Everesta, s.r.o.

Moskevská burza zkusí ve čtvrtek obnovit akciový trh. Zakáže však sázet na pokles cen

23.03.2022

Nejprve bude možné obchodovat s akciemi 33 podniků zařazených v indexu MOEX. Obchody s takzvanými blue chips, tedy s nejkvalitnějšími akciemi na trhu, se uskuteční v době od 07:50 do 12:00 SEČ. Týká se to emisí, jako jsou velké státní banky VTB a Sberbank nebo energetické kolosy Rosněfť a Gazprom, uvedla agentura Reuters.

Obchodování na burze bylo v únoru zastaveno, protože ceny akcií v reakci na invazi spadly o 50 procent i více. Tento týden se částečně obnovilo obchodování s dluhopisy, centrální banka ale na trhu intervenovala, aby zabránila cenovému kolapsu.

Ruský rubl po začátku invaze prudce oslabil, dolar se v jednu chvíli prodával i za více než 130 rublů. Dnes dolar stojí zhruba 104 rublů, před invazí vyšel na méně než 80.

Západ na Rusko za jeho agresi vůči sousední zemi uvalil bezprecedentní sankce. Ekonomové bedlivě sledují, zda je země nadále schopna plnit závazky vůči věřitelům, zatím poslední splátku úroků ale země řádně splatila. V pondělí měla Moskva uhradit úroky v objemu 66 milionů dolarů držitelům eurobondů a podle zdrojů agentury Reuters tuto částku rovněž zaplatila.

Ruští držitelé domácích podnikových eurobondů ale dostávají splátky se zpožděním, jestliže jde o platby, které procházejí přes zahraniční prostředníky.

Chcete strhnout výběr v korunách? Okrádat při platbách v cizině bude nyní složitější

23.03.2022

Na poskytování této služby prostřednictvím bankomatů bude dohlížet Česká národní banka a v případě obchodníků Česká obchodní inspekce. Takovéto transakce bývají v současné době pro klienty nevýhodné. Novela má proto klienty víc chránit.

V účinnost má vstoupit k letošnímu 1. červenci. Pro zákon hlasovali poslanci ze všech sněmovních klubů, nikdo z nich nebyl proti. Zpravodaj k předloze Patrik Nacher (ANO) vyjádřil naději, že jeho přijetím skončí dynamická směna jako cesta k okrádání klientů.

Dynamická konverze (DCC) spočívá v okamžitém převodu účtované částky na měnu, ve které je veden bankovní účet klienta. Nabízí tak úhradu transakce přímo v českých korunách, nikoliv v měně dané země.

"Pokud tedy (zákazníci) zaplatí například v německém platebním terminálu kartou nebo budou v tamním bankomatu vybírat eura, nebude jim jakožto držitelům bankovního účtu v českých korunách účtována částka v eurech, ale právě v českých korunách. Tento kurz však bývá zpravidla méně výhodný," popisuje ministerstvo financí.

Nově má platit povinnost informovat klienta ještě před transakcí jako o použitém směnném kurzu, tak o úplatě za tuto službu. Pokud to neudělá, pak mu nebude náležet úplata za tuto službu.

Předkládaná novela zavádí licencování provozovatelů nezávislých bankomatů poskytujících službu dynamické konverze s možností takovou licenci odejmout. Zároveň zavádí veřejnoprávní sankce za porušování informační povinnosti při poskytování služby DCC. "Osoby, které budou poskytovat tuto službu prostřednictvím bankomatu, budou tedy nově licencovaným subjektem ze strany České národní banky," uvádí návrh zákona.

Další změnou je úprava ustanovení týkající se povinnosti úvěrových institucí vést platební účty takzvaným nebankovním poskytovatelům platebních služeb.

Tato povinnost je zachována, nicméně úvěrové instituce budou moci odmítnout otevření takového účtu či od smlouvy o účtu odstoupit pouze, budou-li pro to mít objektivní, nediskriminační a přiměřený důvod. "Porušení povinností bude veřejnoprávně sankcionováno," upozorňuje materiál.

Německo muselo na většině území zastavit nákladní vlaky. V síti bylo málo elektřiny

23.03.2022

Na mapě společnosti DB Netze, která ukazuje železniční dopravní provoz v německé síti, je vidět, že nákladní železniční doprava několik hodin stála zejména na severozápadě země, ale i v dalších západních spolkových zemích, včetně jihoněmeckého Bavorska. Podle informací z provozní interaktivní mapy byl provoz obnoven po deváté hodině.

Server Zdopravy.cz má k dispozici oznámení, které firma DB Netze, dceřiná společnost německých drah Deutsche Bahn, rozeslala nákladním dopravcům a v němž informuje o problémech na železnici. Jako důvod uvádí nedostatečné napájení trakční soustavy. 

Webu informaci následně potvrdil i český železniční dopravce Metrans Rail. "Mohu potvrdit, že nám nyní v Německu stojí několik nákladních vlaků z tohoto důvodu," uvedl ve středu ráno jednatel firmy Martin Hořínek.

Konec snu. PPF zastavila jeden ze svých nejstarších projektů hledání léku na rakovinu

23.03.2022

Napsal to server Seznam Zprávy, kterému to řekl šéf Sotia Radek Špíšek. Lék DCVAC se vyrábí pro každého pacienta individuálně s využitím jeho vlastních dendritických buněk, které jsou součástí imunitního systému.

Jde o takzvanou aktivní buněčnou imunoterapii, při níž se vyvolá imunitní odpověď organismu na nádorové buňky. Metoda vznikla na základě výzkumů Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Firma do třetí fáze klinických testů dovedla lék na karcinom prostaty. "Bohužel studie neprokázala, že na skupině pacientů, na kterých jsme lék testovali, bychom viděli významné zlepšení přežití," řekl Špíšek.

Během třetí fáze klinické studie, která začala v roce 2014, se totiž objevil jiný nový typ léčby karcinomu prostaty. "Ukázalo se, že náš přípravek statisticky významně pomáhá pacientům s původním typem léčby. Ale u pacientů s novým typem už významný rozdíl vidět nebyl," vysvětlil šéf Sotia.

Společnost podle Špíška do výzkumu investovala vysoké desítky až nízké stovky milionů dolarů. Přesnou sumu nechtěl uvést. Pro lék na rakovinu plic a vaječníků Sotio provedlo méně obsáhlé předběžné studie, k posunutí léku do třetí fáze klinických testů ale nepřistoupí. Epidemie koronaviru podle Špíška zkomplikovala přepravu biologických vzorků a zhoršila hlavně v USA schopnost nemocnic provádět klinické studie. "V současné době jsme proto pozastavili vývoj všech tří DCVAC programů," řekl Špíšek.

Sotio ale pokračuje ve vývoji dalších léčiv, jejichž projekty v posledních letech nakupovalo ze zahraničí. Novou vlajkovou lodí firmy je přípravek SOT101 na bázi bílkoviny interleukin-15, který zvyšuje imunitní reakci organismu proti nádorovému bujení.

Zejména na jeho vývoj a další studie Sotio koncem loňska získalo od PPF 280 milionů eur (6,9 miliardy Kč). Nádory pacientů se podle Špíška při léčbě SOT101 zmenšují, projekt vypadá nadějně. Sotio bude přípravek testovat ve spolupráci s americkou farmaceutickou firmou Merck, výzkumníci si slibují zvýšení efektu léčby kombinací SOT101 s onkologickým léčivem z dílny Mercku.

Dalším projektem Sotia je vývoj léčiva založeného na spojení molekuly, která umí v těle najít nádorové buňky, s toxickou látkou, která nádor ničí. Tato takzvaná metoda ADC se zatím zkoušela laboratorně, od dubna by měly začít první klinické testy.

Naděje Sotio nyní vkládá také do buněčné terapie označované zkratkou BOXR. Klinické testování by se podle Špíška mělo rozjet během několika týdnů, první pacient se této terapii podrobí v USA.

