Editis je druhé největší knižní vydavatelství ve Francii. Společnost Czech Media Invest (CMI) uvedla, že v něm převezme 100procentní podíl, a to prostřednictvím své dceřiné společnosti International Media Invest (IMI).

"Akvizice Editis naplňuje růstovou strategii CMI ve Francii a potvrzuje dlouhodobé ambice CMI v mediálním segmentu," stojí v tiskové zprávě. CMI také uvedla, že IMI garantuje společnosti Vivendi opci na koupi této vydavatelské skupiny.

Francouzská společnost Vivendi v pondělí oznámila čtvrtletní výsledky hospodaření a v nich mimo jiné uvedla, že s IMI uzavřela opční smlouvu o prodeji vydavatelství Editis. Vivendi potřebuje souhlas antimonopolních orgánů Evropské unie, aby mohla převzít svého domácího rivala Lagardere. Aby tento souhlas získala, nabídla k prodeji firmu Editis a rovněž časopis o celebritách Gala.

Křetínský firmu CMI spoluzaložil a nyní ji vede. V České republice je CMI přední mediální společností, která vydává deníky a časopisy a má i silné zastoupení v digitálních médiích a rozhlasu.

"Pokud jde o spojení firem Vivendi a Lagardere, předložili jsme Evropské komisi (EK) návrh nápravných opatření a nyní čekáme na její rozhodnutí, které se očekává v polovině června 2023," uvedla Vivendi. Evropská komise je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci. Mimo jiné plní roli unijního antimonopolního úřadu.

Společnost Vivendi v prvním čtvrtletí zvýšila tržby a růst zaznamenala ve všech oblastech podnikání, zejména ve skupině Canal+. Firma, jejímž hlavním investorem je miliardář Vincent Bolloré, vykázala za první tři měsíce roku nárůst tržeb při konstantních kurzech meziročně o 3,1 procenta na 2,29 miliardy eur (53,7 miliardy korun).

Křetínský se významně angažuje v energetice, ve Francii má kromě toho podíly v novinové společnosti Le Monde, řetězci supermarketů Casino a v televizní skupině TF1. V řetězci Casino teď navrhl zvýšit objem kapitálu, což by mohlo vést ke změně v rozložení kontroly nad firmou.

Srovnání Aktuálně.cz ukazuje, že některé potraviny v březnu v porovnání s únorem mírně zlevnily. Šlo například o vejce, olej či jogurty. Meziročně ovšem ceny většiny jídla dál rostou.

Zdražovat i nadále bude podle agrárního analytika Petra Havla například vepřové maso. "V celé Evropě se vybíjejí chovy, dokonce ve významných producentských zemích jako Německo nebo Španělsko," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

O moc lepší to na pultech obchodů podle něj nebude ani se zeleninou. Její ceny totiž příliš nesrazí ani příchod jarní sezóny a s tím spojené větší zapojení tuzemské produkce. Klíčovou roli stále hrají vysoké náklady na produkci a také počasí. "Bude to komodita od komodity, spíše bych to označil jako stabilizaci cen," dodává Havel.

Ceny potravin podle dat Českého statistického úřadu rostou dál nemalým tempem. Najdou se ale i výjimky, například ceny másla meziročně klesly o přes pět procent. Co zlevnění právě u takového produktu způsobilo?

Hlavním důvodem je, že už od prosince klesá v Česku cena surového mléka od zemědělců. A tento trend lze sledovat v celé Evropské unii. Mělo by se to projevit u většiny mlékárenských produktů. Zatím se se to ale projevilo především na tom másle. 

Proč jen na másle?

Jedním z důvodů je pokles spotřebitelské poptávky. To způsobilo, že se máslo začalo hromadit ve skladech, tím pádem ho začal být přebytek a tím pádem se to projevilo na ceně. Druhý důvod je, že máslo je v podstatě nahraditelný tuk. Pokud by tedy máslo v konkurenci s ostatními tuky bylo příliš drahé, spotřebitelé ho nebudou kupovat. 

Ty zmiňované další mlékarenské produkty by v obchodech mohly začít zlevňovat kdy? A o které konkrétně jde?

Už se to začíná projevovat například u některých typů sýrů. Ale je zřejmé, že by se to mělo dotknout celého spektra mlékárenských produktů. Podle mých informací některé mlékárny již zlevnily, ale maloobchodní sítě to ještě nepromítly do spotřebitelských cen. To se ale určitě velmi brzy změní. Řekl bych, že do pololetí budou o něco levnější veškeré mlékárenské produkty.

Jen je potřeba říct, aby lidé nepočítali s tím, že se hodnoty vrátí na úroveň před zahájením konfliktu na Ukrajině. Pořád tu jsou náklady pro veškerý zpracovatelský průmysl, které jsou vyšší než před válkou.

Hodně se teď mluví o tom, že s příchodem jara zlevní sezónní potraviny - tedy vybraná zelenina či ovoce.

I v zelenině potřebujete energii. A my ji máme o něco dražší než zbytek Evropy, takže tady nejsou úplně velké důvody ke zlevňování. 

Takže v tomto případě nelze čekat pokles cen?

Bude to komodita od komodity, spíše bych to označil jako stabilizaci cen. Zlevňování se už trochu na některých statistikách ukazuje, například u květáku, brokolice nebo salátové okurky.

Ale třeba cibule, ta bude spíše dražší, minimálně její cena neklesne. Cena brambor dokonce poroste, protože tam se do obchodů dostanou rané brambory a ty jsou vždy dražší než brambory z předchozí sklizně. A pak lze čekat mírné zlevnění u pekárenské produkce. 

Kvůli cenám obilí z Ukrajiny? 

Ano, ale nejen kvůli tomu. Zaprvé se ukázalo, a to jsem říkal mockrát, že exportní potenciál Ukrajiny, ten její podíl na exportu, nemá zdaleka takový význam, jaký se tomu přisuzoval.

Zadruhé, celkově došlo k uklidnění na komunitních trzích. Já si myslím, že panika, která kvůli vývozu obilí z Ukrajiny vznikla, byla trošku umělá. V celém světě klesají ceny obilí a pšenice, už je to pomalu tři čtvrtě roku, to se musí projevit v cenách mouky, a tím pádem i ve výsledných cenách produktů. 

U kterých potravin můžeme naopak čekat, že ceny dál porostou?

Vepřové maso zdražovalo a jeho zdražování lze ještě očekávat. V celé Evropě se vybíjejí chovy, dokonce ve významných producentských zemích jako Německo nebo Španělsko. Začíná tu být nedostatek vepřové suroviny a to samozřejmě působí na růst cen.

Zdražování vepřového masa ale výrobci avizovali už před pár měsíci. Ten problém na trhu je tedy dlouhodobý?

V živočišné produkci dochází ke zdražení vždy se zpožděním, protože nejdříve je potřeba zvíře vykrmit, pak poslat na jatka a pak zpracovat do potravin nebo rozporcovat na maso. U prasat trvá takový proces půl roku, u skotu dokonce dva roky, takže to vše se promítne do ceny se zpožděním.

Proč k vybijení chovů vepřového dochází?

Stejně jako u všech potravin klesla spotřebitelská poptávka. Lidé méně nakupovali a chovy se likvidovaly. Také víme, že chovy musíte krmit a loni ceny krmných směsí výrazně stouply (kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině - pozn. red.). Cena vepřového pak roste a zákazník se rozhoduje pro levnější variantu, třeba drůbeží. 

Celková spotřeba vepřového by ale postupně klesala i nebýt všech těch komplikací jako covidová pandemie nebo válka. 

A to z jakého důvodu?

Protože vepřové se tak trochu stalo symbolem nezdravé stravy. Přibývá množství vegetariánů, veganů nebo jen odpůrců červeného masa. A tento kontinuální pomalý pokles spotřebitelské poptávky v podobě změn stravovacích návyků také stojí za tím, že část chovatelů došla k názoru, že jejich byznys není perspektivní, a tak ukončila nebo zmírnila produkci. 

Video: Kdo se nejvíc "napakoval"? Zástupce obchodů se tvrdě opřel do vlády i Agrofertu

Podle společnosti se na sociálních sítích i v médiích objevují nepravdivé informace o tom, že EU nařizuje přidávat hmyz do běžných potravin. Firma to uvedla v tiskové zprávě. Upozornila také na zjištění organizací Čeští elfové a Manipulatori.cz, které na dezinformace týkající se možného využití hmyzu v potravinářství upozorňují a uvádí, že je šíří i někteří čeští politici.

