdroj: Storyous

Z dat Storyous vyplývá, že pokles průměrné tržby na podnik v posledním listopadovém týdnu oproti předchozímu týdnu činil více než devět procent, o víkendu to bylo zhruba 17,5 procenta. Návštěvnost poklesla v týdnu o necelých sedm procent, o víkendu pak skoro o 18 procent.

Oproti konci října, kdy restrikce ještě neplatily, klesla průměrná tržba na podnik dokonce o čtvrtinu a návštěvnost o pětinu.

Ještě markantnější je pak srovnání s rokem 2019, tedy v době před pandemií koronaviru. "V běžném, necovidovém roce návštěvnost i tržby obvykle restauracím pozvolna rostou s tím, jak se začne ochlazovat a blíží se Vánoce. Tak tomu bylo například v roce 2019. V letošním roce s nastupujícím podzimem klesá jak návštěvnost podniků, tak průměrné tržby. Obzvlášť znepokojivá je pro restauratéry situace o víkendech," doplňuje Kohoutová.

Změna návštěvnosti restaurací o víkendu 27.- 28. listopadu 2021

Porovnávané období Změna návštěvnosti (%)  víkend 20. - 21. listopadu 2021 -17,76 víkend 13. - 14. listopadu 2021 -18,16 víkend 6. - 7. listopadu 2021 -23,84 víkend 30. listopadu a 1. prosince 2019 -41,76 víkend 23. - 24. listopadu 2019 -49,53

Zdroj: Storyous

Zatímco na začátku letošního listopadu byla podle ní o víkendech návštěvnost restaurací o necelých 22 procent nižší než v roce 2019, ve druhé polovině listopadu to bylo už dokonce o 40 až 50 procent méně. "Pokud bude situace takto dále pokračovat, prosincový propad může být hluboko pod 50 procent," dodává mluvčí Storyous.

Změna průměrné tržby restaurací v týdnu od 22. do 28. listopadu 2021

Porovnávané časové období Změna průměrné tržby na podnik (%)  od 15. do 21. listopadu 2021 -9,34 od 8. do 14. listopadu 2021 -17,03 od 1. do 7. listopadu 2021 -9,58 od 25. do 31. října 2021 -24,47 od 25. listopadu do 1. prosince 2019 -23,31 od 18. do 24. listopadu 2019 -21,90 od 11. do 17. listopadu 2019 -22,63 od 4. do 10. listopadu 2019 -22,43 od 28. října do 3. listopadu 2019 -20,64

Změna návštěvnosti restaurací v týdnu od 22. do 28. listopadu 2021

Porovnávané časové období Změna návštěvnosti (%)  od 15. do 21. listopadu 2021 -6,56 od 8. do 14. listopadu 2021 -12,49 od 1. do 7. listopadu 2021 -11,89 od 25. do 31. října 2021 -20,65 od 25. listopadu do 1. prosince 2019 -36,49 od 18. do 24. listopadu 2019 -35,60 od 11. do 17. listopadu 2019 -34,76 od 4. do 10. listopadu 2019 -34,45 od 28. října do 3. listopadu 2019 -30,74

Zdroj: Storyous

Podle Kohoutové některé firmy začaly rušit vánoční i silvestrovské večírky. "Jiné se snaží hledat kompromis, jak večírky při dodržování zpřísněných epidemických opatřeních uspořádat. Úkol to není úplně snadný. Ve společnosti i u restauratérů panuje velká nejistota, nevíme, kdy vláda může přijít s dalšími překotnými opatřeními," doplňuje Kohoutová.

Pro restaurace podle ní nepředstavuje jediný problém zkrácení provozní doby, ale také například, a to se týká i stánkařů - velikost skladových zásob, které podnikatelé často řeší a pořizují několik týdnů předem.

Nejméně na tržbách tratila Praha, míní Dotykačka

Podobná čísla ukazuje analýza firmy Dotykačka. V posledním listopadovém týdnu, kdy jako vstupenky do gastropodniků přestaly fungovat PCR testy, dosahovaly podle ní tržby restaurací a hospod o třetinu nižších tržeb než v říjnu.

"Nejvýraznější poklesy jsme zaznamenali na východě republiky, konkrétně v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Tamní podniky na konci listopadu utržily o 36 až 39 procent míň než v říjnu, zatímco o týden dřív se pokles tržeb pohyboval jen v rozmezí 15 až 23 procent," vyčísluje ředitel Dotykačky Petr Menclík.

V Praze se podařilo udržet pokles pod hranicí 20 procent. Mezi 20 a 30 procenty se pak drží Středočeský a Ústecký kraj. Všude jinde propad přesahuje 30 procent. O týden dřív byly hodnoty zhruba poloviční.

Do hospod podle Dotykačky vyrazilo na pivo o 35 procent míň lidí, než bývalo běžné v říjnu. V restauracích ubylo 30 procent zákazníků.

Obchod s kryptoměnami v listopadu ožil. V čele zůstává bitcoin, dosáhl na rekord

02.12.2021

Dominantní měnou zůstává bitcoin, na který připadá více než polovina obchodů. Bitcoin také spolu s další měnou ethereum táhl poptávku po kryptoměnách. Bitcoin dosáhl v listopadu svého historického maxima přes 68 600 dolarů, což odpovídá 1,54 milionu korun, a překonal tak rekord 66 900 dolarů, tedy asi 1,5 milionu korun, z předchozího měsíce.

Kurz bitcoinu se za poslední měsíc snížil o zhruba čtyři procenta na 58 400 dolarů. Proti začátku roku to znamená zdvojnásobení jeho hodnoty. Ethereum za poslední měsíc zpevnilo o sedm procent na zhruba 4630 dolarů.

"Zájem o kryptoměny táhne poptávka větších investorů, kteří s sebou strhávají i ty drobnější. Kurz však zůstává velmi volatilní a stačí pak jedna negativní zpráva a krptoměna může ztratit i přes 15 procent hodnoty během několika dnů, čehož jsme byli svědky v listopadu," uvedl ředitel Bit.plus Martin Stránský.

Pro konec roku očekává Stránský další nárůst obchodů. Zájem o kryptoměny bude dál pod vlivem velkých investorů včetně fondů, což požene cenu vzhůru. Vedle inflačních tlaků může zájem ovlivnit i aktuální šíření nové varianty koronaviru omikron.