V úterý přibylo přes 10 tisíc případů covidu-19. Na očkování chodí minimum lidí

23.03.2022

Dění okolo covidu v Česku i ve světě sledujeme v online reportáži.

V Rusku prostě zavřít nemůžeme, brání se řada firem kritice. Vysvětlují své důvody

23.03.2022

Na 150 západních společností již zastavilo podle ekonomického časopisu Fortune své obchodní aktivity v Rusku úplně, dalších 178 jich na tamním trhu omezilo své operace, přičemž si nechaly otevřená zadní vrátka pro návrat. Více než sedm desítek firem pak omezilo své působení na trhu jen částečně, například formou pozastavení investic.

Nejviditelnějším takovým případem z poslední doby je zřejmě rozhodnutí světového výrobce balených potravin Nestlé. Ten sice své aktivity v Rusku do určité míry omezil, z trhu ale odejít nehodlá. A to ani přes přímou kritiku ze strany Ukrajiny, že podporuje ruskou agresi.

Nestlé má ve svém portfoliu značky jako Nespresso, Kit Kat, Nesquik či Purina. "Dobré jídlo. Dobrý život. To je slogan Nestlé. Vaší společnosti, která odmítá opustit Rusko," vzkázal Švýcarům o víkendu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "I teď - když Rusko hrozí dalším evropským zemím. Nejen nám. I když Rusko vydírá jadernými zbraněmi," dodal podle serveru CNN. 

V proslovu k americkému Kongresu pak Zelenskyj zmínil také další firmy, které podle něj financují ruskou válečnou mašinerii. Konkrétně třeba potravinářské firmy Unilever a Mondelez, finanční instituce Raiffeisenbank a Société Générale či výrobce léků Bayer and Sanofi.

Nestlé, které má v Rusku na sedm tisíc zaměstnanců, má ovšem jasno. Podle svého prohlášení se ze země stáhlo tím, že omezilo veškerý import a export, tedy kromě "základních produktů", a také ukončilo investice a reklamu. "Z aktivit, které zůstaly, nemáme žádný zisk," uvedla společnost. "Fakt, že - podobně jako ostatní potravinářské firmy - zásobujeme obyvatelstvo důležitými potravinami, neznamená, že pokračujeme jako předtím," doplnila.

V reakci na postoj Nestlé se na sociálních sítích objevily výzvy k bojkotu této společnosti podobné těm, jaké před pár týdny zakusily třeba McDonald's a Coca-Cola. Zaznívají však i hlasy, které se za potravinářskou společnost postavily. 

"Je pokrytecké švýcarské společnosti spílat, jestliže obyvatelé evropských zemí a jejich vlády současně nejsou s to se odstřihnout od ruských energií," prohlásil například ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Pokud argumentují tím, že by to poškodilo evropskou ekonomiku, může zase společnost Nestlé tvrdit, že stáhnutí z Ruska poškodí její 'ekonomiku', tedy její vlastní byznys," dodal.

S podobnými argumenty, jako má Nestlé ohledně setrvání na ruském trhu, přišel také mlékárenský gigant Danone, výrobce nealko nápojů PepsiCo nebo Procter & Gamble - mimo jiné výrobce plen a dalšího hygienického zboží. Tyto společnosti rovněž některé své aktivity pozastavily, ovšem výrobky dodávají na tamní trh dál s tím, že jsou pro tamní obyvatele důležité.

"Pokud odejdou luxusní kabelky, nijak to Rusko nepotrestá. Právě ti, kdo poskytují to nejdůležitější, mají v rukou ohromnou moc a měli by jednat. Pro spoustu firem je to levné gesto, tváří se důležitě, ale reálně je to nijak nebolí," podotýká ekonom Dominik Stroukal.

Jsou to humanitární dodávky, říkají farmaceutické firmy

Tím, že stažení koncernů z trhu by běžné Rusy výrazně poškodilo, neargumentují jen potravináři, ale logicky také farmaceuti. Zelenskyj přitom už i na tyto společnosti tlačil, aby se z Ruska stáhly.

"Společnosti tvrdí, že nemohou jednoduše opustit své ruské partnerské firmy a zákazníky, kteří na nich závisí," podotkl podle agentury Reuters Bruce Haynes, ředitel krizové komunikace v PR společnosti SVC+FHG, která radí firmám opouštějícím Rusko.

Pozastavení obchodních aktivit v Rusku, které nejsou klíčové, sice oznámily například farmaceutické giganty Pfizer, Bayer nebo Eli Lilly, dále ale hodlají na tamní trh dodávat léky na nemoci, jako je cukrovka nebo rakovina. Firmy podotkly, že léky na předpis byly ze sankcí vůči Rusku z humanitárních důvodů vyjmuty. V posledních dnech ovšem i tento typ produktů podléhá analýze, podotkla agentura Reuters. Na ruský trh dále dodává léky například Novartis, GlaxoSmithKline nebo AstraZeneca.

Nicméně profesor americké Yaleské univerzity Jeffrey Sonnenfeld, který sestavil seznam firem, jež se z Ruska stáhly, i těch, které naopak zůstaly, krok farmaceutických firem odsoudil.

"Rusové se dostali do tragické pozice nezaslouženého utrpení," prohlásil Sonnenfeld. "Pokud jim ale budeme nadále zajišťovat pohodlný život, pak podporujeme režim. Tyto farmaceutické společnosti budou vnímány jako spoluviník nejkrutější vojenské operace na planetě. Místo aby život chránily, budou považovány za někoho, kdo ho ničí. Cílem je ukázat, že Putin nemá pod kontrolou žádný sektor ekonomiky," uvedl.

Problém franšízových smluv

Mezi západní firmy, které dále zůstávají na ruském trhu, se řadí i některé fastfoodové a hotelové řetězce. Britský server BBC už dříve informoval, že jde o společnosti jako Burger King, Marks & Spencer, Marriott nebo Accor. V tomto případě je ale důvod jiný - odchod jim totiž komplikují smlouvy s franšízanty.

Problémem je, že - na rozdíl třeba od McDonald's - tyto společnosti předaly část svého podílu ruským vlastníkům a nemohou mluvit do části provozu tamních poboček, přestože ty nesou jejich jméno. Řada západních firem podobné franšízové smlouvy udržuje již desítky let. 

"Od McDonald's si také franšízant najímá nejen know-how, systémy, školení a marketing, ale i prostory. McDonald's totiž ve skutečnosti není firmou na rychlé občerstvení, ale jeden z největších realitních magnátů světa," podotýká analytik Natland Petr Bartoň. "Zatímco franšízant Subway či Burger King má typicky nájemní smlouvu s místním vlastníkem, případně prostory sám vlastní, 850 ruských restaurací McDonald's je v nájmu právě společnosti McDonald's. A zahraniční vlastník prodejních prostor je evidentně stále snáze schopen uzavřít provoz," domnívá se Bartoň.

Konkrétně v případě Burger Kingu, který vstoupil do Ruska před deseti lety, uvedl tamní partner Alexander Kolobov, že údajně nemá oprávnění ani moc byznys řetězce v Rusku uzavřít. Změna v provozu těchto poboček přitom vyžaduje i určitou spolupráci ruských úřadů, což je momentálně podle řetězců jen těžko proveditelné.

Na druhou stranu v jednání o rozvázání smluv s ruskými franšízanty prozatím postupuje například skupina Yum! Brands, pod kterou patří KFC nebo Pizza Hut.

Strach o továrny

Ruský prezident Vladimir Putin se přitom chystá ztrestat všechny západní firmy, které se z tamního trhu ve velkém stahují, byť dočasně. V odvetě hodlá schválit zákony, které by umožnily jejich převzetí a následné znárodnění. Ruské úřady zároveň podle agentury Reuters západní firmy varovaly, že pokud v zemi ukončí výrobu základního zboží, jejich zaměstnancům hrozí zatčení.

