"Letecká doprava pořád roste. Letošní rok bude v celé historii rekordní. Čekáme zhruba 18,4 milionu cestujících, což je o 600 tisíc více než v roce 2019," uvedl Jiří Kraus. Loni přes pražské letiště cestovalo 16,2 milionu pasažérů.

Právě poslední předcovidový rok byl dosud vrcholem, co se týče počtu přepravených cestujících. "Pak letectví dostalo ránu. Očekávali jsme, že se na podobná čísla opět dostaneme až v roce 2026. Lidé ale nyní mají chuť víc cestovat, víc poznávat a víc si užívat," dodal.

Ve svých odhadech vychází letiště také z aktuálních trendů v létání. Podle Krause v porovnání s cizinci mezi pasažéry přibývá zejména Čechů. Čím dál oblíbenější jsou charterové lety, opětovnou popularitu zažívají i ty dálkové. Přibývá letů nízkonákladových společností, loni v létě jich bylo o třetinu více než předloni.

Klíčové také je, že roste zájem o lety v zimě. Ještě nikdy letiště v prosinci neodbavilo tolik lidí jako loni, oproti předchozímu roku v zimě létá o deset procent lidí více. "Spolupracujeme i s cestovními kancelářemi, které zaznamenávají velký trend v tom, že lidé létají na lyže do ciziny," vysvětlil Kraus.

To je pro letiště dobrá zpráva. Menší rozdíl mezi zimou a letní sezonou mu umožní lépe využívat zdroje - třeba zaměstnat více lidí na plný pracovní úvazek.

I přes optimistický výhled se Ruzyně dosud vzpamatovávala z covidové krize pomaleji než většina ostatních evropských letišť. To ředitel letiště Jiří Pos přisoudil konci společnosti ČSA. 

"Aerolinka přepravovala před covidem dva a půl milionu cestujících ročně, především do evropských hubů, významným hráčem byla v Rusku a na Ukrajině. I proto je letošní léto úspěchem, obešli jsme se bez 1,6 milionu cestujících na východ a stejně se blížíme předcovidovým číslům. Je ale pravda, že náhrada evropských linek není u nás tak rychlá jako jinde," uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Video: Novinář rok pracoval na letišti. Ani si neodskočíte. Kolaps s kufry se může zopakovat

Přiblížení se německým výdělkům vidí Janský reálně v "druhé polovině tohoto století". Momentálně se podle něj ale spíše vzdalujeme, než přibližujeme. "Nezvyšuje se nám podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí tak, jak by mohl, a to je problém. Lidé tvoří více svýma rukama než mozky, pojďme to řešit," vybízí. 

Právě dlouhodobá investice do vzdělání je podle něj efektivní klíč ke zrychlení ekonomiky. "Máme tady velmi šikovné lidi vzdělané v odborném, učňovském školství, ti ale nemají vysoké platy. Nové generace musíme vzdělávat ve věcech, které budou mít přidanou hodnotu," myslí si Janský.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?

00:08-04:52 Jaký rok má za sebou česká ekonomika a daří se Čechům dobře? Co byla největší brzda ekonomického růstu a měli bychom více utrácet? 

04:52-12:00 Do jaké míry je růst ekonomiky výsledkem práce vlády a je něco, co měla udělat a neudělala? Co by Janský vládě vytknul a zaslouží si důchodová reforma schválená vládou potlesk?

12:00-18:04 Co bude v roce 2025 z hlediska ekonomiky největší výzva a co se stane, pokud zvolený americký prezident Donald Trump uvalí cla na zboží z Evropy? Může si Evropa udržet konkurenceschopnost ve výrobě aut a je zákaz prodeje aut se spalovacími motory zbytečný?

18:04-24:04 Proč se v Česku nezvyšuje zdanění pohonných hmot a kolik by podle Janského měl stát litr benzinu? Za jakých okolností a kdy se můžeme přiblížit německým platům a jak to letos bude s růstem mezd? 

24:04-31:44 Je lepší v tomto roce spíše šetřit nebo utrácet a jakou známku by si zasloužil plánovaný rozpočet na tento rok? Je pohrávání si vlády s důvěrou voličů zodpovědný krok a mělo by Česko v následujících letech přijmout euro?

Mohlo by vás zajímat: Fiala s Babišem zažili jeden z nejostřejších střetů. Šéfa ANO dohnalo staré přiznání

Kam se bude letos pohybovat cena nemovitostí v Praze?

Nahoru.

Proč?

To je jednoduché. V Praze přibývá obyvatel, podle prognóz tu bude do roku 2050 žít o 700 tisíc lidí více. Navíc, o čem se moc nemluví, je rostoucí věk dožití a jeho vliv na dostupnost bytů - průměrný věk dožití se zvýší o pět let. Takže na sekundárním trhu bude méně bytů. 

Co je to sekundární trh?

To znamená už existující nemovitosti - v našem případě byty či domy -, které už někdo vlastnil, kde někdo bydlí. Na primárním trhu se naopak prodávají nově postavené nemovitosti.

A výstavba nových bytů to nezachrání?

Ne. Vezměte si, že v roce 2023 se prodalo nějakých tři a půl tisíce nových bytů, v roce 2024 se očekává kolem sedmi tisíc bytů. Přitom jen přirozená obnova bytového fondu by vyžadovala, aby se ročně v Praze prodalo či dokončilo přes deset tisíc bytů.

Pro úplnost, počet zahájených a dokončených bytů by se mohl blížit cca 7500 za rok 2024. Na konečnou statistiku si ale musíme ještě pár týdnů počkat.

Tak to je přece jen zvyšující se trend…

Ale je to pořád málo - máme problémy s digitalizací stavebního řízení, NIMBY přístup s neustálým odvoláváním se různých zájmových skupin… Ještě dlouho se tu dostatečně stavět nebude, pokud nepřijde radikální změna a někdo do toho netřískne tak jako Javier Milei v Argentině. 

Co udělal?

Jako prezident Argentiny zavedl velmi drastické reformy, včetně snižování vládních výdajů, redukce regulací…

Zmínil jste NIMBY přístup, co to přesně je?

NIMBY je zkratka anglického "Not in my back yard" (česky "Ne na mém dvorku"). Označuje to odmítavý postoj obyvatel převážně těch, kteří v okolí bydlí, proti nové výstavbě. 

Kolik tedy chybí bytů? 

Podle analýzy jednoho velkého pražského developera je v Praze kumulativní manko téměř sto tisíc bytů. Bude trvat dekády, než se to vyrovná. 

Může se něco změnit s úpravou úrokových sazeb?

Očekává se mírné snížení úrokových sazeb u hypoték, což má pozitivní vliv na poptávku po bytech. Ale je možné, že se Česká národní banka bude obávat přetrvávající inflace a zavede opět nějaké restrikce či úpravu parametrů ve formě LTV a DSTI na hypotéky.

To znamená co? 

LTV (Loan to Value) představuje poměr mezi velikostí hypotéky a cenou bytu. Takže pokud máte byt za deset milionů korun, tak LTV 80 procent znamená, že máte hypotéku na osm milionů, zatímco dva miliony máte své peníze.

DSTI (Debt Service to Income) představuje poměr mezi splátkami veškerých dluhů k čistému přijmu. Banka se tím jistí, že žadatel hypotéku zvládne splácet. Pokud tedy souhrn měsíčních splátek je 20 tisíc korun a váš čistý příjem je 50 tisíc korun, je poměr DSTI vyjádřený v procentech 20/50, tedy 40 procent 

Každopádně za poslední roky se tu naakumulovala odložená poptávka, která o to více tlačí ceny bytů nahoru.

To je další termín, který budete muset vysvětlit.

Odložená poptávka v případě nemovitostí je situace, kdy kupující bytu počká s koupí z důvodu vysokých cen nebo jiných omezení. Jedním z nejdůležitějších omezujících faktorů je výše měsíčních splátek hypotéky, protože to kupujícímu dá vědět, zda půjčku zvládne, či nezvládne zaplatit. A tato výše měsíčních splátek je ovlivněna úrokovou mírou, kterou stanovuje Česká národní banka. Zkrátka čím vyšší je úroková sazba, tím vyšší jsou hypotéky a tím méně lidé kupují nemovitosti.

A pokud by ČNB snížila úrokovou sazbu, co se stane? 

Pokud by se úrokové sazby dostaly pod čtyři procenta, nastane v Praze hotová klondajková horečka po bytech. Při této úrokové sazbě se totiž měsíční splátka hypotéky přiblíží měsíčnímu nájmu. A pokud máte platit skoro stejně měsíčně za hypotéku na byt, který bude jednou váš, nebo za nájem, který plyne někomu do kapsy, vyberete si asi hypotéku.

