Náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček přirovnává obecnou evropskou představu o bydlení k bonmotu s Pařížanem, který chce před domem Champs Elysées a vzadu na opačné straně Bouloňský lesík. Český ideál představující rodinný dům pak má podle něj kořeny v zadržené dezurbanizaci za komunistického režimu, kdy byla společnost ve stresu a rozvíjela se jinak než západoevropská města. Ta naopak postupně rostla, což zvyšovalo tlak například na růst infrastruktury.

"Dnes je celoevropským trendem opětovné vnitřní vyplňování měst. Mluví se o takzvaných patnáctiminutových městech, což tlačí na lepší propojení veřejné dopravy s okolím," doplnil náměstek v diskusním pořadu Aktuálně.cz Vize město. Základním předpokladem urbanistického konceptu "15-minute city" je dosažitelnost práce, škol nebo základních služeb čtvrthodinovou procházkou či jízdou MHD.

Podle ředitele odboru územního rozvoje pražského magistrátu Filipa Foglara je základním předpokladem pro funkčnost současných trendů pestrost nových čtvrtí - jak funkcemi domů, tak třeba i jejich podobou -  s hustou a vysokou zástavbou uprostřed, která se dál od jádra postupně rozvolňuje. "Magistrát připravuje nové čtvrti tak, aby tyto současné trendy splňovaly. Optimisticky se ale práce stávajícího vedení města ukáže nejdříve za 10, 15 let," odhaduje Foglar.

Podobný charakter má mít například i vznikající čtvrť s tisíci byty na východním okraji Prahy a známá pod názvem Dubeč Sever. "Máme možnost vytvářet centrum, rozvolňovat ho a vytvářet dynamiku. Používáme řadu urbanistických nástrojů, například vytváření uzavřených průhledů, díky kterým se lidé v lokalitě cítí dobře," upřesňuje ředitel společnosti Investiční Gama Martin Václavík, která projekt připravuje. Přiznává ale, že záměru pomáhá právě periferní území, které má například ve srovnání s brownfieldy menší omezení.

Ředitel územního odboru Foglar pak poukazuje, že při řešení nové zástavby v lokalitě není otázkou jen kvalita bydlení pro nové obyvatele, ale současně také zlepšení oblasti pro starousedlíky. "Typicky jde o zainvestování do lokality - vybudování dopravní tepny a infrastruktury, která odkloní část tranzitu, výstavba nové školky, školy nebo vznik parku. Není to jen o pokrývání deficitů v oblasti, ale o dopadu na celou městskou část," vysvětluje Foglar.

Zná to každý, kdo ve všední dny ráno poslouchá rozhlas s dopravním zpravodajstvím. Moderátor poctivě vyjmenovává téměř všechny příjezdové cesty do Prahy a zpoždění, se kterým na nich musí šoféři počítat. Často by bylo kratší uvádět silnice, na kterých je provoz plynulý.

Přesto jsou v Praze úseky, kde bývají zácpy častější a delší. Díky sběru dat o nich dobře ví aplikace Google Maps. A právě z jejích údajů datová redakce Aktuálně.cz sestavila mapu obvyklých dopravních kolon v metropoli a jejím blízkém okolí.

Na minutu jízdy minuta stání

Barevnost čar v mapě odpovídá tomu, na co jsou uživatelé zvyklí z navigací. Červená značí, že na každou minutu jízdy připadá minimálně jedna minuta čekání v koloně, tedy že zde řidiči oproti době bez provozu stráví dvojnásobek času.

Takových úseků je v Praze hned několik: Bělohorská ulice spolu s Patočkovou, Strakonická, Pražský okruh ve směru od D1, Liberecká a hlavně na ni navazující ulice V Holešovičkách nebo Štěrboholská spojka mezi Černým Mostem a Průmyslovou.

"Největší zácpy během ranních špiček tradičně vznikají na Jižní spojce ve směru do centra, na Štěrboholské spojce, V Holešovičkách směrem do tunelového komplexu Blanka a dále na Městském okruhu, na Barrandovském mostě a Strakonické směrem z jižních částí města do centra," vyjmenovává mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.

Obecně podle ní platí, že komplikace jsou dlouhodobě na všech příjezdových cestách ze Středočeského kraje. A s tím, jak dojíždějících přibývá, je situace rok od roku horší. V kraji přibylo za dvacet let přes 300 tisíc obyvatel, v samotné Praze pak zhruba 200 tisíc.

Ráno horší večera

Ráno se hlavní pražské tahy promění v "parkoviště" ve směru do centra, odpoledne ve směru z centra. Jak ukazují data aplikace Waze - dalšího kanálu, jehož prostřednictvím Google získává údaje o provozu - odpolední špička bývá v Praze o něco slabší než ranní, zato však trvá déle.

Kdo dojíždí každý den autem směrem od dálnice D1 přes Pražský okruh na Smíchov, ztratí v kolonách přibližně 250 hodin ročně. K tomu je třeba připočítat ještě vlastní čas jízdy. 

V některých pražských ulicích se auta během ranní špičky šinou tak pomalu, že jim může konkurovat i průměrný cyklista. Rekordmanem je v této disciplíně příjezd do metropole ze severu. Mezi Kbelskou a Povltavskou dosahuje průměrná rychlost aut 12 kilometrů za hodinu. Pomaleji než dvacítkou se ráno jezdí ještě na dalších sedmi čtyřproudových silnicích.

Daň za průjezdnou Blanku

Světlou výjimkou je šestice tunelů Městského okruhu mezi Smíchovem a Trojou. Díky řízenému vjezdu v nich k dopravním kolapsům dochází jen zřídka, průměrná rychlost se pohybuje kolem padesátky. Jenže dostat se do samotného podzemí je během ranní i odpolední špičky mnohdy zdlouhavé. Právě příjezdy do Blanky převzaly od magistrály u Národního muzea titul největších dopravních špuntů v Praze.

Chronické kolony berou řidičům nejen čas. Podle údajů Portálu nehod se v metropoli stane více než 19 tisíc dopravních nehod ročně, tedy o třetinu více než v sousedním lidnatějším a dvacetkrát rozlehlejším Středočeském kraji. Téměř 97 procent nehod zaviní řidiči.

"Nehody velmi často souvisí s velkou intenzitou dopravy, jejich příčinou jsou dlouhé kolony nebo náhlá změna plynulosti provozu," podotkl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která Portál nehod provozuje.

Video: V Praze milujete auta víc než lidi. To chcete žít jak v Los Angeles? ptá se urbanista

Soud zahájil insolvenční řízení s firmou letos 28. června, firma na sebe podala insolvenční návrh sama. Společnost dluží přes 300 milionů korun, vlastní majetek přibližně za 55 milionů korun.

Jediným akcionářem firmy je ruská společnost Ťažmaš, která ji v roce 2010 koupila od skupiny J&T. Majitelem ruské Ťažmaš je ruský poslanec Andrej Trifonov, jehož majetek v prosinci 2022 zmrazil kvůli ruské invazi na Ukrajinu Finanční analytický úřad.

Předseda představenstva Jaroslav Ochatrin v insolvenčním návrhu uvedl, že kvůli tomu nelze ČKD prodat a firma se ani nemůže účastnit tendrů na zakázky, které byly zdrojem jejích příjmů. Sankce kvůli ruskému vlastníkovi navíc společnost zastihly v době, kdy po pandemii covidu rostly ceny energií i materiálu a dodavatelské řetězce byly narušené. Za problémy firmy je i to, že významným zdrojem zakázek pro ni bylo v minulosti právě Rusko.

Insolvenční návrh na sebe firma podala koncem března. O několik dní později ji soud vyzval, aby předložila opravený seznam majetku - pohledávek z obchodního styku, v němž u každé pohledávky stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a dále předložila opravený seznam závazků. Nové seznamy společnost dodala, náležitosti nicméně nesplnily. Soud návrh odmítl. Firma na sebe později podala nový návrh znovu.

Strojírenská firma ČKD Blansko v roce 2022 podle zveřejněné účetní uzávěrky vykázala ztrátu 262 milionů korun, ve ztrátě byla i o rok dříve. V roce 2021 skončila v minusu 55 milionů korun. Firmě také v roce 2022 meziročně klesly tržby, a to z 390 milionů korun v roce 2021 na 242 milionů o rok později.

ČKD Blansko Holding podniká v hydroenergetice a strojírenském odvětví, dodává mimo jiné komponenty pro vodní elektrárny.

Jste autorem čtyř knih, které popisují ekonomické a finanční zákonitosti. Z toho dvě jsou pro děti. Co jste si z reakcí na tyto knihy odnesl za zjištění?

Dvě z nich jsou určené pro školy, některé jsou pro využití v rodinách. Co se rodin týče, žádnou zpětnou vazbu moc nemáme, protože rodič nesedne a nenapíše e‑mail, vaše knížka je úžasná nebo naopak je mizerná. Ze škol ale reakci máme. A tou je, že až na pár světlých výjimek je český učitelský sbor na toto téma hodně nepřipravený. Věkový průměr učitelů na školách je poměrně vysoký a ti lidé studovali v době, kdy ekonomika byla úplně jiná - neexistovaly například kryptoměny či možnosti investování přes mobil. Jinými slovy nemají znalosti, aby je mohli předat dětem.

Jak se k výuce finanční gramotnosti staví školy?

Určitě je tu větší zájem. Druhý poznatek je, že je to velmi různorodé, kdy se to odvíjí od osvícenosti jednotlivých učitelů a ředitelů, kteří si uvědomují, že je důležité, aby děti uměly zacházet s penězi. Pak jsou tu ale školy, které téma stále odbývají a pořád za nejdůležitější považují velké předměty, jako je matematika, čeština či dějepis, a tomuto tématu se věnují jen okrajově. Sice se to pomalu mění, ale stále je to těžký tanker, který se otáčí jen pomalu.