Firma vnímá dezinformace jako útok na své podnikání i na celý obor zpracování hmyzu. Jeden ze zakladatelů společnosti Radek Hušek uvedl, že použití surovin hmyzího původu při výrobě potravin povolila na konci ledna letošního roku Evropská unie. "Tuto informaci však řada dezinformačních zdrojů překroutila a začala ji podávat tak, že je to snad povinnost. Jde ale pouze o možnost, a pokud se hmyz v potravinách použije, musí to být řádně označeno, stejně jako u každé jiné suroviny, která je v produktu obsažena," řekl.

Skupina Čeští elfové, která se zaměřuje na boj proti dezinformacím, ve své analýze uvedla, že téma využití hmyzu se začalo objevovat po lednových prezidentských volbách. Jako příklady uvádí například řetězové e-maily, které téma většinou využívaly k útokům na politiku EU, aby oslabily její instituce. Elfové odhadují, že se dostaly k nižším desítkám tisíc lidí. Téma se podle skupiny objevovalo výrazně na sociálních sítích, kde na Telegramu vznikla i skupina s názvem "Cvrčky nežeru". 

Na Facebooku téma rozebíral i europoslanec zvolený za SPD Ivan David, který mimo jiné psal o "povinné konzumaci hmyzu". O hmyzu ve stravování mluvil podle Českých elfů rovněž bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na CNN Prima News v souvislosti s kampaní do Evropského parlamentu. "Tady se mluví, že za dvacet let nebudou normální potraviny. Nebude skot a budeme jíst larvy," řekl.

Společnost Sens Food uvedla, že jeden z jejích odběratelů s ní ukončil spolupráci nejméně do doby, než se ve veřejném prostoru přestanou dezinformace objevovat.

Společnost zároveň doplnila, že produkce potravin z hmyzu vyžaduje nesrovnatelně menší množství vody nebo krmiv než běžná živočišná produkce. Produkce jídla z hmyzu podle Huška přitom neznamená, že má nahradit klasické maso. "Je to stejné, jako byste stigmatizovali vegany a vegetariány. Je zkrátka spousta lidí, kteří z etických či zdravotních důvodů nechtějí nebo nemůžou jíst maso. A právě cvrčci jsou ideální alternativou," dodal.

Na dezinformace ohledně potravin upozornil tento týden i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), a to v souvislosti s dovozem ukrajinského obilí do EU. Europoslanec David minulý týden psal, že "Evropská komise chce prodloužit neomezený dovoz jedovatého obilí z Ukrajiny". Na Slovensku se v jedné ze zásilek objevily zbytky pesticidů, které jsou v Evropské unii zakázané. Nekula ale veřejnost ujistil, že kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny nevyhovující vzorek neobjevily a díky kontrolám nehrozí žádné nebezpečí.

Každý z trojice bývalých ministrů je spojený s jinou stranou, ale všichni se shodují v tom, jak málo a špatně řeší nynější vláda Petra Fialy z ODS stále větší deficit státního rozpočtu. Miroslav Kalousek spoluzakládal a vedl TOP 09, Jiří Rusnok byl členem ČSSD a Alena Schillerová je jako jediná z nich dodnes aktivní v politice jako šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO.

"Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě," prohlásila exministryně Alena Schillerová, podle které je zřejmé, že v rozpočtu budou chybět příjmy z daně z neočekávaných zisků ve výši asi 60 miliard korun nebo z prodeje emisních povolenek za 50 miliard korun. Podle Schillerové nejsou v rozpočtu ani peníze na výdaje za další desítky miliard korun na další valorizaci důchodů nebo pro Státní fond dopravní infrastruktury, vypočetla ve vysílání Otázek Václava Moravce.

Kalousek s Rusnokem, který byl do loňského roku guvernérem České národní banky, odhadli deficit rozpočtu na minimálně 300 miliard korun. Podle Kalouska je jisté, že příjmy nebudou tak vysoké, jak vláda předpokládala. Naléhají na ni, aby velmi urychleně hledala úspory ve výdajích, jinak Česku podle Kalouska hrozí státní bankrot. Kalousek ovšem upozorňoval,  že výdaje výrazně vzrostly už za předchozí vlády premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše, kdy byla ministryní právě Schillerová. K podstatně větší aktivitě vyzval vládu i Rusnok, podle kterého musí Fiala s dalšími členy kabinetu provést řadu kroků, aby byl nárůst deficitu co nejnižší. 

Že je nezbytné velmi šetřit, přiznal v neděli také ministr dopravy za ODS Martin Kupka, který vystoupil na stanici CNN Prima. Podle Kupky vláda splní už dříve avizovaný slib, že sníží deficit rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. "Dohoda koalice na snížení musí být na stole v květnu. Návrh musí zahrnovat úspory i daňové změny," sdělil Kupka.

Počkejme s hodnocením do poloviny roku, nabádá ministr financí

Ve vládní koalici probíhají jednání už několik měsíců, ale shoda je zatím v nedohlednu. Každá strana má jiné představy o výšce úspor, stejně jako o tom, kde začít šetřit a kde naopak příjmy zvyšovat. Například STAN původně mluvil o úsporách 150 miliard a Piráti o 140 miliard korun. Státní rozpočet přitom skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Vláda si vede špatně i v očích veřejnosti, průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z minulého týdne zjistil, že současná vláda má nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase (ODS) v roce 2013.

Pod největším tlakem je patrně ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk  Stanjura, který musí čelit kritice opozice i řady odborníků. Zatím naposledy se pustil s opozicí do debaty minulý čtvrtek při poslaneckých interpelacích. Na nich opoziční poslance nabádal, aby zatím nedělali k rozpočtu žádné závěry, podle něj je potřeba počkat alespoň do poloviny roku, kdy se dají dělat první vážnější závěry. 

"Říkal jsem to v opozici, kdy se často v novinách ptali, co říkáme únoru, březnu a dubnu, tak jsem říkal ano, ale jsou to předběžná čísla, nemá cenu dělat nějaké silnější závěry. Zejména daň z příjmu právnických osob se plní především v červnu, takže se to pak mění. Ale pokud to budete chtít dřív, tak to bude dřív. Já bych považoval tu debatu za racionální poté, co bude hodnocení za prvních šest měsíců," sdělil na interpelaci právě exministryně Aleny Schillerové.

Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Ministr práce Marian Jurečka novinářům řekl, že je připraven vládě případně předložit společný návrh odborů a zaměstnavatelů pro letošní navýšení a od příštího roku roku by se minimální mzda měla valorizovat už automaticky podle průměrné mzdy. Zaměstnavatelé jsou proti letošnímu navyšování, žádají zavedení automatické valorizace.

"Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý. Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě," uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a tak podpořili firmy a ekonomiku.

Příjmová chudoba hrozí, pokud člověk nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Pro jednotlivce to loni bylo podle statistického úřadu 15 571 korun. Inflace v březnu dosáhla meziročně 15 procent. Ekonomové podotýkají, že výrazné navyšování mezd a platů by ji mohlo ještě podpořit a dobu růstu cen prodloužit.

"Pokud odbory dokážou najít shodu se zaměstnavateli, tak já jsem připraven přinést návrh na jednání vlády a zvýšit minimální mzdu ještě v letošním roce. Musíme si ale uvědomit, že to jsou peníze, na které musí zaměstnavatelé vydělat. Opatření musí být dobře promyšlené, aby nespustilo vlnu propouštění. Od roku 2024 připravujeme návrh, který by měl být automatickým mechanismem, kdy se bude předvídatelně zvyšovat minimální mzda vůči průměrné mzdě," uvedl Jurečka. Poukázal na pravidla evropské směrnice, která mají členské země nastavit.

Odboráři požadují i dorovnání všech stupňů zaručených mezd. Varují, že by kvůli nenavyšování příjmů mohli z některých oborů pracovníci odcházet. Středula zmínil třeba školní asistenty či řidiče.

Z osmi stupňů zaručené mzdy, která se váže na minimální mzdu a vyplácí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se od ledna zvedly jen dva. Nejnižší se rovná minimálnímu výdělku, je 17 300 korun. Nejvyšší je na dvojnásobku minimální mzdy, dostal se z 32 400 na 34 600 korun. S úpravou zaručených mezd se podle ministra pro letošek nepočítá, pokud se na tom odboráři a zaměstnavatelé nedohodnou.