K zájmu o kryptoměny přispívá také to, že je jako platbu akceptuje stále více obchodníků, mezi nimi například e-shop Alza.cz. Od začátku příštího roku chce platby bitcoiny přijímat cestovní agentura Invia.

Pojišťovny si stěžují v Bruselu. Nelíbí se jim nový monopol VZP na smlouvy s cizinci

02.12.2021

"Budeme se domáhat zrušení tohoto monopolu," uvedla Česká asociace pojišťoven (ČPA) v tiskovém prohlášení. 

Podle ní novela zákona o pobytu cizinců, která letos v létě monopol zavedla, je v rozporu s ustanovením SFEU, podle kterého nemohou členské státy udělit zvláštním či veřejným podnikům výlučné právo a rozšířit již dominantnímu subjektu jeho dominanci na další trh.

"Existuje rozsáhlá judikatura Soudního dvora Evropské unie, ze které jasně vyplývá zákaz členských státům vytvářet lokální či národní monopoly," říká ředitel ČPA Jan Matoušek. 

Novela podle něj také znemožňuje ostatním podnikům poskytovat zdravotní pojištění cizinců v Česku, čímž porušuje svobodu usazování a volný pohyb služeb, které jsou také součástí primárního práva Evropské unie, tedy práva mezinárodního, nadřazeného českému právnímu řádu.

"A v neposlední řadě novela porušila evropskou směrnici Solventnost II, která upravuje poskytování pojištění v unii a z níž vyplývá, že monopoly, které rozdělují vnitřní trh pojišťovacích služeb, jsou v přímém rozporu se zájmy unie v této oblasti," dodává Matoušek. 

Ivo Janda z advokátní kanceláře White & Case, která stížnost k Evropské komisi připravila, ji komentuje následovně: "Hlavním důvodem podání stížnosti je zásadní nesouhlas se zavedením monopolu, který jednoznačně poškozuje koncové klienty a vylučuje z trhu konkurenci. Takový postup státu je zcela v rozporu se soutěžním právem unie."

Cizinci, kteří do Česka přijíždějí ze zemí mimo Evropskou unii na déle než 90 dnů, se musí pojistit, aby mohli v tuzemsku využívat zdravotní péči. Doposud si mohli vybrat některou z komerčních pojišťoven. Z 25 členů ČPA pojištění cizincům poskytovali čtyři z nich. Od 2. srpna ho už může poskytovat pouze Pojišťovna VZP. Nejedná se přitom o největší českou zdravotní pojišťovnu, ale o její komerční dceru. 

Pojištění za stovky milionů korun 

V pojištění cizinců se točí velké peníze, stovky milionů korun. Jde o početnou skupinu pojistníků - nejčastěji se jedná o rodinné příslušníky zahraničních zaměstnanců. Za zaměstnané cizince platí, tak jako za české občany, pojištění zaměstnavatel, jejich příbuzní si musí ale platit pojištění sami, aby mohli využívat český zdravotnický systém.

Ročně stojí pojištění desítky tisíc korun za osobu. Lidé od 15 do 44 let platí přibližně 25 tisíc korun, malé děti okolo 30 tisíc korun, starší lidé 60 až 70 tisíc korun za rok. 

Předmětná právní úprava se do zákona dostala poslaneckým pozměňovacím návrhem, který sněmovně předložili poslanci Miloslav Janulík a Věra Adámková, oba za hnutí ANO. Ti jsou také členové správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.

"Ministerstvo zdravotnictví monopolizaci trhu se soukromým zdravotním pojištěním cizinců považuje za vysoce problémovou a rizikovou a od počátku proto k tomuto pozměňovacímu návrhu komunikovalo své jednoznačně nesouhlasné stanovisko," uvedl již v srpnu Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. 

Na dotaz Aktuálně.cz poslankyně Adámková odpověděla, že návrh předložili kvůli zajištění lepší přehlednosti, většímu pořádku a řádu v oblasti pojištění cizinců. "Necelých dvacet let tu vznikají nevymahatelné pohledávky za neuhrazené pojištění cizinců, případně za zdravotní pojištění, které určitá pojistka nekryla, a nemůžeme na to stále doplácet," vysvětlila v minulosti Adámková. 

Podle Pojišťovny VZP docházelo před novelou na trhu k nekalým praktikám, kdy pojištění bylo prodáváno low-costově jen jako papír pro vízum, nikoliv aby krylo pojistná rizika. "Nekvalitní pojištění při pojistných událostech nekrylo škody a cizincům a následně i zdravotnickým zařízením rostly prakticky nevymahatelné dluhy," uvedla mluvčí této pojišťovny Klára Bílá.

Podle Matouška z ČPA ale problém s chybějícími úhradami nemocnicím za ošetření cizinců způsobují nepojištění cizinci, nikoli pojišťovny.

"Také máme s pojištěním cizinců největší zkušenosti, máme nejširší síť zdravotnických zařízení a nepřetržité asistenční služby. A poskytujeme pojištění, které zaručuje zdravotní péči na vysoké úrovni," dodala Bílá. Tato pojišťovna je ale zároveň nejdražší.

Češi bohatnou dvojnásobně rychleji než eurozóna. Mají o třetinu víc než před 10 lety

02.12.2021

"Mnohem více než Češi si však přilepšili obyvatelé Polska, kterým za poslední dekádu vzrostl čistý disponibilní příjem o téměř 60 procent," řekla analytička Cyrrusu Anna Píchová. Podobně rychlé tempo zaznamenali také Maďaři.

Naopak na Slovensku byl růst čistého disponibilního příjmu dokonce pod průměrem eurozóny a dosáhl jen 10,3 procenta, což odpovídá tempu růstu o jedno procento ročně.

V pondělí informoval Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021 o tom, že životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru loni opět přiblížila průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent). 

Píchová uvedla, že v uplynulých deseti letech byl pro českou ekonomiku charakteristický poměrně rychlý růst mezd. Za poslední dekádu vzrostly nominální mzdy v Česku o 59 procent, což znamená nárůst o 14 159 Kč.

Ke zvýšení výdělků přispíval hlavně celkový růst nejen české, ale i globální ekonomiky, který se projevil na vyšší poptávce po pracovnících. Na českém trhu práce výrazně klesla míra nezaměstnanosti při současném nárůstu míry zaměstnaného obyvatelstva, což vyvolalo napětí a vyústilo v takto masivní růst mezd.