Před 15 lety mělo ministerstvo financí velkou snahu to zlepšit. Tlak přicházel zvenčí od OECD. Navíc tehdy přišla finanční krize, která to téma zpopularizovala. Nakonec to ale ztroskotalo zase na lidech. Řekl bych, že to bude jako jinde, tedy otázka generační obměny, kdy mladí učitelé budou více otevření novinkám a dětem tyto informace o ekonomice a financích snáze předají. Osobně si myslím, že finanční gramotnost je důležitější než vědět, kdy byly punské války. Bohužel na některých školách jsou tyto informace považované za základ, který nelze škrtat.

Je tedy finanční gramotnost nějak zahrnuta ve školních osnovách?

Před deseti lety se to dostalo do takzvaných rámcových vzdělávacích programů, což jsou lidově řečeno osnovy. Skutečně ale jde jen o rámcové pokyny. Někde se tedy základy financí učí v rámci matematiky, jinde v občanské výchově, ale je to na jednotlivých školách a učitelích. Tím, že panuje velká volnost škol ve výuce, tak je to jen na nich.

Co by podle mého mělo ministerstvo školství udělat a neudělalo, je vydání vzorového vzdělávacího programu, což je fakticky ukázka konkrétní realizace takové výuky na škole. Mnohé školy totiž takovou volnost ve výuce ani nechtějí a byly by radši, pokud by rovnou dostaly konkrétní a detailní pokyny.

Kapesné má děti naučit šetřit Mají se už i předškolní děti učit finančním zákonitostem? A případně jakým?

Jednoznačně. Začít by se mělo, jakmile dítě začne umět počítat, aspoň do tří, do pěti, a aspoň trošičku začíná chápat smysl peněz, že to je něco, za co se dá vyměnit něco jiného, za něco dobrého. V tu chvíli je vhodné začít dítěti dávat drobné kapesné a říct mu: To je tvůj příjem, a když ty peníze hned neutratíš a budeš chvilku čekat, tak si můžeš koupit něco většího, co chceš.

Dokonce si umím představit, že si děti i mohou půjčovat mezi sebou nebo od rodičů, samozřejmě všechno zase v maličkých sumách. Například 50 korun, ale aby pochopily princip půjčky, že to je nějaký závazek. Děti vyrůstají ve světě s tím, že jsou ve vleku ostatních. Tohle bude ale jejich vlastní píseček. Svět, kde budou svými pány.

Jaké finanční základy by měly mít děti, které opouští základní školu?

Spousta témat, jako je například šetření na důchod, jim bude ještě velmi vzdálená. Podobně pro ně bude poměrně složité i téma, jako jsou hypotéky a podobně, protože ve 13 či 14 letech si ani půjčit nemohou. V danou chvíli zrovna tato témata pro ně budou irelevantní a zapomenou je. Měly by ale mít něco, co já ve své nové popularizační knížce Finanční jednohubky nazývám základní finanční a ekonomické instinkty.

A to znamená co?

Ve světě financí je to právě například nutnost uvědomit si důležitost odkládání finanční rezervy. To je má učit už ono kapesné. Určitě totiž v jejich životě přijde den, kdy peníze, které mají stranou, budou potřebovat, když se stane nějaký průšvih. Zkrátka dát vždy část z příjmu stranou je základ. Ostatně právě během inflační vlny se ukázalo, že je tu spousta rodin, které nemají nic našetřeno stranou a vše hned utratí.

S tím je spojené, že by děti měly znát princip pojištění, k čemu je a jak funguje. Například že živitel rodiny by měl mít životní pojištění. Další důležitá znalost, kterou si mají osvojit, je, že jsou tu i podvodníci. To děláme, když děti učíme, aby nesedaly k nikomu cizímu do auta nebo si nebraly sladkosti od cizích lidí. Stejně bychom je měli učit, že jsou tu tihle šmejdi i v oblasti financí, kteří se z nich například budou snažit vylákat přístupové údaje k jejich účtu. Měly by vědět, že každá věc má svou cenu, a pokud je něco extrémně levné, tak je na tom něco podezřelého.

A třetí důležité zjištění je, že když už se pouštím do nějakých transakcí, ať už investičních nebo dluhových, tak bych měl vědět, jak ta věc je nastavená, vymyšlená a jak na ní chce protistrana vydělat. Tedy dítě by si mělo být schopné uvědomit, že třeba výhodné smlouvy mohou obsahovat i poznámky pod čarou, že když se o den opozdí se splátkou, že bude muset zaplatit nějakou mamutí pokutu.

Jaký je tedy hlavní smysl kapesného?

Základní smysl je, že je to hra na hospodaření a příprava právě na to, až jednou dítě bude mít příjmy. Mělo by tedy mít peníze stranou na nečekané situace, mělo by sledovat, jestli je v plusu, či minusu. Ideální je, když má přebytky, tak by mělo s rodiči komunikovat, co s nimi. Například když už má našetřenou větší částku, tak se jich zeptat, co třeba dělají s penězi oni. Aby se k tomu připojila i debata, jak ty peníze zhodnotit.

Ovšem pozor: jako rodiče sice určitě sledujme, co s tím kapesným dítě dělá, a mluvme mu do toho. Pokud ale dítě i přes všechna naše varování řekne, že trvá na svém úmyslu koupit si například hračku, která se brzy rozbije, tak ho musíme nechat udělat i chybu. Jinak kapesné ztrácí velkou část svého smyslu.

Má smysl kapesné vázat například na výsledky ve škole či úkony v domácnosti?

To je velmi citlivá věc. Já osobně si myslím, že jeho výše by neměla být svázaná s pracemi v domácnosti, protože ty děláme pro naše blízké. Myslím si ale zároveň, že kapesné by mohlo být navázané na výsledky ve škole. V normální práci je člověk přece taky odměňován podle toho, jak pracuje.

Je rozdíl, když děti dostávají peníze hotově, nebo na účet?

Obojí má něco do sebe. Přidaná hodnota peněz na účtu je, že nejen vidí, jestli je v přebytku nebo se blíží nule, ale učí se s nimi hospodařit a ovládat je na dálku.

Nízká finanční gramotnost se projevuje i u voleb Má smysl vysvětlovat už v brzkém věku dětem investice?

Myslím, že ano. Mělo by tomu ale předcházet rozhodnutí dítěte, jakou část úspor tam dát. Už to učí děti, že například běžný účet je fakticky jen elektronická peněženka. Když tedy dostanou stovku, tak je fajn si říct, potřebuješ každý měsíc 20 korun a 30 si dej jako rezervu. 50 korun si dej tam, kde za to dostaneš nějaký rozumný úrok nebo očekávaný výnos.

Výhodou investičních mobilních aplikací a služeb je, že se děti brzo naučí, jak trhy fungují a že to může jít nahoru a dolů. Obzvlášť v delším čase se pak naučí, že trhy jdou převážně nahoru a dochází ke zvyšování uložené částky, a spíše do budoucna ztratí ostych, který většina dospělých k investování má.

Kdy by se děti měly seznámit s jevy, jako je složené úročení, kterému nerozumí dnes ani spousta dospělých?

Tohle je už velká nadstavba. Já spíše kladu důraz na základy, což je osvojení si principů, než na nějakou složitou aritmetiku, což složené úročení je. Tohle patří spíše do matematiky a většina lidí s pochopením tohoto jevu bude mít potíže. Ano, měly by děti vědět, že něco takového existuje, že když máš dluh, tak to jde proti tobě a počítají se i úroky z úroků, ale umět si to namodelovat a spočítat v Excelu nemusí.

Jak jsou na tom české děti, co se týče finanční gramotnosti, v mezinárodním srovnání?

Zrovna před několika týdny vyšlo srovnání OECD pro 20 zemí, ve kterém jsme k mému překvapení vyšli lehce nad průměrem. Dokonce jsme měli lepší výsledky než některé západní země.

Čím si to vysvětlujete?

Je to trochu záhada. Jedno vysvětlení může mít regulatorní základ. Šetření stálo na příkladech typu, že si koupíte kolo, někdo vám ho může ukradnout, tak jak se máte pojistit. Význam podobných znalostí se ale v různých zemích může velmi lišit už jen z toho důvodu, že místní regulace tam mohou být jiné.

V zemi, kde se klade větší důraz na vlastní připravenost jedince, je povědomí logicky větší než tam, kde se ochrana spotřebitele řeší cestou zvýšených povinností někoho jiného a kontroluje se přes úřad, inspekci či centrální banku. Logicky v zemích, kde je ochrana spotřebitele vyšší, nebude o této problematice takové povědomí, protože je chrání někdo druhý, kontrolovaný někým třetím.

Navíc se to odvíjí od dané kultury a důvěry. Například mě napadá, že v Alpách bývají kasičky a vedle produkt místního zemědělce, třeba sklenice medu, kterou si turista může vzít. Jinými slovy ta důvěra je v té zemi jiná.

Co jsou typické projevy nízké finanční gramotnosti, které se pak propisují i do ekonomiky?

Určitě třeba exekuce. U nás v této oblasti spíše ale vidím problém v legislativě, která do toho odvětví přilákala spoustu lidí, o kterých bychom řekli, že jsou to šmejdi. Problém pak je, že se nízká finanční gramotnost propisuje i do volebního chování, když lidé vidí, kam se ekonomika posunula, a oni si dnes žijí stále nuzně. To je ale už spíš minulost. Dnes se nízká finanční gramotnost projevuje třeba v tom, že lidé se bojí investovat do dluhopisů či akcií, a horší financování firem pak brzdí rozvoj ekonomiky.

Video: Debata Chytré Česko - Generace sněhových vloček

Průměrně v prvním čtvrtletí zaplatili nájemníci za bydlení čtvrtinu ze svých příjmů. Domácností nadměrně zatížených výdaji na bydlení, tedy těch, které na něj dají více než 40 procent svých příjmů, je zhruba 13 procent. To je o 2,6 procentního bodu více než před rokem a o 1,8 procentního bodu méně než před deseti lety.

Podle dat Deloitte v letošním prvním čtvrtletí stál metr čtvereční v bytě v průměru zhruba 99 300 korun. Byt o 60 metrech čtverečních by tak podle jejich výpočtu stál necelých šest milionů korun. V prvním čtvrtletí byla podle dat Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda 43 941 korun.