Panuje neshoda

Návrhy na zvyšování minimální mzdy projednává tripartita. Odboráři a zaměstnavatelé se na přidání dosud nikdy neshodli. Rozhodovat musela vláda. Částky upravuje ve svém nařízení. Kabinet v programovém prohlášení slíbil, že automatickou valorizaci minimální mzdy zavede.

Zaměstnavatelé s navyšováním teď nesouhlasí. Hospodářská komora poukazuje na to, že produktivita roste pomaleji než výdělky. "Hospodářská komora prosazuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy podle jasných kritérií," sdělil mluvčí komory Miroslav Diro.

Vedení komory předpokládá, že debata o nastavení vzorce začne co nejdřív. Zaručené mzdy komora označila za "socialistický přežitek", prosazuje jejich zrušení. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje není možné výdělky upravovat každých pár měsíců, růst minimálních a zaručených mezd by mohl ekonomice způsobit problémy.

"Poprvé v moderní historii České republiky se stalo, že jsme se během prvního čtvrtletí roku plně obešli bez dodávek plynu z Ruska. Je to velký úspěch. Nevím o jiné zemi, která by se dokázala z roku na rok zbavit téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska. Přispěli jsme k tomu všichni, protože zásadní roli sehrálo snížení spotřeby," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Ministr ovšem zároveň podotkl, že situace ještě není zcela zajištěná. "Před letošní zimou bude mít Evropa pro přípravu na zimu k dispozici bez ruských dodávek méně plynu, než měla dřív, takže dodržovat zodpovědný přístup ke spotřebě plynu i nadále bude potřeba," dodal.

V tuzemských zásobnících plynu je podle čtvrtečních dat 1,66 miliardy metrů krychlových plynu. To odpovídá asi 48 procentům jejich celkové kapacity. Podle ministerstva jde o nejvyšší hodnotu k 20. dubnu minimálně za posledních osm let, odkdy resort vede data. Během prvního čtvrtletí zásoby poklesly o 1,28 miliardy metrů krychlových plynu. Průměrný pokles v posledních osmi letech činil 1,45 miliardy metrů krychlových.

MPO v této souvislosti zdůraznilo význam úspor ve spotřebě. Ta zatím od 1. ledna do 16. dubna dosáhla podle předběžných propočtů 2,89 miliardy metrů krychlových. To je meziročně o 13,6 procenta méně a oproti průměru z posledních tří let o 19,7 procenta méně. Průměrná denní teplota v tomto období byla podle ministerstva o 0,2 stupně Celsia nižší než v roce 2022 a o 0,7 stupně nižší než byl průměr posledních tří let.

Do Česka tak nyní plyn teče pouze přes Německo, kam proudí plyn zejména z Norska a také dodávky LNG z Belgie a Nizozemska.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jsou dodávky plynu z jiných zemí hlavně kvůli náročnějšímu transportu a formě zpracování dražší. Zároveň však podle něj nelze jednoznačně říci, že by byl odběr ruského plynu výhodnější. "Předně kvůli uzavření plynovodů přestal být tento plyn na trhu dostupný. Už předtím však ruská vláda export omezovala, neplnila závazky a šroubovala cenu na vyšší úrovně," podotkl Tyleček.

Celkově z jeho pohledu česká společnost na zastavení odběru plynu z Ruska spíše vydělá, přestože může bezprostředně platit více než v minulých letech. "Změnila se geopolitická situace a odběr ruského plynu, i kdyby byl ekonomicky výhodný, nedává z dalších pohledů smysl, a to hlavně z podstaty stability dodávek a závislosti na agresivním diktátorském režimu," dodal.

"Možná jsem dosáhl méně, než k čemu jsem si myslel, že mám v 90. letech našlápnuto. Na konci roku 1989 jsem do politiky přišel hodně mladý a asi nejméně zkušený. Neměl jsem čich na bonmoty jako Miloš Zeman, neuměl jsem hrát politiku jako šachovou partii jako tehdy Václav Klaus," říká v rozhovoru Dlouhý.

Přiznává, že ho v posledních deseti letech zklamal vývoj evropské politiky. Evropu podle něj dnes charakterizují zcela jiné hodnoty, než k jakým se lídři ekonomické transformace v 90. letech minulého století chtěli přibližovat. "Obávám se, že ta politika začíná odsuzovat Evropu do role, kdy ztrácí schopnost konkurovat. Nejen ekonomicky, ale také společensko‑politickým vývojem," tvrdí.

V létě oslavíte sedmdesátku. Zároveň se blíží sněm Hospodářské komory a už jste řekl, že na jejího prezidenta nebudete znovu kandidovat. Chystáte se do důchodu?

S aktivní prací snad nekončím. Sice jsem po pětadvaceti letech skončil s prací pro Goldman Sachs, ale mám dál soukromé klienty. Do značné míry odcházím z českého veřejného života. Trochu přemýšlím, že občas budu něco komentovat, psát články. Uvidíme, jestli se mi povede napsat knihu, kterou mám už asi deset let v hlavě.

Je těžké se stáhnout takřka po 34 letech?

Mám pocit, že jsem si to odpracoval. Možná jsem dosáhl méně, než k čemu jsem si myslel, že mám v 90. letech našlápnuto. Na konci roku 1989 jsem do politiky přišel hodně mladý a asi nejméně zkušený. A zřejmě i s nejmenší představou, co se má v reálné tvrdé politice dělat. Navíc jsem si sám sebe nedokázal představit v opozici. Kdybych tehdy v roce 1997 s koncem v ODA přešel do ODS a počkal v opozici, třeba bych se do nějakých funkcí vrátil. Lépe jsem se ale cítil při odborné práci než v každodenních politických půtkách.

Neměl jsem čich na bonmoty jako Miloš Zeman, neuměl jsem hrát politiku jako šachovou partii jako tehdy Václav Klaus. Když jsem se v červnu 1997 rozhodl odejít, neměl jsem žádnou pracovní nabídku. Až po týdnu se mi ozvali z ABB a po třech týdnech Goldman Sachs. Dva nadnárodní koncerny o mě měly zájem, dostal jsem se na platovou úroveň, která byla obzvlášť tehdy na české poměry mimořádně nadstandardní.

Šel jste do lépe placené práce, berete to jako vrchol své kariéry?

Za vrchol určitě beru působení na ministerstvu. Pracoval jsem pro tuto zemi, dokázali jsme ji posunout o obrovský kus, přestože ve veřejném prostoru se dnes mluví o divokých devadesátkách. Zdaleka ne všechno jsme uměli dobře, některé věci jsme neuhlídali. Souviselo to i s tím, že společnost se utrhla z komunistického řetězu. Trvalo pět sedm let, než se stabilizovala. Na druhém místě je Hospodářská komora, kam jsem přišel v roce 2014 a podařilo se nám během pár let z komory udělat silnější a uznávanější instituci. Teprve na třetím místě je, že jsem se neztratil v soukromém sektoru a ani u firmy jako Goldman Sachs.

Loni jste měl šanci stát se guvernérem ČNB, ale nevyšlo to.

Ta myšlenka se zrodila na Hradě, nebyla moje. Nakonec jsme ve výběru byli dva. Miloš Zeman však jmenoval Aleše Michla a přiznám se, dotklo se mě to. Kdybych byl ve výběru s tehdejším viceguvernérem Markem Morou, řeknu si, že dostal přednost schopný mladší člověk, a neřeknu slovo. Aleši Michlovi přeji sice úspěch, ale nebyla to ideální volba.

Nebude vám chybět ten pocit být součástí dění? 

Ale já nebudu sedět na chalupě. Mám několik klientů, po covidu je práce hodně, létám do Indie, do Paříže, do Londýna. Jsem členem dozorčích rad dvou podniků v Česku, jsem členem Trilaterální komise, která bude mít v listopadu zasedání v Praze. A minimálně do konce roku budu prezidentem Eurochambers, tedy evropské asociace hospodářských komor.

V čele Hospodářské komory končím, protože mám pocit, že bych to už nedělal dobře. A to v případě několika mandátů v jedné větší instituci hrozí. Platí to i pro vysokou politiku, Angela Merkelová je vhodným příkladem. Myslím, že do čela komory má přijít někdo nový. 

Ale přijdete o kontakt s vrcholnými politiky.

Možná se mi po nich ani tak stýskat nebude. Dolehlo na mě něco jako politické stáří. Může to souviset s věkem, mladší generace to tak vnímat nemusí, ale já jsem zklamán, kam se evropská politika v posledních deseti letech dostala. Evropu nevedou ti nejlepší. Populismus, kterému čím dál více voličů podléhá, generuje politiky, se kterými ani nemám chuť se scházet.