"Podle mého názoru se jedná primárně o nátlakovou akci, která má za cíl další západní firmy od podobného postupu odradit či případně své již učiněné rozhodnutí revidovat a obnovit provoz," uvedl již dříve pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Mnohé společnosti se teď snaží najít řešení, aby vyhověly oběma stranám. Například farmaceutické firmy Pfizer a Eli Lilly oznámily, že dají na humanitární účely veškeré zisky z prodejů v Rusku. Novartis a Bayer, ale i nespočet dalších firem z jiných oborů, darovaly Ukrajině miliony dolarů.

Některé společnosti zůstávají v Rusku i proto, že narychlo hledají pro svůj byznys v zemi kupce. To je třeba příklad tabákové firmy British American Tabacco.

Další se zase obávají, co by se stalo s továrnami v jejich nepřítomnosti. "Opuštěné továrny na potraviny, ku příkladu, by mohlo Rusko využít k zásobování vojáků v boji na Ukrajině," připomíná agentura Reuters. To je i příklad finského výrobce pneumatik Nokian Tyres. "Pokračováním provozu továrny na pneumatiky pro osobní automobily v Rusku chceme zajistit, aby továrnu provozovala a kontrolovala společnost Nokian Tyres i v budoucnu," uvedla firma o továrně ve městě Vsevoložsk v Leningradské oblasti. Podnik dodal, že tak zároveň pomůže zajistit, aby se jeho produkty nepoužívaly pro vojenské účely.

Češi v Rusku

V Rusku zatím zůstávají i některé české firmy. O svých obchodních aktivitách stále mlčí například výrobce výtvarných potřeb Koh-i-noor.

Na dotaz online deníku Aktuálně.cz ohledně toho, zda došlo k přehodnocení byznysu společnosti na ruském trhu, nereagovala do publikace článku ani finanční skupina PPF zesnulého miliardáře Petra Kellnera. Pod ní v zemi působí například úvěrová firma Home Credit nebo Škoda Transportation. 

Mluvčí tohoto výrobce tramvají či vozů metra Jan Švehla přesto pro Českou televizi postupné utlumení obchodních aktivit podniku v Rusku připustil. "Situaci se svým podílem ve společném podniku Sinara-Škoda nyní Škoda Transportation řeší. Zatím k tomu žádný detailnější komentář nemůžeme poskytnout," dodal.

Kvůli válce nedávno zastavila veškeré své ruské aktivity i největší česká firma Škoda Auto. Kromě prodejní sítě šlo zejména o výrobní závody v Kaluze a Nižném Novgorodě. Loni automobilka v Rusku prodala 90 400 aut.

Neukvapme se, varuje Německo před bojkotem ruské ropy. Maďaři by zákaz ignorovali

22.03.2022

Sedmadvacetičlenný blok se neshodne na tom, zda je účelné nákupy ruské ropy zakazovat v situaci, kdy může takový krok ovlivnit zhruba 27 procent jeho dovozu. Některé vnitrozemské rafinerie jsou přitom zcela závislé na dodávkách ruské ropy systémem potrubí.

V unii nejvíce ruské ropy nakupuje Německo, důležitým odběratelem je ale i Nizozemsko, které zároveň funguje jako důležitý obchodní uzel pro evropský trh. Právě tyto dvě země nejčastěji varují před ukvapenými závěry, které by mohly přispět k ještě výraznějšímu růstu cen energií a které by mohly způsobit, že některé evropské rafinerie bude nutné odstavit.

Proti zákazu dovozu energetických surovin z Ruska se postavilo Maďarsko a Bulharsko už avizovalo, že pokud EU takový zákaz schválí, bude Sofia zřejmě usilovat o to, aby dostala ze zákazu výjimku.

Někteří odběratelé se bojí o svou pověst

Zatímco politická debata na toto téma pokračuje, někteří odběratelé v Evropě se ruské ropy vzdali dobrovolně. Mají obavy, že kdyby to neudělali, uškodilo by to jejich pověsti. Nehledě na to, že za určitých okolností by pro ně další nákupy ruské ropy mohly znamenat i právní důsledky.

Evropské rafinerie, které pokračují v nákupech ruské ropy, jsou většinou v částečném vlastnictví ruských firem. Případně jsou závislé na dodávkách ropy sítí potrubí z Ruska.

Mimo EU dál nakupují ruskou ropu země, které odmítly kritiku Ruska za jeho invazi na Ukrajinu. Je to například Čína, ale i demokratická Indie. Turecko, které se nabídlo jako prostředník v jednáních mezi Moskvou a Kyjevem, také nemá v úmyslu nákupy ruské ropy ukončit.

Ruskou ropu nadále odebírá i největší polská rafinerská společnost PKN Orlen, a to pro své rafinerie v Litvě, Polsku a Česku. Firma avizovala, že se připravuje na to, aby mohla tyto nákupy zcela zastavit. 

Do Česka se přiveze ročně zhruba sedm až osm milionů tun ropy. Asi polovina z toho je ruská a do Česka se dostává ropovodem Družba, vedoucím přes Bělorusko a Ukrajinu. Druhá polovina ropy proudí především z Ázerbájdžánu a Kazachstánu ropovodem IKL z Německa, který je napojen na ropovod TAL z italského přístaviště Terst.

Maďarská ropná skupina MOL odebírá ruskou ropu ropovodem Družba a nemá v plánu na tom něco měnit. Budapešť dala už dříve najevo, že sankce na ropu a zemní plyn z Ruska neschvaluje. MOL provozuje tři rafinerie, a to v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku.

V Bruselu se chystá další jednání

Evropská unie začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění zásobníků s plynem, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku.

Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Cena ropy se po invazi ruských vojsk na Ukrajinu výrazně zvýšila. Severomořský Brent se nyní prodává kolem 115 dolarů za barel, bezprostředně po invazi ale jeho cena vystoupila až nad 130 dolarů. Před invazí se pohybovala kolem 95 dolarů a například na začátku pandemie před dvěma lety přechodně spadla k 20 dolarům za barel.

Průzkum: Zaměstnavatelé budou nabírat nové lidi. Uprchlíci změní trh práce

22.03.2022

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu 33 procent zaměstnavatelů, naopak 21 procent očekává snižování jejich počtu. Na 40 procent oslovených firem uvedlo, že ve druhém čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus 12 procent. V předchozím čtvrtletí to bylo plus 13 procent.

"Trhu práce stále dominuje potřeba firem nabírat nové lidi, tedy pozitivní náborový trend započatý koncem minulého roku. Nová realita přináší firmám ale i vysokou míru nejistoty, což se odráží v počínajících přesunech na trhu práce, " uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Situaci na trhu práce podle ní také ovlivní množství uprchlíků před válkou, mezi kterými převládají ženy. "Snad současná vlna snahy pomoci vydrží a ve střednědobém horizontu přiměje české firmy, které dlouhodobě trpí nedostatkem vhodných uchazečů, aby se více zaměřily na to, jak vytvářet vhodné pracovní podmínky pro lidi s individuálními potřebami, jako jsou matky s malými dětmi, senioři, studenti nebo lidé se změněnou pracovní schopností," uvádí Rezlerová.

Podle ní na tom nejsme s genderovou rovností v práci v porovnání s ostatními státy zrovna dobře. "Ženy mohou a chtějí pracovat, mají ty správné požadované dovednosti. Často ale svůj potenciál nemohou v práci realizovat z důvodu nedostatečné flexibility nebo podpory," říká Jaroslava Rezlerová.

Podle dat společnosti ManpowerGroup 86 procent českých firem nějakým způsobem měří genderovou rovnost ve své organizaci. Necelá polovina (46 %)
měří rovnost v odměňování a čtvrtina pak sleduje počty zaměstnanců s různými zkušenostmi nebo z různého prostředí na vedoucích pozicích. Počet žen v managementu firem a počet žen na pozicích, kde tradičně dominují muži, zjišťuje 14 % zaměstnavatelů.