Při těchto výpočtech by tak na koupi bytu bylo potřeba 11,4 ročních mezd, tedy o více než šest více, než kolik vyplývá z dat ministerstva. Zatímco ale Deloitte vypočítává dostupnost podle mezd jednotlivce, ministerstvo počítá s příjmy celých domácností, tedy například i včetně dětí a důchodců. Tento údaj tak zahrnuje kromě mezd a platů také důchody, dávky, příjmy z podnikání či z přeshraniční práce. Podle resortu průměrný čistý příjem české domácnosti činí 522 278 korun ročně.

Ministerstvo začalo sbírat data za pomoci nově vzniklého takzvaného "dashboardu" o bydlení. Ten by podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) měl pomoci analyzovat problematiku v oblasti bydlení. Data resort sbírá od Českého statistického úřadu, z interně zadaných průzkumů i z osobní komunikace s obcemi. V roce 2023 se zahájila stavba 35 704 bytů. Dostavělo se 38 067 bytů, jejich průměrná velikost byla 49,2 metru čtverečních.

Ministerstvo v současnosti řeší škrty v návrhu rozpočtu v oblasti programu dostupného bydlení. Bartoš dříve uvedl, že bude ve vládě jednat o navýšení investic do výstavby obecních nájemních bytů o sedm miliard korun. Výdaje resortu by podle prvního návrhu státního rozpočtu měly v roce 2025 činit 13,3 miliardy korun. Oproti letošnímu roku by tak měly klesnout o téměř 13 procent, tedy dvě miliardy korun, což by byl největší pokles mezi všemi ministerstvy. Bartoš dnes zopakoval, že nepředpokládá, že by vláda peníze na výstavbu obecního nájemního bydlení neuvolnila.

"Bydlení je jedna z mých největších priorit. Jeden z cílů je nastartovat investice do dostupného bydlení. A já si troufám říct, že po po zhruba dvou letech ne úplně jednoduché práce a vyjednávání tu s kolegy vyhlížíme cílovou pásku. Některá data má stát k dispozici vůbec poprvé," uvedl Bartoš.

Podpora dostupného bydlení ze Státního fondu podpory investic má směřovat na stavbu nájemních bytů a lze ji využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Část z peněz lze okamžitě použít maximálně na 40 procent nákladů při splnění konkrétních požadavků. Následný dotovaný úvěr ve výši základní sazby EU pro Česko snížený až o tři procentní body může být až do 65 procent ceny projektu. Celkově by dotace a výhodný úvěr mohly pokrýt až 90 procent investice. Splatnost je do 30 let a předčasné splacení je bez poplatků. Žádat mohou územní samosprávní celky, státní příspěvkové organizace nebo církev.

Program podle nově sesbíraných dat podpořil výstavbu 4 688 bytů, z nichž bylo 1 237 dokončeno. Vynaložené finance na dotace a zvýhodněné úvěry na výstavbu obecního nájemního bydlení dosáhly v současnosti na 2,44 miliardy korun. Celkové stavební náklady činily 13 miliard korun.

Video: Aby ceny nemovitostí klesly, musela by nastat ekonomická krize, říká ekonom Hradil (15. 7. 2022)

Zatímco ostatní sektory v čele s dříve zdánlivě ne­otřesitelným automotive s obavami vyhlížejí příští roky a evropské plány na "zelenání" průmyslu, čeští zbrojaři trhají rekordy v tržbách i ziscích. Export českých zbraní se loni zdvojnásobil na 60 miliard korun. Týdeník Ekonom zmapoval, jak se vyvíjí byznys jednotlivých zbrojařů i jak se mění pohled na toto ještě nedávno například bankovním sektorem opovrhované odvětví.

Pozici lídra mezi tuzemskými zbrojovkami si upevnila skupina Czechoslovak Group (CSG), vlastněná podnikatelem Michalem Strnadem. Koncern sdružující přes stovku podniků a třicítku výrobních závodů překonal své historické byznysové rekordy v obou uplynulých letech.

V roce 2022 jeho tržby vzrostly meziročně o čtyři pětiny na více než 25 miliard korun, konsolidovaný zisk se zvýšil dokonce o více než 170 procent na 3,5 miliardy. Loňský rok CSG sice stejný růst nezopakovala, její zisk ale i tak vzrostl téměř o 50 procent na 5,3 miliardy korun.

O tom, jak velký podíl na raketovém růstu byznysu mají zakázky související s Ukrajinou, firma ovšem příliš nehovoří. Poukazuje pouze na to, že export tvoří na 90 procent tržeb, že portfolio jejích zahraničních partnerů je velmi pestré a nachází se v nejrůznějších regionech. "Nadpoloviční většina produkce CSG, konkrétně 51 procent, mířila do evropských zemí (kromě Ukrajiny). Dvě třetiny tržeb CSG byly generovány v členských státech NATO, třetina ve zbytku světa (především na Ukrajině, v Indonésii, ve Viet­namu a v Maroku)," naznačuje firma neurčitě v komentáři k loňskému hospodaření.

Známou skutečností nicméně je, že jen v prvním roce války firmy ze skupiny dodaly na Ukrajinu kolem sta kusů bojové techniky, mimo jiné například modernizované tanky T‑72 nebo vozidla bojové pěchoty.

Zjistit význam dodávek na Ukrajinu není snadné ani u dalších zbrojovek. Například česká dvojka co do zisku, skupina Colt CZ Group, loni i předloni vydělala přes dvě miliardy korun po zdanění. To byl oproti "předválečnému" zisku v roce 2021, který činil "jen" 760 milionů, nárůst skoro o 170 procent.

Firmě nicméně tvrdí, že Ukrajině na tomto impozantním růstu připadá jen malá část. Největší podíl na tržbách má podle údajů Colt CZ Group americký trh - loni více než 42 procent. Z Česka pak pochází necelých 18 procent tržeb, z Kanady 15 procent a z evropských zemí bez Česka, kam spadá i Ukrajina, pouze 13 procent.

"Dodávky na Ukrajinu z bezpečnostních důvodů nekomentujeme," konstatuje také ředitel speciálních projektů společnosti STV Group Pavel Beran. Firma jako jediná v Česku vyrábí dělostřeleckou munici nebo protitankové zbraně, po nichž je na Ukrajině velká poptávka. "Zásadní pro nás je plnění našich závazků pro Ministerstvo obrany ČR a další státy NATO. Současně neustále rozšiřujeme portfolio našich zákazníků v mimoevropských zemích," dodává Beran.

STV Group patří mezi českými zbrojaři mezi nejrychleji rostoucí firmy. Podle posledních dostupných údajů její tržby mezi lety 2021 a 2022 stouply téměř o 300 procent na 5,2 miliardy; zisk byl více než sedminásobný: 1,8 miliardy. Ve výroční zprávě přitom předseda správní rady firmy David Hác tvrdí, že "zcela zásadní vliv na výrobní a obchodní činnosti STV Group měl vznik válečného konfliktu na Ukrajině".

Dvouciferným tempem v roce 2022 rostl i tuzemský výrobce munice Sellier Bellot. Předloni firma utržila přes šest miliard a zisk stoupl meziročně o třetinu na miliardu. Ani vlašimská zbrojovka nezveřejňovala objem dodávek souvisejících s válkou na Ukrajině. Firma nicméně vyrábí malorážovou munici a mezi její zákazníky patří armády nebo policejní složky po celém světě.

Další ze známých tuzemských byznysmenů se zbraněmi, Richard Háva a jeho Omnipol, si v roce 2022 meziročně polepšil v tržbách o polovinu a dostal se z devítimilionové ztráty do 200milionového zisku. Jaký podíl na tom měla Ukrajina? Ani tady prý ne zásadní. "Válka na Ukrajině ovlivnila naše fungování hlavně tím, že se změnilo vnímání bezpečnosti nejen v Evropě, ale i v dalších teritoriích. Našimi hlavními trhy jsou Asie, Afrika nebo Jižní Amerika," vysvětluje šéfka marketingu Omnipolu Marika Přinosilová.

Poslední dva roky a nejspíš i rok letošní znamenají pro zisky zbrojovek zlaté časy. Firmy přitom zjevně nepočítají s tím, že by se v dohledné době mělo vrátit období klidu a liknavého přístupu vlád k výdajům na obranu.

"Ještě letos spustíme automatizovanou linku na plnění velkorážové munice, příští rok by měla přibýt ještě jedna linka. Modernizujeme také linku na lití trhaviny do těl minometné munice. Mezi další významné projekty v řádu miliard korun patří vlastní výroba dělostřeleckých prachů, zapalovačů a kovaných těl střel," popisuje aktuální investice ředitel speciálních projektů STV Group Pavel Beran. Firma podle něj sází mimo jiné i na domácí poptávku: tuzemské zbrojovky by měly těžit ze závazku zvýšit výdaje českého státního rozpočtu na obranu na dvě procenta HDP.

O posilování výrobních kapacit hovoří také v CSG. Firma už předloni realizovala svou dosud největší akvizici, když koupila 70procentní podíl v italském výrobci munice Fiocchi. Další transakce přišla na konci loňského roku, když zbrojovka koupila většinový podíl v italské společnosti Armi Perazzi, která vyrábí sportovní brokovnice.

Zásadní akvizicí se letos pochlubila také skupina Colt CZ Group. Loni na konci roku uzavřela dohodu o koupi 100procentního podílu ve výše zmiňovaném výrobci munice Sellier Bellot. Letos v létě pak Colt CZ Group oznámila, že její nová dceřiná společnost otevře závod přímo na Ukrajině. Munici tam má vyrábět na základě dohody s místní státní firmou Ukroboronprom. Na Ukrajině by se navíc měly montovat také pušky CZ Bren 2 z portfolia České zbrojovky, patřící do této skupiny.

Stejně jako před několika lety patřil zbrojní průmysl mezi "sprostá" slovní spojení mezi umělci, stavěly se k němu odmítavě také finanční instituce, a to v rámci tažení za odpovědným podnikáním podle standardů ESG. Ještě loni si tak mnohé české zbrojovky nebo obchodníci se zbrojním materiálem stěžovali, že u bank narážejí při žádostech o financování na odmítavý postoj.

Šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek tvrdí, že problémy firem při hledání úvěrů přetrvávají. Týdeníkem Ekonom oslovené banky komentují svůj postoj ke zbrojařům opatrně. Z vyjádření je ale zjevné, že prověřené velké zbrojovky mají dveře otevřené. "Česká spořitelna patří k hlavním financujícím bankám špiček českého zbrojního průmyslu," říká například mluvčí banky Filip Hrubý. Komerční banka je už sdílnější. "Sesbírali jsme souhlasy svých klientů a můžeme zveřejnit, že máme téměř 11miliardovou expozici vůči českému obrannému průmyslu," dodává mluvčí Komerční banky Šarka Nevoralová a zmiňuje jména jako Aero Vodochody, CSG nebo Colt CZ Group, kterým finanční instituce pomáhá při zahraniční expanzi.

Ještě přesnější obrázek o postoji českých bank ke zbrojařům poskytuje Petr Plocek z UniCredit Bank. "Expozice českého bankovního sektoru v tuzemském zbrojním průmyslu je nad úrovní 30 miliard korun. Asi 20 miliard lze přičíst dvěma významným korporátním bankám, jež jsou obě vlastněny zahraničním subjektem. Jednou z nich jsme my," tvrdí Plocek. A i když opatrně, spolupráci s výrobci vojenské techniky a vybavení označují za možnou také ČSOB nebo Fio banka - po splnění přísných podmínek.

Video: Vyčistíme Kursk do října, hrozí Kreml. Romancov popsal, na co může Rusko narazit (28. 8. 2024)

Co jste udělal s prvními většími penězi, které vám vydělalo podnikání? 

Záleží na definici velkých peněz. Začínali jsme úplně od nuly, takže zpočátku pro nás byly zajímavými penězi i desetitisíce, ne-li tisíce. Tím, jak společnost roste a daří se jí, tak se význam velkých peněz mění. To nemyslím nijak arogantně, prostě to tak je. 

Pokud si ale řekneme, že velké peníze jsou jednotky milionů, což asi tak lidé mohou vnímat, tak jsem za ně koupil malý investiční byt v Praze. Nic velkého, prostě bezpečná investice.

Vaše představa tedy byla první velké vydělané peníze někam bezpečně uložit než si dopřát dejme tomu třeba vícero luxusních dovolených?

Myslím, že tak to mám doteď. U veškerých věcí, které jsou za nějakou významnější částku, se snažím, aby šlo o aktivum, které neztrácí na hodnotě - ať už jde o věci, které se pořizují do firmy, nebo pro osobní účely. Vesměs jde o nemovitosti. Ve firmě nemáme nutkání utrácet za blbosti.

Když jste nakousla ty dovolené… ty jsou v mém případě asi jediný výdaj, který je v tom směru "nesmyslný" - jedete na dovolenou, vrátíte se a nic nemáte. Myslím, že v tomto ohledu jde o moje jediné velké utrácení. Jednou do roka vezmu manželku, svoje rodiče, manželčiny rodiče a tetu a jedeme na dovolenou. Je to relativně drahá záležitost, pokud chcete, aby dovolená byla na dobré úrovni.

A máte zálibu třeba v luxusních autech, hodinkách?

Opět nechci, aby to vyznělo arogantně, ale pokud si člověk, co vydělá miliardu, koupí auto za pět milionů, je to rozfofrování peněz, nebo ne? Pokud si vezmeme člověka s nadstandardním českým příjmem kolem jednoho a půl milionu korun, který si pořídí auto na leasing za tři až čtyři miliony, pak je to asi výdaj, který možná nemusí být rozumný. 

Jak vidíte, hodinky na sobě mám. Tyhle zrovna nosím jen tak dvakrát do roka. Dneska jsem si je vzal, protože mám důležité schůzky. Jde o hodinky z limitované edice. Pokud je nenosíte každý den, očekáváte, že za pět let by měly mít jinou cenu než teď. Zdůvodňuji si to tedy tak, že jde o aktivum, které roste, a nejde o tu zmiňovanou dovolenou, kdy po jejím skončení nemáte nic.

Ve firmě se věnujeme také investičnímu umění, máme investiční auto. Objem vynaložených peněz je ale v tomto případě velice nízký oproti tomu, za co jsme nakoupili ostatní firmy nebo nemovitosti.

O nemovitostech jste spolu s vaším kolegou Markem Vašíčkem ve více rozhovorech tvrdili, že jde spíš o vedlejší byznys. Za tržní cenu zkrátka koupíte nemovitost, za tržní cenu ji necháte zrekonstruovat a za tržní cenu ji pak pronajímáte. Jak to máte s uměním? Pořídili jste si například obrazy od Toyen, což je - předpokládám - umění, u kterého hodnota zcela jistě poroste.

No "zcela jistě"… Já bych byl v tomto opatrný, protože se přece jenom dost mění, kteří autoři jsou v kurzu. Byť samozřejmě Toyen je jedna z největších českých umělkyň vůbec. V tomto případě se tedy dá očekávat, že hodnota obrazu poroste. S odborníky jsme konzultovali, která koupě obrazů dává smysl. Kolikrát mají smysl spíš ty dražší od českých špičkových umělců než od začínajících, u nichž nevíte, jestli těch dejme tomu 600 tisíc korun, na kolik dané dílo vyjde, nebudou vyhozené peníze. Když si koupíte za miliony obrazy od Toyen, je to něco jiného.

Pojďme se ještě vrátit k začátkům vašeho podnikání. Prý trvalo několik let, než se rozjelo a mohli jste si vůbec vyplatit první výplatu. Vaše okolí vidělo, že si třeba nemůžete dovolit jet ani na dovolenou. Neměl jste během té doby chuť to vzdát a nechat se někde zaměstnat?

Nebudu přehánět, když řeknu, že to bylo fakt náročné, i na psychiku. Doma máte holku, která chce jet na dovolenou a jednou za čas jít na večeři, jenže to prostě tehdy nešlo. Ale vykašlat se na to mě nenapadlo. Viděli jsme, že rosteme, byť od nuly, takže růst byl pomalý, a také jsme dostávali pozitivní vazbu. Nevybavuji si moment, kdy bych si řekl, že radši půjdu dělat do banky, do korporátu nebo nevím kam.

Pocházíte ze střední třídy. Jaké jste dělal brigády předtím, než jste založili FTMO?

První práce byla v McDonald's, pracoval jsem tam od patnácti. To bylo nejlepší, naučíte se tam pracovat, protože jakmile manažer vidí, že nemáte co dělat, zadá vám práci, kterou dělat nechcete. Neustále si tam musíte nějakou práci hledat. Byla to pro mě skvělá škola. Vést kasu nebo zejména kuchyň je náročné, což se myslím málo ví. Máte na starosti šest sedm lidí, každý z nich umí dělat něco jiného a vy máte za úkol, aby tam neustále byla připravená jídla k prodeji a zároveň neprošla. A ještě ve "fast-paced environment" (pojem odkazující na pracovní prostředí, které je dynamické a věci se tam rychle mění - pozn. red.) to opravdu není lehké. Naučil jsem se tam spoustu věcí.

Pak jsem měl částečný úvazek v Accenture nebo Raiffeisenbank. Rok jsem také strávil v Austrálii, kde jsem dělal za kasou v supermarketu a pak rozvážel pizzu, to bylo super.

Vnímáte i proto o to silněji, kam jste to dotáhl?

Určitě. Velmi ale záleží na mentalitě lidí, na tom, jak jste vychovaný. Znal jsem a znám lidi, kteří vyrostli v dobře situovaných rodinách a peněz si váží úplně stejně. Pak jsou ale lidé - ti teda nepatří do mého okruhu přátel, ale občas na ně na nějakých akcích narazím -, kteří k penězům prostě přistupují jinak. To, že dítě vyroste v zajištěné rodině, z něj snad automaticky neudělá člověka, který bude peníze rozhazovat.

Ale vnímáte to tedy tak, že výchova je v tomhle ohledu zásadní?

Výchova a pak samozřejmě mentalita. Jaký se narodíš.

A vy máte pocit, že vám peníze mentalitu změnily, nebo ne?

Jsem úplně stejný. 

Přijde mi, že jediné, za co utrácíme peníze, je efektivita. Například za komfort, že když někam cestujeme pracovně, tak abychom tam nedorazili rozlámaní a byli připravení být na schůzce výkonní a pak se rychle vrátili zpátky.

Zmínil jste, že narážíte i na lidi, kteří se k penězům chovají jinak. Pohybujete se mezi podnikateli. Znáte nějaký případ člověka, který se k penězům neuměl chovat?

Lidé, s nimiž se bavím včetně těch, kteří jsou v žebříčku stovky nejbohatších, jsou normální kluci. Sice extrémně pracují, protože jinak by se nedostali tam, kde jsou, ale řekl bych, že si váží toho, co vybudovali, a nechtějí o to přijít.

Kde se z hlediska firmy i finančního zajištění vidíte za několik desítek let? Opakovaně jste v rozhovorech zmiňoval, že řídit firmu určitě neznamená pracovat od devíti do pěti…

To nejde, určitě ne.

Máte vizi, že firmu budete jednou řídit spíš z dálky a budete mít více času na rodinu a pro sebe?

Nejsme jako třeba Zdeněk Cendra (miliardář a majitel technologické firmy CDN77 - pozn. red.), který si dává sto dnů volna v roce a podobně. Ale vedeme diskusi o tom, že mít devět schůzek denně se absolutně nedá stíhat. Jenže nám přijde, že teď je to takhle potřeba.

Zdeněk to ale podle mě nedělá špatně. Říká, že třeba nepracuje, ale jede na kole, nad firmou přemýšlí, načež ho napadne něco, co by mohlo napadnout jenom jeho. Pak už to zpracuje jiný člověk z firmy, který nad tím stráví víc času. To není špatná cesta, časem bychom se jí chtěli ubírat také. Podle mě tím firma nemusí nijak trpět. Nápady, které bychom měli, kdybychom nepracovali nebo nebyli zavření na schůzkách třináct hodin denně, by pak třeba byly užitečnější než být na těch všech schůzkách. Je to tedy takové diskutabilní. 