Co vám konkrétně vadí?

Politika, která je v některých aspektech problematická vůči mým morálním hodnotám. A zároveň se obávám, že ta politika začíná odsuzovat Evropu do role, kdy ztrácí schopnost konkurovat. Nejen ekonomicky, ale také společensko‑politickým vývojem. A nejen Spojeným státům, ale i Číně, dalším zemím v jihovýchodní Asii či na Arabském poloostrově.

Byl jsem vždy spíše liberálně laděný, ať si každý dělá, co chce, ale nerozumím přepisování historie a boření pomníků ani další sexuální revoluci. Nejsem myšlenkový souputník Miloše Zemana, ale souzním s jeho vymezováním se vůči transgender změnám.

To vše jsou věci, které necharakterizují Evropu, do které jsem chtěl. Pracovali jsme na tom, abychom zemi transformovali, abychom měli zemi s parlamentní demokracií, respektem pro svobodu jednotlivce a lidská práva, s tržní ekonomikou, s dobrým soudnictvím. Třeba se to ne vždy dařilo. Chtěli jsme do Evropy volného obchodu bez hraničních kontrol. Tohle se dnes už bere jako samozřejmost, ale definiční hodnoty dnešní Evropy jsou jiné. Navíc to, co se nyní v Evropě děje, není výmysl politiků. Odrážejí náladu významné části populace. 

Co se tedy ve společnosti stalo, že se vydala tímto směrem?

Obviňování Benjamina Franklina, že obchodoval s otroky, nebo Kryštofa Kolumba, že otevřel cestu k otroctví, mohou mít racionální základ, je dobře, že se s tím země vypořádají, ale reakce na to mi připadá absurdní. Podobně je dobře, že se třeba Velká Británie vyrovnává s tím, že kriminalizace homosexuality dohnala v 50. letech k sebevraždě Alana Turinga. Člověka, který dešifroval kód Enigma a zachránil asi nejvíc britských životů v druhé světové válce. Jenže třeba absurdní prosazování genderové rovnosti a LGBT práv se mi zdá přehnané. 

Zmiňoval jste i ekonomické zaostávání…

Netvrdím, že klimatická změna neexistuje, že s ní nemá smysl nic dělat. Ale Čína teď říká, že bude dál spalovat uhlí a vrcholu znečištění dosáhne v roce 2030 a že se k nulovým emisím dostane v roce 2060. Tedy o deset let později než Evropa. Ale nebude se při tom střílet do vlastní nohy. Nechtějí si podlamovat ekonomiku zbytečně progresivní, v zamýšleném čase nerealizovatelnou klimatickou politikou, aby přišli o pozici na světových trzích.

Evropa to dělá. Nejen v oblasti zelené politiky, ale třeba i v oblasti připravovaného nařízení, kdy budou muset firmy kontrolovat dodavatele i jejich subdodavatele, i z třetích zemí, zda neporušují pravidla v oblasti životního prostředí, zákazu dětské práce, genderové vyrovnanosti nebo nepotlačují menšiny. 

To je ale snad správně, aby menšiny měly svá práva? 

Samozřejmě, ale tady jsme u dalšího problému. Nesmí se zakázat příslušníkovi většiny, aby mohl říct otevřeně svůj názor. V západní Evropě někdy lidé váhají říct, co si myslí. Na amerických nebo britských univerzitách se některé názory rovnou říkat nesmějí. Někteří politici tomu nadšeně přikyvují, jiní to dělají, protože voliči to chtějí, a další - Evropský parlament je v tom dobrým příkladem - jsou odtržení od reality, přestože se domnívají, že dělají dobrou věc. Evropu tím dostávají do situace, která jí neprospěje. 

Jak to myslíte?

Bojím se, že chytřejší lidé budou odcházet. Střední a východní Evropa je v tom zatím jiná, ale je tu jiné nebezpečí. Řada lidí, včetně Miloše Zemana a Václava Klause, si myslela, že budeme moci najít nějakou rovnováhu mezi západní Evropou a Ruskem. Nicméně Vladimir Putin svou invazí na Ukrajinu tuhle možnost zcela vyloučil. Ukazuje to, že ze širších strategicko‑geopolitických důvodů nemáme jinou možnost než zůstat součástí Evropské unie. Ale dnešní Evropa je jiná, než do jaké jsme se chtěli vracet. 

Kam jste chtěli Česko dovést, když jste před více než třemi desítkami let rozjížděli transformaci?

Česko se stalo normální vyspělou evropskou zemí se všemi moderními neduhy, ale i výhodami. To byl náš cíl. Kdyby mi někdo 10. prosince 1989, když mě prezident Husák jmenoval místopředsedou federální vlády, řekl, že naše ekonomická situace bude se spoustou západoevropských zemí srovnatelná, ne‑li lepší, tak bych to bral za úspěch. Kdyby mi ale zároveň řekl, jak část společnosti bude frustrovaná, byl bych zklamaný. 

Není rozevření nůžek mezi sociálními skupinami důsledkem samotné transformace? Šlo tomu předejít? 

Inteligentnější kritici naší transformace říkají, že jsme to měli předvídat a tlumit tyto tlaky. Jako příklad jim slouží vznik silných investičních skupin, které nyní ještě více bohatnou. Ale ke zbohatnutí mělo našlápnuto mnohem více lidí, jen někteří to dokázali. Ti úspěšní podnikatelé jsou součástí celého českého úspěchu. Chápu, že rozdělení bohatství může lidem připadat nespravedlivé. Stále však platí, že Česko patří celosvětově mezi jedny z nejvíce rovnostářských zemí. 

Čím si vysvětlujete aktuální vysokou nespokojenost?

Část demonstrantů tvoří bezpochyby skutečně lidé, kteří jsou na tom objektivně špatně. Další část však nalákal současný způsob komunikace, svou roli hrají sociální sítě a snadné propojení s populistickými politiky. Řada lidí cítí znechucení. A když přijdou šoky, které jsme v posledních letech zažili, pandemie a pak válka na Ukrajině, tak v kombinaci s různými fake news napětí roste. 

Kompletní rozhovor s Vladimírem Dlouhým si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Nejlevnější benzin v současnosti natankují řidiči v Jihočeském a Královéhradeckém kraji, kde je litr v průměru za 37,55 koruny. Diesel je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr tam prodávají průměrně za 33,27 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze. Litr naturalu stojí v metropoli průměrně 38,97 koruny. Naftu motoristé v hlavním městě tankují v průměru za 36,20 Kč.

Ceny nafty v Česku klesají dva a půl měsíce, s výjimkou týdne na přelomu března a dubna. Po většinu února a března zlevňoval rovněž benzin, v posledním březnovém týdnu se ale trend obrátil a cena od té doby stoupá.

Nižší ceně motorové nafty u čerpacích stanic pomáhá i snížená spotřební daň o 1,50 Kč za litr. Opatření, které loni v červnu zavedla vláda ve snaze snížit vysoké ceny paliv po vypuknutí války na Ukrajině, má platit do konce letošního roku. Nižší spotřební daň byla původně i u benzinu, u kterého však byla počátkem loňského října navýšena zpět na původní hodnotu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve středu na kongresu v Čestlicích u Prahy uvedl, že ceny paliv už dopravce neohrožují, trh se podařilo stabilizovat. Přispěly k tomu podle něj i kontroly marží.

Benzin je v současnosti zhruba o 4,60 koruny na litru levnější než před rokem. Za naftu tehdy motoristé platili o necelých 11 korun na litru více než nyní.

Přehled cen pohonných hmot v Česku: Kraj Natural 95 Nafta ČR 37,87 34,06 Praha 38,97 36,20 Středočeský 38,15 34,67 Jihočeský 37,55 33,27 Plzeňský 37,98 34,02 Karlovarský 37,74 33,49 Ústecký 37,62 33,65 Liberecký 37,70 33,85 Královéhradecký 37,55 33,46 Pardubický 37,62 33,49 Vysočina 37,96 34,40 Jihomoravský 37,98 34,50 Olomoucký 38,07 34,61 Zlínský 37,70 33,45 Moravskoslezský 37,64 33,77

Analytici z Datlabu se dlouhodobě věnují mapování skutečných majitelů firem, kteří jsou z různých důvodů často skryti za řetězcem fiktivních společností. Na ně se zaměřili i v případě veřejných tendrů v EU po ruské invazi. 