V posledních deseti letech se podle Cyrrusu z vyšších nominálních mezd radovali téměř všichni obyvatelé Evropy. Česko ale patřilo mezi evropské premianty. Nicméně nominální růst cen za práci s sebou přináší i tlak na růst cenové hladiny a vyšší inflaci, a růst mezd tak nakonec nemusí znamenat vyšší kupní sílu, řekla Píchová.

Nejrychlejší růst reálných mezd byl podle ní z tohoto pohledu patrný mezi roky 2016 až 2018, průměrně pak v uplynulé dekádě rostly reálné mzdy ročním tempem 1,7 procenta. Roky 2001 až 2010 ale tento růst překonaly. V tomto období ČR se Slovenskem dokonce patřila mezi premianty s růstem mezd vysoko nad průměrem EU i okolních států.

Mzdová dynamika v nominálním vyjádření by měla i v příštím roce pokračovat v mírném růstu. Mzdy bude tlačit nahoru zejména efekt navýšení minimální mzdy na 16 200 Kč a také přetrvávající tlak na trhu práce, tedy nedostatek zaměstnanců a rekordně nízká nezaměstnanost. V letech 2022 až 2023 očekává Cyrrus průměrný roční růst mezd v rozpětí čtyř až šesti procent.

Kvůli aktuální vysoké cenové hladině, kdy inflace roste rychleji než mzdy, se v letošním i příštím roce budou mít Češi v reálném vyjádření o něco hůř než v předchozích letech. Záporný reálný růst mezd je od druhé poloviny loňského roku a v nadcházejících měsících by nemělo dojít k výrazné změně. Vysoká cenová hladina se tak projevuje negativně na bohatství domácností, uzavřela Píchová.

Jizva Prahy se zacelí. Město ukázalo, jak chtějí architekti přeměnit Florenc a okolí

02.12.2021

V soutěži na podobu autobusového nádraží na Florenci a okolí zvítězil tým dvou českých architektonických studií a londýnského ateliéru.

Byli doma, přesto dostanou prémii. Všichni zaměstnanci Škoda Auto obdrží další bonus

02.12.2021

Dohromady si tak zaměstnanci přilepší o 4000 korun. Spolu s mimořádnou prémií dostanou zaměstnanci zaručený bonus, který se vyplácí dvakrát ročně. Jeho výši odbory neuvedly, v květnu však s výplatou za duben dostali všichni pracovníci jednorázový bonus ve výši 40 tisíc korun. 

"Na začátku to vypadalo opravdu špatně, stovky odvolaných směn a dokonce i týdenní a dvoutýdenní odstávka v září a říjnu jak v Mladé Boleslavi tak v Kvasinách a ve Vrchlabí. Žádná odpracovaná flexisměna ani plošné přesčasy nedávaly mnoho nadějí vyjednat nějakou prémii. Přesto se podařilo vyjednat přilepšení pro předvánoční zvýšené výdaje, které jsou navíc zasaženy stále stoupající inflací," uvedl předseda podnikové rady Jaroslav Povšík.

Zaměstnanci během roku několikrát pobírali náhradu mzdy, protože výroba byla kvůli nedostatku čipů, které se používají v palubní elektronice, několikrát výrazně omezena nebo zastavena. Náhrada činila nejdříve 85, následně 80 procent průměrné mzdy. Kvůli omezením se letos nepodaří vyrobit asi 250.000 vozů.

"V době, kdy prázdné směny byly placeny prakticky denním výdělkem a nevyrobilo se více než čtvrt milionu vozů, je to slušné, ať již v rámci příjmové části, tak jako gesto dobré vůle nového představenstva vůči osazenstvu. Zajímavé bylo, že prémii nebylo nutné vykupovat žádnými agresivními modely pracovní doby, či jinými v minulosti nepříjemnými požadavky ze strany představenstva a managementu," uvedl Povšík.

Odbory zároveň ujišťují, že jejich cílem společně s firmou je zachování zaměstnanosti. "Společným cílem firmy Škoda a Odborů KOVO je zachovat maximum zaměstnanců ve Škoda Auto. Všechny naše kolegyně a kolegy vnímáme jako zkušené a zručné odborníky, kterých si velmi vážíme a nechceme o ně přijít. Pokud by se situace zhoršovala, vždy bude cílem postupovat sociálně únosnou formou v nejvyšší možné míře," uvedl vedoucí plánování lidských zdrojů Štěpán Lacina.

Povšík připomněl, že pro zachování výdělků a udržení zaměstnanosti letos odbory přistoupily na plán vyrábět nedokončené vozy, aby po dodání čipů mohly jít co nejdříve k zákazníkům. Zaměstnanci vozy v rámci pracovní doby vyrobili a zabalené a konzervované čekaly na dodání chybějícího dílu na odstavných plochách. Vyrobeno tak bylo více než 40.000 aut.

Odbory také musely podle Povšíka bojovat za zachování agenturního personálu, u něhož se objevil požadavek koncernu VW na stažení. "Slibuji, že proti propouštění budeme bojovat všemi prostředky, do poslední chvíle. A když to poruším, tak mě vyveďte nejbližší branou ven," řekl Povšík.

Škoda Auto loni dodala celosvětově přes milion aut. Provozuje tři výrobní závody v Česku. Během letošního roku musela několikrát výrazně omezit či zastavit výrobu. Firma očekává, že do konce letošního roku kvůli nedostatku dílů vyrobí zhruba o 250 000 vozů méně. Automobilka od ledna do září téměř zdvojnásobila provozní zisk na 900 milionů eur (zhruba 23 miliard Kč) ze 469 milionů eur před rokem.

Uzákoňme právo na platbu kartou, volá šéf největší banky. Většina lidí by souhlasila

02.12.2021

"Chtěl bych, abychom uzákonili právo lidí zaplatit u obchodníka bezhotovostně. Hotovost již v zákoně zakotvená je, nyní je možná na čase to otočit," uvedl předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon na konferenci Banka roku.