Do budoucna ale samozřejmě hledíme s tím, že se naše role určitě přemění do té strategičtější, kdy už nebudeme řešit každodenní věci jako teď.

Video: Tenhle krok dělají Češi málo. Ekonom poradil, jak si zajistit výrazně lepší plat (4. 7. 2024)

"Ztratili jsme osobnost a bankéře s obrovským srdcem, vynikajícího odborníka, který stál u zrodu tuzemského moderního bankovnictví a který více než tři dekády úspěšně rozvíjel naši UniCredit Bank a její předchůdkyni Živnostenskou banku," uvedl jménem představenstva generální ředitel UniCredit Bank Jakub Dusílek. Ten nahradil Kunerta v čele banky v roce 2019. Dozorčí radě bude do doby zvolení nového předsedy předsedat její místopředseda.

Smuteční mše se uskuteční v nejbližším rodinném kruhu. Pietní místo bude zřízeno na centrále UniCredit Bank v Praze.

UniCredit Bank, která patří mezi největší tuzemské banky, činnost zahájila na českém trhu v listopadu 2007. Vznikla integrací HVB Bank a Živnostenské banky. UniCredit Bank má v Česku a na Slovensku zhruba 700 tisíc klientů.

Křetínského aktiva koncentruje EP Corporate Group, ve které drží zhruba 90 procent. Spadá pod ni především Energetický a průmyslový holding (EPH), jenž zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě.

Na růstu EPH bohatne podle Eura také spoluzakladatel investiční skupiny J&T Tkáč, jehož majetek se meziročně rozšířil o 95 miliard korun. Kellnerová, kterou dosud i jiné žebříčky nejbohatších Čechů kladly na první místo, zdědila s rodinou po zesnulém manželovi Petru Kellnerovi investiční skupinu PPF. 

Na čtvrté příčce figuruje zakladatel investiční skupiny KKCG Karel Komárek s majetkem 170 miliard korun. Proti loňsku se jeho hodnota nezměnila. Majiteli energetické skupiny Sev.en Pavlu Tykačovi na pátém místě jmění vzrostlo o 37 miliard na 145 miliard korun. Šestému Radovanu Vítkovi s realitní skupinou CPI se naopak snížilo o 22 miliard na 132 miliard korun.

Babišův propad o 50 miliard korun

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si na sedmém místě v hodnotě majetku pohoršil nejvíce ze všech, klesl mu z 135 miliard na 85 miliard. Podle Eura za to může vývoj v odvětvích, ve kterých působí holding Agrofert z Babišových svěřenských fondů, což jsou chemický průmysl, potravinářství a zemědělství.

Osmému Michalovi Strnadovi se zbrojařskou a strojírenskou skupinou Czechoslovak Group se majetek zvýšil o 20,5 miliardy na 56 miliard korun. Vzrostl i vlastníkovi ocelářské skupiny Moravia Steel Tomášovi Chrenkovi s rodinou na devátém místě na 55 miliard korun a desátému Jozefu Tkáčovi s J&T Finance Group na 53 miliard.

Žebříček padesáti nejbohatších Čechů a Slováků sestavuje a vydává týdeník Euro od roku 2014. Podobná pořadí publikují také časopis Forbes, deník E15 a Češi s největším majetkem figurují také v žebříčku, jejž zveřejňuje americká agentura Bloomberg.

Návrh předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun. Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun. Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně na investice. "Přináší rekordní investice, a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance," uvedl Stanjura. Kapitálové výdaje v návrhu rozpočtu činí 250,8 miliardy korun, v rozpočtu na letošní rok jsou plánované 184,6 miliardy korun. Investice státu budou podle ministerstva směřovat především do dopravní infrastruktury, když kapitálové výdaje ministerstva dopravy jsou plánovány na 91,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 49,2 miliardy korun.

"Důležité je, že už v této prvotní verzi rozpočtu se dostáváme na podobnou rekordní výši finančních prostředků pro investice do dopravní infrastruktury v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a v rámci celé kapitoly doprava," řekl ČTK v sobotu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O dalších penězích na dopravu se podle něj bude dále jednat.

Hlavním zdrojem příjmů podle ministerstva financí bude pojistné na sociální zabezpečení ve výši 809,4 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty očekává ministerstvo příjem 414 miliard korun, což představuje nárůst o sedm procent. Inkaso korporátní daně se očekává 244,3 miliardy korun, o 13,5 procenta víc než letos. Daň z příjmu fyzických osob by měla do rozpočtu přinést 184,7 miliardy korun, meziročně o 18,8 procenta víc.

V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty i příjmy z Evropské unie ve výši 153,6 miliardy korun a odvody do evropského rozpočtu 65,3 miliardy korun.

Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 237,4 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 7,4 miliardy korun. Náklady na obsluhu státního dluhu by měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun.

Ministerstvo financí muselo vládě návrh státního rozpočtu předložit do konce srpna. Kabinet musí návrh projednat a poslat Sněmovně do konce září. Vláda ještě může parametry rozpočtu změnit, Stanjura ale v srpnu upozornil, že s ohledem na rozpočtová pravidla nemůže schodek překročit 231 miliard korun.

Video: Pozitivní výhled: Kdo je vystresovaný z inflace, si příští rok polepší, říká ekonom (22. 8. 2023)

V elektronické podobě bude list pokračovat na adrese Lidovky.cz, kam bude i nadále přispívat část současných autorů. Sobotní příloha Orientace se stane od příštího týdne součástí tištěného deníku Mladá fronta Dnes, který rovněž vydává vydavatelství Mafra.

Otisknuté titulní strany připomínají mimo jiné úplně první vydání Lidových novin z prosince 1893, číslo ohlašující vznik samostatného československého státu, úmrtí výrazného autora Karla Čapka, vyhlášení protektorátu nebo poslední samizdatové vydání z prosince 1989. Z novodobé historie listu pak připomínají vstup Česka do NATO, povodně, útok teroristů na budovy "Dvojčat" v New Yorku, úmrtí prezidenta Václava Havla nebo britské královny Alžběty II.

"Dnes končí samostatné vydávání tištěných Lidových novin, především v důsledku technologicko-společenských proměn. Sluší se však něco dodat: přesvědčení, že si úctyhodná značka i tentokrát nalezne nové cesty ke čtenářům," uvedl ve sloupku na titulní straně šéfredaktor Petr Bušta.

V redakci budou nadále působit zejména komentátoři a autoři přílohy Orientace. Zhruba 40 lidí podle informací v médiích o práci přijde. Předplatitelům Lidových novin firma nabídla bez změny ceny deník Mladá fronta Dnes a také přístup k placenému online obsahu iDnes Premium za korunu do konce letošního roku.

Lidové noviny se potýkaly s poklesem čtenosti i rostoucími náklady na tisk a distribuci. Za posledních pět let jim klesla čtenost o 43 procent na 114 tisíc čtenářů na vydání. Prodaný náklad ve stejném období klesl o 45 procent na 18 500 výtisků. Podobně o desítky procent se snížila čtenost a náklad i dalším deníkům jako Blesk nebo Mladá fronta Dnes, vyplývá z údajů Unie vydavatelů.

Lidové noviny jsou jedním z nejznámější českých deníků, poprvé vyšly 16. prosince 1893 v Brně. Asi nejslavnější éru zažily v době československé první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem. V roce 1989 se obnovené Lidové noviny staly jedním ze symbolů sametové revoluce.

Mediální skupinu Mafra před časem převzala ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Spolu s Lidovými novinami a Mladou frontou Dnes skupina vydává mimo jiné i deník Metro nebo týdeník Téma.

Portfolio skupiny ale zahrnuje širokou škálu titulů napříč segmenty, od deníků přes celostátní zpravodajské týdeníky a společenské časopisy po programové tituly, časopisy životního stylu pro ženy a další. Je mimo jiné také provozovatelem webů iDnes.cz nebo vyhledavače jízdních řádů iDos.cz.

Mohlo by vás zajímat: Novinář Jindřich Šídlo v pořadu Spotlight Aktuálně.cz (8. 8. 2024)

"Vybudováním Vodního díla Nové Mlýny zmizel lužní les, rybník, Tůfarka, Žlíbek, první a druhý hájek, řeka Dyje. Zůstala nám jen velká vodní nádrž, která v létě zapáchala, a betonová hráz s kameny, které jsou pokryty asfaltem," vzpomíná dnes už bývalá starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová. 

Krajinu podle ní dlouhodobě devalvovalo i necitlivé zemědělství a eroze půdy. Meliorace prováděné v polovině 20. století nezabraly.

Podobně hovoří i její nástupce ve funkci, od letošního roku starosta obce David Tomášek. "Vodní dílo Nové Mlýny sice vyřešilo pravidelné záplavy, ale zmizel i kus přírody a lesa. Krajina kolem Šakvic se stala monotónní, zemědělská, prostě samá pole," říká.

Devastaci krajiny prohloubilo také budování černých staveb u vodní nádrže, divoké stanování a kempování. V obci navíc chyběl sběrný dvůr, takže odpad a suť končily poházené podél cest. 

Během posledních deseti let se toho však hodně změnilo. "Díky evropským a státním dotacím a hlavně úsilí bývalé paní starostky Dirgasové se podařilo vysadit lužní lesy, keřové porosty, vybudovat drobné tůně, remízky i rybník. V Šakvicích už nejsou jenom pole, je tady živo a krajina je pestřejší," popisuje starosta. 

Návrat do minulosti

Obec se musela nejprve obrátit do minulosti, aby zjistila, jakým směrem se ubírat vpřed. Cílem bylo přinést zpět zeleň a vrátit vodu tam, kde dříve byla. 

"Studiem starých map a z vyprávění starších občanů jsme se snažili zmapovat místa, kde býval kdysi rybník, mokřady, a postupně dávat přírodu v okolí obce do původního stavu. Stáli jsme před lánem kukuřice a starousedlíci vzpomínali, že v těchto místech býval rybník, kde jako děti jezdívali na neckách. Najednou jsem si uvědomila, že to je ten důvod, proč zde nic neroste," popisuje bývalá starostka. 