Využili při tom speciální software, který mapuje majetkové vazby napříč více než stovkou států a napojuje je na veřejné zakázky. Odhalili tak i skryté vazby na lidi na sankčním seznamu EU.

Datlab tak například zjistil, že tito lidé po celé EU spoluvlastní 9443 firem. Dalších třicet tisíc v Evropě působících společností je pak ovládaných z Ruska. Nejméně 242 z nich přitom stále dostává veřejné zakázky a od zavedení sankcí získaly v tendrech 2,5 miliardy eur. 

Objem zakázek tím oproti roku před invazí a navzdory přijetí deseti balíčků protiruských sankcí vůbec neklesl. "Naše čísla ukazují, že sankce neměly v oblasti veřejných zakázek měřitelný dopad," uvedl ředitel Datlabu Jiří Skuhrovec.

Jako možné vysvětlení čeští dataři nabízejí reálný odliv ruských majitelů, který národní rejstříky dosud nezachytily. Stejně tak je možné, že jde o podniky skryté za jinými společnostmi, což národní registry nejsou s to postihnout. A jelikož jednotlivé státní správy nemají kapacitu rozkrývat často spletité majetkové vazby, společnosti dál figurují v tendrech v rozporu se sankcemi.

Řešením by mohla být důslednější registrace firem v evidencích skutečných majitelů. Podle Datlabu je například v českém registru správně uvedeno jen 35 procent sankcionovaných a ruských vlastníků firem. V řadě dalších zemí je situace obdobná. 

Ke zveřejnění jmen konkrétních problematických dodavatelů, kteří se účastnili tendrů, nemá Datlab podle svého prohlášení licenci. Spolupracuje však s investigativními novináři na kauzách v několika zemích.

S výměnou rentgenů začne letiště příští rok, hotovo by mělo být do roku 2026. Letiště si od výměny technologií slibuje to, že bezpečnostní kontroly budou poté pro cestující pohodlnější.

"V plánu je pořízení rentgenů s počítačovou tomografií, které umožňují ponechat tekutiny i všechna elektronická zařízení uvnitř zavazadla. Díky této technologii bude také možné uvolnit pravidlo o deklaraci a přepravě tekutin s limitací objemu do 100 mililitrů," uvedl Radek Kučera, výkonný ředitel Bezpečnosti Letiště Praha.

Změna se dotkne ale jen druhého terminálu, z kterého jsou odbavovány lety do zemí Schengenu. V prvním terminálu výměna není možná kvůli omezenému prostoru, byly by nutné stavební úpravy. Letiště proto ve vybraných čekárnách zřídilo toalety a pítka.

Cestující si mohou nyní s sebou na palubu letadla vzít tekutiny v balení o maximálním objemu 100 mililitrů. Všechna balení musí být umístěna v jednom průhledném uzavíratelném plastovém sáčku a dohromady si jeden člověk může vzít maximálně jeden litr.

Limit tekutin platí od roku 2006. Tehdy britská policie oznámila, že se jí podařilo zabránit útokům na letadla do USA, při kterých údajně chtěli teroristé využít výbušniny vyrobené až na palubě letounu z kapalin, proto je zakázána přeprava většího objemu tekutin a gelů.

Téměř dvě třetiny Čechů podle něj bydlí ve vlastním, 37 procent má dům, 28 procent byt. Každý třetí žije v pronájmu. Ti, kteří nemovitost vlastní, si ji nejčastěji pořídili na hypotéku (32 procent), každý čtvrtý z vlastních úspor.

"Hypoteční trh je od poloviny minulého roku ve výrazném útlumu a počet sjednaných hypoték se dostal na nejnižší hodnotu za poslední dvě dekády. Příznivější březnová čísla na hypotečním trhu sice naznačují, že hypoteční aktivita mírně rozmrzá, stále byl však letošní březnový objem poskytnutých hypoték nejnižší od roku 2014," řekl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Zatímco ještě před dvěma lety bylo při výběru hypotéky nejdůležitější doporučení finančního poradce, dnes se jím Češi příliš neřídí. Nejdůležitější je pro ně úroková sazba (46 procent), roční procentní sazba nákladů RPSN (33 procent) a měsíční splátka (31 procent), ukázal průzkum.

"Rostoucí životní náklady a vyšší úrokové sazby ukrajují z rodinného rozpočtu významnou část. Každé procento úroků je na výši splátky znát. Proto dávají Češi jednoznačně přednost nižším splátkám před doporučením finančních poradců," uvedl specialista na finanční trh Ipsosu Michal Straka.

Nejčastěji Češi plánují čerpat hypotéku do tří milionů korun. Více než polovina z těch, kteří hypotéku plánují, dofinancuje koupi nemovitosti částkou do 600 000 Kč. To je dvojnásobek toho, co nejčastěji vydávali ti, kteří již hypotéku mají.

Ti, kteří hypotéku již splácí, na ni odvádí nejčastěji mezi 20 až 24 procent z čistého měsíčního příjmu domácnosti. Pro každou třetí domácnost splátka představuje přes 30 procent příjmů. Ti, co hypotéku teprve plánují, očekávají, že na splátce vydají nejčastěji více než 40 procent čistých příjmů domácnosti.

Takřka pětina lidí refixovala svoji hypotéku v minulém roce. S novými podmínkami fixace se vyrovnává stejně dobře jako předtím asi 70 procent z nich. Další zhruba třetinu Čechů s hypotékou čeká refixace v následujících dvou letech. Polovina z nich se přitom domnívá, že budou muset omezit základní výdaje, aby mohli splácet novou výši hypotéky. Nejčastěji očekávají, že nová úroková sazba bude čtyři nebo pět procent.

Podle dat z katastru nemovitostí zpracované pro ČBA Dataligence ceny bytů i domů postupně klesají, v některých regionech pokles činil v březnu ve srovnání s vrcholem z poloviny loňského roku až více než dvacet procent. Reálný pokles cen ale Češi nevnímají. Téměř 40 procent se domnívá, že ceny nemovitostí v následujících letech ještě porostou. Zhruba čtvrtina je přesvědčena o opačném trendu, tedy že ceny nemovitostí budou klesat.

Na hranici minimální důstojné mzdy loni mnoho lidí nedosáhlo. Pod touto hranicí bylo 63 procent pracovních úvazků. Jednalo se o 53 procent mužů a 68 procent žen.

Lidé pobírající takovou mzdu si podle Platformy pro minimální důstojnou mzdu nevydělají tolik, aby byli sobě a svým domácnostem schopni pokrýt náklady na běžný život. 

Do těchto nákladů jsou započítány například výdaje na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, telefonní služby, zdravotní péči, vzdělání a volný čas i úspory pro případ neočekávaných okolností.

Při výpočtu sociologové počítají s tím, že důstojnou mzdu pobírá pracující člověk na plný úvazek, který kromě sebe živí i dítě či jinou závislou osobu. 

Položka Měsíční výdaje
Potraviny 7422 Kč Bydlení 12 499, V Praze 13 998 Kč Oblečení a obuv 1414 Kč Doprava 1987 Kč Telekomunikace 1402 Kč Volný čas a vzdělávání 3527 Kč Zdraví a hygiena 1350 Kč Úspory 4175 Kč

Pro výpočet sociologové definovali osm kategorií běžných výdajů, pro které stanovili minimální standard. Některé částky jsou postavené na dostupných doporučeních, jako například strava. Ta je vypočítána podle doporučení české Společnosti pro výživu. U bydlení pak vycházeli odborníci z každoročně aktualizovaných normativních nákladů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro výpočet dávek na bydlení. 

Důstojná mzda i procento úvazků, které na ni nedosáhnou, se rok od roku zvyšuje. V roce 2021 činila minimální důstojná mzda v regionech 31 146 korun, v Praze 36 717 korun. "V absolutních číslech tento skok představuje odhadem 800 tisíc úvazků," počítá ekonom Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické meziroční nárůst.

Jako důvod zmiňuje především nedostatečný růst mezd vůči vysoké inflaci. Největší pokles reálných mezd byl podle něj loni v sektorech, kde je dominantním zaměstnavatelem stát, a to o 16 procent ve vzdělávání a o 11,5 procenta v zdravotní a sociální péči.  

Větší část společnosti tak navzdory tomu, že pracuje na plný úvazek, jen stěží pokryje běžné výdaje tak, aby se zároveň cítila pohodlně. Pro mnoho z nich to podle analýzy znamená ekonomickou nejistotu, dodatečnou práci a v té souvislosti méně volného času, času stráveného s rodinou či zadlužování se. 