"Pro ženy jsou nejdůležitější tři faktory flexibility práce: možnost zvolit si čas začátku a konce pracovní doby, více dní dovolené a plně flexibilní možnost pracovního místa. Oproti tomu pouze pětina firem v Česku podporuje flexibilitu v práci," dodává Rezlerová a věří, že větším množstvím žen na trhu se situace začne v genderové otázce zlepšovat. 

Nejvíce volných míst bude v bankovnictví, nejméně ve službách

Nejsilnější náborové aktivity očekávají náboroví manažeři v bankovnictví, financích, pojištění a nemovitostech s čistým Indexem trhu práce 24 procent a v sektoru ubytování, stravování s indexem 23 procent. Optimistické jsou také sektory IT, technologie, komunikace a média, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a veřejný sektor. Nejslabší náborové plány jsou v neziskovém sektoru, službách a obchodu.

Zvyšování počtu zaměstnanců předpovídají velké, střední a malé podniky. Snižování počtu zaměstnanců předpokládají pouze mikropodniky s počtem zaměstnanců pod deset. Velké podniky dokonce v mezikvartálním srovnání tempo náboru zrychlují, u ostatních organizací tempo spíše zpomaluje.

V období od dubna do června 2022 se předpokládá růst trhu práce ve všech českých regionech. Již třetí čtvrtletí je výrazně rychlejší růst náborových aktivit v Praze než ve zbytku Čech a na Moravě. Páté čtvrtletí v řadě je náborový optimismus silnější na Moravě ve srovnání s regionem Čechy (bez Prahy).

Zaměstnavatelé na celém světě očekávají nárůst počtu pracovních sil, avšak jejich předpovědi jsou slabší než v minulém čtvrtletí. Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce jsou hlášeny v Brazílii, Švédsku. Indii, Mexiku a Kolumbii. Proti tomu nejslabší náborové prostředí vykazují Řecko, Polsko, Japonsko, Tchaj-wan a Rumunsko.

Nezaplatí a ještě vyberou účet. Podvodníků na bazarech rychle přibývá

22.03.2022

Obzvláště pozorní by měli být přitom klienti bazaru Vinted, kde počet útoků v posledních dnech rekordně roste. Krádeže ale zaznamenaly i další internetové bazary. 

Podle České bankovní asociace (ČBA) prodejce nedostane žádné peníze za jím prodávané zboží, ale navíc přijde většinou nenávratně i o všechny peníze na účtu, kam umožní pachateli sám přístup.

Ty pak mizí nenávratně většinou na kryptoměnových účtech. Škody takto podvedených klientů se pohybují minimálně v řádech desítek, většinou však i stovek tisíc korun. "Celkovou škodu od začátku roku 2022 odhadujeme v řádu vyšších desítek, možná již stovek milionů korun," upozornil předseda komise České bankovní asociace pro bankovní a finanční bezpečnost Petr Barák.

Jak uvedla Policie ČR v tiskové zprávě, kriminalisté 3. oddělení Prahy 1 ve spolupráci s krajskými detektivy, zadrželi během jednoho týdne již sedm podezřelých původem z ciziny. Ve většině případů došlo k zadržení ihned poté, co postupně vybírali z bankomatů větší částky z účtů poškozených.

"Vzhledem k tomu, že tito podvodníci komunikují pouze přes datové připojení, je velmi složité na takové případy přijít. Kriminalisté evidují již přes sto padesát zneužitých platebních karet a podvodníci si takto už přišli k částce převyšující osm set tisíc korun," uvedla policie. 

Všech sedm zadržených je stíháno vazebně a jsou podezřelí ze spáchání trestného činu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a v případě odsouzení jim hrozí až osmiletý za mřížemi.

Jak se krade

Princip je podle ČBA obvykle stejný. Prodávajícímu se ozve protistrana s tím, že chce provést platbu za zboží prostřednictvím platební karty. Zpravidla se ozve přes WhatsApp a pošle prodávajícímu odkaz, kam má vyplnit údaje ze své karty a přijmout tak peníze. Může chtít také údaje z karty pro doručovací službu.

"Protože jsou klienti oslovováni údajným kupcem jejich zboží, nepředpokládají, že se z nich někdo snaží získat přístupové údaje k jejich účtům, do jejich internetového bankovnictví. Mají zájem zboží prodat a aby toho co nejdříve docílili, spolupracují a vyplňují údaje o svých kartách a přístupech na účet v domnění, že nedělají nic špatně, a s pocitem, že získají peníze. Opak je bohužel pravdou," uvedl dále Barák. Tento způsob platby je běžný na e-shopech, ale ne mezi dvěma zákazníky portálu. Jde o podvod, dodal.

Podvodníci také mohou poslat odkaz na falešné stránky banky prodávajícího, aby z něj vylákali přihlašovací údaje a další důvěrné informace. Na internetové stránky bank by proto podle ČBA klienti nikdy neměli přistupovat ze zaslaných odkazů. Pokud jim někdo podobný odkaz pošle, neměli by vyplňovat žádné údaje, ale raději obratem kontaktovat svoji banku, varuje asociace.

Útoky tohoto typu lze podle ČBA například rozeznat tak, že kupující striktně odmítá možnost úhrady jinou cestou než přes údajnou zabezpečenou platební bránu.

Dalším signálem je i vyžadování přístupových údajů do internetového bankovnictví klienta, dodal Barák. Některé bazary přitom samy nabízí takzvané bezpečné platby, a to například prostřednictvím "peněženek" bazarů. Jde o  platby "card to card", kde plně postačí vyplnit pouze jméno příjemce, číslo jeho karty a datum platnosti. Žádné další údaje není třeba vyplňovat.

"Určitě by prodávající neměl vyplňovat například CVC kód karty, který se nachází na její zadní straně, nebo údaje pro přístup do internetového bankovnictví. Pokud toto někdo vyžaduje jako podmínku pro zaslání peněz, je to jasný signál, že jde o podvod," upozornil Barák.

Čechům se otevřou dvě velká online tržiště. Platformy Allegro a Kaufland expandují

22.03.2022

Polské Allegro je jednou z dvaceti největších e-commerce platforem na světě, jedničkou je Amazon, v Česku je oblíbená také dvojka trhu eBay. Dosud bylo Allegro přístupné jen v polštině, v úterý k ní přibyla také angličtina, možnost platby v eurech a doručení zboží během dvou až tří dnů. Lokalizace systému do češtiny se však zatím nechystá.

Platforma má podle informací společnosti nově sdružovat přes 300 milionů nabídek zboží pro zákazníky ze všech zemí EU.

"Mezinárodní expanze je naší prioritou a tento krok pro nás, jedno z nejnavštěvovanějších internetových tržišť světa, představuje v celém procesu významný posun," popisuje generální ředitel společnosti Allegro Francois Nuyts. "Umožnit přístup k milionům nabídek na platformě Allegro zákazníkům a obchodníkům z celé unie je součástí našich evropských plánů, které zahrnují také plánovanou integraci se skupinou Mall Group, působící ve střední a východní Evropě," dodává.

Naráží tak na loňskou rekordní transakci, v rámci které Allegro koupilo českou Mall Group a kurýrní službu WeDo za 881 milionů eur, tedy v přepočtu více než 22 miliard korun. Konečná cena přitom může být zvýšena až o dalších 50 milionů eur v závislosti na výkonnosti Mall Group. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil nákup Allegru už v polovině prosince.

Po dokončení půjde o jednu z největších transakcí ve střední a východní Evropě a také pátý největší obchod v Česku za poslední desetiletí.

Do skupiny Mall Group patří vedle internetového tržiště Mall například e-shop s elektronikou CZC.cz. Role řídicího akcionáře dosud připadala české skupině Rockaway Jakuba Havrlanta, klíčové podíly však ve firmě držely skupiny PPF a EC Investments Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.

Transakce se ovšem netýká společností Vivantis, Mall Pay ani Mall.TV a Košík.cz, které byly již v minulosti z Mall Group vyčleněny a zůstávají v českých rukou. Skupina působí i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Chorvatsku a ve Slovinsku.

