Everesta, s.r.o.

Syndikovat obsah Ekonomika - Aktuálně.cz
Aktuálně.cz - kompletní zpravodajství, zprávy z domova i ze světa
Aktualizace: 36 týdnů 3 dny zpět

Přehledně: Pracujících důchodců v Česku přibývá. Podívejte se, kde je jich nejvíce

12.06.2023

Přes čtvrt milionu českých penzistů ve věku nad 65 let si k důchodu přivydělává a chodí alespoň na pár hodin týdně do práce. Vyplývá to z podrobných údajů z posledního sčítání lidu. Jedná se tak zhruba o 2,5 procenta obyvatel Česka. 

Počet seniorů s přivýdělkem v průběhu let roste. O deset let dříve to bylo jen necelé procento, konkrétně se jednalo o 86 tisíc lidí ve věku nad 65 let.

Statistici ale během sčítání mezi "pracující důchodce" zahrnovali i mladší obyvatele, a to v případě, že pobírali invalidní důchod. Dohromady jich tak v roce 2021 bylo skoro 566 tisíc. "Počet pracujících důchodců v Česku se za deset let více než zdvojnásobil," spočítal Český statistický úřad. 

Od sametové revoluce v roce 1989 se nejméně pracujících důchodců sečetlo v roce 2001, kdy jich bylo jen 180 tisíc. Naopak v prvním polistopadovém cenzu v roce 1991 jich bylo skoro 300 tisíc. I to je ale stále výrazně nižší číslo než zmíněných 566 tisíc během posledního sčítání, vyplývá z infografiky zveřejněné pro týdeník Ekonom. 

Na trhu jsou slabé ročníky

Počet pracujících důchodců podle ředitele odboru sociálního pojištění ministerstva práce a sociálních věcí Tomáše Machance roste díky větší ochotě firem zaměstnávat seniory i motivaci důchodců pracovat. "V této oblasti například ministerstvo připravilo snížení pojistného pro pracující důchodce, které má potenciál motivovat více seniorů k práci v důchodovém věku," podotýká Machanec.

Slevu může uplatnit zaměstnavatel, pokud se zaměstnancem starším 55 let sjedná kratší pracovní dobu. Sleva platí od února a znamená pět procent z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců.

Podle ekonoma Filipa Pertolda z institutu IDEA při CERGE-E ovšem hraje roli při zaměstnávání důchodců fakt, že populace stárne. Na trh práce vstupují slabé ročníky, které nejsou schopné nahrazovat ty starší.

Český důchodový systém však funguje "průběžně". To znamená, že pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku.

V současnosti na jednoho důchodce přispívají zhruba tři pracující. Zhruba za 20 let to budou podle analýzy společnosti Cyrrus už jen dva. 

Nejvíce pracujících důchodců pobírajících starobní důchod se nachází v hlavním městě. Pražanů nad 65 let, kteří k penzi i pracují, je 3,9 procenta všech obyvatel metropole. K datu posledního sčítání v roce 2021 se tedy jednalo téměř o 50 tisíc lidí. Následují okresy Hradec Králové, Brno a Plzeň-město.

Naopak nejmenší procento pracujících důchodců je například v Karviné, Novém Jičíně či ve Znojmě. 

Počet starobních důchodů byl v březnu podle dat České správy sociálního zabezpečení 2,3 milionu. Z toho předčasný důchod pobírá 687 495 důchodců. Žádostí o předčasné důchody na konci loňského roku výrazně přibylo. Penze přiznané v roce 2022 totiž byly díky mimořádným valorizacím vyšší než ty přiznávané letos. A to dokonce do takové míry, že se loni vyplatilo požádat o předčasný důchod, který za běžných podmínek naopak penzi krátí.

Agitace, spor o svetr i nechuť být všude. Prezidentské známky jsou unikát plný emocí

11.06.2023

Projděte si galerii prezidentských známek od Masaryka po Pavla a zjistěte, co jejich vzniku předcházelo.

Panoramatickým vlakem po Česku. Švýcarské dráhy ho vysílají na běžnou linku

11.06.2023

Vůz byl ve vlaku řazený jako třetí od konce, v Břeclavi byl načas krátce po 9:00. Mezi cestujícími se našli cizinci i čeští nadšenci do vlaků, obsazena byla téměř všechna místa. Do Bohumína by měl vlak dorazit po 11:00.

Panoramatických vozů "Apm61 Panorama" SBB v roce 1991 zakoupilo dvanáct. Určené byly pro vlaky EuroCity, které projíždějí regiony s výhledy na horskou krajinu nebo údolí podél řek, například přes Alpy nebo údolím Rýna. Švýcarské dráhy je nasazovaly na spoje ze Švýcarska do Itálie, Francie, Německa, Nizozemska nebo do Rakouska.

"Díky velkým obloukovým panoramatickým oknům má cestující až o 90 procent větší výhled oproti klasickému vozu a úhel, který může sledovat ze svého místa je o 25 až 40 procent větší. Navíc je podlaha v panoramatickém voze výš než v běžných vagonech, a tak mají cestující o něco lepší výhled i při jízdě kolem protihlukových stěn," popsal mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Třicet let staré vozy jsou určené pro mezistátní provoz dálkových vlaků. Jsou klimatizované a mají 54 míst k sezení. Mohou jezdit rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. V roce 2010 prošly modernizací, kdy vozy získaly například i elektrické zásuvky pro napájení přenosné cestovní elektroniky, jako jsou notebooky, tablety nebo mobilní telefony.

Vlak vyjíždí denně v 5:25 ze Štýrského Hradce, v polském Přemyšlu by měl být v 16:48. Z Břeclavi je denně odjezd v 9:10. Panoramatický vůz je určený pro cestující první třídou. "Platí v něm běžné jízdenky první třídy a doporučená je rezervace místa. Cena Flexi základní jednosměrné jízdenky pro první třídu v úseku Břeclav-Ostrava hlavní nádraží je 433 korun. V případě cesty z Ostravy do Grazu přes horskou železnici Semmeringbahn je cena jednosměrné Včasné jízdenky Evropa do panoramatického vozu od 1181 korun," uvedl mluvčí.

Máte možnosti, plaťte více. Norsko zdanilo boháče, ti se raději stěhují ze země

10.06.2023

Tamní středolevá vláda to udělala loni. Jedním z důsledků je, že ubývá bohatých Norů, kteří v rodné zemi chtějí zůstat.

"Učinil jsem těžkou volbu. Přestěhoval jsem se z Askeru do Lugana," napsal loni v září v otevřeném dopise zbytku představenstva už ze Švýcarska největší norský daňový poplatník a největší akcionář investiční společnosti Aker ASA Kjell Inge Røkke. Nebyl sám.

Podle nedávného průzkumu deníku Dagens Naeringsliv opustilo Norsko v roce 2022 více než 30 domácích miliardářů a multimilionářů. To je více než celkový počet superbohatých lidí, kteří opustili zemi během předchozích 13 let.

Ne že by se majetek, například nemovitosti či akcie, v Norsku předtím nedanily. V roce 2021 činila daň z bohatství u lidí s majetkem přes 1,5 milionu norských korun 0,85 procenta, z čehož 0,7 procentního bodu šlo do místní samosprávy a 0,15 procentního bodu státu. Daň byla pro všechny nad tuto hranici stejná.

Pak ale přišel skok, norský stát sáhl na peníze dobře situovaných lidí výrazněji. Z majetku nad 1,7 milionu korun chce teď 0,3 procentního bodu, tedy dvojnásobek oproti minulosti. Celkem tedy mají veřejným institucím platit jedno procento z hodnoty svých aktiv. A těm nejbohatším, jejichž majetek přesahuje 20 mi­lionů NOK, zvýšil stát zdanění o 0,4 procentního bodu, tedy na celkovou částku 1,1 procenta z hodnoty jmění. Městům a obcím stále náleží stejný podíl z daně ve výši 0,7 procentního bodu.