Pozadu za průměrem EU

Jedním z nedostatků, na který odborníci z platformy poukazují, je slabá vyjednávací pozice pracovníků a s tím spojený nízký tlak na navýšení mezd.

"To umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové, nikoli sektorové úrovni, jako to je běžné například v Německu," vysvětluje politoložka Kateřina Smejkalová z think-tanku Friedrich-Ebert-Stiftung a upozorňuje na to, že je Česko v tomto směru pozadu za průměrem Evropské unie. 

Členem odborů je v Česku jen asi každý osmý zaměstnanec a mzdové podmínky má prostřednictvím kolektivní smlouvy vyjednané asi jen každý třetí. Průměrná mzda v případě zaměstnaných s kolektivní smlouvou přitom dosahuje v průměru o 17 procent vyšších hodnot než mzda bez kolektivní smlouvy. 

Ředitel americké automobilky Tesla a vlastník internetové společnosti Twitter kritizoval společnost OpenAI. Ta vyvinula populární chatovací systém ChatGPT založený na umělé inteligenci (AI), který dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii, a zdarma ho zpřístupnila veřejnosti. Podporuje ji softwarový gigant Microsoft.

Podle Muska je její chatbot "trénovaný ve lhaní". Samotná OpenAI se nyní stala "uzavřeným zdrojem", ziskovou organizací úzce spojenou s Microsoftem, domnívá se Musk. Obvinil také spoluzakladatele Googlu Larryho Pagea, že nebere bezpečnost umělé inteligence vážně.

"Začnu něco, čemu říkám TruthGPT, neboli umělá inteligence hledající maximální pravdu, která se snaží pochopit povahu vesmíru," uvedl Musk v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem z Fox News. "A myslím si, že tohle by mohla být nejlepší cesta k bezpečí v tom smyslu, že u AI, která se stará o pochopení vesmíru, je nepravděpodobné, že by zničila lidi, protože jsme zajímavou součástí vesmíru," řekl.

Musk podle zdrojů agentury Reuters láká specialisty na umělou inteligenci z Googlu, aby spustili start-up, který by konkuroval OpenAI. V březnu zaregistroval firmu s názvem X.AI, založenou v Nevadě. Firma uvádí Muska jako jediného ředitele a Jareda Birchalla, generálního ředitele Muskovy rodinné kanceláře, jako sekretáře.

V roce 2015 se Musk podílel na založení společnosti OpenAI, později však z její správní rady odešel. Minulý měsíc se připojil k výzvě stovky akademiků, expertů a podnikatelů požadující nejméně půlroční pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence s ohledem na "hluboká rizika pro společnost a lidstvo". Vývojáři by podle výzvy měli tuto pauzu využít ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Nyní v rozhovoru na Fox News Musk varování před umělou inteligencí zopakoval a řekl, že "AI je nebezpečnější než, řekněme, špatně řízená konstrukce letadel nebo výrobní údržba nebo špatná výroba automobilů". Řekl také, že umělá inteligence má potenciál civilizační destrukce.

Super inteligentní AI dokáže neuvěřitelně dobře psát a potenciálně manipulovat veřejné mínění, uvedl šéf sociální sítě Twitter. O víkendu Musk tweetoval, že se setkal s bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou, když byl v úřadě, a řekl mu, že je potřeba, aby Washington "podpořil regulaci AI".

Společnost Microsoft v lednu oznámila další mnohamiliardovou investici do OpenAI. Zesiluje tak konkurenci s Googlem a stupňuje závod o přilákání finančních prostředků pro rozvoj umělé inteligence v Silicon Valley, píše Reuters.

Video: Může se umělá inteligence naštvat? Chová se jako psychopat, říká vývojář Tyl

Do předčasného důchodu budou moct lidé tři, nikoli pět let před řádným termínem. Penze se jim bude víc krátit. Po připomínkovém řízení a jednání v koalici plánuje vicepremiér návrh doplnit i o povinnost 40 let zapojení žadatele o předčasnou penzi do systému pojištění. O prosazení změn ve sněmovně jedná Jurečka s opozicí, její souhlas nemá.

"Pokud zaznívají stanoviska o obstrukcích, reaguji na to s určitou mírou zklamání v tom smyslu, že každá seriózní a odpovědná opozice, která bere svou politiku poctivě, by měla hledat řešení," konstatoval. Dodal, že se opozičních poslanců ptal, jak by situaci komplexně řešili, ale odpověď nedostal.

Letošní valorizaci, která bude v červnu, nový princip nezmění. Nový výpočet by měl začít platit po projednání normy v parlamentu a podpisu prezidenta až od účinnosti zákona, po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Ministerstvo návrh odesílá do připomínkového řízení, účinnost zatím navrhuje na září, záleží ale na legislativním procesu.

Kroky podle Jurečky vyžaduje dlouhodobost a udržitelnost důchodového systému. Kdyby měl fungovat v současné podobě, mohl by důchodový deficit za několik desetiletí činit přes pět procent hrubého domácího produktu, což představuje 300 miliard ročně, uvedl. Změny v celém důchodovém systému představí vláda v květnu.

Důchody porostou dál, uklidňuje Jurečka

Současné i budoucí důchody budou podle Jurečkova návrhu řádně valorizovány vždy k 1. lednu, plně o inflaci a třetinu růstu reálných mezd, i v příštích letech tak porostou, uvedl Jurečka. Mimořádná valorizace má být připočtena k současnému důchodu, takzvaný dočasný příspěvek bude rozdělen na dvě oblasti - první část bude tvořena fixní částkou pro všechny stejnou, druhá polovina má být odvislá od procentní výměry.

"Pokud by inflace dosáhla pěti procent a průměrný starobní důchod byl přibližně 20 tisíc korun, pak by fixní částka byla přibližně 300 korun ke každému důchodu a variabilní u průměrného starobního důchodu rovněž 300 korun," řekl ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva Tomáš Machanec.

Příspěvek se nebude započítávat trvale k důchodu, ten bude následně valorizován řádně s 1. lednem. Dočasný příspěvek budou důchodci v roce s vyšší inflací pobírat automaticky s penzí v druhé polovině daného roku. "Z pohledu důchodců tam bude nějaké navýšení příjmů od července, aby při vyšší inflaci nečekali 12 měsíců na nejbližší posílení sociální situace," uvedl Machanec. Důvodem změny je současně snaha o zamezení rozevírání nůžek mezi nižšími a vyššími penzemi, jak se stalo v letech 2022 a 2023, popsal Jurečka.

Letos situaci s mimořádnou valorizací řešila vláda jednorázovou novelou, podle které průměrná měsíční penze vzroste od června o 760 korun. Bez změny pravidel by to bylo 1770 korun. Podle vlády byla změna nutná kvůli stabilitě veřejných rozpočtů, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Projednávání novely provázely mohutné opoziční obstrukce, hnutí ANO chystá návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu.

Machanec připomněl loňský téměř desetiprocentní propad reálných mezd a to, že letos pravděpodobně také mírně propadnou. "Růst reálných mezd se ve valorizacích zhruba tři, čtyři roky nebude promítat, než se odmaže loňský propad," uvedl. V nejbližší době tedy úprava parametru z poloviny na třetinu nebude mít vliv na úspory. "Je to ale velmi důležité z pohledu dlouhodobé udržitelnosti, přínos bude až 0,3 procenta HDP ročně, v dnešních relacích přibližně 20 miliard korun," řekl.

Předčasné důchody by podle Jurečky měli využívat především lidé, kteří pracovali v oborech s vyšší mírou zátěže. Podmínky pro ně vláda ještě zpřesní, uvedl.

Video: Na důchody bude meně a méně. Bez zvyšování věku odchodu do penze to nepůjde, říká ekonom (31. 3. 2023)

Společnost Century 21 uvedla, že prodejní ceny starších bytů jsou nižší i o čtvrtinu. Ve zbytku roku odhadují realitní společnosti spíše stagnaci trhu. Ceny podle expertů klesají druhé čtvrtletí za sebou, předtím se ale například podle společnosti RE/MAX ceny bytů v panelových domech za šest let více než zdvojnásobily.

Společnosti FérMakléři.cz, která spolupracuje s více než stovkou realitních makléřů, v analýze uvedla, že starší byty lze koupit o sedm až 15 procent levněji než začátkem roku 2022. "Snaha o rozhýbání realitního trhu je v tuto chvíli na straně samotných cen nemovitostí. Brzdí to bohužel úrokové sazby hypoték," uvedl jednatel společnosti FérMakléři.cz Lumír Kunz.