Obec ve spolupráci se soukromým zemědělcem vytipovala neúrodné oblasti, které následně zalesnila nebo je na místech s dostatkem spodní vody proměnila ve vodní plochy. "Vybudovali jsme krásný rybník, mokřady, remízky, vysadily se květnaté a mokřadní louky, aleje, podél polních cest ovocný sad a mandloňový sad," vypočítává Dirgasová s tím, že dnes je území kolem mokřadů a rybníka plné života. Klid tu znovu našla zvěř, ptáci i brouci. 

Kromě toho se obci podařilo zlikvidovat černé stavby a schválit nový územní plán. "Je v něm přesně vymezeno území k rekreaci, pro výstavbu nemovitostí a výsadbu zeleně," vysvětluje exstarostka. Provedla se také rekultivace skládky a zbudoval se nový sběrný dvůr.

Boj proti suchu

Nové zelené a vodní plochy u Šakvic ale neslouží jen na okrasu, bojují i proti suchu a vysokým teplotám. 

"Opatření řeší jak sucho díky zadržování vody, tak případné povodně, protože se voda má kde rozlévat a vsakovat. Obnovená zeleň pozitivně ovlivňuje i klima, narušuje proudění větru a podporuje biodiverzitu," píše se o zelených projektech v okolí Šakvic na webu národní ekologické soutěže Adapterra Awards.

Soutěž hledá nejlepší příklady už realizovaných adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. O ocenění letos usilují právě i Šakvice.  

Pozitivní výsledky zelených opatření obec dokládá i na studii z roku 2021 až 2022, která mapovala proměnu místního klimatu a ukázala, že v lokalitě je nyní přibližně o tři stupně Celsia méně než v nedalekých Pasohlávkách. "Díky úpravám v obci a jejím okolím je zde oproti Pasohlávkám víc zeleně, která se postupně rozrůstá a vytváří stín před rozpalujícím sluncem," vysvětluje Dirgasová.

Sucho na jihu Moravy

Jižní Morava a Zlínský kraj dlouhodobě patří mezi regiony, které v Česku nejvíce trápí sucho a vysoké teploty. Pod normálem jsou v obou krajích jak roční srážkové úhrny, tak i hladiny podzemních vod.

"Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Jižní Morava má problémy s větrnou erozí i vysycháním půdy, jako Brňan mám s dopady klimatické změny reálnou zkušenost," poznamenal začátkem roku ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vedení Jihomoravského kraje letos v lednu oznámilo, že si nechává zpracovat klimatický akční plán pro období let 2025 až 2050. "Jedná se o zásadní strategický dokument, který nám také umožní dosáhnout na prostředky Evropské unie určené na adaptaci na změnu klimatu. Jihomoravský kraj tak může získat 10 až 30 milionů eur," uvedl k tomu náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).

Vlastní adaptační strategie řeší také další kraje, mezi nimi Liberecký, Olomoucký nebo Pardubický.

Dotace nebylo obtížné získat

Dotace k obnovení biotopu lužního lesa využily právě i Šakvice. Několik let trvající revitalizace krajiny vyšla na 38 milionů korun. Obec na to využila peníze z Evropské unie i ministerstva životního prostředí. "Dotace nebylo obtížné získat, protože jednotlivé projekty na sebe postupně navazovaly," uvedla k tomu exstarostka Dirgasová.

Přes operační program Životní prostředí získala obec prostředky mimo jiné na výstavbu rybníka, revitalizaci potoka nebo výstavbu mokřadního biotopu s vodními tůněmi. 

V operačním programu Životní prostředí je pro Česko v období let 2021 až 2027 určeno zhruba 61 miliard korun z fondů EU. Konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, které patří mezi hlavní finanční nástroje politiky soudržnosti EU.

Regiony mohou čerpat prostředky také z Národního programu Životní prostředí nebo z unijního programu LIFE, který hradí aktivity ke zlepšení životního prostředí a klimatu a cílí především na projekty na větším území.

Video: Jak moc bude bolet český Green Deal? Ekonom spočítal, co přesně zdraží a o kolik

Předáci se sejdou v úterý, kdy budou jednat o dalším postupu. Vládní návrh označili za vyděračský. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci řekl, že ho mrzí, že odbory návrh na zářijový růst platů odmítly. Dodal, že pro příští rok počítá kabinet s posílením sumy na platy v rozpočtu o pět procent, tedy asi o dvacet miliard korun.

"Přicházeli jsme v očekávání, že dojde k dohodě. Bohužel vláda nám nabídla takovou variantu, že k dohodě nedošlo. My jsme museli odmítnout," řekl Bednář.

Odbory požadovaly navýšení tarifů pro všechny pracovníky od září nejdřív o patnáct, potom o deset procent. Ministerstvo práce původně navrhovalo přidat od příštího měsíce asi polovině pracovníků, a to buď o sedm procent, nebo o deset procent. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý zopakoval, že ve vládní rozpočtové rezervě na takové letošní přidání peníze nejsou, ale na navýšení platů od ledna má koalice shodu.

Platové tarify ve veřejné sféře stanovuje pět tabulek. Vlastní tabulku mají ještě státní zaměstnanci. Vláda předákům dnes navrhla, aby se od září upravila nejnižší tabulka pro asi 360 tisíc úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogických zaměstnanců ve školství. Podle návrhu měl tarif o pět procent vzrůst odměňovaným v sedmi nejnižších platových třídách. O tři procenta se měl upravit o tři procenta v pěti dalších třídách, tedy od osmé do dvanácté třídy. Od třinácté do šestnácté třídy se výdělky zvedat neměly. Ministerstvo práce původně navrhovalo růst tarifů v první tabulce buď o sedm procent, nebo o deset procent. Stejně měl tarif růst i více jak sedmdesáti tisícům státním zaměstnancům. Zbývající polovina z 846 tisíc zaměstnanců měla podle původního záměru dostat přidáno od ledna.

Podle Jurečky by se podle posledního návrhu přidání týkalo asi 348 tisíc lidí. V průměru by si první skupina polepšila o téměř tisíc korun měsíčně a druhé skupině o necelých devět set korun. "Mrzí mě, že odbory se rozhodly na kompromis nepřistoupit a odmítly ho. Budeme dál jednat o nastavení tarifů od 25. ledna. Budeme počítat s tím, že objem platů poroste o pět procent," uvedl Jurečka. Podle něj se odboráři nedokázali dohodnout na kompromisu mezi sebou a být solidární.

Oddělení kybernetické bezpečnosti tyto falešné odkazy nahlašuje a přispívá k jejich rychlému odstranění. Lidem agentura doporučuje při zakládání nové Identity občana nebo využívání Portálu občana či Portálu veřejné správy, aby pečlivě kontrolovali odkazy či adresy, přes které na tyto portály vstupují.

Podezřelé stránky mohou nahlásit na infolinku 227 023 444. Jediné správné adresy uvedených portálů jsou: https://www.identitaobcana.cz/, https://obcan.portal.gov.cz/ a https://portal.gov.cz/.

"Jako zásadní problém vnímáme skutečnost, že odkazy na falešné stránky lze v posledních týdnech najít přímo v internetových vyhledávačích, nejen v SMS či e-mailech, které podvodníci posílají. Hledáme cesty, jak tyto falešné stránky a reklamy na ně co nejrychleji deaktivovat, a pracujeme na tom, aby weby portálu Identity občana i Portál občana byly při vyhledávání na předních místech ve vyhledávači. Rovněž připravujeme urychlení převodu domény portálu Identity občana na gov.cz, kde jsou i ostatní státní portály a podle které občané zaručeně poznají státní web," uvedl ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd.

V případě podezření na neobvyklé transakce v internetovém bankovnictví informační agentura doporučuje občanům okamžitě kontaktovat svoji banku a zablokovat prostředky pro přístup do internetového či mobilního bankovnictví. Nadále pro občany platí doporučení, aby nikdy neotvírali odkazy na státní portály, které jsou jim zaslány z nedůvěryhodných nebo neznámých zdrojů.

Agentura dále doporučuje uložit si výše uvedené odkazy na oficiální weby do počítače či telefonu a neotvírat odkazy na tyto stránky skrze reklamy v internetových vyhledávačích, v obdržených SMS či e-mailech od neznámých zdrojů.

Video: Debata HN: Bezpečné online nakupování a jak nenaletět podvodníkům (10. 10. 2023)

S českou stranou chce firma podle Kacprzykové pokračovat v konstruktivním dialogu, cílem by ale měla být vyvážená pravidla, uvedla.

Obce a města v Česku by v důsledku novely zákona mohly určit maximální počet dní v roce a také období, kdy bude, či nebude možné v bytech, které se nachází v bytových domech, nabízet krátkodobá ubytování přes on-line platformy, jako je například i Booking.

Měly by ale možnost také stanovit maximální počet metrů čtverečních na jednu ubytovanou osobu, uvedla v pondělí ředitelka odboru cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Silvia Doušová.

"Chceme spolupracovat s lídry v České republice na jasných a přiměřených pravidlech, která vyváží výhody poskytování krátkodobých pronájmů ubytování s ochranou místních komunit. Regulaci vítáme, ale obáváme se, že ustanovení umožňující místním úřadům zavádět omezení bez řádného odůvodnění, by mohlo poškodit místní hostitele," řekla Kacprzyková.

Své výhrady v pondělí vyjádřila také Česká asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS). Česká úprava podle ní především výrazně přesahuje evropské nařízení, na které novela podle MMR reaguje.

"Podporujeme plnou aplikaci evropského nařízení, protože to se zaměřuje na sběr relevantních dat. To samo o sobě stačí. Není třeba jít nad rámec a zavádět přehnané regulace, které lidem omezí práva nakládat se svým majetkem," uvedl místopředseda ČAPUS Jiří Krejčí.

Novela zákona má také zavést elektronický systém e-Turista, kde se budou muset poskytovatelé ubytování registrovat. Systém pak hostitelům přidělí registrační číslo, které budou mít povinnost uvádět u každé nabídky.

MMR si tak od systému slibuje zejména lepší přehled o počtu nabízených krátkodobých ubytování přes on-line platformy a s tím související větší výběr z poplatku z pobytu, který jde obcím, a na dani z příjmu. Registr bude podle MMR nejdříve asi půl roku fungovat ve zkušebním režimu, ostré spuštění se plánuje na 1. července příštího roku.