Další faktor pro růst cen bytů jsou nové regulace. Nové domy by od roku 2030 měly být bezemisní, což dle mé diskuse s jedním menším developerem může prodražit stavby až o 30 procent. Pro rok 2025 upravila ČNB svůj výhled a to, že meziroční nárůst cen bytů očekává kolem 5,7 procenta. Meziroční nárůst nájmů v Praze je 6,2 procenta a trend pokračuje.

Co konkrétně znamená, že nové domy mají být bezemisní?

To znamená, že tyto budovy během svého provozu jsou energeticky šetrné. Jednoduše řečeno, nemusíte moc topit, máte nainstalované solární panely a další energeticky efektivní technologie, které jsou ovšem velmi drahé. 

A co se stane se starými "emisními" domy? Budou se muset nějak nákladně rekonstruovat a zateplovat, nebo jsou z těchto pravidel vyjmuty?

U stávajících budov byl tento požadavek posunut na rok 2050. V případě historických budov, kterých má Praha opravdu hodně, to je naprosto nerealistické.

Z toho, co říkáte, tedy vyplývá, že kdo peníze má, měl by nakupovat nyní?

Velmi stručná odpověď je ano. Alespoň mi to dává smysl pro Prahu. Pokud si kupujete byt pro vlastní bydlení, tak s oblibou říkám, že nejlepší čas pro nákup bytu byl včera a druhý nejlepší čas je dnes. Ale samozřejmě tu nechci dávat nějaké doporučení. To si každý musí rozhodnout sám.

Kdyby po vás ale přesto někdo radu chtěl, co byste mu poradil?

Takovou velmi základní pomůckou, kterou používám i já a podle které si alespoň rámcově vyhodnotíte, zda koupě bytu dává smysl, je výnosnost pronájmu. Tu si vypočítáte následovně. Jde o roční čistý příjem z pronájmu, který by vám nemovitost mohla generovat k pořizovací ceně nemovitosti, a to pak vynásobíte stem, aby výsledek byl v procentech. Pokud si koupíte 1+KK v Praze za 4,5 milionu a čistý zisk z pronájmu je cca 15 tisíc měsíčně, pak je výnos z pronájmu čtyři procenta.

A tento výsledek pak můžete i porovnat například s úrokem v bance na dlouhodobém termínovaném vkladu. Když se pozorně podíváte, tak na pět a více let vám banka v dnešní době nedá více než dvě procenta. Pokud tedy těch 4,5 milionu vložíte na termínovaný vklad, tak banka vám ročně na úrocích zaplatí 90 tisíc, zatímco výnos z pronájmu je 180 tisíc.

Jde o zjednodušený pohled, nepočítám zde s různými poplatky, ale myslím, že to je velmi užitečný nástroj, jak si vyhodnotit, zda to má, či nemá smysl.

Pokud si kupujete byt na hypotéku, tak se pak počítá s výnosností vlastního kapitálu, ale to je opět na delší povídání a nechci zbytečně zacházet do detailů. Pro porovnání zda má koupě nemovitosti smysl, ale použijte stále to samé.

A dá se říct, že je mezi lidmi dost peněz? Že je tu dost zájemců kupovat i bez hypotéky?

V roce 2022 a 2023, díky vysokým úrokovým sazbám, bylo kolem 70 procent nemovitostí kupováno v hotovosti. Přitom o rok dříve to bylo půl na půl. Hotovost tedy mezi lidmi stále je. Se snižující úrokovou sazbou počet bytů financovaných skrz hypotéku opět výrazně roste.

Video: Spotlight moment: Nesmyslně dlouho to trvá, stěžuje si přemíru byrokracie šéf IPR Praha Boháč (30. 10. 2024)

Při hodnocení stavu české státní pokladny se premiér Petr Fiala v pondělí několikrát opřel do vlády svého předchůdce Andreje Babiše (ANO). "Plníme jeden z hlavních slibů, že dokážeme snižovat deficity poté, co mělo Česko skoro nejrychlejší zadlužování v Evropě, které jsme zdědili po Babišově vládě," prohlásil. Extrémní nárůst výdajů za vlády předchozího kabinetu zároveň označil za jeden ze zdrojů inflace, která lidem zdražila prakticky všechno. 

"Současný ministr financí přistupuje k financím jinak než někteří jeho předchůdci, sestavuje rozpočty velmi realisticky a odpovědně," pochválil Fiala šéfa státní kasy a svého stranického kolegu Zbyňka Stanjuru. 

Kritizoval přitom rovněž exministryni financí Alenu Schillerovou a její slova o tom, že Fialova vláda bude mít v roce 2023 velmi vysoký deficit. "V roce 2023 nám různí experti a paní Schillerová, o které bych neřekl, že je expertka, tvrdili, že deficit bude 470 miliard korun," uvedl premiér a dodal, že schodek byl ve skutečnosti v loňském i letošním roce podstatně menší. 

"Nemyslel jsem to nijak urážlivě," mírnil později Fiala svá slova adresovaná Schillerové s tím, že ji považuje spíše za političku než ekonomku. "Měl jsem na mysli nezávislé experty, kteří nejsou v politice, a paní Schillerová je politička. To neznamená, že takto hodnotím kvalitu její práce," uvedl premiér. Zároveň ale poukázal na to, že za exministryni a její působení v resortu financí mluví především výsledky a to, co prezentuje v médiích. "Jestli někdo predikuje, že budeme mít deficit 470 miliard a výsledek je nakonec 290 miliard, tak se ukazuje, že její odhady zkrátka nejsou dobré," dodal.

Sama Schillerová se vyjadřuje o Fialově vládě a jejím hospodaření velmi ostře po celou dobu, co je v opozici. Neudělala výjimku ani v pondělí po tiskové konferenci Fialy a Stanjury, a zhodnotila výsledky loňského hospodaření jednoznačně kriticky. "Chlubit se deficitem 271,4 miliard korun ve standardním roce, kdy nezuří pandemie a vláda nikomu nepomáhá, ale naopak rekordně zvyšuje daně, je od pánů z ODS cynismus nejhrubšího zrna," prohlásila.

Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší než stát plánoval.

Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun. Do roku 2020 nikdy rozpočtový deficit nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). "Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP," řekl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.

Fiala také ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. Ocenil přitom, že se státu i při snižování schodku daří udržet objem peněz na investice.

Na letošní rok sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že by se nepodařilo plánovaný deficit dodržet. Střednědobé plány ministerstva financí počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.

Každý Čech "dluží" 309 tisíc

Státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,365 bilionu korun. O rok dříve činil 3,111 bilionu korun. Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 308 894 korun. Míra zadlužení vzrostla na 42,8 procenta HDP proti 40,8 procenta na konci roku 2023.

Zvýšení státního dluhu odpovídá předpokladu ministerstva financí. Úřad loni očekával, že ke konci roku 2024 dosáhne státní dluh 3,367 bilionu korun.

Míra zadlužení se výrazně zvýšila mezi roky 2020 a 2021, kdy se zadlužení zvýšilo o čtyři procentní body na 39,1 procenta HDP. Od té doby míra zadlužení kolísá mírně nad úrovní 40 procent HDP. Zadlužení v absolutní hodnotě se současně zvyšuje, a to kvůli pokračujícímu schodkovému hospodaření státu.

Zvyšování státního dluhu vede i k vyšším nákladům na jeho financování. Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 20,2 miliardy korun. Letos ministerstvo financí očekává další růst výdajů na obsluhu státního dluhu, měly by dosáhnout 100 miliard korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Mohlo by vás zajímat: Reálný rozpočet nás asi nemile překvapí, obecně ale došlo ke zlepšení, říká Hampl (4. 12. 2024)

Příští rok má oživení pokračovat. Pro zájemce o vlastní bydlení to znamená protichůdné zprávy. Na jednu stranu se mohou radovat, že s největší pravděpodobností získají úrokovou sazbu hypotéky výrazně nižší než loni i letos. Na druhou stranu ale už skončily doby stagnace, či dokonce snižování cen. Příští rok tak bude bydlení dražší než letos.

Roky 2022 a (především) 2023 přinesly na realitní trh dlouho nevídanou a do té doby těžko představitelnou situaci: po dekádě extrémní poptávky a prudce rostoucích cen přišla paralýza. Kvůli prudkému zdražení hypoték a nejisté ekonomické situaci způsobené především válkou na Ukrajině a související energetickou krizí se prodeje nových i starších bytů propadly řádově o desítky procent a spolu s tím stagnovaly či rovnou klesaly také ceny.