Ředitel společnosti Century 21 Tomáš Jelínek řekl, že nabídkové ceny malých bytů v dobrém stavu klesly v Praze o deset procent. "Nicméně tyto byty se nyní téměř nedají prodat a ceny prodaných bytů vykazují slevu až 25 procent," podotkl Jelínek.

Doplnil, že ceny se výrazně liší podle regionů - nejvíce se zlevňovalo v Pardubicích, kde je dnes inzerována průměrná cena 64 000 za metr čtvereční, což je pokles o 21 procent. Dodal, že například v Jeseníku ceny stále ještě stoupají.

Data FérMakléři.cz ukazují, že nabídková se cena starších bytů v Praze nyní pohybuje průměrně kolem 117 900 korun za metr čtvereční, což je meziročně pokles o sedm procent. V Brně šly ceny dolů o 13 procent a nejvíce klesly v Ostravě a Hradci Králové (shodně o 15 procent).

V mezičtvrtletním srovnání je nejrychlejší pokles cen v Ústí nad Labem, kde starší byty zlevňovaly v průměru o šest procent. Cena za metr čtvereční se tam drží pod hranicí 35 000 korun za metr čtvereční u bytu o rozloze 60 metrů, který tak lze pořídit za dva miliony korun.

Společnosti RE/MAX uvedla, že je zájem o byty v panelových domech, kterých se loni podle katastru nemovitostí prodalo 23 787, skoro polovina všech prodaných. "Panelové byty jsou dlouhodobě žádanou alternativou ke klasickým novostavbám. Jejich cena je stále nižší než u novostaveb a počet zájemců o panelové byty proto neklesá," řekl Jan Hrubý, generální ředitel RE/MAX.

Uvedl, že se cena panelových bytů za posledních šest let Česku v průměru více než zdvojnásobila. V současnosti jsme však svědky zlevňování jejich ceny o deset až 15 procent, ale děje se tak především u starších a nerekonstruovaných bytů, dodal Hrubý. V Praze byla loni průměrná cena panelového bytu za metr čtvereční nejvyšší a podle RE/MAX dosáhla výše 111 000 korun. Nejnižší byla v Karlovarském a Ústeckém kraji okolo 29 000 korun za metr čtvereční.

Další vývoj cen je podle realitních společností nevyzpytatelný vzhledem k inflaci a ekonomické situaci.

Projekt z části financovala Evropská unie prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Nemyslíte, že je české bankovnictví nudné? Tedy že výhradně klasické banky tu obsluhují občany, střední a malé podniky a nakonec i korporátní bankovnictví.

Nemyslím, hodně to zjednodušujete. České banky nabízejí klasické bankovní služby jako ve zbytku Evropy. Naopak bych řekl, že vzhledem k rychlým událostem ve světě, makroekonomickému vývoji a digitalizaci, a nakonec i s tím, jak roste propojenost napříč finančním trhem i v regulaci, můžeme používat ve vztahu k českému bankovnictví různé pojmy, ale "nudné" rozhodně ne.

Je tedy výhoda, že české banky vesměs dělají totéž a mají snadno pochopitelný byznys?

České banky aplikují klasický obchodní model s důrazem na systém řízení rizik, v tom se ukazuje z dlouhodobého pohledu jejich síla. Podívejte se na USA - příliš upřednostnit inovace bez adekvátního řízení rizik může výrazně ohrožovat stabilitu příslušné instituce.

Máte plán pro případ, že by na bankovním trhu vypukla panika, i kdyby byla iracionální? Co když lidé začnou ve velkém vybírat peníze jako v Silicon Valley Bank?

V mimořádných situacích jsme připraveni použít i mimořádné nástroje a postupy, jaké nám umožňují zákony i regulace. Vykonáváme opravdu precizní dohled nad jednotlivými bankami z pohledu kapitálové, finanční i likvidní pozice. A je strašně důležité to zvlášť v této době opakovat. Pravidelně vyhodnocujeme rizikový profil institucí a i podle toho plánujeme dohledové aktivity tak, abychom splnili mandát, který ČNB v této oblasti má.

V pořádku byla i Sberbank, a přesto se na ni lidé po začátku války vrhli, masivně vybírali vklady a položili ji.

To byla výjimečná souhra okolností. Do reakce klientů banky se promítal i jejich odmítavý postoj k válce jako takové. Proto nepovažuji za šťastné na základě této události zevšeobecňovat chování klientů. Naše banky jsou dobře kapitálově vybaveny, stejně i v likviditě. Bankovní sektor je stabilní, a proto nevidím důvod pro paniku klientů. Ač si čeští bankéři na naši přísnost občas stěžují, v této neklidné době se ukazuje, jak dobře je, že jsme tak přísní. Oni sami občas připouštějí, že je to dobře, ač je to pro ně občas těžké obhájit před akcionáři. Právě kvůli přísnému dohledu ČNB v Česku nemusíme přemýšlet o mimořádných opatřeních.

Je potřeba zabránit panice za jakoukoliv cenu?

Ano, run může jakoukoliv banku položit, důležitá je komunikace vůči veřejnosti. Proto ČNB pravidelně a poměrně detailně osvětluje situaci v jednotlivých sektorech finančního trhu a ujišťuje, že bankovní sektor je stabilní a pro paniku není důvod. Svět se mění. Vezměte si vývoj při pádu SVB. Nejprve to vypadalo, že padne celá. Pak se ukázalo, že její britskou část převezme HSBC, přestože se zdálo, že není systémově důležitá. Jenže se zjistilo, že její pád by poškodil britskou ekonomiku. Jak ale říkám, je naprosto nesmyslné teď u nás malovat čerta na zeď, protože čísla českého bankovního sektoru jsou výborná.

Znamená dění posledních týdnů na finančním trhu, že přijde přísnější regulace bank?

Podle mého názoru jsou na úrovni EU regulace a příslušné procesy zahájené před těmito událostmi dostatečné. Neměli bychom při každé krizi nebo náznaku krize řešit případné problémy vydáváním nové a nové regulace, protože potom se dostáváme do kontraproduktivní situace přeregulováním. To by nebylo dobré ani pro banky, ani pro dohled. Teď vidíme odlišnosti mimo EU, tedy v USA a Švýcarsku a nejspíš se regulatorní standardy více sjednotí.

Švýcarský regulátor nahlíží na emisi dluhopisů AT1, takových, jaké byly odepsány po pádu Credit Suisse, jinak než ECB či ČNB. To je přesně ten typ regulace, který se nejspíš bude sjednocovat. Potíž regulace je v tom, že vždycky něco doháníte. Musíme umět nastavit podmínky jednoznačně a dlouhodobě. Ale ano, jsou tu velké výzvy. Dnes run na banku nevypadá tak, že jsou fronty před bankomatem či pobočkou. Rozšíří se zpráva na sociálních sítích a lidé mohou na několik kliknutí poslat peníze jinam.

To se stalo u SVB a v jednom dnu zmizelo 40 miliard vkladů.

Ta banka měla nedostatečnou diverzifikaci vkladů. Větší část měla nepojištěnou, protože se jednalo o vysoké částky od jednotlivých vkladatelů, jako byly start‑upy. I díky internetovému bankovnictví mohly odtéct velice rychle. Je třeba říct, že to bylo nejen selhání banky, ale i regulátora.

Pokud bychom my viděli, že nějaké bance u nás obřím způsobem narůstá bilance, věřte mi, že by se stala předmětem našeho zájmu - jak má vyvážená krátká versus dlouhodobá aktiva a pasiva, jak je schopna řídit rizika spojená s touto změnou. Vedle toho funguje v EU systém pojištění vkladů do výše 2,5 milionu korun, což je převažující retailová klientela v bankách v ČR.

Znamená to, že budete v regulaci a dohledu ještě přísnější?

Současná krize dostatečně prověřila naše nástroje a ukázala, že jsou dostatečné. I když někdy z trhu cítíme opačnou tendenci, tedy zmírnit regulaci, nyní například u hypoték.

Co konkrétně chtějí banky zmírnit?