Upozornil na to, že někteří obchodníci, podnikatelé ve službách a restauratéři požadují po zákaznících pouze platby v hotovosti. A ty jsou omezující. "Nedávno mi řekli v restauraci, že je možné platit jen hotově. Peníze jsem u sebe neměl, tak mě poslali o patro výš, kde je bankomat, abych si je vybral. Za výběr jsem platil poplatek, protože šlo o bankomat jiné společnosti, než u které mám vedený účet," popsal svou zkušenost bankéř.

Dodal, že znovu restauraci už nenavštíví. Podobně to má 68 procent Čechů, kteří v nedávném průzkumu společnosti Mastercard uvedli, že nemožnost zaplatit kartou je od nákupu u obchodníka odrazuje.

Někteří obchodníci svou neochotu vyhovět zákazníkům vysvětlují tak, že nechtějí platit bankám a kartovým asociacím poplatky za použití terminálu. Pro jiné je pak důvodem i méně "dýšek" za služby. Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků však takové důvody odmítá a už v minulosti uvedl, že nemožnost platit kartou považuje v dnešní době za nepřijatelné.

"Neodpovídá to standardu trhu, většinou to jsou podnikatelé, kteří ani nenabízí kvalitní službu. Myslím, že v této době je to absolutně neomluvitelné a každý v gastru by měl karty přijímat a jít zákazníkovi naproti a nespoléhat se na papírové peníze," uvedl Kastner.

Kromě uvedených argumentů pak svou roli pro neochotu přijímat karty hraje i další důvod, kterým se nikdo z restauratérů veřejně nechlubí. V současnosti vláda kvůli koronakrizi zrušila povinnost vést elektronickou evidenci tržeb (EET), a pokud podnik odmítá i karty, je tržba pro finanční úřad nedohledatelná. Podnik tak příjem snáze zatají. 

Podíl bezhotovostních plateb v minulých letech rychle rostl, pandemický rok tento vývoj ještě urychlil. "Počet bezhotovostních transakcí se do roku 2025 zvýší o více než 80 procent a v roce 2030 už bude uskutečněno třikrát více bezhotovostních transakcí než nyní," uvádí poradenská společnost PwC. 

Stejně jako jsou na jedné straně zastánci práva na bezhotovostní placení, tak jsou ovšem na druhé straně podporovatelé povinného přijímání hotovosti. To má na rozdíl od placení kartou a dalšími platebními nástroji oporu v zákoně.  

"Ve většině států je obdobná právní úprava, která platí i v Česku, kdy je nucená akceptace stanovena jen pro hotovost, jako jsou peníze emitované veřejnou institucí - centrální bankou či státem v případě mincí. Povinná akceptace karetních plateb by byla mimořádně neobvyklá, v Evropské unii ji zavedlo jen Řecko, a to pod tlakem věřitelů jako jeden ze způsobů řešení tamní dluhové krize," říká k tomu Petra Vodstrčilová, tisková mluvčí České národní banky (ČNB). 

Podle ní centrální banka nepovažuje za vhodné nutit podnikatele přijímat peníze obchodních bank, a ještě jen ve formě karetních plateb. "To by bylo nejen v rozporu s principem technologické neutrality, ale také neodůvodněně zvýhodňovalo karetní schémata a jimi licencované vydavatele a akceptanty karet," uvádí mluvčí. 

Dodává, že pokud by stát a zákonodárci měli za to, že je třeba legislativou podporovat elektronické placení, měla by být povinnost stanovena  podnikatelům obecně, tedy akceptovat minimálně jeden typ elektronických plateb. Taková úprava podle ní platí od 1. ledna tohoto roku pro většinu podnikatelů v Maďarsku.

Odmítání hotovosti zatím bez sankce

Pouze cashless - tedy výhradně bezhotovostní placení se v posledních letech rozmohlo například na kulturních akcích či festivalech. Důvodem byla hlavně bezpečnost. Zvolili ho ale také někteří podnikatelé, kteří jsou si vědomi, že tím porušují zákon. Ovšem zákon, který doposud za takový přestupek neukládá žádnou sankci. To se ale může v budoucnu změnit. 

"Za nepřijímání tuzemské hotovosti zákony, na jejichž dodržování ČNB dohlíží, nestanovují žádné sankce. Odmítání hotovosti může ovšem za určitých (krajních) okolností eventuálně naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz. O tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, však nerozhoduje ČNB, nýbrž soud v trestním řízení," uvedla Vodstrčilová.

Připomněla, že Rada vlády pro lidská práva v dubnu letošního roku vyzvala k zavedení sankcí za porušování povinnosti akceptace hotovostních plateb a doporučila vládě změnu zákona o oběhu bankovek a mincí. V blízké době se ale úprava zatím nechystá. 

Podle Michala Čarného ze společnosti Mastercard by bylo dobré, kdyby se za jistých podmínek mohli obchodníci sami rozhodnout, jestli budou přijímat pouze bezhotovostní platby. "Vzhledem k rostoucím trendům digitalizace a používání bezkontaktních plateb je čas zákon o oběživu novelizovat, i podle vzoru jiných zemí," uvedl pro Aktuálně.cz Čarný.

Průzkum společnosti Mastercard také potvrdil rostoucí trend ve využívání platebních karet a naopak pokles obliby hotovosti. "Podle našeho posledního výzkumu bylo během letošního roku 59 procent plateb realizováno pomocí platební karty, pro srovnání v roce 2019 to bylo 49 procent. Mohlo to být i 75 procent, kdyby Češi v 16 procentech případů nenaráželi na nemožnost zaplatit kartou u obchodníka," říká Čarný. 

Lidé začali podle průzkumu ve zvýšené míře využívat platby kartou, protože se jedná podle nich o rychlejší způsob odbavení a jejich čas strávený v obchodě se tím zkrátil, což v době pandemie ocenili. Dalším důvodem byla prostě absence hotovosti. Další skoro pětina lidí nechtěla přijít do styku se zaměstnanci obchodu a 12 procent se bálo o své zdraví.  

Na oblibě také získávají platby pomocí mobilních telefonů a dalších nositelných zařízení. Naopak dvacet procent populace tvrdí, že během pandemie začalo hotovost využívat méně.

A když už mají Češi ve svých peněženkách hotovost, tak ji neradi vydávají. "Více než polovina lidí říká, že ji aktivně nevytahuje a šetří si ji na případ, že narazí na obchodníka, který platby kartou nepřijímá," uvádí Čarný. 