Nejbohatší snáze zvednou kotvy

Ekonom Pavel Kohout říká, že podobné příběhy se neustále opakují, s týmž nechtěným výsledkem: "Je třeba si uvědomit jednu ekonomickou zákonitost, jejíž platnost je takřka univerzální: každá daň, která byla původně namířena na superbohaté, se postupem času demokratizuje a postihuje stále širší a relativně méně bohaté vrstvy obyvatelstva. Bylo tomu tak s daní z příjmů ve všech zemích."

V přepočtu na české koruny zasáhne ona jednoprocentní daň majetky o hodnotě 3,3 milionu. "Jde tedy o masovou daň, nikoli záležitost nejvyšších tříd," dodává Kohout a poukazuje na to, že miliardáři mají obecně mnohem větší možnosti se přestěhovat, najímají si nejlepší daňové poradce a právníky. "Mohou si dovolit žít v jakékoli zemi na světě. Něco podobného je mimo dosah středních tříd."

Røkke je novým dokladem platnosti tohoto schématu. Výběrem Lugana v italsky hovořícím švýcarském kantonu Ticino přitom ukazuje, že mu nešlo o únik do vysloveného daňového ráje. "Není ani nejlevnější, ani nemá nejnižší daně, ale je to skvělé místo s centrální polohou v Evropě. Od těch, kteří mají blízko k firmě i ke mně, jsem vzdálený jen na jedno kliknutí," citoval list The Guardian z otevřeného dopisu, který tento miliardář napsal.

Patrně ani Norsku se tedy úplně nevyplatí sáhnout na největší majetky. Jen Røkkeho přesídlení ho bude stát přibližně 175 milionů norských korun ročně na ušlých daňových příjmech. V loňském roce byl čtyřiašedesátiletý byznysmen nejvíce zdaněnou osobou v zemi. Deník Dagens Næringsliv spočítal, že od roku 2008 zaplatil na daních přibližně 1,5 miliardy NOK.

Podle analýzy britské expertní skupiny Wealth Tax Commission vybralo Norsko v roce 2019 na dani z bohatství asi 16,1 miliardy norských korun. Zvýšení podle zběžných odhadů mělo přinést dodatečných 1,6 miliardy korun. Podle emeritního profesora Norwegian Business School Oleho Gjems‑Onstada měli ti, kteří zemi opustili, dohromady majetek v hodnotě nejméně 600 miliard domácí měny. Teď je v původní vlasti danit nebudou a stát nezíská hypotetických 6,6 miliardy. Podle propočtů by tak výběr daně měl být nižší než v minulosti.

Gjems‑Onstad přirovnal situaci k brexitu. "Norsko nemá žádnou velkou tradici v sebepoškozování. Množství podnikatelů, kteří se stěhují do zahraničí, je pro veřejnost určitým šokem. Někteří politici obviňují bohaté z toho, že odcházejí, a myslím si, že mnoho obyčejných lidí z toho nemá radost," řekl listu The Guardian.

Ekonom Kohout v tom vidí logiku. "Je s podivem, že nejbohatším poplatníkům, kterým byla loni daň zvýšena, nedošla trpělivost mnohem dřív, uvážíme‑li výši ostatních daní v Norsku," připomíná.

Odborníci poukazují i na další okolnost - samotný výpočet daně je komplikovaný a výslednou sumu, jakou norský stát vybere, nelze přesně odhadnout. Ne všechen majetek je oceněn pro potřeby daně tržní cenou. To, že někdo vlastní větší dům, ještě neznamená, že bude platit daň z bohatství. Nemovitosti, kde lidé bydlí, se pro potřeby majetkové daně oceňují 25 procenty jejich tržní ceny, pokud v přepočtu na české koruny nepřesáhne částku jedenácti milionů. Nad tuto hranici se domy oceňují polovinou jejich tržní hodnoty. Až druhá nemovitost stejného majitele se oceňuje pro účely daně 95 procenty její tržní ceny.

Akcie a investiční nemovitosti se oceňují 80 procenty jejich tržní ceny. Tyto principy chrání před daní z bohatství mnohem více majetku, než by se mohlo zdát podle samotných daňových pásem.

Máte možnosti, plaťte více

Norský ministr financí Erlend Grimstad na dotaz The Guardian nicméně uvedl, že věří, že se časem bohatí krajané vrátí. "Pokud jste v Norsku uspěli a zbohatli, doufáme, že zůstanete a budete se i nadále podílet na životě norské společnosti," vzkázal jim.

Apeloval na občanskou sounáležitost. "Věříme, že silný veřejný sociální systém a vysoká úroveň vzdělání jsou důležitými faktory, které tento úspěch umožňují. Norský model je takový, že každý by měl přispívat relevantně podle svých schopností, a proto ti, kteří mají větší schopnost platit daně, by měli platit o něco více," uzavřel Grimstad.

Podle Kohouta je počínání vlády jedné z nejbohatších evropských zemí, kterou vede od října 2021, dobrým varováním pro české politiky. "Dlouhodobě jsem zastáncem názoru, že bychom měli být spíše daňovým rájem než daňovým peklem. Jinak řečeno, měli bychom jít spíše cestou růstu daňové báze než daňových sazeb. Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit vysoké daně," tvrdí ekonom.

Vzácná stopka od antimonopolního úřadu. Pošta nesmí koupit distributora tisku PNS

09.06.2023

Rozhodnutí zatím není pravomocné a je možné proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Dozorčí rada pošty ale začátkem letošního března plánovaný nákup neschválila, státní podnik v posledních letech hospodaří v červených číslech.

"Na trhu doručování zásilek obyčejného psaní a adresného direct mailu by došlo k výraznému posílení dominantního postavení či dokonce k vytvoření zcela monopolního postavení České pošty, neboť z trhu by byl odstraněn jediný významnější konkurent," uvedl úřad.

Spojení by ovlivnilo i trh doručování neadresného direct mailu, tedy distribuci reklamních letáků. V tomto oboru by se spojily druhý a třetí největší subjekt, což by vedlo ke ztrátě podstatného konkurenčního tlaku.

"V distribuci předplatného a doručování tiskových zásilek by spojením došlo k odstranění potenciálního konkurenta. V případě povolení spojení by v důsledku odstranění konkurenčního tlaku z relevantních trhů došlo ke zhoršení kvality služeb, a především ke zvýšení cen pro spotřebitele," upozornil úřad.

Úřad začal spojení posuzovat v říjnu roku 2021, zákaz spojení dvou firem je z jeho strany extrémním opatřením, které používá pouze ve výjimečných případech u nichž by hrozilo podstatné narušení hospodářské soutěže.

Letos v březnu plán koupit PNS neschválila dozorčí rada České pošty. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) počátkem února oznámil, že stát letos zahájí rozsáhlou transformaci České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun.

Chystá se také téměř desetiprocentní redukce počtu poboček, celkem jich má být zrušeno ke konci června 300 z původních 3200. Pošta zaměstnává téměř 23.000 lidí, ke konci května zrušila v souvislosti s rušením poboček 924 míst, z toho dostalo výpověď asi 600 zaměstnanců a víc jich už nebude.

První novinová společnost je největším distributorem tisku do prodejní sítě v ČR a po fúzi se společnostmi PNS Grosso a Mediaservis také největší alternativní společností zajišťující doručování adresných a neadresných zásilek v ČR. Hlavními akcionáři PNS jsou Mafra (37,51 procenta), Vltava Labe Media (35 procent) a Czech News Center (27,02 procenta). Za rok 2020 vykázala ztrátu 175 milionů korun, což bylo o 42 milionů méně než v roce 2019. Tiskem a doplňkovým zbožím zásobuje téměř 14 000 prodejních míst v ČR.

Průměrná mzda v eurech opět vzrostla. Do rakouské a německé má ale stále daleko

09.06.2023

Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.

Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Rakousku, a to 4497 eur (107 746 korun), následuje Německo s 4045 eury (96 917 korunami).

Naopak nejnižší mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9584 korun), a na Ukrajině, kde činí 469 eur (11 237 korun).

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 41 265 korun. Reálně při zohlednění inflace ale klesla o 6,7 procenta.