Třeba ukazatel DSTI týkající se výše dluhové služby k příjmu klienta (určuje maximální velikost měsíční splátky vůči jeho čistým měsíčním příjmům - pozn. red.). Samozřejmě je otázka, jestli tyto ukazatele, které brzdily trh v době nízkých sazeb, fungují stejně i u vysokých sazeb, kdy překážkou jsou samotné vysoké sazby. Na tato kritéria se jednou za půl roku díváme, ale zároveň se teď snažíme působit protiinflačně a zatím nám nedává smysl uvolňovat hypoteční pravidla. Hodnotit to budeme zase v červnu.

Problém Silicon Valley Bank byl, že vsadila na státní dluhopisy a pak je nedržela až do splatnosti. I české banky jsou významnými investory do státního dluhu, který chtějí držet až do splatnosti. Vidí tam ČNB do budoucna riziko?

Státní dluhopisy tvoří asi 13 procent aktiv českých bank. Skutečně jde o relativně vysoké číslo. Jde ale o dluhopisy dobře rozložené v čase a ČNB nesleduje jen samotnou angažovanost, ale i toto rozložení. Tedy aby bankám seděla krátká a dlouhá aktiva a pasiva a nehrozilo jim to, co se stalo SVB. Jsme si ale vědomi, že náš stát má vysoký strukturální deficit a bude muset vydávat stále více dluhopisů.

Poptávka bank a dalších finančních institucí po nich ještě poroste. Rozhodně bych jim to nezazlíval. Jde celkem o pochopitelné a uhlídatelné riziko. U SVB došlo k základním selháním řízení aktiv a pasiv ve spojení s vysokou koncentrací nepojištěných vkladů. Proto při runu musela tyto dluhopisy pod tlakem prodávat, a tím utrpěla ztrátu. Jejím případem nelze poměřovat situaci v Česku.

Růst sazeb není problém jen z hlediska přeceňování dluhopisů, ale i zmíněných hypoték. Budete teď chtít po bankách, aby více diverzifikovaly a více vytvářely opravné položky?

Sledujeme, že se přesouvá část úvěrů z první elitní kategorie do druhé či třetí, kdy se již vytvářejí opravné položky. Děje se to ve všech bankách, ale podíl těchto nevýkonných pohledávek není vysoký a banky mají proces řízení kreditního rizika včetně tvorby opravných položek propracovaný.

Vyšší sazby by se měly odrážet v úročení, které banky nabízejí klientům. Můžete říct, kolik loni od ČNB na repo sazbě dostaly?

Bylo to přes 150 miliard korun.

Proč podle vás nejsou banky ke klientům velkorysejší?

Jednak malou flexibilitou - Češi neradi mění banku. Když porovnáte růst sazeb například s měsíčními či dvouměsíčními termínovanými vklady, je to podobné jako u pohonných hmot. Ty jsou také flexibilní jen na jednu, pro spotřebitele nevýhodnou stranu. Teprve loni o prázdninách začali lidé dostávat úrokové sazby, které odpovídají nárůstu našich sazeb.

Co současná nejistota na celosvětovém finančním trhu znamená pro českou měnovou politiku?

Jak se svět v posledních třech týdnech změnil, je vidět na výrocích centrálních bankéřů Fedu či ECB i tržních hráčů, kteří dnes vidí sazby níž než před měsícem. Všechny centrální banky na světě ale jednohlasně říkají, že inflace tu s námi bude déle, a sazby tak budou muset být na vyšších úrovních delší dobu. Pro nás jsou hlavním nástrojem boje proti inflaci samozřejmě úrokové sazby a pomocným nástrojem silný kurz koruny.

Do té doby, dokud neuvidíme dostatečně silné signály, že inflace klesá, nepůjdou dolů ani sazby. Všichni již chápou, že finanční a měnová stabilita jsou spojené nádoby.

Jak nahlížíte na dosavadní kroky ČNB před vaším nástupem?

Chápu, že moji kolegové stáli na nějaké křižovatce a rozhodli se jít touto cestou. Já se k nim přidal v únoru a v březnu jsem se ztotožnil se směrem, kterým tato cesta vede. Musíme ale sazby na vyšší úrovni držet dlouho a nepovolit moc brzy. Pak se nám podaří ekonomiku zchladit.

Kompletní rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Aktuálně.cz dalo ve spolupráci s personalisty dohromady pět odvětví, která v následujících letech slibují významný růst.

Spotřebitelské ceny meziročně zpomalují růst již druhý měsíc v řadě. Jedná se dokonce o nejnižší hodnotu od loňského dubna. Na oslavu je ale podle analytiků stále ještě brzy.

"Většina tohoto zpomalení je ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny," připomíná Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu. Jde o porovnání míry inflace ze stejného měsíce loňského roku, kdy již v Česku docházelo k prudkému zdražování.

• Vejce v datech: Kolik jich sníme a kde v Česku snášejí slepice nejvíce

Inflace se podle čerstvých dat statistiků zmírnila hlavně kvůli dopravě a bydlení. "Pozorované uklidnění do značné míry vyplývá z cen energií, které již dost dobře ani neměly kam dále růst, dopravy, kde se jedná o efekt levnějších pohonných hmot, a rekreací, kde je zlevňování po skončení zimního období dovolených standardem," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Zatímco pohonné hmoty a oleje v březnu poklesly meziměsíčně o 1,8 procenta, v případě zemního plynu to bylo zlevnění o 1,4 procenta.

Levnější máslo

Takzvané poptávkové kategorie - tedy ty určující pro udržitelné snížení inflace - ale podle Hradila mnoho důvodů k optimismu zatím nedávají. "K silnému růstu cen se zde vrátily oděvy a obuv a také stravování a ubytování. Příliš nepotěšily ani potraviny, které namísto vyhlíženého zlevnění vykázaly další zdražení, byť mírnějším tempem," dodává. 

Za jídlo tak Češi v březnu zaplatili skoro o čtvrtinu (23,5 procenta) více než před rokem. Veškeré potraviny ze spotřebního koše, které statistický úřad sleduje, zdražily - s výjimkou másla, které v březnu stálo o 5,4 procenta méně než 12 měsíců nazpět.

• Mléko zdražili zemědělci, hovězí maso obchodníci. Kdo se nejvíc podílí na růstu cen

Meziměsíčně ceny potravin také rostly, i když jen o 0,4 procenta. Z toho zelenina hned o pět procent. Na druhou stranu vybraná sezonní zelenina a ovoce zlevňovaly. Příkladem je brokolice (13 procent), květák (11,6 procenta) či hroznové víno (11,3 procenta).

Lidé ale v březnu zaplatili méně i za některé nesezonní potraviny - konkrétně vejce byly meziměsíčně o desetinu levnější. Jak ukazuje přehled Aktuálně.cz, ceny klesly u oleje, taveného sýru, kakaa, jogurtů či kávy. 

Jednociferná inflace až v červenci

Ve středu zveřejnilo ministerstvo financí výhledy na očekávaný pokles inflace. Ta by měla spadnout pod 10procentní hranici v červenci. Letošní minimum pak očekává ministerstvo v září, kdy by inflace měla dosáhnout 7,1 procenta. Začátkem příštího roku by měla poklesnout k 2,5 procenta. 

S jednocifernou inflací v druhé polovině letošního roku počítá většina odhadů. "Dvouciferná inflace letos ustoupí a my si konečně budeme moci zvyknout na novou hladinu cen, která s námi snad zůstane delší dobu," dodává Mücková.

Zajímá vás cena konkrétní položky? Její vývoj v rámci spotřebního koše si můžete zjistit i sami. Stačí si vybrat z následujícího přehledu:

Z 300 rušených poboček jich je ve vlastnictví České pošty menší část, zhruba 40 procent. "Objekty se zrušenými pobočkami se samozřejmě časem v nabídce objeví také, pokud pro ně nebudeme mít jiné využití a obce o ně neprojeví zájem," uvedl Vitík. Jejich nabídce v dražbách musí předcházet vytvoření znaleckých posudků.

Pošta stále nemá definitivní seznam rušených poboček, protože v některých obcích stále jedná se starosty o jejich případné výměně. Podle Vitíka je ale jisté, že jich bude zrušeno 300 a nebudou nahrazovány poštami Partner, jak někde navrhují obce. I s poštami partner má totiž podnik náklady, kterých se chce zbavit.

Snížení minimálního počtu provozovaných pošt z 3200 na 2900 schválila tento týden vláda. Pošta tím chce ušetřit asi 700 milionů korun ročně. V souvislosti s rušením poboček se sníží počet pracovních míst na přepážkách o 950 a počet doručovatelů klesne o 500. Pošta v současnosti zaměstnává necelých 23.000 lidí.