Například v Praze se v roce 2022 prodalo jen 3,1 tisíce nových bytů, což představovalo propad o 58 procent. Podobně bídný rok zažili developeři také v Brně - nové majitele našlo jen něco přes šest stovek jednotek. A následující rok byl ještě slabší. "V Brně se během loňského roku prodalo méně než 500 nových bytů, což je vůbec nejhorší výsledek za více než dekádu, co brněnský realitní trh monitorujeme," konstatuje výkonný ředitel tamní developerské společnosti Trikaya Dalibor Lamka.

Projevilo se to také v cenách: nové byty v Praze i Brně zlevnily o několik procent. A v případě starších nemovitostí v české i moravské metropoli, ale také dalších krajských městech byl propad cen dokonce dvouciferný.

Letos ale došlo k obratu. Za první tři kvartály roku 2024 se v Praze prodalo 5350 nových bytů, v Brně jich pak bylo více než tisíc. Jednotliví developeři tak hlásili impozantní nárůsty byznysu. "V letošním roce evidujeme zvýšený zájem o koupi vlastního bydlení a s tím souvisí i růst prodaných bytů v našich projektech. Očekáváme, že to bude více než 400 prodejů, což je stoprocentní nárůst ve srovnání s loňským rokem," odhaduje obchodní ředitelka developerské společnosti YIT Stavo Dana Bartoňová.

Za vyšším zájmem o bydlení stálo především zlevnění hypotečních úvěrů a stabilizace ekonomické situace v Česku. Výsledkem byl návrat cen na růstovou trajektorii. V Praze stál na konci podzimu metr čtvereční skoro 161 tisíc korun - meziročně o sedm procent víc. Na historicky rekordní ceny si sáhlo i Brno, kde se byty v novostavbách prodávaly za více než 131 tisíc za metr čtvereční - zdražení činilo kolem pěti procent.

V průměru ale rostly v Česku ceny bytů napříč regiony. "Zatímco v prvním čtvrtletí letošního roku zdražily byty na českém realitním trhu mezičtvrtletně ‚pouze‘ o 1,1 procenta, v tom druhém již o 2,9 a ve třetím o 3,7 procenta. To jsou hodnoty nesrovnatelné nejen s předchozím rokem, kdy docházelo naopak ke stagnaci či nepatrnému zlevňování, ale převyšují i dynamiku z předpandemického období, kdy se veřejně hovořilo o realitní horečce," upozorňuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Vyšší příjmy a levnější úvěry

Pro příští rok předpovídají jak developeři či realitní kanceláře, tak ekonomové včetně těch z České národní banky pokračování růstového trendu z letošního roku. Poptávku po nemovitostech mají tlačit vzhůru hlavně tři faktory - a všechny tím zároveň přispějí k jejich zdražování.

Tím prvním jsou nakumulované úspory domácností, které v minulých letech nákup nemovitostí kvůli nepříznivým podmínkám na trhu odkládaly. "Pro příští rok předpokládám, že poptávka pro bytech a domech poroste a s ní také prodejní ceny. Souvisí to především s realizací odložené poptávky, která se projevila už v tomto roce," myslí si generální ředitel realitní kanceláře Re/Max Jan Hrubý.

Druhým akcelerátorem prodejů pak bude očekávané další snižování úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Ty klesají už od poloviny minulého roku a na konci toho letošního se dostaly v průměru pod hranici pěti procent. V příštím roce by podle analytiků mohly klesnout ještě níž a ustálit se v rozmezí mezi třemi a čtyřmi procenty. "Tento odhad vychází z dlouhodobého sledování repo a swap sazeb, které jsou hlavními indikátory pro stanovení hypotečních sazeb," vysvětluje místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance David Eim.

Dobrou zprávu pro kupující má také ČNB. Ta po svém listopadovém zasedání oznámila, že sice pozoruje oživení realitního trhu, zatím ale nehrozí jeho přehřívání. A tak cedulová banka neplánuje znovu zavést regulaci hypoték, respektive poměru velikosti splátek k příjmům žadatelů o úvěr. Jediným omezením zůstává nutnost naspořit 20 procent hodnoty nemovitosti, respektive 10 procent u žadatelů ve věku do 36 let.

Třetím tahounem růstu poptávky po nemovitostech má být reálný růst příjmů v Česku. Například podle průzkumu Hospodářské komory více než dvě třetiny tuzemských firem plánují svým zaměstnancům přidat; polovina z nich přitom počítá s růstem mezd o více než pět procent. Tím přidávání překoná i inflaci.

Růst cen hnaný levnějšími úvěry na bydlení, rostoucími příjmy a nakumulovanými úsporami ovšem nebude všude stejný. "V roce 2025 lze očekávat další nárůst poptávky po nemovitostech, což bude tlačit ceny nahoru, zejména v regionech, kde je nabídka už nyní omezená," tvrdí generální ředitel realitní kanceláře Next Reality Robert Hanzl. Růst cen se tak bude týkat především velkých krajských měst v čele s Prahou.

Jaké zdražení tedy čekat? Podle ČNB by průměrný růst cen měl v roce 2025 činit 5,3 procenta. Developerské firmy pak podle průzkumu analytické společnosti CEEC Research chtějí zdražit nové byty v průměru o sedm procent.

"Čekáme, že především byty budou mít setrvalý stav růstu ceny, stejně jako pozemky, které ale nyní trochu stagnovaly a někde i klesaly, největším otazníkem jsou rodinné domy," říká ředitel realitní sítě Century 21 Tomáš Jelínek. Především u větších a relativně nových domů se stářím do 25 let podle něj majitelé požadují ceny obdobné jako u nových domů. "Neuvědomují si posun technologií a kvality materiálů, a tedy nutnost rekonstrukce takových domů," dodává Jelínek.

Menší byt za stejné peníze

Jedním z významných trendů posledních let je postupné zmenšování nových bytů, které developeři stavějí. Má to dva důvody. Tím prvním je větší poptávka po bytech o menších dispozicích, tedy především 2+kk nebo 2+1. Ty mají mnohem širší využití než velké rodinné byty: hodí se jako dočasné bydlení pro mladé rodiny, vyhledávají je mladé bezdětné páry, senioři nebo singles. A zároveň je o ně největší zájem mezi investory, tedy buď jednotlivci, kteří do bytových jednotek "ukládají" volné peníze, anebo přímo velkými investičními fondy.

Výstavba menších bytů se ale netýkala jen dispozic; méně metrů čtverečních mají i nové byty o stejných dispozicích jako v minulosti. "S ohledem na neustále rostoucí ceny novostaveb již došlo a bude docházet ke snaze o zmenšení ploch u konkrétních dispozic bytů. Například byty 3+kk, které měly v předchozích letech plochu od 75 do 100 metrů čtverečních, se budou stavět o velikosti od 60 do 75 metrů čtverečních," tvrdí ředitel společnosti Bidli development Roman Weiser.

Tento trend bude podle Weisera pokračovat i v příštích letech. "Podobným způsobem se u většiny projektů zmenší plochy bytů všech dispozic tak, aby výsledná cena za byt konkrétní dispozice nevzrostla, přestože rostou ceny za metr čtvereční plochy. Podobný trend je patrný i u rodinných domů," dodává šéf Bidli. Jinými slovy, zájemci o bydlení sice zaplatí podobnou cenu, za jakou by nakoupili byt o stejných dispozicích dříve, budou se ale muset uskromnit a spokojit se s menší plochou bytu.

Dalším významným trendem příštího roku i následujících let bude rostoucí důraz na udržitelnost. "Je třeba plnit neustále se zpřísňující podmínky a ekologické normy. Sami to perfektně vidíme například u našeho projektu rezidenčního bydlení ve Vysokém Újezdě za Prahou, který je rozdělen do většího množství etap. V každé další etapě stavíme rodinné domy ve stále více pasivním standardu, což se pak projevuje i na nárůstu cen stavby," vysvětluje obchodní ředitel developerské společnosti Crestyl Viktor Peška.

Nejde ovšem jen o evropské normy týkající se energetické úspornosti, kvůli nimž budou muset developeři od roku 2030 stavět všechny nové domy jako bezemisní. "Dalším trendem je integrace principů cirkulární ekonomiky, jako je například znovuvyužití recyklované vody pro splachování a praní nebo využívání suti pro výrobu betonu," dodává mluvčí společnosti Skanska Residential Jan Pohorský.

Zklamání z digitalizace

Důležitým faktorem na realitním trhu bude v příštím roce také vývoj kolem digitalizace stavebního řízení. Ta měla od letošního července zásadně urychlit povolování staveb, a tím pomoci vyřešit nedostatečnou nabídku bydlení, jež je jednou z hlavních příčin vysokých cen. Projekt ale od spuštění provázely problémy; systém podle stavebních úřadů i dalších uživatelů nefungoval. Potíže se nepodařilo vyřešit ani po dvou měsících provozu, a tak nakonec digitalizace vyústila v odvolání jejího "garanta", ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Nový ministr Petr Kulhánek oznámil, že systém bude potřeba postavit celý znova, od nuly. Minimálně příští rok tak budou moci developerské firmy žádat o stavební povolení buď postaru, papírově, anebo v novém, ale nedokončeném systému. Jak to ovlivní výstavbu?