Za poslední tři roky se mzdy v Česku vyjádřené v eurech zvýšily o 23 procent. Česko se přiblížilo Německu, když v roce 2021 bylo na 34 procentech jeho úrovně, zatímco nyní na 44 procentech. Naopak se zvětšil odstup od Rakouska z 44 procent tamní mzdové úrovně na 37 procent.

Podle studie průměrné mzdy v eurech v posledním roce ve většině sledovaných zemí rostly. Pokles naopak vykázaly Německo, Estonsko, Řecko a Slovinsko. Ze zemí V4 byl nejrychlejší růst průměrné mzdy v Polsku, kde se zvýšila o 11 procent na 1439 eur. Na Slovensku vzrostla o devět procent na 1296 eur, v Maďarsku o šest procent na 1445 eur.

Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce spíš snížila, mezi jednotlivými státy ale jsou rozdíly. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku, Německu a Slovinsku dosahuje horní sazba daně až 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.

"Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.

Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 15 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku loni byly 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur. Na Slovensku dosahovaly 35,2 procenta.

Byznys versus udržitelnost. V žebříčku Ekonomu zabodoval Vodafone i Plzeňský Prazdroj

08.06.2023

V kategorii hodnotící firemní strategie se na prvním místě umístil mobilní operátor Vodafone.

První místo v kategorii Strategie rozptýlilo dosud panující mýty o tom, že české pobočky velkých nadnárodních řetězců jen slepě přebírají takzvané ESG strategie svých matek, aniž by je přizpůsobovaly českému prostředí. ESG je zjednodušeně termín pro udržitelné investice.

Mobilní operátor Vodafone Czech Republic podle hodnocení poroty prokázal, že je schopen nadnárodní strategii úspěšně adaptovat na české prostředí, což se viditelně projevuje například v jeho práci s dodavateli. "Dobrou praxi například v oblasti podpory LGBT komunity pak Vodafone Czech Republic aktivně prosazuje i směrem k zahraničním článkům skupiny," vyzdvihl člen poroty a ředitel Pride Business Forum Czeslaw Walek.

Mezi hodnocenými firemními projekty v oblasti udržitelnosti pak porotu nejvíce zaujal přístup, který Plzeňský Prazdroj razí směrem k pěstitelům chmele na Žatecku. Produkce chmele totiž v posledních letech kvůli klimatické změně výrazně kolísá, z roku na rok se mění například charakter srážek. V rámci projektu PRO CHMEL proto Plzeňský Prazdroj pomocí čidel sbírá údaje o počasí. Analytické výstupy pak pěstitelům poradí, jak zacházet s nedostatkovou vodou a dalšími zdroji efektivněji.

"PRO CHMEL je jedním z řady našich projektů, jejichž prostřednictvím chceme podpořit naše partnery napříč celým hodnotovým řetězcem - od pěstitelů až po hospody. Zároveň jde o projekt postavený na aplikaci nejmodernějších technologií v prostředí velmi tradičního sektoru," uvedl Ivan Tučník, manažer pro udržitelnost Plzeňského Prazdroje.

Malí vyzývatelé velkého korporátu

Největší překvapení ale přineslo třetí místo v kategorii Strategie, které získala středně velká rodinná firma Servisbal Obaly. "Za pozornost stojí, že Servisbal Obaly se aktivně angažuje v nastavování odvětvových ESG standardů," komentoval výsledek advokát společnosti Verdian a člen poroty Ekonom žebříšku udržitelnosti Tomáš Babáček.

Jako lichý se tak ukázal původní předpoklad, že ucelené strategie tvoří zatím jen největší firmy v Česku a ty menší se soustřeďují jen na dílčí projekty. "Když jsme rozkryli houšť termínů a balastu, jež se na ESG lepí, zjistili jsme, že na spoustě těchto věcí dlouho děláme a že jsou v souladu s naším rodinným podnikáním zaměřeným na budoucí generace," prohlásil šéf Servisbal Obaly Lukáš Horčička.

Barometr české podnikatelské praxe

Cílem žebříčku organizovaného týdeníkem Ekonom, Svazem průmyslu a dopravy ČR a pod odborným dohledem poradenské společnosti PwC bylo nejen najít české premianty v oblasti ESG, ale také zmapovat, jak se udržitelnost rozlévá celou českou společností a propisuje do byznysmodelů firem. Výsledky poukázaly na řadu příkladů dobré praxe i na desítky zajímavých projektů. Ukázaly, že firmy už vědí, co se pod zkratkou ESG skrývá a obvykle mají ve svých řadách nějakého experta nebo právníka, který tuto oblast řeší. Největší korporátní ESG týmy v Česku čítají i desítky lidí.

"S čím si firmy nevědí rady, je, jak ESG pravidla nastavit uvnitř jejich firmy, a sami sebe pak zahltí otázkami," upozorňuje ředitel v oddělení pro veřejný sektor a strategické poradenství PwC Ondřej Ptáček. Častou chybou podle něj také je, že si podniky stanovují příliš ambiciozní cíle typu že do roka budou mít o 50 procent nižší uhlíkovou stopu nebo kompletní ESG report. "To se prostě většinou nedá v tak krátkém čase stihnout," vysvětluje Ptáček. Nejprve je zapotřebí zkoordinovat všechny články uvnitř firmy a začít se sběrem dat.

"Datová základna je klíčová nejen pro auditovatelnost finální zprávy, ale umožňuje firmám reálně řídit všechny související procesy. Platí, že co neměříte, to neřídíte. A když už něco měříte, tak by byl hřích nevyužít tato data i k obchodnímu a finančnímu řízení firmy," říká šéf prodeje poradenské společnosti Sophia Solutions Jaromír Lukáš.

Za příklad dobré praxe v oblasti sběru dat porota Ekonom žebříčku udržitelnosti označila společnost ČEZ. Kvitovala také to, že ČEZ otevřel svá data sesbíraná kvůli udržitelnosti veřejnosti.

Právě transparentnost patří podle organizátorů žebříčku k nejdůležitějším pilířům udržitelnosti. Překvapivým zjištěním proto bylo, že některé společnosti se zdráhaly poskytnout informace potřebné pro hodnocení nebo požadovaly, aby porotci podepsali dohodu o mlčenlivosti. "I obecně platí, že čím více je společnost transparentní, tím více plní kritéria z oblasti governance," vysvětluje Ptáček z PwC. To se pak odrazí i na jejich celkovém hodnocení.

Rozdíl přes pět korun na litr. Nafta je oproti benzinu rekordně levná, i kvůli dani

08.06.2023

Ještě v září minulého roku vypadala situace jinak - benzin byl téměř o šest korun levnější než nafta, její zásoby totiž byly tou dobou mimořádně nízké. Teď se situace otočila. Za neobvyklou cenovou nerovnováhou na trhu s palivy přitom stojí hned několik faktorů.

Významnou roli hraje zejména snížení spotřební daně u nafty. Vládní opatření bylo zavedeno v reakci na mimořádný růst cen pohonných hmot vyvolaných konfliktem na Ukrajině v minulém roce. V červnu 2022 proto byla schválena novelizace příslušných zákonů, čímž došlo ke snížení daně motorové nafty a benzinu přibližně o 1,50 koruny na litr na dobu čtyř měsíců.

A zatímco snížení spotřební daně na benzin po uplynulé době skutečně skončilo, u nafty nadále trvá. Důvodem prodloužení lhůty byla podpora českých dopravců, kteří by při nezavedení daňové úlevy platili vyšší částky než jejich zahraniční konkurence - především polská, slovenská, maďarská či rumunská.

Úleva ale měla odlehčit například i veřejné dopravě, která je z velké části na naftě závislá. "Toto snížení je zodpovědné zhruba za 1,8 koruny v rozdílu," upřesňuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Odložené zvýšení spotřební daně

Cena motorové nafty však od února dál klesá a vláda by ráda úpravu pravidel pro naftu ukončila. Zvýšit spotřební daň původně plánovala s koncem července - takový scénář mohl přinést do státní kasy zhruba 4,8 miliardy korun. Návrh však v květnu ve sněmovně neuspěl. Podle Lidových novin by tak tedy k navýšení daně mohlo dojít v září, nejpozději v říjnu.