Tržiště Kauflandu v Česku a na Slovensku

Oproti tomu německý řetězec Kaufland se chystá spustit své online tržiště Kaufland.cz a Kaufland.sk přímo s českou a slovenskou lokalizací v roce 2023.

V Německu zatím platforma Kauflandu prostřednictvím více než sedmi tisíc prodejců nabízí přes 30 milionů nepotravinářských položek. "Kaufland přenese do Česka úspěšný koncept německého tržiště a společně s místními prodejci budeme dále rozvíjet e-commerce prostředí na českém trhu," prohlásil Stefan Hoppe, generální ředitel společnosti Kaufland Česká republika.

Otevření tržiště v Česku a na Slovensku je podle společnosti "výchozím krokem ke spuštění technologie Kaufland Global Marketplace, která nabídne rychlý a snadný přístup k mezinárodnímu online obchodu a zároveň zahájí digitální expanzi obchodního řetězce". Detaily k fungování avizované technologie ovšem řetězec neuvedl.

Prodejcům má po spuštění na českém, slovenském i německém online tržišti stačit jedna registrace. "Prodejci, kteří se zaregistrují v předstihu, mohou na obou nových tržištích prodávat po dobu šesti měsíců od spuštění bez základních poplatků a bez provizí z prodeje. Získají navíc také reklamní podporu," uvádí dále Kaufland v tiskové zprávě.

Platforma podle společnosti nabízí i služby jako marketing ve vyhledávačích, zpracování plateb nebo podpora zákaznického servisu.

Chléb může stát 60 korun, varují pekaři. Chtějí omezit vývoz pšenice

22.03.2022

Pšenice se v současné době podle Svazu pekařů a cukrářů prodává za rekordních 10 500 až 11 500 korun za tunu. Loni v březnu stála 5 500 korun. Mnoho asijských a afrických států je závislých na dovozu obilovin z Ruska a Ukrajiny, kvůli zákazu vývozu z těchto zemí tak začaly skupovat obiloviny z jiných států, včetně České republiky. Maďarsko už v minulých týdnech vývoz pšenice omezilo.

"Česká republika je konkrétně v pšenici, která je nezbytnou surovinou pro české pečivo, zcela soběstačná a značnou část produkce standardně vyváží. Bohužel aktuální situace ovlivněná válkou na Ukrajině způsobila, že meziročně došlo ke zdražení pšenice o 100 procent," řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý. Doplnil, že situace v oboru je neúnosná a stát musí zasáhnout. 

Ministerstvo zemědělství (MZe) nepovažuje regulaci vnitřního trhu za dobré řešení. Mohla by fungovat jako opatření všech členských států proti sobě navzájem, uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Důležité podle MZe je zachovat vnitřní trh a volný pohyb zboží v Evropské unii. Ta by zároveň měla podle resortu prosazovat volný obchod i na mezinárodní úrovni. MZe hledá možnosti, jak snížit tlak na růst cen. "Od Evropské komise očekáváme, že předloží dočasný rámec pro státní pomoc podnikům zasaženým krizí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu," uvedl Bílý.

Ministerstvo zemědělství letos podle něj poskytne do potravinářského odvětví 750 milionů korun v rámci dotačního programu Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Podporu investic mimo jiné pro potravinářské podniky poskytuje také ministerstvo průmyslu a obchodu, dodal.

V důsledku zvýšení cen vstupních surovin, pohonných hmot či energií vzrostly pekárnám podle Hlavatého v lednu náklady o více než 30 procent v porovnání s prvním měsícem loňského roku.

Zvýšené náklady se ale nepromítly v plné výši do dodavatelských cen pekáren. Rohlík a chleba zdražily o deset až 15 procent, ceny jemného nebo sladkého pečiva stouply o deset až 20 procent, uvedl dříve Hlavatý. Svaz pekařů dlouhodobě upozorňuje na to, že ceny pečiva jsou v Česku stále jedny z nejnižších v Evropské unii.

Kilogram konzumního kmínového chleba stál minulý týden v průměru podle dat spotřebitelských cen Českého statistického úřadu 31,14 koruny. Od ledna zdražil o 80 haléřů. Cena kilogramu pšeničného bílého pečiva v uplynulém týdnu činila v průměru 56,43 koruny, proti lednu zhruba o 1,50 koruny více.

Česko má málo vysokoškoláků, ukázalo datové srovnání. Proto se tu daří dezinformacím

22.03.2022

Zatímco v porovnání stavu ekonomiky Česko překvapilo, nyní svou pozornost analytici obrátili na vědu a výzkum. A výsledky rozhodně pozitivní nejsou.

Moskevská burza se po měsíci otevřela. Zatím se však odvážila nabídnout jen dluhopisy

21.03.2022

Obchodování na moskevské burze bylo přerušeno 25. února, den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Akcie mnoha ruských firem ten den odepsaly často i více než 50 procent, což regulační orgány donutilo zakročit.

Kurz rublu se po prvotním propadu stabilizoval, dolar se tak nyní prodává zhruba za 105 rublů. Krátce po začátku invaze dolar vystoupil až nad 130 rublů, zatímco před invazí se pohyboval pod 80 rubly. V zahraničí se v pondělí rubl pohyboval kolem stejných hodnot jako v Moskvě, ale ráno zpevnil až asi na 93,60 rublu za dolar, uvedla agentura Reuters.

Ruská centrální banka minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na 20 procentech, kam ji mimořádně zvýšila na konci února v reakci na dopady války. Základní sazbu tak více než zdvojnásobila, předtím činila 9,50 procenta.

Ceny některých státních dluhopisů OFZ denominovaných v rublech klesly ještě před zahájením obchodování až o třetinu. Burza se pro obchody s těmito obligacemi otevřela v 11:00 SEČ. Propad ceny, a tedy růst výnosu, byl částečně reakcí na výrazné zvýšení základní úrokové sazby z konce února.

Výnos dluhopisu OFZ se splatností deset let, který je považován za referenční papír mezi ruskými obligacemi, se v předobchodní fázi vyšplhal na rekordních 19,74 procenta. Později v hlavní obchodní seanci klesl přibližně na 13,3 procenta, což je podle záznamů společnosti Refinitiv Eikon úroveň, kde se očekávala intervence centrální banky. Výnosy se pohybují opačně k cenám - vyšší výnos je tedy výsledkem cenového poklesu.

Vstup centrální banky na trh by měl poskytnout bankovnímu systému dodatečnou likviditu a přispět k tomu, že se výnosová křivka ustálí na reálnějších hodnotách, které odpovídají masivnímu zvýšení úroků z konce února.

Moskevská burza také uvedla, že zatím nepovolí prodej dluhopisů OFZ nerezidentům, kteří na začátku února drželi 19,1 procenta ze všech těchto obligací. Pokud prodej zadají od 21. března do 1. dubna, burza jej neschválí. Až se začne obchodovat s akciemi, budou nerezidenti moct nakoupit jen takový objem, aby se vyvázali z takzvaných krátkých pozic, kdy spekulují na cenový pokles. Dříve nakoupené akcie zatím nebudou smět prodat.

Centrální banka zatím nestanovila, kdy povolí obnovit obchodování s akciemi. Zatím hledá možnosti, jak zabránit cenovému kolapsu, až se začne obchodovat.

Síkela odebere Penamu dotaci na linku na toustový chléb. Není dost inovativní, uvedl

21.03.2022

Komise již dříve rozhodla, že vyplacených 100 milionů korun státu neproplatí. Podle Bruselu nebyl projekt výrobní linky v Pekárně Zelená louka inovativní. Evropští auditoři konstatovali, že se zaměřoval na produkt, který se již v rámci holdingu Agrofert vyrábí. Agrofert, který bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů, už dříve uvedl, že na unikátnosti linky trvá.

K projektu Pekárny Zelená louka mělo ministerstvo od Evropské komise dosud k dispozici pouze jeden odstavec v auditní zprávě. Resortu tak chyběly podrobnější informace o tom, v čem audit shledal porušení podmínek udělení dotace.