"Zpackaná digitalizace už svoje škody nenávratně napáchala. Bude se v součtu jednat pravděpodobně o jednotky, možná desítky miliard korun, o které naše ekonomika přišla. Do budoucna budeme opět nuceni pouze předvídat vývoj a doufat v transparentnější rámec pro naše podnikaní. To velmi zatěžuje personální aparát a limituje střednědobé i dlouhodobé plánování našich aktivit a investic," konstatuje ředitel developmentu společnosti PSN Štěpán Smrčka.

Podobně hodnotí zadrhnutí digitalizace i další developeři. "Komplikace spočívají především v prodlužování lhůt a v omezené možnosti zasílání dokumentů digitální cestou. Doufáme, že se v příštím roce podaří najít nějaké kompromisní řešení, než se projekt digitalizace stavebního řízení opět rozběhne," uzavírá vedoucí marketingu společnosti Geosan Development Jiří Baloun.

Šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová v nezvykle otevřeném prosincovém projevu varovala, že inflaci bude obtížné zkrotit a že ruská ekonomika už nemá mnoho rezerv, ze kterých může brát. Nezávislá ekonomická agentura Romir uvedla, že roční inflace na konci roku 2024 činila 22 procent. Měna překonala hranici sta rublů za jeden dolar a centrální banka zvedla úrokové sazby na 21 procent, což je nejvíce od roku 2003.

V dolní komoře ruského parlamentu (Státní dumě) se dokonce začalo hovořit o zavedení potravinových lístků pro sociálně nejslabší skupiny obyvatel.

"Je pravda, že ceny potravin v Rusku stoupají docela rychlým tempem. Nejvíce podražila zelenina, například rajčata o 6,7 procenta, okurky o více než devět procent. Co se potravinových lístků týče, tyto návrhy opravdu zazněly, ale nejspíše se neuskuteční, protože by to mělo špatný psychologický efekt. Rusové si dobře pamatují sovětské doby, kdy tyto lístky byly několikrát zavedeny a staly se pro obyvatelstvo symbolem bídy a krize," vysvětluje pro Aktuálně.cz Jaroslav Šimov, který působí jako analytik v Rádiu Svobodná Evropa.

Podle údajů agentury Romir podražily v uplynulém roce brambory o 85 procent, cibule o 40 procent a chléb o více než desetinu.

Putin podepsal letošní rozpočet, který drasticky zvedá výdaje na zbrojení a obranu. Ty mají činit 13,5 bilionu rublů (skoro tři biliony korun), tedy 32,5 procenta státního rozpočtu. V uplynulém roce 2024 to bylo 28,3 procenta.

Nárůst výdajů na válku je podle Šimova jedním ze skutečných důvodů, proč ceny stoupají, i když si to možná většina Rusů zatím neuvědomuje. Centrální banka se snaží zvyšováním základní úrokové sazby omezit alespoň poskytování úvěrů komerčními bankami.

"O hypotékách a spotřebitelských úvěrech si čím dál větší množství Rusů může nechat jen zdát. Velkým problémem se pro ruskou ekonomiku rovněž stalo zavedení západních sankcí proti Gazprombank a několika dalším bankám, přes které šly do ruské státní pokladny příjmy z vývozu ropy a zemního plynu do Číny, Indie a dalších zemí, které se staly od začátku války pro Rusko alternativními partnery pro export. Putinova válečná ekonomika zatím funguje, ale je přehřátá a tohle bude čím dál větší problém," soudí Šimov.

Šéfka centrální banky Nabiullinová tvrdí, že za inflaci může i počasí. "Zrychlila především kvůli výraznějšímu zdražování potravin, hlavně zeleniny. To souviselo se špatným počasím, které výrazně zhoršilo úrodu některých plodin. K listopadovým statistikám významně přispělo také zvýšení telekomunikačních a dopravních poplatků," zmínila ekonomka.

Britský časopis The Economist ve své analýze předpovídá, že ruská ekonomika nezkolabuje, ale čekají ji velké problémy.

Video: Rusko na globální ambice nemá, říká analytik Svoboda

V Česku jsou během státních svátků zákazem prodeje dotčeny velké obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních, které musí zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. 

• Nakupování: Kdo vlastní obchodní řetězce v Česku a které z nich jsou nejsilnější

Zákon o prodejní době platí od roku 2016, zavedení zákazu prosazovali zejména odboráři, kteří jej chtějí dále rozšiřovat. Podnikatelské svazy zákon o omezení prodeje naopak opakovaně kritizují. Dodržování zákazu za běžného stavu kontroluje Česká obchodní inspekce. Za jeho porušení hrozí prodejcům pokuta až milion korun. 

Zákaz se ovšem netýká prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 metrů čtverečních, čerpacích stanic, lékáren, prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, prodejen ve zdravotnických zařízeních a maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

• Večerky
Večerek je v Česku několik tisíc. Zhruba každý třetí malý obchod vlastní vietnamští obchodníci. Většinou jde o kombinovaný sortiment trafiky, potravin, domácích potřeb nebo drogerie. Na jejich provoz dohlíží Česká obchodní inspekce, stejně jako živnostenské úřady.

• Benzinové pumpy
Kromě klasické nabídky zboží jsou stále rozšířenější pobočky řetězců potravin na pumpách. Například Billa otevřela své minimarkety s nepřetržitým provozem na pumpách Shell. Jejich otevírací doba tak kopíruje otevírací dobu samotných benzinek.

• Soukromníci
Soukromé maloobchody, nejen malé vesnické obchůdky, ale třeba i různé prodejny lahůdek, mohou s otevírací dobou nakládat libovolně. Do malé plochy také spadá většina cukráren či například prodejen zdravé výživy.

• Pojízdné prodejny
Zákon je nijak neřeší, většina z nich ale už teď funguje pouze ve všední den.

Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.

• Jak se do vašeho platu zakousla inflace? Spočítejte si, kolik by vám měli přidat

Prodloužené víkendy v roce 2025

V roce 2025 vychází ze 13 státních svátků hned deset z nich na pracovní den. 

Víkend si lidé díky nim prodlouží jen v několika případech - Velký pátek, Velikonoční pondělí, Den boje za svobodu a demokracii (pondělí) a o Vánocích - Štědrý den vychází na středu, 1. a 2. svátek vánoční pak na čtvrtek a pátek.

Prázdniny pro děti

Vyučování v tomto roce začne v pondělí 6. ledna 2025.

31. 1. - pololetní prázdniny (pátek)
3. 2. - 16. 3. - jarní prázdniny (podle okresů) 
17. 4. - velikonoční prázdniny (čtvrtek)
27. 6. - ukončení 2. pololetí (pátek)
28. 6 - 31. 8. - hlavní prázdniny 
1. 9. - začátek nového školního roku (pondělí)

Dánská Saxo Bank předpovídá osm šokujících scénářů. Nadsazené předpovědi věští změny zavedených pořádků a slibují lidem dlouhověkost.

Nejvíce zrychlí cesta z východních Čech na střední Moravu. Na dálnici D35 by se v příštím roce měly otevírat hned čtyři úseky. Nejdelší z nich je úsek Janov - Opatovec u Svitav. Zprovozní se také první úsek D35 mezi Hradcem Králové a Jičínem, z Hořic do Sadové. A na kraji Olomouce zmizí letitý "zub" u Řepčína.

Některé z těch úseků by mělo Ředitelství silnic a dálnic zprovoznit dříve, než původně plánovalo. V současné době jedná se zhotovitelem také o urychlení výstavby dálnice D1 u Přerova, takže i tento kriticky potřebný desetikilometrový úsek by se měl otevřít už v roce 2025.

Po letech půstu, kdy se roční přírůstky počítaly spíš na jednotky než na desítky kilometrů, by se tak česká dálniční síť měla o notný kus přiblížit finálnímu stavu. Pokud půjde vše podle plánu, měla by být většina dálnic dokončena v roce 2031, stavět se bude už jen pokračování D49 v podobě tříproudé komunikace od Vizovic k hranicím se Slovenskem a čtyřproudá silnice I/73 z Brna do Svitav.

Poutací obrázek: Shutterstock / Aktuálně.cz

Změny vyplývají  z informací ministerstva financí a z vyjádření daňových odborníků. "Rok 2025 přinese pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) další nepříjemné překvapení v podobě výrazného zvýšení minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění," řekla daňová poradkyně KODAP Barbora Jeníková.