Až tříměsíční posun ochudí státní kasu o 1,6 až 2,4 miliardy korun. Ve středu proto doporučil schválení vládního návrhu sněmovní rozpočtový výbor. "I po zrušení snížení spotřební daně ale bude nafta stále o několik korun levnější než benzín. Rozdíl se pak začne zmenšovat s příchodem zimy, což je typický každoroční vývoj," předpovídá dále Tomčiak.

Hry na trhu s ropou

Za rozdílem v cenách paliv je ještě další důvod. V únoru letošního roku totiž začalo platit embargo na dovoz ropných produktů z Ruska. "A právě zde lze podle mého názoru hledat i vysvětlení její klesající ceny," domnívá se ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Evropští odběratelé si podle něj před zavedením embarga vytvořili zásoby v obavě, že by právě u nafty mohl vzniknout nedostatek. "K tomu ovšem nedošlo, jelikož Evropa sama své sankce začala nepřímo obcházet," pokračuje Hradil.

Dodává, že poté, co Západ odmítl nakupovat ruskou ropu, začala být ve slevě masivně nakupována jinými zeměmi jako například Čínou, Tureckem či Indií. "V rafinériích těchto států je pak ruská ropa zpracovávána na naftu, která tím ztrácí nálepku 'ruská' a stává se z ní nafta čínská či turecká. Proti takové naftě žádné západní sankce neplatí a může tedy být ve velkém nakupována Evropou, což se také děje," vysvětluje dále ekonom.

Po čtyřech měsících poklesu začala v minulém týdnu cena nafty přece jen zdražovat, zatím ale jen velmi mírně. "Zdá se, že navrácení spotřební daně u nafty do cen ještě o prázdninách nezasáhne. I tak by se ale ceny pohonných hmot měly v nejbližších měsících stabilizovat," odhaduje analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Proti dalšímu poklesu cen paliv hraje i koruna, která přestala vůči dolaru posilovat. Saúdská Arábie rovněž nově podpořila omezení dodávek ropy, tedy i "přiškrcení" její nabídky na trhu. "Tento krok by měl bránit opětovnému zlevňování ropy, a tedy i pohonných hmot," doplňuje Vlk. 

Podle pravidelných dat společnosti CCS, která ceny paliv sleduje, v současnosti nejlevněji natankují řidiči v Jihočeském, Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Naopak nejdráže vyjde tankování Čechy v Praze, na Vysočině či v Jihomoravském kraji.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 7. červnu 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 36,89 31,24 Praha 37,94 33,10 Středočeský 37,16 31,75 Jihočeský 36,45 30,55 Plzeňský 37,17 31,39 Karlovarský 36,65 30,81 Ústecký 36,59 30,89 Liberecký 36,67 30,85 Královéhradecký 36,61 30,64 Pardubický 36,71 30,75 Vysočina 36,85 31,62 Jihomoravský 37,01 31,54 Olomoucký 37,09 31,70 Zlínský 36,71 30,78 Moravskoslezský 36,81 30,94

zdroj: CCS

Na trhu se objeví dostupnější elektromobily, pomohou fondy. Expert odpovídal čtenářům

07.06.2023

Jako příklad řešení "za pochodu" Folbrecht uvedl zapojení elektromobilů do vyvažování energetické sítě nebo elektrifikaci nákladní dopravy, zejména té dálkové.

"V zahraničí a na tranzitních trasách budou muset vznikat velká nabíjecí parkoviště a také odpočívky pro kamiony, to vše budou velké výzvy. Pro Českou republiku, která je tranzitní zemí, tím vznikají nové obchodní příležitosti," uvedl Folbrecht.

Odborník na elektromobilitu zdůraznil, že v následujících letech bude třeba masivně investovat do nových zdrojů i distribučních sítí.

Všechny odpovědi Lukáše Folbrechta z Elektromobilní platformy  z online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz si můžete přečíst níže pod textem.

"Dobíjecí infrastruktura se čile buduje, například loni bylo v ČR zprovozněno více než 400 nových dobíjecích stanic (přírůstek 40 procent). Nedávno byla schválena tzv. Alternative Fuels Infrastructure Regulation (AFIR) a další stovky a tisíce stanic budou přibývat v ČR i dalších zemích EU," napsal Folbrecht v jedné z odpovědí.

Trochu oříškem je podle něj například elektrifikace vozového parku na sídlištích. "Nicméně například v Brně již pilotují rezidenční nabíjení s možností rezervace nabíjení, v Praze se postupně investuje do nabíjení z lamp veřejného osvětlení," uvedl odborník na elektromobilitu.

Začátek delšího procesu

Velký potenciál vidí Folbrecht v oblasti zlepšení emisní stopy elektromobilů. Uvedl, že jsme teprve na začátku delšího procesu, ale na snížení emisní stopy elektromobilů i jejich baterií se intenzivně pracuje.

"Evropské automobilky dle mého osobního názoru zaspaly, ale elektromobilitu se velmi intenzivně učí. Sám mám dlouholetou pracovní zkušenost z významného českého výrobce automobilů a mám plnou důvěru, že se s tím čeští a evropští technici dokážou poprat," řekl Folbrecht na dotaz čtenáře.

Doplnil, že není moc známé, že už loni tvořily elektromobily a plug-in hybridy přes 10 procent produkce domácích automobilek.  "Velmi by myslím pomohlo mít v ČR alespoň 1-2 "baterkárny" neboli tzv. gigafactory, abychom byli bateriím blíže a vytvářeli si ještě více příslušné know-how a kompetence," uvedl Folbrecht.

Prostředky z evropských fondů

Folbrecht se dotkl i tématu dotací v elektromobilitě. Zmínil například podporu od ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu, které připravuje nový podpůrný program v oblasti elektromobility pro firmy a podnikatele. Podpora pro fyzické osoby, která funguje v jiných evropských zemích, by podle Folbrechta adopci e-mobility v Česku určitě pomohla.

"Současná situace veřejných financí velký prostor pro podporu z národních zdrojů nedává, značné prostředky jsou ale k dispozici z evropských fondů, které má ČR k dispozici a velmi často jsou určené právě na účely dekarbonizace, včetně dopravy," uvedl Folbrecht s tím, že věří, že se najde dostatečná politická vůle, která pomůže snadněji se dostat k elektromobilům i fyzickým osobám.

Konkrétně podpor z EU je podle něj celá řada. "V nejbližších měsících začnou být vypisovány výzvy ministerstva dopravy na výstavbu dobíjecí infrastruktury s objemem prostředků přes pět miliard korun (a miliardy již byly investovány). Další stovky miliard jsou a budou pro ČR k dispozici v rámci tzv. Modernizačního fondu a část z těch peněz půjde na dopravu. Nicméně bude záležet, jak s prostředky Modernizačního fondu český stát naloží a kam je bude směřovat," uvedl Folbrecht.

Cena elektromobilů by podle něj mohla poklesnout ve chvíli, kdy se dosáhne masovější výroby a prodejů a větší lokalizace vývoje a výroby baterií do Evropy. Na místě je podle něj ale i sociální aspekt, aby se k elektromobilům dostaly i příjmově slabší a zranitelné skupiny. "Do budoucna budou na trhu i dostupnější modely. V diskusích se státem preferujeme využití nikoliv národních prostředků, ale z evropských fondů, které jsou přímo na takové účely alokované a nelze je ani jinak využít. A nevyužít je by byla škoda," dodává odborník.

Senior bude v Česku každý třetí. Stát je musí držet v práci, Ukrajinci trh nezachrání

07.06.2023

"Evropský statistický úřad Eurostat předpokládá, že se začnou postupně vracet. I když se jim tady narodí děti, nebude to mít dlouhodobější vliv na domácí populaci. Záviset bude i na tom, jaké zde budou mít podmínky pro zakládání rodin," řekl Fiala týdeníku Ekonom.