Poslanci schválili kompenzační bonus pro živnostníky a dohodáře

01.12.2021

Kompenzační bonus fungoval už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Nyní ho vláda obnovila. Zákon nyní dostane k projednání Senát.

Na návrh stran nastupující vládní koalice sněmovna umožnila, aby podnikatelé mohli čerpat bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle vládního návrhu byl možný souběh jen s programem Antivirus.

Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky - fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny.

Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s umožněním souběhu bonusu s dalšími programy nesouhlasila. Bonus má podle ní sloužit právě k tomu, aby stát nenutil podnikatele žádat o dotace a nemusel vypisovat složité dotační programy.

První takzvané bonusové období trvá od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je dále garantováno ještě druhé bonusové období odpovídající lednu 2022. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku.

Odhadovaný celkový dopad kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty za první dvě období představuje 10,4 miliardy korun.

Zákon zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. Na základě pozměňovacího návrhu místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) budou moci žádat i ty OSVČ, které nejsou nemocensky pojištěné. Půjde podle ní o živnostníky, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.

Bonus bude opět vyplácet finanční správa. Během pandemie, která začala na jaře 2020, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna. 

Sněmovna na návrh rozpočtového výboru vypustila z předlohy omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s.r.o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci.

Kmenový list je cenný papír, který může vydat společnost s ručením omezeným a který stanovuje, že jeho vlastník vlastní i odpovídající podíl ve společnosti. Ministryně financí s touto změnou také nesouhlasila. Je to podle ní méně průhledné, a navíc nelze odhadnout dopady. Navíc má podle ní bonus uspokojit živnostníka jako společníka, nikoli jako akcionáře.

Paříž už není nejdražší město světa. Žebříček ukazuje, jak se zvedly životní náklady

01.12.2021

Zhruba půlmilionový Tel Aviv se v žebříčku pro rok 2021 vyhoupl na první místo kvůli posílení místní měny vůči dolaru a také zvýšení cen za dopravu a potraviny, napsal zpravodajský server CNN. Byl rovněž druhým nejdražším městem v cenách alkoholu a dopravy, pátý v oblasti osobní péče a šestý v rekreaci.

Francouzská metropole Paříž, která má přes dva miliony obyvatel, je nyní druhá nejdražší, stejně jako Singapur. Z evropských měst se do první desítky dostaly ještě Curych (čtvrté místo), sedmá Ženeva a osmá Kodaň. 

Žebříček nákladů na život pro rok 2021

1. Tel Aviv Izrael 2. Paříž Francie 2. Singapur Singapur 4. Curych Švýcarsko 5. Hongkong Čína 6. New York Spojené státy 7. Ženeva Švýcarsko 8. Kodaň Dánsko 9. Los Angeles Spojené státy 10. Ósaka Japonsko 11. Oslo Norsko 12. Soul Jižní Korea 13. Tokio Japonsko 14. Vídeň Rakousko 14. Sydney Austrálie 16. Melbourne Austrálie 17. Helsinki Finsko 17. Londýn Velká Británie 19. Dublin Irsko 19. Frankfurt Německo 79. Praha ČR

Praha je mezi deseti městy, která v tabulce ve srovnání s minulým rokem nejvíce poskočila. Naopak nejprudší propad - meziročně o 16 příček na 48. pozici - má za sebou díky levnějším cenám potravin a oděvů italská metropole Řím.

Vůbec nejlevnější náklady na život má podle analytiků syrské hlavní město Damašek, jen o něco dráže se žije v libyjském Tripolisu a v hlavním městě Uzbekistánu, Taškentu.

Problémy v pandemii

Za zvýšením životních nákladů ve světě stojí podle analýzy především pokračování pandemie koronaviru. Ta jednak narušila dodavatelský řetězec, ale také omezila samotnou výrobu a prodej. 

"Ačkoli se většina světových ekonomik nyní zotavuje díky zavedení vakcín na covid-19, mnoho velkých měst stále zaznamenává nárůst pozitivních případů, což vede k restrikcím ve společnosti. To narušilo dodávky zboží, způsobilo nedostatek v obchodech a vysoké ceny," komentuje situaci za tvůrce žebříčku Upasana Dutt.

V důsledku prudkého nárůstu cen ropy se zvýšily náklady za pohonné hmoty skoro o čtvrtinu. Ceny zboží a služeb v průměru meziročně stouply o 3,5 procenta, což byla nejvyšší míra inflace za posledních pět let, uvedli dále analytici. Loni to přitom bylo 1,9 procenta. Největší zdražení zaznamenala kategorie osobní péče či rekreace.

"S příštím rokem očekáváme v řadě měst další růst životních nákladů, protože porostou mzdy v mnoha odvětvích. Očekáváme rovněž navýšení úrokových sazeb centrálními bankami, které se budou snažit zastavit rostoucí inflaci," doplňuje Dutt.

Drahé Česko

V Česku inflace v říjnu meziročně stoupla o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Podražily energie, pohonné hmoty i hypotéky.

Bankovní rada na počátku listopadu v reakci právě na rostoucí inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím na konci září rada zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

"Inflace bude v příštích měsících ještě zrychlovat, a to až k úrovni osmi procent. Od druhého čtvrtletí 2022 by ale měla viditelněji zvolňovat, přičemž ovšem k dvouprocentnímu cíli České národní banky se její úroveň přiblíží nejdříve až v prvním čtvrtletí 2023," předpovídá ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

"Prakticky po celý příští rok zůstane inflace na dvoj- až trojnásobku inflačního cíle. Nezapomeňme, že z důvodu setrvačnosti svými současnými kroky může ČNB ovlivnit úroveň inflace převážně teprve v horizontu 12 až 18 měsíců. Její nynější kroky tedy převážně ovlivňují až cenovou hladinu na přelomu let 2022 a 2023," upozorňuje ekonom.

Na vytápění domácnosti se fotovoltaika nehodí. Expert vysvětloval, komu se vyplatí

01.12.2021

"Primárně bych FVE nepořizoval za účelem elektrického vytápění. Mnoho našich zákazníků má jako hlavní zdroj tepla právě plyn a fotovoltaická elektrárna je skvělým doplňkem jejich domácnosti," vysvětlil čtenářům v on-line rozhovoru Kalčev.