"V roce 2025 budou OSVČ s hlavní výdělečnou činností platit na sociálním pojištění 4759 korun měsíčně, což je o 23,5 procenta více než v roce 2024. Minimální záloha na zdravotní pojištění se zvýší na 3143 korun měsíčně, což znamená nárůst o 5,9 procenta oproti předchozímu roku," uvedla Jeníková.

Daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco upozornila, že za poslední čtyři roky povinné odvody živnostníků výrazně narostly. "Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti bude nutné platit souhrnné měsíční zálohy na pojistném ve výši 7902 korun, což je téměř o 60 procent více než ještě v roce 2021," uvedla.

V příštím roce kvůli vyšším odvodům vzrostou i zálohy paušální daně v prvním pásmu o 1218 korun na 8716 korun. Ve zbývajících dvou pásmech paušální daně se zálohy nemění. "Pro OSVČ s nízkými příjmy přinese rok 2025 výrazně vyšší daňové zatížení. Některé OSVČ s nízkými příjmy proto mohou zvážit přechod do zaměstnaneckého poměru jako alternativní možnost, zejména s ohledem na zvýšení minimální mzdy z 18 900 korun na 20 800 korun," řekla Ivanco.

Příští rok se zvýši hranice, pod kterou se neplatí odvody z práce na dohodu. "Zatímco doposud se u dohod o provedení práce odvody neplatily do hranice 10 tisíc korun, nově nepůjde o pevnou částku, ale o čtvrtinu oficiálně stanovené průměrné mzdy pro daný rok, zaokrouhlenou na celé pětistovky směrem dolů. Pro rok 2025 půjde o částku 11 500 korun," uvedla daňová poradkyně Martina Šotníková ze společnosti Rödl & Partner.

Zároveň se v příštím roce nakonec nespustí původně plánovaný systém oznamovaných dohod o provedení práce, kdy by výhodnější pravidla odvodů platila pouze pro jednu z nich, upozornila partnerka společnosti TPA Jana Skálová. Zákonodárci o zrušení systému rozhodli kvůli tomu, že by očekávaný výnos pojistného byl nižší, než se původně očekávalo. "Jsme rádi, že nakonec zvítězilo rozumné řešení před zbytečnou administrativou," uvedla Skálová.

Limity se mění i pro uplatňování hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu fyzických osob. S ohledem na růst průměrné mzdy se sazba 23 procent bude uplatňovat na roční daňový základ přes 1 676 052 korun, zatímco letos to bylo 1 582 812 korun. Zároveň ale vzroste maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění z 2 110 416 korun na 2 234 736 korun, takže lidé s vysokými příjmy zaplatí více na sociálním pojištění, upozornila Ivanco.

Změny přicházejí také v DPH. "Z pohledu plátců jsou rozhodně významné změny jednotlivých lhůt, ať už jde o prodloužení lhůty pro opravu základu daně ze tří let na sedm nebo naopak zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet ze tří na dva roky," popsal daňový expert PwC Tomáš Vlk.

Mění se také pravidla pro registraci k DPH. Zatímco dosud vznikala povinnost registrovat se při překročení obratu dvou milionů korun za 12 po sobě jdoucích měsíců, nově se bude obrat počítat za kalendářní rok s povinnou registrací k 1. lednu následujícího roku. Zároveň zákon stanovuje novou hranici obratu 2 536 500 korun, při jejímž překročení vzniká povinnost plátcovství následující den.

"Tato změna může být citelná zejména ve výstavbě a prodeji nemovitostí, kde se setkáváme s vysokými částkami a kde se zpravidla společnosti staly plátcem až po nějakém čase. Nově se však plátcem stanou ihned po překročení této hranice a budou mít povinnost zatížit další prodeje DPH," upozornil jednatel KODAP CL Juraj Raninec.

Nová pravidla budou platit také pro danění výnosů kryptoaktiv. "Pokud fyzická osoba v daném kalendářním roce prodá kryptoměny do 100 tisíc korun, pak bude tento příjem od daně z příjmů osvobozen," řekl daňový poradce KODAP TAX Matěj Nešleha. Při překročení hranice 100 tisíc korun bude možné příjem z prodeje kryptoaktiv osvobodit od daně jen tehdy, pokud je člověk držel déle než tři roky.

V roce 2025 se rovněž zvýší spotřební daně z tabáku a alkoholu. U cigaret a doutníků se spotřební daň zvýší o pět procent, u zahřívaného tabáku o 15 procent. Sazba spotřební daně z lihu vzroste o deset procent. Tato zvýšení jsou součástí vládního konsolidačního balíčku, na jehož základě spotřební daně porostou i v roce 2026.

Video: Tenhle krok dělají Češi málo. Ekonom poradil, jak si zajistit výrazně lepší plat (4. 7. 2024)

Jaké profese budou v roce 2025 nejžádanější? Očekává se nějaká změna oproti trendu posledních let?

Žebříček deseti nejžádanějších nebo, chcete-li, nejhůře obsaditelných pozic, zůstává stejný, pouze se mění jejich pořadí. Na první místo se teď dostalo IT a data, kde se nedaří obsadit 28 procent míst. Dále jde o výrobní pozice, které dlouhodobě bývají v žebříčku mezi prvními třemi příčkami. Jde o provozní, technické řízení, inženýrství. Léta se v žebříčku drží také sales a marketing. V Česku je opravdu problém sehnat dobré obchoďáky a markeťáky. A překvapivě tam jsou i pozice pro front office, kde jsou nyní vysoké nároky na zákaznickou péči. Dále je tam i HR a nově se do žebříčku dostalo ESG. Vzhledem k novým evropským směrnicím budeme požadavek na takové pozice vídat častěji. 

Bavíme se tedy o pozicích, jako jsou různí specialisté na obnovitelné zdroje, environmentální konzultanti?

Jsou to lidé, kteří budou umět pro firmy nastavit ESG fungování, pracovat v rámci auditů ESG. Půjde o hodně specifickou dovednost, kterou zatím na našem trhu práce moc lidí neumí.

Zmiňovala jste marketing. Měla jsem pocit, že to je jeden z oborů, který naopak ohrožuje nástup umělé inteligence. 

To už se děje.

Ale zatím tedy spíš tak, že AI lidem v tomto oboru práci ulehčuje, než že by jim ji brala?

AI do marketingu zasáhla možná úplně nejvíce ze všech oblastí. Pokud nástroje používáme správně, práci nám zjednodušují. Existuje ale vysoké riziko, že AI bude to, co marketing tvoří, dělat velmi zploštěle. Já jsem fanoušek toho, že stále bude rozhodovat obsah a kvalita, a budou tedy potřeba lidé, kteří tomu dodají šmrnc. Jenom tupé opakování dat a plochá interpretace něčeho marketingově nezaujme. 

Jste tedy v tomto směru optimista. Věříte, že AI kreativitu nenahradí?

Ve více oborech podle mě budeme svědky toho, že lidé se budou spíš zaměřovat na kreativní část práce - přicházení s nápady, propojení práce s jinými obory a tak dále. Opakovanou, nudnou rutinu stále více obstará AI. Už teď se to v některých oborech děje. Tak buďme optimisté, že to takhle zůstane.

Některé studie ukázaly, že v IT už není takový hlad po juniorních pozicích. Je to z důvodu, že už i tady základní úkony nahrazuje AI a rada "přeučte se na IT a budete se mít dobře", už tak úplně neplatí? 

Souhlasím s tím, ale "všichni se přeučte na IT" do určité míry pořád platí, protože způsob, jakým pracujete, ať už jde o jakoukoliv činnost, se promění a bude třeba ovládat počítačové dovednosti. 

Náplně juniorních pozic ale dnes už skutečně leckde přebírá umělá inteligence - bavíme-li se o juniorních postech v administrativě, call centrech a podobně. Když dneska zavoláte do banky, běžně s vámi nejdříve mluví robot. A teprve pokud je třeba vyřešit složitější problém, přepojí vás na živého operátora. Na trh práce přicházejí lidé, kteří tyto pozice dříve zastávali, a hledají nové uplatnění.

Když tedy dneska absolvuji nějaký dlouhodobější kurz například u Czechitas, už po jeho absolvování nemůžu počítat s tím, že si jako člověk na juniorní pozici řeknu o hezké peníze? 

Ano, tak to asi je, ale stejně je dobré nějaký takový kurz absolvovat. Kdekoliv - u Czechitas, na Úřadu práce, kde teď takové kurzy rozjely ve velkém… Protože digitální gramotnost bude - a vlastně už je, akorát to firmy ještě nevyžadují tolik -, nezbytnou součástí základního vzdělání. Stejně jako se dneska předpokládá, že aspoň trochu umíte anglicky a pracovat s Microsoft Office, tak stejně tak se jednou bude očekávat, že umíte základy programování.