Připomíná také, že Ukrajina není ne­omezeným rezervoárem, odkud Česko může donekonečna doplňovat chybějící pracovní sílu.

Jak se bude vyvíjet demografická situace v Česku do konce století?

Podle všech prognóz to vypadá, že se počet obyvatel bude pohybovat mezi deseti a jedenácti miliony, dnes to je po započítání uprchlíků z Ukrajiny, přibližně 10,8 milionu. Trvale ale budeme čelit přirozenému úbytku obyvatel, každoroční počty narozených dětí budou nižší než počet zemřelých.

Loni tento rozdíl představoval 20 tisíc osob a lze čekat, že v šedesátých letech, kdy bude vymírat početná generace lidí narozených po roce 1970, může z tohoto důvodu ročně ubývat 40 až 45 tisíc lidí. Což znamená, že bez migrace by počet obyvatel Česka klesl do roku 2100 pod 7,5 milionu. To je ale jen teorie, protože se počítá s tím, že migranti k nám v příštích desetiletích budou stále přicházet. V poslední prognóze se počítá s migračním přírůstkem 26 tisíc osob ročně.

Na co by se při pohledu na tato čísla měl připravit byznys a politika?

Především na stárnutí obyvatelstva: nyní je u nás prů­měrný věk 42,6 roku, ale předpokládá se, že v druhé po­lovině století vzroste až nad 47 let. Seniorů, lidí nad 65 let, je dnes kolem 20 procent, časem budou tvořit 30 procent populace.

Až tedy po roce 2060 někdo půjde na procházku, bude potkávat daleko víc vozíčků než kočárků?

Doufejme, že vozíčků tolik nebude, protože staří lidé snad budou zdravější než dnes. Skoro každý třetí občan ale opravdu bude senior. Tak tomu ve světě zatím nikde není.

Jak bude muset reagovat byznys?

Bude se muset snažit udržet starší lidi na trhu práce a nacházet pro ně vhodná zaměstnání. Hledají se cesty, jak jim nabídnout flexibilnější pracovní dobu, například na dva dny v týdnu nebo i jiné podoby zkráceného úvazku. Uvažuje se rovněž o dalších pobídkách - například že by senioři nemuseli platit sociální pojištění, což by jim zvýšilo čistý příjem. Na druhé straně se také produkce bude více orientovat na starší spotřebitele, ti mají zájem nejen o jiné oblečení než mladí, ale například i o jiná auta.

To vše jsou docela dalekosáhlé závěry. Jak moc se ale v minulosti demografové v předpovědích mýlili? Například Český statistický úřad ve své střední prognóze z roku 2004 počítal pro polovinu století jen s 9,6 milionu obyvatel a nyní se ukazuje, že jich bude pravděpodobně o dost více. I ve světě se starší předpovědi o vývoji populace od současných dost liší.

Přesnost prognózy závisí na tom, jak přesně se odhadne porodnost, úmrtnost a migrace. Pak už to je pouze otázka kalkulací podle jednoznačných vzorců. Úmrtnost se odhaduje docela dobře, ačkoliv covid, který počet zemřelých v letech 2020 a 2021 výrazně zvýšil, dopředu nikdo nepředpokládal. Teď ale všechny prognózy předpokládají, že úmrtnost bude opět plynule klesat a délka života dále poroste. O něco hůře se predikuje plodnost. Proti sobě jde snaha států, aby se rodil dostatečný počet dětí, a tendence neustálého snižování počtu dětí v rodinách ve vyspělých zemích.

Migrace se predikuje úplně nejhůře. Vzpomínám si, jak jsem v roce 2008 sestavoval prognózu, která vycházela z toho, že migrační přírůstek bude činit 80 tisíc osob ročně, jako v roce 2007. Pak vycházelo, že by tu v roce 2100 žilo 15 milionů lidí, přičemž 40 procent z nich by nemělo domácí kořeny. Záleží na tom, jestli dojde k nějakému konfliktu či ekologické katastrofě. A roli hraje i politika, zda se před uprchlíky budou uzavírat hranice, nebo ne.

Konflikt v blízkosti českých hranic právě probíhá. Nyní tu žije 650 tisíc Ukrajinců a více než 300 tisíc jich přišlo až po loňském propuknutí války. Jak změní naši demografickou budoucnost?

Záleží na tom, zda tu zůstanou trvale, nebo ne. Počet žen v reprodukčním věku tu stoupl možná až o pět procent. Eurostat nicméně předpokládá, že se začnou postupně vracet. I když se jim tady narodí děti, tak to nebude mít dlouhodobější vliv na domácí populaci. Záležet bude i na tom, jaké zde budou mít podmínky pro zakládání rodin. Často se ukazuje, že migrantky i migranti jsou využíváni a někdy i zneužíváni jako levná pracovní síla. Takže mnozí z nich tu nakonec mají méně dětí, než je tomu u nich doma.

Nemůže se Eurostat mýlit? Nezůstanou tady, protože se tu snadněji žije?

Jde i o to, jaké tu budou mít podmínky k práci. Zda budou pracovat legálně a odvádět zdravotní a sociální pojištění, či se přesunou do šedé zóny, nebo budou závislí na dávkách. Jde i o podmínky pro založení rodiny, aby tu migrantky mohly mít děti stejně jako české ženy.

Kdybychom přece jen vyšli z hypotézy, že tu těch 650 tisíc Ukrajinců zůstane, změnilo by to něco podstatného? Omládli bychom například?

K omládnutí populace to určitě nepovede, jejich věková struktura je totiž dost podobná té naší. O něco se zvýší počet narozených dětí, ale jen o několik procent. Místo 100 tisíc dětí ročně by se jich u nás narodilo řekněme nějakých 105 tisíc.

Kolik migrantů by k nám tedy muselo ročně přicházet, aby se stárnutí populace v Česku zastavilo?

Takové výpočty se v OSN dělaly, nazývalo se to náhradová migrace. Pro Česko to vycházelo v řádu statisíců a časem i milionů migrantů ročně. Takže to celé jsou jen takové hry s čísly. Problém spočívá v tom, že i migranti stárnou, a proto by museli přicházet stále další a další, aby se jejich stárnutí vyvažovalo.

Hypotetická úvaha na hranici sociálního inženýrství říká, že by sem přišli jako mladí a na penzi by odcházeli zpět do svého rodiště. Pak by to fungovalo, ale jde o velmi nereálný scénář, i když jednotliví lidé by se tak chovat mohli. Navíc by to nevyřešilo financování důchodů, protože kromě výplat našim důchodcům by se řada důchodů vyplácela do zahraničí.

Když je vliv migrace těžko odhadnutelný, jak to je s úhrnnou plodností na jednu ženu? Před dvaceti lety demografové uváděli, že bude nízká, pak naopak vystoupala vysoko nad evropský průměr a teď zase klesla. Co za tím je?

V roce 1999 to opravdu bylo jen asi 1,13 dítěte na jednu ženu. Často jde jen o změnu načasování porodů, větší plodnost v určitém roce neznamená to, že by se většina žen rozhodla mít další dítě, ale to, že dítě, které plánovaly, měly v daném roce. Po období zvýšení plodnosti přichází často pokles a naopak. Sledování plodnosti žen podle ročníků narození ukazuje, že výkyvy jsou minimální, přitom počet dětí v rodině pomalu klesá. Zatímco ženy narozené kolem roku 1960 měly ještě v průměru dvě děti, u žen narozených po roce 1980 se očekává pouze 1,7 dítěte.

Vloni došlo k poklesu plodnosti a někdy se to svádí na současnou nejistotu.

Částečně jde o kompenzaci nárůstu plodnosti v roce 2021. Existuje totiž názor, že lidé, kteří plánovali další dítě, využili doby covidu, kdy byly omezené možnosti pro podnikání. Aby později, po odeznění epidemie, měli už čas se plně věnovat práci. Vysvětlením poklesu, který začal koncem loňského roku, mohou být i obavy z ekonomického vývoje, například ze zdražování energií a potravin. Možná rovněž obavy z války. Na někdejší úroveň se ale plodnost asi nevrátí. Navíc je teď před námi doba, kdy by děti měly mít ženy ze slabých populačních ročníků. Takže počet novorozenců může postupně poklesnout o dalších deset procent. Je možné, že se v roce 2030 v Česku narodí nanejvýš 90 tisíc dětí.