Existovala proto obava, že by rozhodnutí ministerstva o odnětí dotace nemuselo obstát v případném soudním sporu. Ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN) proto Evropskou komisi požádal o posudky k dotaci.

"Posudky, které jsou klíčové pro rozhodnutí o oprávněnosti dotace pro Pekárnu Zelená louka, poskytla komise v reakci na můj dopis. Podklady nás přesvědčily o tom, že je namístě přistoupit k odnětí dotace pro tento projekt," uvedl Síkela.

Podle jeho náměstka pro evropské fondy Mariana Piechy bude proces odnětí dotace dlouhý a komplikovaný. "V jeho rámci nelze vyloučit ani soudní jednání," upozorňuje Piecha.

Agrofert trvá na tom, že poskytnutí podpory bylo oprávněné. "Jsme přesvědčeni, že i předmětnou dotaci získala společnost Pekárna Zelená louka v souladu s dotačními pravidly Evropské unie a Česka," uvedl v pondělí mluvčí firmy Pavel Heřmanský.

Probíhající správní řízení podle něj holding nebude komentovat. "Nicméně nás velmi zaráží, že ačkoliv řízení neskončilo, ministerstvo na svém webu a ministr průmyslu a obchodu na sociální síti předjímají jeho výsledek," dodal Heřmanský.

Server iRozhlas.cz letos v lednu uvedl, že Brusel nechal projekt linky na toastový chleba ohodnotit trojicí svých expertů. Inovativní podle nich nebyl, dali by mu maximálně 30 bodů ze sta. Dotaci podle nich dostat neměl. Byl to rozdílný závěr proti českým expertům, kteří projekt hodnotili dříve a doporučili dotaci schválit. Poslední expertizu pak zadalo ministerstvo průmyslu loni. Podle serveru tento expert ohodnotil projekt 64 body ze 100.

Agrofert od začátku tvrdí, že podmínky pro získání dotace dodržel. "Technologie obsahuje unikátní přírodní pšeničný kvas, vakuové hnětení těsta a 'clean room' pro ultra čisté výrobní prostředí," vysvětlil dříve. Výsledkem jsou podle něj zdravější, vláčnější a chutnější toasty bez konzervantů.

Sklárny čeká těžký rok. Jedou na drahý plyn, stopka z Ruska je může zavřít jako první

21.03.2022

Plyn z Ruska zatím do Česka teče. Rozpoutání války na Ukrajině a s tím spojené tvrdé ekonomické sankce Západu ale zesílily obavy, zda se Evropa na dodávky suroviny může dál spolehnout. Česko přitom téměř sto procent tuzemské spotřeby dováží právě z Ruska.

Pokud by došlo k ochromení dodávek plynu, ministerstvo průmyslu a obchodu by situaci řešilo vyhláškou o stavu nouze v plynárenství. Ta odběratele rozděluje do osmi kategorií a dále rozlišuje deset odběrových stupňů, tedy míru omezení podle vážnosti situace.

V prvním až pátém stupni musí zákazníci omezit odběr, na šesté až desáté úrovni je stát může od plynu odstřihnout. "Zařazení zákazníků do jednotlivých odběrových stupňů mají na starosti dodavatelé energií," upřesňuje pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Podle Tomčiaka by výpadky v dodávkách plynu mezi prvními pocítily velké průmyslové podniky, které vyrábí zejména na export. Také analytik ENA Jiří Gavor již dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že pokud by Rusko zavřelo kohoutky, nevylučuje omezení průmyslové výroby. 

A to by se mohlo mezi prvními týkat právě i skláren. "Moser je na dodávkách plynu plně závislý. Naše sklářské pece mohou být vytápěné pouze tímto zdrojem energie. Pokud bychom i přes případné nouzové omezení dodávek plynu dokázali pokrýt vytápění aspoň jedné ze dvou pecí, snažili bychom se výrobu udržet v omezeném režimu. V opačném případě bychom výrobu museli zavřít," popisuje ředitel karlovarské společnosti Pavel Mencl.

To sklárna Lasvit si takové scénáře raději nepřipouští. "Pokud by v extrémním případě došlo k omezení dodávek či úplné odstávce, doufáme, že bychom tuto informaci od státu či konkrétních subjektů obdrželi s více než týdenním předstihem. Stihli bychom tudíž z pece vyndat pánve a šetrně ji zchladit tak, aby se nepoškodila," říká mluvčí Lasvitu Tomáš Kolder.

Pro firmu by ale podle Koldera byla situace tak vážná, že nad ní raději nechce spekulovat, dokud není aktuální. Analytik poradenské skupiny EGÚ Brno Michal Kocůrek k tomu dodává, že odstřižení podniků od plynu opravdu nemůže nastat jen tak, jakmile se objeví první problémy se zásobováním.

"Je to trochu komplikovanější. Podle vyhlášky se napřed připravuje na stav nouze, poté omezuje, přerušuje a nakonec vyhlašuje havarijní stav. Omezení odběru plynu se týká nejdříve velkých odběratelů, kteří mají možnost náhrady alternativním palivem, například topným olejem, uhlím nebo biomasou," vysvětluje Kocůrek.

"Pokud tohle nepomůže, omezí se odběr u výroben tepla pro nekritické odběratele (čili ne pro domácnosti či zdravotnická zařízení) a také u menších odběratelů ve službách. Dalším krokem je již přerušení dodávek. Opět se postupuje podle stejného klíče," dodává expert.

"Samozřejmě se toho obáváme," říká ředitel sklárny Květná Mikláš k možnosti, že by na vyhlášku došlo. Podnik by podle něj nejdříve přestal tavit a jen udržoval teplotu v peci, čímž by se zastavila i výroba. Dalším omezením by bylo úplné vypnutí provozu. Firmám podle něj v takových případech stát negarantuje kompenzace. 

Násobně vyšší účty za energie

Sklárna navíc už tak bojuje s finančními problémy kvůli skokovému růstu cen energií. "Ekonomicky jsme na tom velmi špatně, navýšení ceny plynu od nového roku bylo o více než 600 procent," uvádí. 

Podobně mluví i Mencl. "Zdražování energií se nás významně dotklo. Již celý minulý rok cena plynule stoupala. Nyní za něj platíme třikrát více než před zdražením. Pociťujeme tedy plný dopad zdražování na naše náklady, a proto musíme pečlivě zvažovat naši cenovou strategii," říká.

Také Kolder hovoří o zdražení plynu v řádech stovek procent, energie v současné době tvoří zhruba 50 procent nákladů firmy. "Zdražení jsme nejvíce pocítili u plynu, kterým vytápíme pece v naší lindavské sklárně Ajeto," doplňuje. Pokud by tedy sklárny musely přerušit i výrobu, ekonomické dopady by byly ještě bolestnější.

Vláda i odborníci ale obavy mírní. "Česko má strategické zásoby energetických surovin a před omezením by se nejdříve čerpalo právě z nich," zdůrazňuje Tomčiak. 

Ministerstvo průmyslu navíc zvažuje, že zmiňovanou vyhlášku upraví v návaznosti na riziko, že by přeprava plynu z Ruska do Evropské unie mohla být omezena nebo dlouhodoběji zastavena. Resort chce minimální zásoby plynu v zásobnících navýšit ze současných 30 procent na 45 procent.

"Vzhledem k nynějším rizikům, zejména co se týče připravenosti na příští zimu, je navrhováno navýšení podílu na 45 procent. Mělo by to v konečném důsledku zvýšit bezpečnost a spolehlivost zásobování konečných zákazníků v Česku zemním plynem," stojí v předkládací zprávě k vyhlášce.

Toky pokračují, uklidňuje ministerstvo

Mluvčí resortu práce David Hluštík zároveň uklidňuje, že zatím plyn do Evropy proudí bez problémů. "Nemáme žádné zprávy o možných problémech. Naopak se toky ruského plynu do Evropy za poslední dva týdny dokonce zvýšily," říká.