"Například v případě výpadku elektrické sítě zajistí fotovoltaická elektrárna s bateriemi právě chod plynového kotle, který bude napájen (řídicí elektronika kotle, oběhová čerpadla, apod.) z baterie a vy tímto řešením získáte záložní zdroj," vysvětlil.

Jak funguje fotovoltaika? Srozumitelně v otázkách a odpovědích:

Domácí solární elektrárna dokáže podle experta v rodinném rozpočtu ušetřit peníze, protože eliminuje objem nakoupené energie od obchodníka. Velkoobchodní cena elektřiny se přitom v současnosti na burze pohybuje na rekordní výši. 

"Vliv fotovoltaické elektrárny poznáte na své faktuře za elektřinu, kdy v ročním souhrnu budete platit méně, tj. elektřina z fotovoltaické elektrárny nahradí elektřinu, kterou byste jinak nakoupil z distribuční sítě. Velký vliv na to, o kolik méně budete platit, má chování v rámci domácnosti, to jest kolik elektřiny využijete z fotovoltaické elektrárny," řekl dále Kalčev.

Před pořízením fotovoltaiky je ale nutné promyslet řadu věcí - například zda pro ni má domácnost místo, protože požadavek v rámci dotací je, aby byla elektrárna umístěna na střeše, garáži či třeba pergole.

Další klíčovým faktorem je spotřeba domácnosti. "Obecně říkáme, že je zapotřebí, aby ta spotřeba byla alespoň 2,5 megawatthodiny za rok. Od této hodnoty už má smysl uvažovat o fotovoltaické elektrárně," vysvětluje Kalčev. "Zároveň je významnou složkou i cena elektrické energie, za kterou nakupuji, protože ta se promítá do návratnosti vložené investice," dodává.

Podle Kalčeva se ve většině případů instalace do fotovoltaické elektrárny vyplatí. Dodává, že fotovoltaika s teplou vodou má průměrnou návratnost kolem šesti až sedmi let, pro fotovoltaiku s bateriemi se návratnost pohybuje kolem 10 let. Životnost samotné elektrárny se pohybuje kolem 25 let.

Solární panely ale nemají jen pozitiva. Rizikem může být instalace na zastíněnou střechu nebo vyšší pořizovací cena některých typů - byť lze na elektrárnu získat z části státní dotaci z programu Nová zelená úsporám. Dalším minusem se mohou stát i nepříznivé klimatické podmínky na území Česka.

"Maximální výše dotace na kterou můžete dosáhnout ve většině krajů je 205 tisíc korun. Pro zvýhodněné kraje (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) pak až 225 tisíc korun. Celková dotace zároveň může dosahovat nejvýše 50 procent vašich uznatelných nákladů. Obvyklá hodnota je kolem 45 procent," upřesnil Kalčev čtenářům v on-line rozhovoru.

Pokud se jedná o rodinný dům, tak trvalý pobyt pro získaní dotace není podmínkou. V případě rekreačního objektu je třeba, aby měl žadatel minimálně dva roky hlášený pobyt v místě nemovitosti v době podání dotace.

Vedle cen energií podraží i jejich distribuce, rozhodl úřad. Připlatí si tak všichni

01.12.2021

U elektřiny bude tvořit regulovaná část stanovovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) přibližně 40 procent výsledné ceny, tedy méně než v letošním roce. V příštím roce cena této regulované složky vzroste o 2 procenta. U plynu bude tvořit příští rok regulovaná složka zhruba pětinu, letos to byla třetina. Regulovaná složka u plynu zdraží o procento.

V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé a i u té je třeba počítat se zdražením. Dodavatelé energií do ní promítají nákupy drahých energií na burze, uvedl ERÚ.

"Přestože se nám znovu podařilo udržet růst regulované složky pod hladinou spotřebitelské inflace, mírnému nárůstu regulovaných cen se nevyhneme. Řádově rychleji však roste burza, na kterou ERÚ nemá vliv a kvůli které o desítky procent zdražují dodavatelé, což je hlavní důvod strmého růstu cen energií," řekl dnes předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

ERÚ očekává, že v příštím roce domácnostem celková cena elektřiny vzroste v průměru o téměř pětinu. U plynu očekává zvýšení cen zhruba o čtvrtinu. 

Analytik Komerční banky Bohumil Trampota uvedl, že se nárůst regulované ceny elektřiny a plynu zdá být mírný. "Bohužel celkový růst bude podstatně vyšší. Cena se skládá z regulované a neregulované (tržní) části. A právě tržní část ceny u obou komodit vyšroubuje celkovou cenu podstatně výše. Odhadovat celkový růst není úplně jednoduchá otázka. Podle mě by to mohlo být o zhruba třetinu," řekl Trampota.

Podle ekonoma Natland Petra Bartoně ztrácí regulovaná složka svůj význam na celkové ceně. "Pokud doposud v celkové ceně tato regulovaná složka hrála druhé housle, ode dneška bude hrát housle třetí," řekl Bartoň. S rostoucími cenami elektřiny se bude podíl regulované složky snižovat.

Změna ceny regulované části energie u konkrétního zákazníka se bude odvíjet od distribučního území a povahy odběru. U elektřiny na území ČEZ Distribuce dosahuje nárůst 3,6 procenta, u EG.D 3,9 procenta a u PREdistribuce 3,3 procenta.

U plynu na distribučním území GasNET, které pokrývá největší část České republiky, vzroste cena o 1,8 procenta, na distribučním území EG.D se regulovaná složka zvýší o 3,3 procenta, u Pražské plynárenské Distribuce o 5,9 procenta.

Do regulovaných cen elektřiny se nyní negativně promítají rostoucí náklady na krytí ztrát a na poskytování podpůrných služeb, které navyšuje drahá silová elektřina na burzách. Rostou také náklady na nezbytné investice v elektrizační soustavě, které odrážejí vyšší ceny stavebních prací i materiálů.

U plynu se projevila rostoucí cena plynu na burze, která se promítá do regulovaných výdajů na krytí ztrát. Za nárůstem regulované složky stojí i rozvoj a údržba plynárenských soustav, což se projevuje zejména v Praze, kde síť prochází rozsáhlou několikaletou rekonstrukcí. Celorepublikově, na všechny odběratele, se rozpočítávají i náklady na nový plynovod Moravia Capacity Extension budovaný na úrovni přepravní soustavy.