Je tedy namístě, aby stát začal dělat propopulační politiku?

Měl by a zejména v době, kdy klesá zmíněný počet žen v reprodukčním věku. Aby vývoj počtu narozených dětí zůstával rovnoměrný. V minulosti tomu tak nebylo a vidíme důsledek: děti populačně silnějších ročníků se najednou nemohly dostat na školy, protože tam pro ně není místo. To přišel jen ročník o osm procent silnější. Nevhodně načasovaná byla propopulační opatření v 70. letech, kdy bylo žen v reprodukčním věku naopak hodně. Počet narozených sice výrazně vzrostl, ale s negativními důsledky se potýkáme dodnes. Nejprve nebyly jesle a školky, pak místa ve školách a teď nevíme, jak po roce 2060 lidem z tohoto babyboomu zajistit důchody.

O jaké opatření by nyní mělo jít?

Měly by se kombinovat různé metody. Vedle přímé podpory dávkami by tu měly být daňové úlevy, které osloví především pracující rodiče. Ti by tak kompenzovali určitý výpadek příjmů. Ve Francii je například u daní z příjmů nastavena progrese, která závisí na počtu lidí v rodině, což umožňuje i lépe vydělávajícím danit v nižším pásmu. Mělo by se především podporovat bydlení pro mladé rodiny, protože mít děti bez bytu je obtížné.

Jak jsou demografická data podstatná při penzijní reformě? Nevstupuje do toho i vývoj technologií a efektivity výroby?

Závisí na způsobu financování penzijního systému. Pokud by se zařídilo, že se z nových technologií, z automatizace a robotizace začne platit nová daň a ta by byla určena na důchody, pak by možná nebylo nutné zvyšovat důchodový věk. Dovedu si to představit, ale připouštím, že v demokratické společnosti takové přerozdělení zisků není politicky snadnou záležitostí. Pokud budeme chtít důchody vyplácet jen z toho, co se vybere na sociálním pojištění, tak není jiná cesta než důchodový věk přiměřeně zvyšovat, nechceme‑li důchody snižovat nebo zvyšovat pojistné.

Důchodový věk by se podle mě tedy mohl zvyšovat, ale pomaleji, než předpokládá ve svých návrzích současná vláda. S rostoucí dobou života by měl růst nejen limit pro odchod do penze, ale také doba, po kterou člověk důchod pobírá. Neříkat pouze, že se důchod bude vyplácet až na posledních 21,5 roku života.

Kompletní rozhovor si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom ve čtvrtek 8. června.

Povinnou datovku si stále neotevřely statisíce lidí. Riskují tím problémy s úřady

06.06.2023

Schránky letos musejí mít podle zákona povinně všichni živnostníci, kteří mají IČO. Jenže řada lidí je nechce. Většinou proto, že už nepodnikají, nebo mají najednou dvě schránky. V minulosti si datovku sami dobrovolně založili jako fyzické osoby, tedy na rodné číslo. A teď mají i tu "podnikatelskou".

Jen za první čtvrtletí letošního roku svou živnost ukončilo 196 379 živnostníků, o 182 000 více než loni, ukázala data portálu www.informaceofirmach.cz, která shromáždila společnost CRIF - Czech Credit Bureau. V dubnu pak skončilo s podnikáním více lidí než loni za první čtyři měsíce roku.

Oproti tomu podnikatelskou činnost zahájilo 22 120 živnostníků, tedy o 2443 více než ve stejném období loňského roku.

"Povinné zavedení datových schránek pro živnostníky řadu lidí od podnikání neodradilo. Za první tři měsíce začalo podnikat nejvíce osob od prvního čtvrtletí 2011. Povinnost zřídit si datovou schránku tak vedla k očištění živnostenského podnikání převážně od dlouhodobě neaktivních podnikatelů. Datová schránka pro ně byla komplikací, kterou kvůli nevyužívané živnosti nechtěli podstoupit, a tak radši živnostenské oprávnění zrušili," potvrzuje analytička CRIF Věra Kameníčková. Dodává, že s dubnem začal úbytek podnikatelů spojený s povinným zaváděním datových schránek pomalu utichat.

Na ignoraci pozor

Oproti tomu řada lidí se místo rušení živnosti rozhodla přidělenou datovou schránku jednoduše ignorovat. Stát jich založil více než dva miliony. Podle Digitální a informační agentury se ale do nich stále značná část podnikajících fyzických a nepodnikajících právnických osob nepřihlásila. "Momentálně se pohybujeme pod hranicí 760 000 nepřihlášených uživatelů," upřesňuje pro Aktuálně.cz mluvčí agentury Karolína Sieglová.

Toto číslo přitom v posledních týdnech tedy klesá jen pomalu. Před ignorací datovek však odborníci i úřady opakovaně varují.

Ministerstvo opakovaně apleuje na živnostníky, kteří se odmítají z důvodů protestu do schránek přihlásit poté, co jim poštou přijdou od úřadu přístupové údaje k nové datovce. "Pokud se držitel datové schránky do ní nepřihlásí, zpřístupní se automaticky i fikcí desátý den od nepřevzetí obálky s přístupovými údaji nebo patnáctým dnem od data doručení přístupových údajů," uvedla v březnu pro Aktuálně.cz Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

I v případě nečinnosti či neaktivity držitele datové schránky do ní budou dál doručovány dokumenty i fikcí a držiteli datové schránky hrozí právní účinky z takto došlých dokumentů. 

"Je třeba si uvědomit, že od některých orgánů veřejné zprávy, například finančních úřadů, může být vynucováno podání datovou schránkou, pokud je schránka zpřístupněna, a nesplnění takového úkonu s sebou rovněž může nést sankce," podotkla mluvčí. 

Živnost ruší hlavně senioři

Jedním z hlavních důvodů, proč nejsou mnozí podnikatelé ochotni používat datovou schránku, mohou být podle expertů nedostatečné technické znalosti na zvládnutí elektronické komunikace, to se může týkat především starších uživatelů.

To ostatně naznačují i aktuální data společnosti CRIF. Nejvyšší podíl, konkrétně 61 procent, na zaniklých podnikatelích měli podle ncih od začátku roku ke konci dubna právě lidé ve věku 61 let a více. Meziročně se nejvíce zvýšil počet zániků živnostníků ve věku 51 až 60 let, a to více než 16násobně. "Z toho lze odvodit, že starší lidé se s datovými schránkami sžívají hůře než mladší generace," uvádí zpráva společnosti.

Nechuť lidí využívat povinnou datovou schránku od státu může posilovat i to, že v nich nevidí výhody nebo se do nich nechtějí nechat nutit. "Místo prezentace pozitivních přínosů se spíše hovoří o její povinnosti. Kdo z nás chce mít něco povinného a něco muset? Benefitem přece není to, že mi stát někde vytvoří úzké místo, kde se tvoří fronty, a následně mi argumentuje, že s datovkou tam nemusím stát," podotýká Michal Kocanda, ředitel softwarové společnosti Atlas Software.

Kocanda dodává, že benefitů datovky přitom je celá řada - od ceny dopisu, jednoduchosti vyzvednutí, jistoty doručení až právě po státem zmiňovaný uspořený čas.

Stát musí lépe vysvětlovat, tvrdí experti

Předseda představenstva Bankovní identity Jan Blažek v květnu na konferenci Digitální Česko 2023 uvedl, že vláda by měla lidem jednoduše vysvětlit, k čemu jsou eDoklady nebo Datové schránky prospěšné.

"Občan se chová racionálně. Pokud dám občanovi nástroj zdarma, který je jednoduchý, snadný na obsluhu a bude mu pomáhat, tak já je nepotřebuju k ničemu nutit. Lidé to budou milovat. Je k tomu potřeba to lidem jednoduše vysvětlit," dodala podle agentury ČTK zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková.