Méně bytů pro bydlení

Omezit krátkodobá ubytování by obce a města v Česku mohly podle Doušové od druhé poloviny května 2026. MMR dlouhodobě upozorňuje na to, že krátkodobá ubytování přes on-line platformy snižují nabídku bytů pro bydlení, čímž vzniká tlak na zvyšování nájemného.

Kontrola toho, zda je v bytě poskytováno krátkodobé ubytování, by podle Doušové měla v prvé řadě být na on-line platformě. "Pokud někdo bude přes ně chtít dát inzerát, tak bude muset mít to registrační číslo, takže tím pádem se automaticky musí zaregistrovat a my (MMR) to následně uvidíme," řekla v pondělí. Za nedodržování pravidel bude podle ní platformám hrozit pokuta až deset milionů korun.

Antimonopolní úřad k podáním uvedl, že je nyní analyzuje. Ve správním řízení se bude mimo jiné zabývat přípustností obou odvolání. Podle zástupců vlády jde o obvyklý krok neúspěšných uchazečů, ohrožení tendru se neobávají.

Podle společnosti ČEZ, která má jako zadavatel zakázku na starost, má tendr bezpečnostní výjimku, a není tak možné proti průběhu řízení podávat odvolání. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou takové kroky neúspěšných uchazečů, kterými se snaží bojovat za své zájmy, v podobných případech obvyklé. Připomnělo, že tendr vyhodnocovalo 200 odborníků na právo, ekonomiku a především energetiku.

"Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel návrhy od americké společnosti Westinghouse i od francouzské skupiny EDF proti postupu zadavatele ve výběrovém řízení na výstavbu jaderného bloku/bloků," uvedl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.

Americký Westinghouse v pondělí uvedl, že korejská firma KHNP není oprávněna používat technologii reaktoru nabízenou v Česku. KHNP s tím nesouhlasí. Obě firmy vedou kvůli používání technologie dlouhodobý spor, zabývá se jím mezinárodní arbitráž.

Podle expertů by případná prohra KHNP v arbitráži mohla ohrozit její schopnost splnit závazky v Česku. Zároveň se však domnívají, že primárním cílem není zrušit český tendr, ale spíše získat podíl na zakázce. Obě firmy už takto spolupracovaly na stavbě jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech.

Francouzská EDF obsah svého podání nespecifikovala, ale uvedla, že se tímto krokem snaží zajistit, aby výběrové řízení dodržovalo zásady férové soutěže a transparentnosti. Zároveň potvrdila, že její původní nabídka na stavbu až čtyř reaktorů nadále platí.

Odvolání účastníků jaderného tendru jsou ale podle ČEZ nepřípustná. Tendr totiž podle ní měl od začátku bezpečnostní výjimku, která podle zákona umožňuje zadavateli nepostupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. "Výběrové řízení probíhá na základě bezpečnostní výjimky, a tak uchazeč nemůže napadnout průběh výběrového řízení u antimonopolního úřadu," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Premiér Petr Fiala (ODS) k podaným odvoláním řekl, že problémy s tendrem na stavbu nových jaderných bloků neočekává. Kabinet si podle něj byl historie sporu KHNP s Američany vědom a záležitosti jsou ošetřeny.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je příliš brzo na to, aby se mluvilo o zpochybnění celé soutěže. "Znamenalo by to, že bychom tak zpochybňovali každou soutěž, kde zazní nějaká námitka nebo musí rozhodovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže," řekl ministr. Zdůraznil, že jde o spor mezi uchazeči.

Vláda v červenci rozhodla o výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Postavit je má korejská KHNP, která uspěla v tendru, v němž jí česká vláda dala přednost před EDF. ČEZ nyní s Korejci jedná o smlouvě, která by měla být podepsána do konce března příštího roku.

První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Tendru se původně zúčastnil také Westinghouse, vláda ho však na začátku roku nepozvala do další fáze soutěže. První americká nabídka podle ní nesplnila podmínky.

Mohlo by vás zajímat: ČEZ si stěžoval na znalce, který popsal jeho emise. Blažek proti expertovi zasáhl

Pro účastníky byla krom startovního stanoviště v budově Sdružení projektových ateliérů, kde dnes sídlí Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) a Centrum architektury a městského plánování (CAMP), ještě přístupná ultramoderní budova Masaryčka a takzvaný The Flow Building na Václavském náměstí, dříve označovaný jako Květinový dům.

Když pomineme pestré leporelo architektonických slohů a zajímavých stavebních detailů jednotlivých budov, výhledy na Prahu jsou odsud skvostné.

V rámci trasy, která měřila zhruba šest kilometrů, se nepředstavily jen budovy, co se zapsaly do naší historie, ale také projekty, které změní tvář metropole. Budova Sdružení projektových ateliérů je komplex tří levitujících kostek z přelomu 60. a 70. let v zahradách Emauzského kláštera, původně měl sloužit jako sídlo několika ateliérů, které vedli nejuznávanější čeští architekti a architektky 2. poloviny 20. století.

Kromě autora budovy Karla Pragera to byli třeba manželé Machoninovi (Kotva, DBK) nebo Karel Filsak (hotel Intercontinental). Během normalizace se budova stala sídlem Projektového ústavu Výstavby hl. m. Prahy. Dodnes tak slouží svému účelu: plánování Prahy. Architekt Karel Prager chtěl ale lidem zpřístupnit i terasy a otevřít zde restauraci. Mimochodem, v budově jsou kvůli tomu i výtahy na jídlo, které měly na střešní terasu pokrmy dopravit. Tahle smělá vize je součástí rekonstrukce, která budovu v blízké budoucnosti čeká. 

"Jsme rádi, že se nám i v letos podařilo díky Archirunu propojit běžce i architektonické nadšence a představit jim budovy a projekty, které Prahu v budoucnu čekají, zábavnou formou. V rámci doprovodného programu měli návštěvníci také možnost lépe poznat areál Pragerových kostek, než se jejich brány zavřou před plánovanou rekonstrukcí," říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Další budovy na trase byly postupně představovány na sociálních sítích CAMP, podobně jako v minulém roce, pomocí ambasadorů. "Terasu The Flow Building představila módní návrhářka Iva Burkertová, na Masaryčku pozval běžce YouTuber Janek Rubeš, jinak nepřístupnou terasu paláce ARA odhalilo běžecké duo Running2, na město z terasy Máje shlédla influencerka Nikol Moravcová a Národní divadlo prezentoval herec Petr Vančura," vysvětluje Barbora Kloudová, která má v CAMP na starosti PR a marketing.

Moderní architektura v centru Prahy

První zastávkou po startu byla The Flow Building postavená v roce 2020. Je navržena v moderním architektonickém stylu, odkazujícím na bohatou tradici a slávu pražské architektury. Pro její design jsou typické čisté linie, fasáda ze skla a hliníku má vertikální prvky inspirované secesí. Na fasádě je použitý spišský travertin, který zdobí i sousední Hotel Jalta. Architektonický návrh budovy byl vytvořen ateliérem Chapman Taylor. Z terasy máte Národní muzeum, Pražský hrad i Vítkov jak na dlani. A je zde vidět i právě probíhající rekonstrukce Václavského náměstí.

Masarykovo nádraží a jeho okolí se brzy stane důležitým dopravním uzlem s přímým napojením na letiště. Na proměně území pracuje developer Penta Real Estate ve spolupráci se Správou železnic. Dalším zastavením tak byla vlajková loď celé transformace - komplex administrativních budov Masaryčka, navržený světově proslulým ateliérem Zaha Hadid Architects a projektovaný pražskou kanceláří Jakub Cigler Architekti.

Hlavní dominantou je zlaté západní průčelí. Zlatá barva reprezentuje legendy o "zlaté stověžaté Praze". Fanoušci vlaků na fasádě mohou vidět motivy železničních kolejí. Charakteristický plášť budovy z eloxovaného hliníku je pak završen zelenou střechou.

Obchodní dům inspirovaný americkými mrakodrapy

Palác ARA byl na svou dobu výjimečný hned v několika ohledech. Jeho konstrukci tvoří ocelový skelet namísto tehdy běžně používaného železobetonového skeletu. Výrazným prvkem jsou také okenní plochy z ohýbaných skel, což byl československý patent. Dodnes proto patří mezi ikony českého funkcionalismu.

Dům nechala postavit v letech 1928 až 1931 společnost A. a. R. Amschellberg, zabývající se prodejem textilního zboží. Budovu projektoval Milan Babuška, mimo jiné autor Národního technického a Národního zemědělského muzea na Letné. Objekt, později známý jako OD Perla, sloužil svému původnímu účelu až do 70. let. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 2018 až 2019. Dnes tu sídlí kanceláře. Nájemci ze sedmého až devátého podlaží mohou odpočívat na terase a kochat se výhledy na Hradčany a třídu Na Příkopě.

Od brutalismu k obrovskému zábavnímu parku? 

Obchodní dům Máj na rohu Spálené a Národní, který vznikl podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z ateliéru SIAL, patří mezi nejvýznamnější díla české architektury 70. let 20. století. Architektonické řešení stavby navazuje na meziválečný funkcionalismus s prvky brutalismu a hi-tech architektury. Všimla si ho i mnohá zahraniční média a kritici architektury.

V letech 2022 až 2024 prošel OD Máj radikální rekonstrukcí pod taktovkou developera AMADEUS Real Estate. Na fasádě přistálo kontroverzní umělecké dílo sochaře Davida Černého - dvě několikametrové pohyblivé plastiky motýlů složené z trupů stíhaček Spitfire. Uvnitř teď kromě obchodů najdete restaurace, bar s vyhlídkou, obrovský zábavní park a excentrické interiéry.

Národní klasika nakonec

Poslední zastávkou bylo Národní divadlo, postavené podle návrhu Josefa Zítky ve stylu pozdní severoitalské renesance. Po požáru v roce 1881 se nově zbudované divadlo stalo jedinou budovou na světě s celokovovou konstrukcí. Projekt byl dílem bratrů inženýrů Prášilových, kteří se později podíleli i na stavbě Petřínské rozhledny.