Se zdražením musí počítat i firmy

Za elektřinu si příští rok připlatí i firmy, zásadní vliv má růst cen na velkoobchodních burzách. Regulovaná složka elektřiny na hladině velmi vysokého napětí tvoří 17 procent z ceny, u vysokého napětí to je 29 procent. ERÚ očekává, že celková cena elektřiny pro firmy a podniky v příštím roce vzroste na vysokém napětí v průměru o 44,4 procenta a na velmi vysokém napětí o 52,6 procenta.

Samotná regulovaná složka ceny elektřiny firmám a podnikům na hladině velmi vysokého napětí v příštím roce klesne v průměru o sedm procent, na hladině vysokého napětí naopak mírně vzroste o 0,3 procenta, oznámil úřad. U velkoodběratelů a středních odběratelů plynu regulovaná složka mírně klesne, v průměru o 0,1 procenta. Na ceny u elektřiny na těchto hladinách má vliv především podpora pro nové zdroje.

U plynu ERÚ u velkoodběratelů a středních odběratelů očekává nárůst celkové ceny v průměru o 65,2 procenta. Regulovaná složka ceny plynu tvoří u těchto odběratelů zhruba 14 procent. 

Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, pro příští rok se počítá s částkou 45,6 miliardy korun. Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci.

Pokud budou notifikovány a vládou aktivovány všechny podpory podle novely zákona o podporovaných zdrojích v průběhu příštího roku, bude nutné úměrně tomu navýšit státní dotaci na tyto podpory, jinak se náklady projeví značným nárůstem cen pro průmysl. S navýšením dotací ze státního rozpočtu současná vláda po aktivaci podpor počítala.

"Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste," uvedl již dříve předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v České republice vyplaceno přes 430 miliard korun.

Poplatek za výběr z bankomatu či za výši zůstatku. Podívejte se na absurdity roku

01.12.2021

Vítězem letošní ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek je poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Hlasovalo pro něj zhruba 2 500 lidí. 

"Tento poplatek je o to absurdnější, že stále přežívá u takzvaných starých smluv o vedení běžného účtu. Mnoho lidí tak ani neví, že tento poplatek platí, ale přitom nemusí, pokud by uzavřeli novou smlouvu," komentoval výsledky ankety její zakladatel Patrik Nacher.

Podle něj platí tento poplatek stále desítky tisíc lidí. Poplatek pět korun vybírá podle serveru stále UniCredit Bank nebo ČSOB. Na začátku hlasování vybírala poplatek pět korun i Česká spořitelna, která však tento poplatek v průběhu ankety zrušila.

Na druhém místě o nejabsurdnější poplatek se umístil poplatek za potvrzení o zůstatku úvěru za účelem jeho splacení. U tohoto potvrzení jde o vytisknutí jednoho listu papíru a poplatek činí až 500 korun.

"Poplatek lze najít v sazebníkách bank pod pojmem 'vyhotovení bankovní informace či potvrzení na vlastní žádost klienta'. Za vystavení potvrzení na žádost tak klient uhradí u UniCredit Bank 500 korun, u Monety 200 korun, u Raiffeisenbank 500 korun a u Hypoteční banky rovněž 500 korun," uvedl server.

Banky se ospravedlňují, že jsou zpoplatněná potvrzení vystavována na vlastní žádost klienta. "Ve skutečnosti klientovi nic jiného nezbývá, pokud potřebuje splatit předčasně úvěr například v případě prodeje nemovitosti," dodává server.

Třetí v pořadí je poplatek za změnu oznámením banky. Poplatek, který zaplatíte například při mimořádné splátce části hypotečního úvěru. "Banky tedy prezentují, že mimořádné splátky hypotečního úvěru jsou zdarma, ale stejně nějaký absurdní poplatek zaplatíte," dodává server.

Pořadí

Poplatek

Procent hlasů

1.

Výběr z bankomatu vlastní banky

24%

2.

Potvrzení o zůstatku úvěru za účelem splacení

20%

3.

Poplatek za změnu oznámením banky

19%

4.

Poplatek za dotaz úřední osoby

11%

5.

Poplatek za nedočerpání úvěru

10%

6.

Poplatek za vedení běžného účtu

8%

7.

Poplatek za sdělení zapomenutého PIN

7%

8.

Poplatek za sjednání úvěru

6%

Zdroj: www.bankovnipoplatky.cz

Lidé se v pandemii naučili chodit do laboratoří napřímo. Testují si celiakii i játra

01.12.2021

Podívejte se, co všechno můžete o svém zdraví zjistit z laboratorního vyšetření. Pacient si v takovém případě musí ale vše zaplatit z vlastní kapsy.

Twitter zakázal sdílet fotky či videa lidí bez jejich souhlasu, bude je mazat

30.11.2021

"Počínaje dneškem nebudeme povolovat sdílení soukromých médií, jako jsou obrázky nebo videa soukromých jednotlivců, bez jejich svolení," oznámila sociální síť. "Lidé by měli mít možnost rozhodnout, zda určitá fotka je, či není veřejně sdílená," vysvětlovala v twitterovém příspěvku.

Twitter svým novým rozhodnutím rozšířil o další položku seznam zakázaného obsahu pod kategorií "soukromých informací". Pravidla už dříve nepovolovala bez souhlasu zveřejňovat něčí adresu, doklady totožnosti, neveřejné kontaktní informace či údaje o bankovních účtech a kreditních kartách. Za hranou je také vyhrožovat někomu publikováním osobních údajů či k tomu nabádat někoho jiného.

Proti zveřejňování záběrů soukromých osob se prý sociální síť rozhodla zakročit proto, že může "potenciálně narušit soukromí člověka a vést k psychické či fyzické újmě". "Panují rostoucí obavy ze zneužití médií a informací, které nejsou jinde na internetu dostupné, jako nástroje obtěžování, zastrašování a odhalení identity jednotlivců," uvádí Twitter.

"Když nás upozorní zobrazený jednotlivec nebo jeho oficiální zástupce, že nesouhlasili se sdílením jejich soukromého obrázku či videa, odstraníme jej," píše se dále v tiskové zprávě. Správci sociální sítě se však podle ní vždy budou snažit zohlednit kontext zveřejnění daného materiálu. Twitter podotýká, že uživatelé například mohou záběry neznámého člověka zveřejnit ve snaze pomoci lidem zapojeným v "krizové situaci".