Zkušenost občanů s elektronickými službami státu je však podle místopředsedy vlády pro digitalizace Ivana Bartoše (Piráti) nevalná. Důvodem bylo špatné zadání dodavatelům. "Musí se změnit uživatelská přívětivost a to, jak ta aplikace vypadá," podotkl Bartoš. Dodal, že je proti tomu lidem používání elektronických služeb nařizovat povinně, a to včetně datových schránek.

Ekonomka: Jsme na nebezpečné cestě, hrozí pád z útesu. Vím, kde má stát šetřit

Apple představil soupravu pro rozšířenou virtuální realitu, cena je astronomická

05.06.2023

Společnost Apple je známá zejména svými chytrými telefony iPhone. Soupravu Apple Vision Pro firma představila v rámci své výroční konference pro vývojáře. Souprava je vybavena mimo jiné kamerovým a mikrofonovým systémem, který umožňuje vytvářet trojrozměrná videa a fotografie.

Cena soupravy bude začínat na 3499 dolarech (zhruba 77 000 korun), začátkem příštího roku se zařízení začne prodávat ve Spojených státech a následně i v dalších zemích. Podle agentury AP je vzhledem k vysoké ceně pravděpodobné, že Apple Vision Pro osloví pouze omezený okruh zákazníků.

Akcie společnosti Apple si před představením soupravy Apple Vision Pro připisovaly zhruba dvě procenta a vyšplhaly se na nové rekordní maximum. Po prezentaci soupravy však mírně oslabovaly.

Letecké společnosti tvrdí, že se letos nebude opakovat letní cestovní chaos

04.06.2023

"Jsem dostatečně přesvědčen, že se nám podaří projít letošní letní špičkou bez větších potíží," řekl agentuře šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willie Walsh.

Vedoucí představitelé leteckých společností, kteří se tento týden účastní výročního zasedání IATA v Istanbulu, se však nadále obávají narušení řízení letového provozu v Evropě a ve Spojených státech. "Ale pokud jde o ně, splnili svůj závazek a připravili své zdroje na letošní léto. Domnívám se, že většina letišť bude také dobře fungovat; myslím, že se poučili z loňského roku," řekl Walsh.

Oživení letecké dopravy, které bylo rychlejší, než se čekalo, spolu s nedostatkem pracovních sil způsobilo loni v létě chaos na několika letištích v Evropě a Severní Americe. Vyvolalo také spor mezi leteckými společnostmi a letišti ohledně limitů pro počet cestujících, které měly tento tlak zmírnit.

Rostoucí počet sporů mezi pasažéry a leteckými společnostmi na celém světě vedl k výzvám k odškodnění cestujících.

V Kanadě se přezkoumávají právní předpisy, americká vláda připravuje nová pravidla a Evropská unie usiluje o přísnější prosazování stávajícího nařízení, které stanoví odškodnění za zpoždění delší než tři hodiny.

"V konečném důsledku to zaplatí spotřebitel, protože to samozřejmě nese průmysl, ale ten to nemůže jen tak převzít," řekl Walsh. "Čím více výdajů budou muset letecké společnosti vynaložit kvůli problémům, které nemohou ovlivnit, tím více se to promítne do cen letenek a povede to k jejich zdražení. Je to velmi, velmi frustrující prostředí, ve kterém se musíme pohybovat," dodal.

Některé skupiny cestujících obvinily letecké společnosti z obcházení kompenzací tím, že se odvolávají na výjimku pro výjimečné okolnosti. Pravidla EU takové výjimky umožňují, pokud letecké společnosti mohou prokázat, že přijaly přiměřená opatření, aby zpoždění zabránily.

Letecké společnosti oznámily, že lidé si na letošní léto zarezervovali velké množství letenek, protože letecká doprava se vrací na úroveň před pandemií covidu-19.

Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol koncem loňského roku varovala, že rok 2023 by mohl být "nejnáročnějším rokem posledního desetiletí" kvůli konfliktu na Ukrajině, možným stávkám, rostoucímu počtu letadel a znovuotevření asijských trhů.

Stát si chce kvůli odvodům došlápnout na dohodáře. Firmy se bojí dalšího papírování

04.06.2023

Necelých deset tisíc měsíčně u jednoho zaměstnavatele, stejná částka klidně u dalších dvou - to je běžná praxe, kterou v Česku využívá stále více dohodářů, tedy lidí s pracovním poměrem uzavřeným na DPP. Určen je primárně pro přivýdělky, brigády či zkrácené úvazky, mnozí ho ale s oblibou využívají i jako hlavní příjem.

Oproti hlavnímu pracovnímu poměru je tu však významný rozdíl - pokud u DPP uzavřené u jednoho zaměstnavatele nedojde k překročení limitu vydělku ve výši 10 tisíc korun měsíčně, neplatí se zdravotní a sociální pojištění.

A to se vládě v době prudkého prohlubování schodku příliš nezamlouvá. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí stát kvůli nastavení těchto dohod jen v roce 2021 přišel na odvodech přibližně o 15 miliard korun.

"V současné době jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Příčinou je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného… Lze být tímto způsobem zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou. Následně se tedy neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů," uvedlo ministerstvo v podkladech k balíčku.

Stát argumentuje i tím, že dohodáři nejsou důchodově pojištění, tedy při dosažení důchodového věku nemají na starobní důchod buď vůbec nárok, nebo jen minimální. To se pak odráží v čerpání dávek státní sociální podpory.

Miliardy pro stát

Počet uzavřených dohod o provedení práce mezitím roste. Zatímco v roce 2020 pracovali lidé na zhruba 1,5 milionu těchto dohod, o rok později jich bylo již 1,8 milionu.

Advokátka a partnerka Grant Thornton Veronika Odrobinová připouští, že lidé volnějších podmínek u této formy úvazku využívají často. "V praxi například není výjimečné hromadit na sebe navazující DPP s několika uměle vytvořenými zaměstnavateli, aby se zaměstnanec vešel pod 10 000 korun z příjmu od jednoho zaměstnavatele, byť se věcně jedná vlastně o jednu práci na plný úvazek," popisuje situaci na českém trhu práce.

Vláda proto v rámci důchodové reformy, která je součástí jejího úsporného balíčku, od roku 2024 navrhuje dvě hranice pro povinnost odvodů u DPP.

  • První limit má být stanoven pro příjmy z veškerých DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 procent průměrné mzdy. "To by při současné výši znamenalo 10 081 korun," uvedla v květnu pro Aktuálně.cz daňová expertka společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
  • Druhý limit se má vztahovat na ty, kteří mají DPP u více zaměstnavatelů a je vyměřen na 40 procent průměrné mzdy. To v současnosti odpovídá částce 16 130 korun. V případě, že zaměstnanec překročí jeden nebo druhý limit, bude z jeho odměn odvedeno zdravotní a sociální pojištění.

Pokud dohodář jeden z těchto dvou limitů překročí, bude z jeho výdělku odvedeno pojistné. Limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele zůstane, nově se ovšem bude na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nikoli jako na několik samostatných úvazků.

Dohodáři by měli hradit také nemocenské pojištění. Celkem by tak odváděli 31,9 procenta.

"Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod," uvedlo ministerstvo financí. Nově nastavené limity by od příštího roku měla hlídat Česká správa sociálního zabezpečení, která bude vyhodnocovat jejich souběhy u více zaměstnavatelů a "odchytávat" případy, kdy dohody nejsou využívány jen k doplňkovému příjmu.

To znamená, že zaměstnavatelé budou ohlašovat výši dohodářova výdělku za daný měsíc a správa je bude informovat, pokud se vydělaná částka přehoupne přes stanovený limit. 

Zaměstnavatelé se bojí papírování

Proti plánu vlády se ale bouří řada zaměstnavatelů. Stěžují si především na větší administrativní zátěž.

Například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů navrhované úpravy označuje za "nadměrně byrokratické". "Zásadně nesouhlasíme s komplikovanou úpravou úlev u kumulovaných dohod o provedení práce z důvodu velkého nárůstu administrativy jak na straně zaměstnavatele, tak na straně ČSSZ a se sdělovací 'povinností' zaměstnanců," uvádí ve svém vyjádření.