Narazily už platy u seniorních IT pozic na strop?

V nějakém ohledu si troufnu říct, že ano. Roli hrají i nesmyslné požadavky uchazečů, například trvalý home office, na který už firmy tolik nepřistupují. Navíc znalost, kterou může nějaký vysoce specializovaný specialista mít, naráží na rychlé zastarávání systémů. Můžete být na něco IT specialista, ale za deset let může daný systém zaniknout.

Firmy už tedy celkově nejsou tak zoufalé, co se týče nedostatku těchto pracovníků, a pečlivě si vybírají. Dříve to bylo často o tom, že se kandidát dobře prodal, dostal vysoký plat, ale potom nesplňoval požadavky na danou pozici.

Světové technologické firmy dnes po období pandemie vyzývají pracovníky, aby se vrátili zpátky do kanceláří. Když dnes přijdou na pohovor dva kandidáti stejných kvalit, ale jeden bude ochotný chodit do práce kdykoliv a druhý naopak bude chtít být neustále na home officu, firma upřednostní prvního zájemce? 

Ano, tlak je napříč firmami. Ukazuje se totiž, že produktivita na home officu klesá. Když jste na něm den dva, je to fajn, lidé říkají, že jim to pomáhá, že jsou doma efektivnější. Chybí vám ale interakce s kolegy, spousta věcí se vyřeší u kávovaru, na chodbě, na společném obědě. Z domova ale musíte kvůli všemu svolávat schůzky, je to časově více nákladné. Firmy tohle pochopily a vrací se k zúženému modelu - tedy méně práce z domova. Trvalý home office bude podle mě do budoucna spíš pro nějaké opravdu specializované pozice. Jsme lidi, máme v DNA, že chceme mít sociální interakci, potkávat se.

Nebude to ale v budoucnu tak, že se firmy nakonec budou muset přizpůsobit na požadavky generace Z a práci z domova povolit?

Z dat vidíme, že u "zetkařů" je to spíše o tom, že nechtějí být v práci od do, ale preferují pružnou pracovní dobu. Není to o počtu dní na home officu, ale o tom, aby pracovní režim nebyl rigidní. 

Když se ještě vrátíme k těm nejžádanějším profesím, jak to bude příští rok s řemesly? Je po lidech, které se živí manuální prací, stále taková poptávka?

Řemesla jsou a budou potřeba, trh si to žádá. Spousta lidí v průběhu času, a vidíme to na konkrétních případech, přijde na to, že jim nevyhovuje kancelářská práce, že se radši budou živit jako řemeslníci. Nemyslím si, že by se to dalo zařídit zásahem státu, který začne podporovat učňovské školství a podobně. Ve chvíli, kdy budou tyto obory dostatečně finančně atraktivní, což už v mnoha případech tak je, lidi taková práce bude bavit a budou chtít mít čistou hlavu, což je typické pro mileniály či generaci Z. Právě pro ně to tak může být vhodná práce. Lidé těchto generací tolik netouží po klasické hierarchické kariéře. 

Celé je to také o úrovni cen za služby. Spousta lidí si za kvalitní řemeslníky nemůže dovolit zaplatit, protože úroveň platů v Česku je pořád ostudně nízká. Jsme opravdu podhodnocení. Trh si zaslouží víc. Zaměstnavatel může chtít za lepší peníze lepší práci. Lidé s vyšší reálnými příjmy to pak vrátí zpátky do ekonomiky. My jsme v tomto zamrzli.

Je pravda, že Češi v posledních letech vzhledem k vysoké inflaci zchudli. Budou si příští rok moci říct o přidání?

Oni už si říkají i teď, ale stále tu máme obory, kde jsou platy směšné a kde se až zneužívá lidská práce. Méně vzdělaní lidé v těchto oborech neznají tolik svá práva nebo jsou zaměstnaní v oblasti s horší dopravní dostupností, takže nemají moc na výběr. Není to tak, že máme v Česku nízkou nezaměstnanost, a tak si každý může vybírat. 

Zchudli zejména Češi ve spodní příjmové skupině, což je špatně. Stát nedělá nic pro to, aby snížil sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu u této nejnižší příjmové skupiny. Kdyby tak učinil, zaměstnavatelé by byli ochotní dát jim více peněz, a pracovníci by to pak vraceli do ekonomiky. Samozřejmě by se tento vzorec musel propočítat, ale podle mě by velmi pomohl. Dneska máme jedno z nejvyšších daňových zatížení práce v Evropě.

Jsou naopak v Česku nějaké obory, kde lze příští rok očekávat převis uchazečů?

Možná jen administrativa. Na začátku jsem sice zmiňovala, že je poptávka po front office pracovnících, ale teď mám na mysli běžnou, základní administrativu, která se na všech pozicích vytrácí. Například fakturanti nebudou potřeba. Stejně tak koncipienti. Zkrátka profese, které může nahradit umělá inteligence. Záleží jen na lidech, jak se budou ochotni učit novým věcem, aby pro pracovní trh byli i nadále relevantními.

Přinese rok 2025 větší propouštění v automobilovém průmyslu, kde je teď opravdu napjatá situace?

Z automobilového průmyslu už asi tři roky po sobě odchází 20 tisíc lidí. Pokud tomu tak bude i příští rok, půjde o 100 tisíc lidí. A to už není zanedbatelné číslo. Navíc se vyrábí méně, takže je i nižší poptávka po lidech. V automobilovém průmyslu se hodně automatizuje.

Situace se netýká jen přímých výrobců aut, ale i obrovských dodavatelských řetězců, které jsou na něj napojeny. V příštích pěti letech budeme v automobilovém průmyslu pozorovat velkou transformaci. Nepůjde ale o žádné bouře, protože pokud tito lidé budou chtít, rychle si najdou jiné uplatnění - v logistice, službách… Tam se pořád nabírá. Dokonce si nemyslím, že půjde o hromadná propouštění, protože firmy se řídí přirozenou fluktuací. Zaměstnanec odejde a podnik ho už nenahradí. Nemusí tedy ani nikoho draze propouštět. 

Přinese nový rok nějaké zásadní změny v zákoníku práce? Letos se hojně diskutovalo o flexibilní novele zákoníku práce, kterou ale zákonodárci nakonec nestihli do konce roku schválit. Prošel pouze zákon o zaměstnanosti, který mění například podmínky zaručené mzdy.

Nový rok zásadní změny nepřinese, protože začne politická kampaň. Nelze tedy očekávat, že se začnou dít nějaké větší reformy. 

Flexibilní novela by znamenala aspoň pár malých krůčků k tomu, jak tuzemský konzervativní trh práce rozpohybovat. Lidé v Česku mění práci nejméně ze všech zemí Evropské unie. Do novely se nám například podařilo zapracovat nastavení pro podporu v nezaměstnanosti. Chtěli jsme, aby lidé, kteří se rozhodnou změnit zaměstnání, dostali v prvních dvou nebo třech měsících slušný příjem, který by jim umožnil v klidu se porozhlédnout po lepší práci. 

Video: Tenhle krok dělají Češi málo. Ekonom poradil, jak si zajistit výrazně lepší plat (4. 7. 2024)

Nezaměstnanost mírně naroste, nadále ale bude patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 13 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil očekává v příštím roce zrychlení růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 1,9 procenta z letošního zhruba jednoho procenta. "Českou ekonomiku v roce 2025 potáhnou nahoru hlavně domácí faktory, naopak protivítr bude zřejmě přicházet ze zahraničí. V růstu bude pokračovat spotřeba domácností, která má po několika slabých letech stále co dohánět," řekl.

Pomůže jí v tom podle něj zkrocení spotřebitelské inflace, zlepšení ekonomického sentimentu, nadále nízká nezaměstnanost, rostoucí reálné mzdy i pokles úrokových sazeb. "Právě levnější úvěry a vidina většího odbytu by pak měly navýšit i investiční aktivitu firem," uvedl. Podle něj už ekonomiku nebude tlumit vliv konsolidačního balíčku, brzdou ale bude slabá zahraniční poptávka, a to zejména v průmyslu.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky vzroste český HDP o dvě procenta. "Na růstu české ekonomiky se pozitivně projeví očekávaný růst spotřeby domácností, který by měl v průběhu roku gradovat," řekl ČTK. Růst spotřeby podle něj částečně potáhne rozpouštění zvýšených úspor, které domácnosti vytvářely v posledních letech kvůli nejistým ekonomickým vyhlídkám.