Nová politika se obecně nevztahuje na obsah zobrazující "veřejné osobnosti či jednotlivce, když jsou médium a připojený text tweetu sdíleny ve veřejném zájmu" nebo jinak obohacují veřejnou debatu. Twitter ovšem hodlá zasahovat v případech, kdy jsou snímky známých lidí šířené ve snaze je obtěžovat nebo zastrašovat.

Pražská plynárenská zdraží plyn o 7,3 procenta. Měsíčně si lidé připlatí desetikoruny

30.11.2021

Ceny firma navýší s účinností od 31. prosince letošního roku. Základní ceník Standard má u firmy menšina zákazníků, přesné číslo společnost neuvádí.

Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií. Plynem a elektřinou zásobuje asi 425 000 odběrných míst. Jediným akcionářem společnosti je Pražská plynárenská Holding, ovládaná hlavním městem Prahou. Vránek uvedl, že základní ceník využívají z velké části zákazníci s malou spotřebou, kteří používají zemní plyn například pouze k vaření.

"Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření v bytě s ročním odběrem 0,4 megawatthodiny (MWh), dojde k nárůstu měsíčních nákladů o 16 Kč. Pro domácnost, která využívá zemní plyn na vaření a ohřev vody v bytě s ročním odběrem čtyři MWh, dojde k nárůstu měsíčních nákladů o 39 Kč. Pro domácnost v bytě, která využívá zemní plyn na vaření, ohřev vody a topení s ročním odběrem 11 MWh, dojde k nárůstu měsíčních nákladů o 136 Kč," sdělil Vránek.

Velkoobchodní ceny energií v posledních měsících prudce rostou. Růst cen plynu minulý týden oznámil také jeho největší dodavatel v ČR, společnost innogy. Od ledna zvýší jeho cenu o 15 procent, zákazníků s fixovanou cenou se zvýšení podobně jako u Pražské plynárenské nedotkne. Elektřinu pro nefixované innogy od Nového roku zdraží o 19 procent. Měsíční platba v typickém rodinném domě stoupne u plynu o 270 korun, u elektřiny o 190 korun, uvedla innogy.

Zvyšovat ceny plánují i další. Pražská teplárenská zvýší od 1. prosince ceny tepla pro své odběratele. Průměrná pražská domácnost zaplatí za teplo měsíčně o 250 až 350 Kč více. ČEZ zdraží od 1. ledna dodávky elektřiny zhruba o třetinu. Zdražení se i u něj netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Domácnosti si tak připlatí v průměru 250 korun měsíčně. Zdražovat se chystá také E.ON.

"Pražská plynárenská situaci na trhu neustále podrobně monitoruje a řeší. Garantuje zajištění dlouhodobě bezpečné dodávky zemního plynu svým zákazníkům, a i přes složitou aktuální situaci vynakládá maximální úsilí k zajištění co nejvýhodnějších cenových podmínek. Budoucí předpokládanou stabilizaci v rámci velkoobchodního trhu přenese samozřejmě, jak to bude možné, zpět směrem k zákazníkům," dodal dnes Vránek.

Česko v žebříčku bohatství dohnalo Itálii. Podívejte se na srovnání všech zemí EU

30.11.2021

Srovnání HDP na obyvatele a podle parity kupní síly bývá označováno za jednu z nejpřesnějších metod srovnání životní úrovně.

Zachycuje totiž nejen rozdílnou velikost zemí, ale i rozdílnost cenových hladin mezi zeměmi. Zjednodušeně řečeno má například jedna česká koruna v každé zemi jinou sílu - v závislosti na kurzu a místních cenách. Samotné srovnání v korunách by pak nebylo férové. Přepočet na paritu kupní síly (PPS) tyto rozdíly stírá: vyjadřuje takový stav, při kterém si lze v obou zemích nakoupit teoreticky stejné množství zboží.

"Kdyby byla EU klubem bohatých států, pak by dosažení 94 procent jejího průměru bylo skvělým výsledkem, bohužel EU už dávno není VIP spolek. To, že jsme v pomyslném žebříčku dosáhli nad Španělsko a Portugalsko také není nic směrodatného. Domnívám, že se bychom se měli srovnávat s bohatými a ekonomicky silnými zeměmi," říká analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.

Nejnižší byla životní úroveň v Bulharsku, kde činila 55 procent průměru EU. Nejvyšší úroveň pak má Lucembursko s 266 procenty.

"Z určitého úhlu pohledu lze říct, že HDP na jednoho obyvatele je jistým ukazatelem životní úrovně, ale to platí zejména pro mezinárodní srovnání. Pro lokální účely není tento ukazatel vhodný," podotýká Volf.

Česká ekonomika loni klesla o 5,6 procenta, což bylo nejhlubší snížení za dobu existence samostatné České republiky. Loni přitom klesla ekonomika všem zemím EU kromě Irska. To vykázalo růst HDP o 3,4 procenta. Největší propad měla španělská ekonomika, a to o 10,8 procenta.

V míře inflace Česko propadá

Česko si zároveň loni udrželo pátý rok v řadě pozici země s nejnižší nezaměstnaností v rámci EU, a to 2,6 procenta. Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Polsko s 3,2 procenta, následované Německem a Nizozemskem s 3,8 procenta. Průměr EU byl loni sedm procent procent a v případě zemí platících eurem 7,8 procenta.

Ze statistik dále vyplývá, že Česko vykázalo loni třetí nejvyšší míru inflace v EU, a to 3,3 procenta. Nejvyšší vykázalo Polsko (3,7 procenta), následované Maďarskem s 3,4 procenta. Průměr EU byl 0,7 procenta a v případě eurozóny 0,3 procenta.

Zatímco v případě nezaměstnanosti podle Volfa dosahuje Česko skvělých výsledků a je v unii premiantem, v rámci inflace se propadlo. "Takže lidé sice mají práci, ale jejich reálné mzdy jdou dolů. Součtu nezaměstnanosti a inflace se říká index mizérie a podle nejnovějších čísel z října dosahuje na 9,2 bodu. Takto špatně na tom byla Česku naposledy v dubnu 2013," doplňuje ke statistice analytik.

Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 29. vydání.