Potvrzuje, že v případě vyhlášení stavu nouze by stát postupoval v souladu s vyhláškou o stavu nouze v plynárenství a také energetickým zákonem. Až v krajním případě by se odpojili i odběratelé, kteří spadají do kritické infrastruktury, a při nejhorším možném scénáři - tedy při vyhlášení havarijního stupně - by se bez plynu ocitly i domácnosti.

Analytik Kocůrek dodává, že do kritické infrastruktury patří třeba nemocnice, bezpečností složky, zpracování potravin, provozy živočišné výroby, výrobny pohonných hmot, čerpací stanice, hasiči a záchranáři nebo Česká národní banka.

Ženy v Česku nemají o práci nouzi. Oproti mužům ale stále vydělají o pětinu méně

20.03.2022

V žebříčku porovnávajícím rovné postavení žen a mužů na trhu práce v zemích OECD se ČR dále propadá, zaujímá 21. místo z 33 zkoumaných zemí.

"Práce českých žen je nadále podhodnocená, vydělávají v průměru o pětinu méně než muži na stejných pozicích," uvedla expertka PwC na řízení lidských zdrojů a rovnost odměňování Andrea Linhartová Palánová. Právě velké rozdíly v odměňování podle ní český trh srážejí nejvíce.

"Za posledních 20 let se tak tento rozdíl téměř nezměnil, v roce 2000 byl rozdíl v platech 22 procent. ČR patří v tomto směru mezi nejhorší země v rámci OECD," řekla Linhartová Palánová.

Horší je situace podle PwC jen v Japonsku, Estonsku a Koreji. Nejlépe je na tom ze sledovaných zemí Lucembursko, kde je rozdíl jedno procento. Do pětiprocentního rozdílu se vešly ještě Řecko, Nový Zéland, Belgie a Itálie. Průměr zemí OECD činí 14 procent.

I v zastoupení žen v představenstvech společností Česko zaostává. Ženy podle studie tvořily v roce 2020 jen 10,4 procenta, což je pokles z předchozích 13,3 procenta. Hůře na tom v posledním posuzovaném roce byly jen Mexiko, Jižní Korea, Chile a Maďarsko.

Naopak nezaměstnanost nepředstavuje pro český trh žádný zásadní problém. V tomto směru mají české ženy naopak jednu z nejlepších pozic na světě, lepší je jen Japonsko, tvrdí PwC. "Český trh se potýká spíše s opačným problémem, tedy nedostatkem lidí," upozornila Linhartová Palánová.

V důsledku pandemie se zastavilo i postupné přibližování pracovních podmínek mužů a žen. "V tomto směru se vracíme minimálně o dva roky zpátky, rozdíly v rovných příležitostech se opět mírně prohloubily," vysvětlila Linhartová Palánová. Hlavním důvodem byl vysoký nárůst nezaměstnanosti žen v některých zemích světa, během pandemie podle ní ztratilo zaměstnání přes pět milionů žen. Jedním z důvodů ztráty zaměstnání byla potřeba větší péče o děti, například kvůli uzavřeným školám, uvedla.

Žebříček PwC porovnává postavení žen v práci podle několika faktorů, mezi které patří dostupnost práce, výše odměny či počet žen ve vedoucích pozicích. Nejlepší podmínky podle tohoto žebříčku mají ženy na Novém Zélandu a v Lucembursku.

Neplatí přitom, že země střední a východní Evropy musejí nutně zaostávat. Například Slovinsko je na třetím místě, Polsko je těsně pod první desítkou. Naopak ještě více zaostávají Maďarsko i Slovensko, ale za ČR jsou i země jako Rakousko, Spojené státy či Francie. Na úplném chvostu v rámci zemí OECD jsou Chile, Mexiko a Jižní Korea.

Největší rozdíl jsou kolem čtyřicítky

V Česku funguje projekt ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) 22 % k rovnosti. Na jejich webu si může každý zaměstnanec po zadání pár klíčových dat díky funkci mzdová a platová kalkulačka zjistit, jaký je rozdíl v odměňování právě v jeho oboru.

Zjistit si to mohou i sami zaměstnavatelé. "Díky analytickému nástroji Logib si mohou otestovat míru rovnosti a férovosti odměňování žen a mužů v rámci vlastní organizace, a to bez nutnosti s kýmkoliv sdílet citlivá data," vysvětluje Lenka Simerská, hlavní gestorka projektu.

Podle ní pomůže rychlejšímu přibližování mezd žen a mužů evropská směrnice transparentnosti v odměňování, jejíž návrh je ale momentálně na úrovni členských států. Platná by mohla být zhruba za tři roky.

Nejčastěji se přitom rozdíly v odměňování podle informací MPSV objevují u zaměstnanců mezi 35. a 44. rokem, kdy mnohé ženy pečují o děti a následně se po rodičovské dovolené vracejí na pracovní trh.

Mezi nejběžnější důvody, proč jsou ženy hůře placené, patří jejich vyšší koncentrace v hůře placených oborech - tedy například v sociálních službách, zdravotnictví, školství, gastronomii a hotelnictví - a také výrazně nižší zastoupení právě na vysokých postech.

Nižší příjmy žen navíc vedou k nižším důchodům, a tak se ženy častěji ocitají na hranici příjmové chudoby. 

Nákup nonstop a bez prodavačů. V Česku otevřela první automatická prodejna

20.03.2022

"Chceme, aby tyto prodejny byly pro každého. Samozřejmě proto v rámci standardní otevírací doby bude prodejna i nadále obsluhována personálem, mimo tuto dobu již však bude fungovat v automatickém režimu," potvrzuje systém prodeje ředitel rozvoje a marketingu sítě Coop Lukáš Němčík.

Strakonická prodejna prošla kompletní rekonstrukcí a novému způsobu prodeje se musel částečně přizpůsobit sortiment - v rámci toho je posílena například nabídka chlazeného čerstvého zboží. Naopak na noc se uzavřou pulty s lahůdkami a uzeninami, které nahradí nabídka baleného zboží.

Coop systém v Česku převzal od sesterských družstev ve Skandinávii, kde podobný druh prodejen funguje již řadu let. Podle Němčíka se zákazníci mění, a je proto nutné se jim přizpůsobovat.

"Myslíme si, že právě v menších a středních městech má koncept automatických prodejen největší potenciál kvůli měnící se struktuře zákazníků, z nichž stále větší část vyžaduje maximálně flexibilní služby. V těchto lokalitách jsou navíc například v podvečerních hodinách či o víkendech často otevřeny jen velké obchody na okrajích, které jsou dostupné mnohdy jen autem," popisuje Němčík.

Jak na samoobslužný nákup v praxi

Zákazník potřebuje pro vstup po zavírací době speciální aplikaci, která mu bude po prvním přihlášení prostřednictvím bankovní identity při každé návštěvě obchodu generovat unikátní QR kód, jenž umožní vstup do prodejny.

"Každý návštěvník prodejny bude díky tomuto systému jednoznačně identifikován, a není tedy například problém, pokud bude najednou nakupovat více zákazníků. Zákazník bude moct opustit prodejnu s nákupem až po ověření platby," vysvětluje Pavel Kozler z agentury Knowinstore.

Zákazník si zboží naskenuje, platba nákupu probíhá na samoobslužných pokladnách.

Aby řetězec zamezil krádežím, celý prostor prodejny je pod dohledem kamerového sytému napojeného na pult centrální ochrany. Ten podle společnosti umí vyřešit i to, když se zákazník dostane do problémů. Využít v takovém případě může i nouzové tlačítko nebo spojení s vzdálenou ostrahou.

Jak český zákazník nový systém prodeje přijme, není zatím podle Coop jasné. Řetězec už dříve začal v menších obcích poskytovat službu výdejních chlazených boxů s potravinami, nyní rozšiřuje také počet obchodů napojených na e-shop a testuje rozvoz potravin.

Dalších obchod s automatickým prodejem se otevře v následujících měsících v Českém Krumlově a v tomto případě půjde již o větší prodejnu.