Ministerstvo financí je ve svém odhadu hospodářského růstu optimističtější. Podle něj se český HDP v příštím roce zvýší o 2,5 procenta. Česká národní banka (ČNB) předpokládá příští rok ekonomický růst 2,4 procenta.

Inflace zůstane příštím roce podle odborníků pod kontrolou a celoroční růst spotřebitelských cen se bude pohybovat kolem letošní průměrné hodnoty 2,5 procenta. "Jedním z hlavních faktorů rostoucí inflace bude zvýšená dynamika cen potravin, která bude v druhé polovině roku zpomalovat. Zvýšený růst cen zůstane také v sektoru služeb. Protiinflačně by naopak měl působit segment pohonných hmot," uvedl Peterka.

Podle Hradila se v příštím roce vrátí do běžných hodnot růst cen služeb. Ty se letos zvyšovaly výrazně rychleji než ceny zboží, když po celý rok dosahovala inflace ve službách zhruba pěti procent. ČNB označovala setrvalost růstu cen služeb za jeden z hlavních rizikových faktorů pro budoucí vývoj celkové inflace.

Nominální růst mezd odhadují odborníci mezi 5,5 a šesti procenty, což bude znamenat zvýšení mezd i v reálném vyjádření. Kupní síla domácností se ale podle nich bude obnovovat jen pozvolna. "K obnovení předpandemické úrovně reálných mezd podle naší prognózy dojde až zhruba v polovině roku 2026, a to samé by mělo ve výsledku platit také pro spotřebu domácností," uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Nezaměstnanost by nadále neměla pro českou ekonomiku znamenat zásadní problém. "Nezaměstnanost mírně naroste na čtyři procenta hlavně v důsledku slabého výkonu průmyslového sektoru, nicméně masivnější vlny propouštění nečekám a zbytek ekonomiky je připraven případné propuštěné z větší části absorbovat," uvedl Hradil.

Generální ředitel personální společnosti Randstad ČR Martin Jánský čeká zvýšení nezaměstnanosti hlavně v prvním čtvrtletí, a to v souvislosti s problémy v průmyslových oborech navázaných na odbyt v Německu. "Předpokládáme, že firmy budou v roce 2025 při náboru opatrnější. Spíše než přijímání nových zaměstnanců se zaměří na efektivitu stávajícího týmu," řekl Jánský ČTK.

Výsledky vybraných ukazatelů z průzkumu MF (v procentech):

2024 2025 min. prům. max. min. prům. max. HDP 0,8 1 1,2 1,5 2,2 2,7 Průměrná inflace 2,3 2,5 2,6 1,8 2,3 2,8 Objem mezd a platů (nominální růst) 6 6,5 7,1 4,8 5,8 6,3 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) 2,6 2,7 2,8 2,5 2,8 3,2 2026 2027 min. prům. max. min. prům. max. HDP 1,8 2,4 2,8 2,1 2,4 2,6 Průměrná inflace 1,6 2,1 2,4 1,7 2 2,2 Objem mezd a platů (nominální růst) 4,9 5,3 6,3 4,7 5 5,3 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) 2,4 2,7 3,5 2,4 2,7 3,5

Zdroj: 58. Kolokvium - průzkum prognóz makroekonomického vývoje (MF, prosinec 2024)

Obchodníkem se vyučil v Praze a odtud odešel v roce 1862 do Vídně, kde si v centru města otevřel obchod s potravinami a smíšeným zbožím. Zde začal prodávat i praženou kávu. Na jeho odkaz navazuje již šestá generace rodiny. Firma nyní především obchoduje s kávou, nabízí kávové kapsle, čaj či vybavení kaváren.

Místní hospodyňky Meinlovo podnikání přivítaly, neboť pražení v kuchyni na sporáku nebylo snadné. Meinlova káva měla u zákazníků velký ohlas a brzy tak začal míchat různé směsi podle vlastních receptur. Počet jeho prodejen postupně rostl, sortiment byl stále širší a značka Julius Meinl se stala jedničkou ve svém oboru. V roce 1913 předal svému synovi Juliovi firmu se sítí poboček, která sahala po celé Evropě.

Pro společnost Meinl byl významný rok 1924, kdy představila nové firemní logo - mouřenína s fezem na hlavě, které navrhl vídeňský umělec Josef Binder. Motiv (ve 40. letech zjednodušený) má svůj původ údajně u tureckého velkovezíra Kary Mustafy, který v roce 1683 obklíčil Vídeň. Křesťanská Evropa se však zmobilizovala a Mustafa utrpěl porážku. V opuštěném táboře pak prý zanechal pytle se zrny kávy, a tak se lahodný nápoj dostal do Evropy. Úpravou v roce 2004, kterou provedl italský designer Matteo Thun, z loga zmizela černá barva i žluté pozadí a logo je jen červenobílé.

Po roce 1948 byly obchody Julia Meinla v Československu znárodněny a staly se z nich Jednoty. Podobně tomu bylo i v dalších zemích tehdejšího socialistického bloku. Ve Vídni firma v roce 1954 otevřela svůj vlajkový obchod Am Graben v ulici Graben v centru města.

Na český trh se značka Julius Meinl vrátila v roce 1994 a v následujících letech expandovala. Jejím vrcholem bylo otevření 111. české prodejny v roce 1999, čímž byl vyrovnán prvorepublikový rekord. V následujících letech byl ale Julius Meinl v Česku ztrátový a v roce 2005 se firma rozhodla tuzemský trh opustit. Většinu z 88 supermarketů převzala konkurenční společnost Ahold.

Smithfieldský trh na okraji londýnské finanční čtvrti byl stovky let centrem obchodu s masem a hospodářskými zvířaty. V určité době toto místo přitahovalo prodejce z celé Anglie a produkty až z Argentiny či Austrálie. Městské úřady ale v listopadu rozhodly, že trh bude uzavřen. Uvolní se tak prvotřídní pozemky, na kterých se chystá nová výstavba.

Trh ve Smithfieldu může z rozhodnutí úřadů fungovat do roku 2028. Většina obchodníků s masem uvedla, že se pak chtějí přestěhovat na nové místo v Londýně.

Davy zájemců o účast v aukci se desítky let na Štědrý den probojovávaly na chladný a přeplněný Smithfield Market, aby si zajistily přebytečné produkty za výhodné ceny. Vždy se platilo jen v hotovosti a k dostání byly třeba komplet jehněčí nohy nebo kusy červeného masa házené do davu.

"Ta atmosféra je fantastická," řekl předseda správní rady společnosti Smithfield Market Tenants Greg Lawrence. "Pro mnoho lidí je to začátek Vánoc. Přicházejí už časně ráno, zajdou si na snídani, jdou na aukci, koupí si zboží a pak jdou do hospody."

V budově viktoriánské tržnice ve Smithfieldu se shromáždily stovky lidí, někteří v čepicích Santy, jiní drželi transparenty s objednávkami masa. Zájemci zvedali bankovky do výšky, aby upoutali pozornost řezníků v bílých pláštích, kteří často házeli do davu krocana nebo kus hovězího, čímž vyvolali hlasitý jásot.

Někteří lidi z davu říkají, že chodí kvůli výhodným nabídkám, zatímco jiní tvrdí, že mají rádi tu atmosféru. "Všichni jsou tak přátelští a všichni si fandí, aby na Štědrý den každý něco dostal," řekla Sharon, která se představila jen svým křestním jménem. "Je to úžasné."

Česko tak je na úrovni Slovinska a jeho životní úroveň je nejvyšší ze zemí Visegrádské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2024.

Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 64 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni byla na 234 procentech průměru EU.

Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na sdíleném třetím místě se Slovinskem. Před ním jsou Kypr, kde životní úroveň loni dosahovala 95 procent unijního průměru, a Malta, která jako jediná z nových členských zemí překročila unijní průměr a HDP na obyvatele ve standardech kupní síly dosahuje 105 procent průměru. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (88 procent), v Portugalsku (83 procent) a v Řecku (67 procent). Mezi státy V4 si Česko stojí nejlépe, následuje Polsko s 80 procenty průměru EU, Maďarsko se 76 procenty a Slovensko se 73 procenty.

Nejnižší míra nezaměstnanosti v unii

Česká ekonomika loni poklesla o 0,3 procenta a patřila tak mezi 11 evropských zemí, jejichž HDP se meziročně snížil. Nejhlubší pokles zaznamenalo Irsko, jehož ekonomika se propadla o 3,2 procenta, a Estonsko s propadem o tři procenta. Nejrychlejší růst loni vykázala Malta s 5,7 procenta, následovalo Chorvatsko s 3,1 procenta. EU jako celek zaznamenala růst HDP o 0,5 procenta.