Kopule Národního divadla je pokryta břidlicí. Na střechu bylo položeno 46 200 břidlicových tabulek, které jsou přišroubovány 92 400 šroubky. Střecha je orámována pozlaceným litinovým zábradlím a na její výzdobu padlo více než dva a půl kilogramu čtyřiadvacetikarátového zlata. Budova Národního divadla i po 140 letech září, stejně jako v dobách, kdy se jí říkávalo Zlatá kaplička.

Z Národního divadla běželi závodníci zpět do CAMP, kde je čekal bohatý doprovodný program v podobě workshopů, dílen pro děti i dospělé, komentovaných prohlídek a soutěží s partnery, jako je adidas Runners Prague, RunCzech, Český olympijský výbor, Freshlabels a UGO. Mediálním partnerem byla TV Prima.

"Přestože jsme po loňském obrovském zájmu o Archirun zdvojnásobili kapacitu na tisíc běžců, byli jsme vyprodaní již měsíc před závodem. Velmi mě těší rostoucí zájem o tento typ akce, proto jsme se letos rozhodli účastníkům zábavnou formou ukázat, jaké důležité projekty se v naší metropoli plánují nebo jsou již v procesu. V září budeme spouštět novou aplikaci stavebních záměru Praha zítra?,  kde se dozvíte, co se děje (nejen) ve vaší čtvrti," shrnuje závod Štěpán Bärtl, vedoucí CAMP.

Boháč: Nestíháme stavět byty a školy. V Česku obvykle čekáme na průšvih a pak se řeší

"Na dynamiku nominálních výdělků pozitivně působí napjatá situace na trhu práce, která se projevuje znatelným nedostatkem pracovníků v mnoha odvětvích a profesích. Mzdové požadavky zaměstnanců jsou podpořeny vysokým růstem spotřebitelských cen a silnou ziskovostí firem v posledních letech," uvedlo v materiálu ministerstvo financí. Podle něj díky silné poptávce po pracovní síle a poklesu inflace porostou i reálné mzdy.

Podle srpnové predikce by průměrná mzda mohla být příští rok zhruba o tři tisíce korun vyšší než letos. Dostat by se mohla na 49 233 korun. Výhled na další léta počítá s tím, že by v roce 2026 průměrný výdělek dosahoval 51 751 korun a v roce 2027 pak 54 179 korun.

Proti loňsku by se průměrná mzda měla podle predikce zvednout letos o 7,2 procenta. Reálný výdělek by tak po dvou letech poklesu znovu rostl, a to o 4,7 procenta. Příští rok resort financí predikuje navýšení nominálních mezd o 6,5 procenta a reálných o čtyři procenta. V dalších letech by mělo být přidávání mírnější, a to kolem pěti procent. Reálný růst by se pohyboval do tří procent.

Celostátní průměrná hrubá mzda dosáhla loni podle údajů ministerstva financí 43 120 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku činil loni celostátní medián hrubé mzdy v soukromém sektoru 38 236 korun a hrubého platu ve veřejné sféře 44 330 korun. Nejvyšší mediánová částka byla v Praze, kde u mezd činila 45 251 korun a u platů 50 391 korun. Nejnižší medián mezd měl Karlovarský kraj s částkou 33 699 korun a platů Zlínský kraj s částkou 41 597 korun.

Polovina vysokoškoláků ve firmách v Česku vydělávala loni víc než 57 335 korun, polovina lidí s maturitou nad 39 650 korun a polovina se základním vzděláním či nedokončenou školou přes 30 941 korun. V Praze polovina lidí s vysokou školou měla v privátní sféře přes 66 326 korun. Čtvrtina nejhůř odměňovaných lidí s vysokoškolským titulem nedosáhla v hlavním městě na 46 461 korun. Polovina osob s maturitou měla v metropoli mzdu přes 43 575 korun.

Platový medián ve veřejné sféře v Česku byl loni u vysokoškoláků na 53 455 korunách, u lidí s maturitou na 41 897 korunách a u lidí bez vzdělání na 27 475 korunách. Ve veřejném sektoru v Praze polovina vysokoškoláků vydělávala přes 58 382 korun a polovina lidí s maturitou přes 45 935 korun. Víc než 41 564 korun hrubého měsíčně dostávalo minulý rok v metropoli 90 procent lidí s vysokou školou, kteří pracovali ve veřejných institucích.

Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru od září navýšení platových tarifů o deset procent. Vyjednávají o tom s vládou. Stěžují si na pokles reálných příjmů z minulých let kvůli vysoké inflaci a nízké výdělky části pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli zopakoval, že v rozpočtové rezervě peníze na růst výdělků pro letošek nejsou. Jednotlivé resorty ale prověřují, jakou část svých financí by mohly z jiných výdajů do přidání přesunout. Vyjednávání se vedou i ve firmách.

Video: Expertka: Polovina lidí nevydělá na důstojný život, nemá na dovolenou ani tramvajenku

Ministerstvo průmyslu na dotaz novinářů sdělilo, že udělalo pouze drobné formulační úpravy, jejichž účelem je zajistit konzistenci všech dokumentů.

Nové dokumenty však podle ekologů obsahujín ižší cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu pro roky 2030 a 2050. Poukázali na to, že na jednání vlády 17. července byl dokument Politiky ochrany klimatu s cílem snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 59 procent oproti roku 1990, ale vláda tehdy projednání odložila. V nově upraveném dokumentu ve vládním systému eKlep je nyní uveden cíl 55 procent.

Dosažitelné snížení je přitom podle odborného modelování, které je podkladem pro strategie, až 68 procent, uvedli ekologové v tiskové zprávě. Mezi organizacemi, které ji zaslaly, jsou Hnutí Duha, Centrum pro dopravu a energetiku, Calla, Greenpeace a Zelený kruh.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání vlády 17. července řekl, že nesouhlasí s klimatickými dokumenty Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán. Podle něj jsou příliš nákladné a měly by se upravit. Někteří analytici dříve sdělili, že dokumenty mohou vést ke zdražování energií a paliv.

Mluvčí ministerstva průmyslu Marek Vošahlík tvrdí, že úřad klimatické cíle nepřehodnocuje. "Česká republika je vázána klimatickými cíli stanovenými evropskou legislativou dosáhnout klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050 a do roku 2030 snížit emise o 55 procent oproti roku 1990," uvedl.

Organizace také poukázaly na to, že původně měla vláda pro rok 2050 stanovit cíl dosažení klimatické neutrality, ale nyní k ní má pouze směřovat. Uvedly rovněž, že tyto změny v dokumentech udělala ministerstva bez udání důvodů a bez širší diskuze. Ekologové to považují za špatný krok, který bude na úkor ochrany životního prostředí i modernizace ekonomiky.

Organizace také již v minulosti ze stejného důvodu kritizovaly podle nich nízký cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů. "Ani před snížením emisních cílů nešlo vládní klimatické a energetické strategie označit za český Green Deal. Od začátku nedostatečně využívají potenciál výroby elektřiny z čistých obnovitelných zdrojů a ignorují doporučení Evropské komise na jeho zvýšení," řekl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.

Podle Vošahlíka je podstatou strategických dokumentů předkládaných ministerstvem zmapovat cíle a opatření, ke kterým se Česko zavázalo. "Analyzujeme v nich tedy, jaký dopad bude mít jejich naplňování z hlediska rozvoje naší energetiky, plnění klimatických závazků, zajištění bezpečnosti dodávek, ale také makroekonomického vývoje České republiky a dopadů na spotřebitele," sdělil.

Video: Diskuse o změnách klimatu a ekologii (24. 5. 2024)

Po Česku následuje Bulharsko s devíti a půl tisíci, Německo s více jak čtyřmi tisíci, Lotyšsko s více jak třemi tisíci a Itálie s dvěma a půl tisíci takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.

Moody's upozorňuje, že banky a finanční instituce v těchto zemích musejí věnovat zvláštní pozornost transakcím, které tyto firmy provádějí, a hlásit je příslušným orgánům. Podle rozhodnutí Evropské komise musejí úvěrové a finanční instituce v EU od letošního července splňovat nové požadavky na hlášení finančních transakcí ruských občanů.

Opatření je součástí dvanáctého balíčku sankcí EU vůči Rusku. Cílem je lépe posuzovat možné porušování sankcí a zmapovat zdroje příjmů Ruska. Členské státy EU mají za úkol nahlášené informace vyhodnocovat a zjišťovat případné porušování nebo obcházení sankcí. Západní státy zavedly proti Rusku sankce za jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.

České ministerstvo průmyslu a obchodu na uvedlo, že situaci kvůli ekonomické bezpečnosti dlouhodobě monitoruje. "V případech, kdy dochází k transakcím, ze kterých by mohlo plynout bezpečnostní riziko pro Českou republiku, ministerstvo investice prověřuje," sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík.

Například banky mají povinnost úřadům nahlašovat všechny převody z unie do třetích zemí, pokud přesáhnou 100 tisíc eur (2,5 milionu Kč) a provádějí je společnosti, v nichž ruské právnické a fyzické osoby drží více než 40 procent kapitálu. Jde o všechny typy převodů prováděných příslušnými společnostmi s ruským vlastníkem, které opouštějí jurisdikci EU, respektive členských států. Opatření se týká všech typů transakcí bez ohledu na měnu.

Pracovní skupina poradců pro zahraniční vztahy RELEX, což je orgán, který spadá pod Radu EU, v červenci upravila kritéria pro určení vlastnictví a kontroly společností s ruským kapitálem. Dříve se mělo za to, že sankcionovaná osoba má kontrolu nad firmou, pokud ovládá více než polovinu jejího kapitálu. Teď stačí, aby vlastnila 40 procent kapitálu společnosti. Podobné pravidlo má Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí, píše polský list.

Pozorovatelé se domnívají, že EU pravidla zpřísnila, protože někteří vlastníci firem se jim přizpůsobili. Evropská komise přezkoumá fungování nových opatření letos v prosinci.

Video: Čachry ruské ambasády. Zpackala nábor českého důstojníka a sloužila hackerům (27. 4. 2021)