Celebrity, fronty na "číze" a příchod Západu. Před 30 lety v Česku otevřel McDonald's

20.03.2022

Před třiceti lety, 20. března 1992, otevřel americký řetězec McDonald's první pobočku v Česku, a to v pražské Vodičkově ulici.

Party na moři skončila. Takhle vypadají zabavené opulentní jachty ruských oligarchů

19.03.2022

Evropské protiruské sankce zmrazily majetek mnoha nejbohatších Rusů. Itálie zabavila jachtu Alexeje Mordašova, Německo zase loď Ališera Usmanova.

Firmy řeší odliv Ukrajinců. Ve hře je generální pardon pro ilegály i vyšší kvóty

19.03.2022

Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová pro online deník Aktuálně.cz uvedla, že návrh na amnestii původně vzešel od tohoto sdružení. Právě drobní podnikatelé totiž patří k těm, které odliv Ukrajinců zasáhl nejvíce.

Opatření by spočívalo v tom, že Ukrajinci, kteří v Česku působí ilegálně a neplatí odvody na sociálním a zdravotním pojištění, by zpětně uhradili pouze částečnou, symbolickou sumu. Svůj pobyt a práci by tak mohli zlegalizovat bez postihu. Současně by se ale museli k placení sociálního a zdravotního pojištění okamžitě registrovat.

"Mluvíme o šedé zóně, do které spadli občané Ukrajiny v Česku, kterým buď chybějí nebo propadla povolení k pobytu (a museli by odcestovat na Ukrajinu do válečného stavu), nebo zde pracují na základě povolení, z nichž některá jsou ale v rozporu s českou legislativou, příkladem jsou takzvaná polská víza," upřesnil mluvčí Hospodářské komory (HK) Miroslav Diro, na jakou skupinu by opatření mířilo.

Do Česka každoročně přichází řada Ukrajinců s polskými vízy, ta ale v tuzemsku neplatí.

Viceprezident komory Tomáš Prouza označuje amnestii za dobrý nápad, který by podle něj spoustě lidí pomohl. Prezident HK Vladimír Dlouhý na začátku března adresoval dopis ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), v němž mu návrh představil.

"Narovnání nelegálního postavení pracovníků by v mnoha případech pomohlo sloučit rodiny, které by se jinak do Česka nemohly před válkou uchýlit. Většina takových nelegálních pracovníků v tuzemsku práci má a byla by schopna se o své rodinné příslušníky postarat. Pro Česko ale není přijatelné, aby se tak dělo v šedé zóně nelegálního zaměstnávání," vysvětluje Dlouhý v dopise.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se podle komory k návrhu zatím nevyjádřilo. Svobodová navíc upozornila, že by se současně musela ukotvit i amnestie pro podniky, pro které Ukrajinci nelegálně pracovali. 

"Je to velmi tenký led. Nevím, zda by se ministerstvo práce zavázalo k tomu nepostihovat firmy," řekla Svobodová, podle níž podnikatelské svazy zatím resortu návrh oficiálně nepředložily.

Skepsi Svobodové potvrzují slova mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty. Ten pro online deník Aktuálně.cz uvedl, že stát by opatření podpořil pouze tehdy, pokud by firmy za nelegální pomocnou sílu doplatily veškeré odvody. "Jednoznačně podporujeme, aby zaměstnavatelé, kteří nelegální práci umožnili, dodatečně svoji zákonnou povinnost splnili a odvody doplatili v plné výši, nikoliv pouze v symbolické," sdělil Augusta.

Více Kazachů i Moldavanů

Podle Prouzy by v současné situaci pomohlo také navýšení kvót pro migranty z jiných zemí. Šlo by ale o dočasné řešení, protože všem Ukrajincům, kteří se budou chtít do Česka vrátit, chce komora garantovat práci.

Navýšení kvót, které by stát provedl skrze vládní Program kvalifikovaný zaměstnanec, označuje za urgentní také Svobodová. "Jde o země jako Kazachstán, Mongolsko, Filipíny, Indie, Moldavsko a Srbsko. České firmy by ale rovněž uvítaly, aby se do programu zapojily další státy, například Bulharsko nebo Rumunsko," popsala. 

Podobně to vidí i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který navrhuje navýšit kvóty aspoň dvakrát až třikrát. Podle Dira firmy stojí nejvíce o lidi z Mongolska, Moldavska nebo Kazachstánu.

Mluvčí resortu práce Augusta k tomu uvedl, že o výpadku pracovníků v českých firmách chce stát jednat až v momentě, kdy se zklidní kritická situace kolem ukrajinských uprchlíků.

"V současné chvíli řešíme především to, abychom lidem, kteří prchají před válkou, zajistili aspoň základní životní potřeby. Podle našich informací zaměstnavatelé v současné chvíli nehlásí extrémní odliv mužů zpět na Ukrajinu. Platí, že se zástupci zaměstnavatelských svazů a komor průběžně komunikujeme a společně se k tomuto tématu vrátíme co nejdříve, pravděpodobně v horizontu nejbližších měsíců," řekl Augusta. 

Podobně se vyjádřil i mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. "Diskuse mezi ministerstvy a zástupci podnikatelů nad návrhy, které by měly zefektivnit zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků, jako třeba navýšení kvót, bude pokračovat, jakmile se stabilizuje aktuální situace," sdělil.

Paralyzované stavebnictví

Podle Svobodové je ale pro firmy problém i to, že mezi ukrajinskými uprchlíky, kteří přicházejí do Česka, převládají ženy. Ti podle ní nezastoupí mužské profese v průmyslu či stavebnictví.

Také data ministerstva vnitra potvrzují, že mezi běženci jsou hlavně ženy. Vicepremiér a šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý čtvrtek sdělil, že počet ukrajinských migrantů v tuzemsku se blíží 200 tisícům s tím, že čtyři pětiny dospělých tvoří právě ženy. "Ty nenahradí zaměstnance, kteří odsud odcházejí na Ukrajinu," přikyvuje Diro.

Komora odhaduje, že od začátku konfliktu odešlo z tuzemských společností až 30 tisíc Ukrajinců. Odliv postihl hlavně drobné podnikatele a z konkrétních odvětví především stavebnictví. 

To potvrzuje Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů a stavebnictví. "Odhadujeme, že ve stavebnictví pracuje přibližně 20 tisíc pracovníků z Ukrajiny. Někteří z nich už odešli nebo se chystají odejít bojovat o svou vlast, ale konkrétní čísla je těžké získat," uvedl.

Také mluvčí stavební firmy Metrostav Vojtěch Kostiha míní, že Ukrajinci jsou pro tuzemské stavebnictví důležitý pilíř a jejich odliv může pro trh práce znamenat problém. I podle něj tu v tomto oboru působí kolem 20 tisíc Ukrajinců. "A nevíme, kolik dalších pracovalo na drobných stavbách nelegálně. Z Ukrajiny nepřijíždějí žádní noví pracovníci, kterými by bylo možné doplnit stavy," řekl.

Přímo Metrostavu se odchod Ukrajinců zatím nedotkl, subdodavatelů ale ano, což posléze pocítí i firma. "Subdodavatelé, kteří mají většinu zaměstnanců z Ukrajiny, nám nejsou schopni dávat a garantovat nabídky, a tím pádem my nemůžeme podávat nabídky, které zahrnují tyto dodavatele," popsal Kostiha.

Od mluvčí stavební firmy Strabag Edity Novotné ale tak černé scénáře nezaznívají. "Pracovníky z Ukrajiny zaměstnávají i naši subdodavatelé. Pokud by ve velkém odjeli zpátky do vlasti, nepochybně by nás to ovlivnilo. Aktuálně ale takové zprávy nemáme," sdělila.

Dodala, že někteří ale pobývali v době zahájení konfliktu na Ukrajině a kvůli všeobecné mobilizaci, kterou vyhlásil tamní prezident Volodymyr Zelenskyj, se do Česka nemohou vrátit.