Česko si loni udrželo pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti, přestože vzrostla o 0,4 procenta na 2,6 procenta. Zůstala tak výrazně pod evropským průměrem, který činil 6,7 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo Polsko s 2,8 procenta, nejvyšší nezaměstnanost byla ve Španělsku, kde dosáhla 12,2 procenta.

Česko si stojí dobře také v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která loni činila 0,8 procenta. Nižší dlouhodobou nezaměstnanost měly Dánsko a Nizozemsko, kde shodně činila 0,5 procenta, a Malta s 0,7 procenta. Nejvíc dlouhodobě nezaměstnaných vykazuje Řecko, kde je míra dlouhodobé nezaměstnanosti 6,2 procenta. Celoevropský průměr loni byl 2,1 procenta.

Statistická ročenka přináší souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde o 32. vydání.

Zpomalila se také dynamika přibližování Česka k průměru Evropské unie ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004, uvedl úřad.

Za 20 let členství ČR v unii udělal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) 208 kontrolních akcí zaměřených právě na rozdělování evropských peněz. "Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál," uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Stát by se podle něj měl řídit třeba tím, že normální je hospodařit bez dotací, dotace by se měly vyplatit daňovým poplatníkům a měly by směřovat na prokázanou veřejnou službu.

NKÚ také zastává názor, že by se měl omezit počet dotačních titulů, aby peníze směřovaly tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu. Měl by se také omezit maximální podíl dotace, aby se neztratil její motivační charakter. Celý proces dotací by se také měl zjednodušit, což by podle úřadu omezilo takzvaný dotační byznys.

Pomalejší tempo přibližování k průměru EU dokumentuje úřad například na tom, že životní úroveň v Polsku vzrostla v letech 2003 až 2022 v paritě kupní síly proti průměru EU o 33 procentních bodů, v Litvě vzrostla o 38 procentních bodů, zatímco v Česku se zvýšila o 19 bodů. Dotace podle zjištění NKÚ směřují i do oblastí, kde ČR nezaostává za evropským průměrem. Podpora proto nepřináší maximální účinek. "Příkladem je oblast zaměstnanosti, kde ČR se svou nízkou mírou nezaměstnanosti zaujímá v EU pozici premianta," uvádí NKÚ.

Příliš štědrá podpora

Také míra podpory je podle NKÚ příliš štědrá, protože dosahuje až 70 procent nákladů. To podle kontrolorů nemotivuje příjemce k racionálnímu chování. Prezident Kala míní, že účinnost podpory by šlo zajistit zavedením návratných půjček nebo vysokou spoluúčastí příjemců. NKÚ také uvádí, že dotační systém ovlivnili v minulosti mocní hráči na trhu. Přispěli k vytvoření takových podmínek, aby mohli dotace čerpat v maximální šíři.

Jako příklad uvádí úřad kontrolu, která se zabývala podporou zpracování zemědělských produktů. "Ačkoliv měla podpora směřovat přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky, vyhlásilo ministerstvo zemědělství program na zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky. V letech 2018 až 2021 těmto firmám s desetimilionovými až stamilionovými ročními zisky vyplatilo dohromady 1,7 miliardy korun," stojí ve zprávě úřadu.

Někteří hospodští říkají, že už vyčerpali všechny zásoby. Pivnice Old Ivy House v londýnské čtvrti Clerkenwell proto minulý týden zavedla pivo Guinness na příděl. I tak ale má tohoto piva nedostatek. Hostinská Katie Davidsonová řekla, že zavedli přídělové kartičky, které zákazníkům dovolují koupit si jednu pintu (zhruba půl litru) piva Guinness, ale jen v případě, že si už předtím koupili dva jiné drinky.

"Běžně se snažím mít sedm sudů na týden a v předvánočním čase zásoby zvyšuji," říká Davidsonová. "Pivovar ale omezil moje zásoby na čtyři sudy. Takže ve středu, kdy jsem obdržela objednávku, jsme měli ve sklepě už jen půlku sudu, a to v nejvytíženějším období v roce. Došel nám v pátek v deset hodin večer," dodává. Většina lidí měla podle ní pro situaci pochopení a pravidla dodržovali, odešel jen jeden zákazník.

Tlak na dodávky piva způsobil růst popularity piva Guinness u mladých lidí a žen. Šéfka značky Joyce Heová uvedla, že prodej zvýšil také virální trend pití tohoto piva, kdy se mladí lidé snaží na jeden lok vypít tolik piva, aby se hladina ve sklenici ustálila uprostřed písmena "G".

Popularitu piva Guinness u mladých lidí potvrdila webu Independent i hostinská Ann Flynnová z jedné hospody v Sheffieldu v centrální Anglii. "Jsme jedním z největších výčepů Guinnessu ve městě a máme potíže. O Vánocích je to pro lidi trochu zklamání," dodává.

Podobně jsou na tom i v západoanglickém Liverpoolu. "V Guinnessu nám nic neřekli, jen že doufají, že záležitost brzy vyřeší, což nám ale moc nepomáhá. Obvoláváme velkoobchodníky a ti také nemají nazbyt," říká hostinská Fiona Hornsbyová. "Je to zklamání. Guinness určitě zaznamenal rostoucí prodej a mohl lépe plánovat," myslí si.

"Za poslední měsíc jsme v Británii zaznamenali výjimečnou poptávku spotřebitelů po pivu Guinness. Maximalizovali jsme dodávky a spolupracujeme s klienty, abychom zvládli dodávat tak účinně, jak je to jen možné," uvedl mluvčí britské společnosti Diageo, pod kterou značka Guinness spadá.

Délka dálničních úseků otevíraných v tomto týdnu je na české poměry nezvyklá. V posledním čtvrtstoletí se dálniční síť rozrůstala průměrným tempem 35 kilometrů ročně. A v některých letech nepřibyl ani jeden kilometr nové dálnice.

Pokud se do aktuálně zprovozňovaných úseků započítá i 16 kilometrů opravované původní části dálnice D4, přibude nyní rekordních sto kilometrů najednou.

Bezprecedentní je i celkový přírůstek za letošní rok (111 kilometrů bez zmíněné opravy dálnice D4), ani v nejproduktivnějších letech v historii výstavby české dálniční sítě přitom nebyl nárůst trojciferný.

První vlak pravidelné linky z berlínského Hlavního nádraží slavnostně vypravili zástupci německých a francouzských drah Deutsche Bahn (DB) a SNCF, které na jeho provozu spolupracují, a německý ministr dopravy Volker Wissing.

Vlak ICE vyrazil na cestu dlouhou 878 kilometrů přesně podle jízdního řádu ve 12:02 a na pařížské nádraží Gare de l'Est by měl dorazit v 19:55, a to se zastávkami ve Frankfurtu nad Mohanem, Karlsruhe a Štrasburku. Spoj bude jezdit nyní pravidelně jednou denně z Berlína do Paříže i v opačném směru.

Vysokorychlostní vlak z francouzského hlavního města směrem do německé metropole vyrazil na svou cestu dnes už v 09:55. Vypravili ho ministr dopravy François Durovray a šéf SNCF Jean-Pierre Farandou. Podle jízdního řádu by měl dorazit do Berlína krátce po šesté hodině večer.

Odjezdu vlaku, který měl na řídicí kabině obrázek Braniborské brány a Eiffelovy věže, kolem poledne v Berlíně přihlíželi ministr Wissing, berlínský primátor Kai Wegner a šéf DB Richard Lutz. "Dobrá německo-francouzská spolupráce je páteří sjednocené Evropy. Nové přímé spojení vlaky ICE mezi Berlínem a Paříží je jejím symbolem," řekl Lutz.

Od zavedení denních rychlovlaků si představitelé obou železničních společností slibují nejen symbolické propojení hlavních měst, ale i snížení dopadů na životní prostředí. Zatímco jízda vlakem vyprodukuje dva kilogramy oxidu uhličitého na pasažéra, cestování letadlem vytváří 200 kilogramů tohoto skleníkového plynu.

Na francouzské straně bude vlak moci jet rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. V obou směrech budou mít vlaky 444 míst k sezení, čtvrtinu z nich v první třídě. Jízdenky lze pořídit od 59,99 eura (1500 Kč) do druhé třídy a od 69,99 eura (1750 Kč) do první. Německé dráhy DB v tiskové zprávě uvedly, že jsou společně s francouzským partnerem se zájmem o jízdenky pro nové přímé spojení zatím velmi spokojeny. Téměř tři čtvrtiny lístků se nyní podle nich kupují na celou trasu.

Už od prosince loňského roku spojuje Berlín s Paříží přímý noční vlak, který provozují rakouské dráhy ÖBB. Cesta s ním ale trvá více než 14 hodin.