Proti změně v odvodech se ze stejného důvodu staví i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Agrární komora ČR.

Odlišné limity na odvody u DPP přitom zřejmě nejsou jedinou změnou, která tuto formu úvazu brzy potká. Práce na dohodu by se v příštím roce měla výrazně proměnit i kvůli přes rok připravované novele zákoníku práce, kterou v dubnu schválila vláda.

Dohodářů se podle Odrobinové nejvíce dotkne v těchto případech:

  • Na "dohodáře" se nově uplatní všechna ustanovení o pracovní době. Bude potřeba dodržovat délku směny, ale i nepřetržité odpočinky mezi směnami.
  • Právo zaměstnance na čerpání dovolené. Dosud to bylo možné sjednat, ale nebyl to standard.
  • Právo zaměstnance písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru, pokud jejich právní vztahy na základě DPP nebo DPČ v souhrnu u zaměstnavatele za období předchozích 12 měsíců trvaly nejméně 180 dní. Zaměstnavatel bude povinen poskytnout zaměstnanci odůvodněnou písemnou odpověď nejpozději do jednoho měsíce.
  • Povinnost zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně informovat zaměstnance o důvodech výpovědi DPP a DPČ, pokud zaměstnanec bude mít za to, že mu výpověď byla dána kvůli uplatnění některých jeho práv vyplývajících ze zákoníku práce.
  • Povinnost zaměstnavatele poskytnout náhradní volno za práci ve svátek a příplatek za práci v sobotu a v neděli, noční práci a práci ve ztíženém pracovním prostředí.
  • Povinnost zaměstnavatele písemně rozvrhnout pracovní dobu, změny oznámit 3 dny předem (lze ale dohodnout jinou lhůtu). Dosud nebylo třeba rozvrhovat pracovní dobu vůbec.

Česko mělo evropská pravidla, která jsou momentálně ve schvalovacím procesu, přijmout stejně jako ostatní členské státy loni v srpnu. V případě, že by dále otálelo, bude platit vysokou pokutu.

Ventil z covidu i inflace. Dovolené si Češi vzít nenechají, letos budou akčnější

03.06.2023

Například CK Fischer eviduje nyní o desítky procent vyšší zájem o zájezdy než v roce 2019. "Trendově se vracíme do předcovidových sezon, kdy se významná část kapacit prodala už několik měsíců před začátkem léta," říká mluvčí cestovky Jan Bezděk. Cestovní agentura Invia letos očekává minimálně stejné tržby ve srovnání s obdobím před pandemií, Čedok dokonce předpokládá zvýšení tržeb téměř o polovinu.

"Během covidu jsme zažili mnoho frustrace. Cestování je ventil, který umožňuje vyjet z běžných problémů, díky tomu se lidé k cestování vrací a nedají si ho sebrat ani vysokou inflací," říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Vedle organizovaných zájezdů budou lidé letos do zahraničí více cestovat i na vlastní pěst. "Zájem o letenky na léto je nyní extrémně vysoký v porovnání s loňským rokem a na českém trhu je poptávka srovnatelná s rokem 2019," říká šéf aerolinky Emirates pro Česko Bořivoj Trejbal. Podle platební společnosti Mastercard se počet rezervací soukromých prázdninových a dovolenkových letů z Česka zvýšil v prvním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 o 18 procent.

Třetina cestovek zmizela z trhu

Cestovky se tak letos zahojí po náročném tříletém období pandemie, kdy jich zhruba třetina skončila. Letos jejich počet opět lehce vyrostl na 580. Většina cestovek skončila kvůli podmínkám na trhu "dobrovolně", asi tři desítky včetně třeba jedné z největších, Firo‑tour, zkrachovaly, některé se sloučily.

Kvůli pandemii se příjmy ze zájezdů do zahraničí podle dat CzechTourismu předloni snížily ze 135 miliard korun v rekordním roce 2019 přibližně o 60 procent. Loni pak opět narostly zhruba na 85 procent období před pandemií.

Podle studie ERV Evropské pojišťovny minulý rok výrazněji narostl počet lidí, kteří vyjeli samostatně bez cestovky. Na vlastní pěst na delší pobyt odjelo do zahraničí 2,9 milionu Čechů, což bylo nejvíc od začátku sledování údaje v roce 2011, s cestovkou pak loni vyrazilo do ciziny přes dva miliony lidí.

Do zahraničí Češi po vlastní ose stále nejvíce jezdí do Chorvatska. Loni jich tam zamířilo 846 tisíc. Na druhém místě bylo Slovensko a na třetím Itálie. K nejoblíbenějším destinacím objednaným u cestovek pak patřily Turecko, Řecko, Španělsko nebo Bulharsko. Nově se mezi ně řadí i Egypt, který nalákal nové turisty tím, že během pandemie nezavedl tak tvrdé podmínky jako většina dalších letovisek. Podle ERV tam loni odletělo rekordních 470 tisíc Čechů, což je dvojnásobek oproti roku 2019.

Větší popularitu si získávají i další v minulosti méně obvyklé destinace. Podle mluvčí cestovní agentury Invia Jiřiny Ekrt Jiruškové jsou nyní na vzestupu například Madeira nebo Albánie. Víc se také létá na Kanárské ostro­vy. Podle Josefa Trejbala, ředitele portálu Letuška.cz, se letos chystá vysoký počet lidí cestujících po vlastní ose letět i na Mallorcu nebo Madeiru. Ze vzdálenějších destinací se pak vedle Egypta nebo Spojených arabských emirátů dostává mezi oblíbená zájezdová místa i Omán, Katar, Kuvajt a zejména Jordánsko.

Eurové zdražení v Chorvatsku

Organizované zájezdy do nejoblíbenějších míst letos oproti loňsku podražily nejčastěji o jednotky procent, tedy níž, než se v Česku pohybuje inflace. "Například u Egypta a u Turecka je zdražení okolo sedmi procent," říká Petr Kostka, mluvčí Exim tours.

Výraznější je nárůst jen v Chorvatsku. Cestovní kancelář Fischer uvádí zdražení o 12 až 14 procent, Invia o 15 procent. "Do cen služeb se promítlo i lednové zavedení eura. Mnozí Češi však stále vnímají Chorvatsko jako destinaci číslo jedna pro svůj letní pobyt," říká Ekrt Jirušková, která i přes zdražení nečeká odklon českých výletníků od Jadranu.

Podle Radka Chaloupky, manažera poradenské firmy KPMG pro cestovní ruch, ale zatím není jisté, jestli zákazníci v létě skutečně akceptují zvýšení cen v Chorvatsku. "Covid přinesl příznivé storno podmínky. Teď predikovaná obsazenost může vypadat dobře, ale bude rozhodovat, kdo do Chorvatska reálně přijede a za jakou cenu. Je zjevné, že Chorvati ceny nadsadili," říká Chaloupka.

Turisty, z nichž do Chorvatska jezdí většina na vlastní pěst, může odradit i to, že ubytovací zařízení jim s odkazem na zavedení eura zvýšila ceny zhruba o pětinu, o něco méně podražily potraviny a restaurace. Na druhou stranu v Česku ceny potravin rostly ještě rychleji a výhodou je i vůči euru silná koruna, která nákupy v Chorvatsku zlevňuje.

Zelené cesty

Přestože některé cestovky uvádějí, že se u Čechů letos zvyšuje zájem i o vzdálené exotické destinace v Asii nebo Americe, celkově se počty těchto turistů smrsknou. "Lidí, kteří létají do exotiky, před covidem přibylo, těsně po pandemii také, ale nyní je limitem cena letenek. Ty jsou skoro na dvojnásobku toho co před covidem.

Mnoho individuál­ních cestujících, takzvaných batůžkářů, tak vzdálenou exotiku nevolí, protože je pro ně cenově nepřijatelná, a zůstávají v Evropě," říká Papež z Asociace cestovních kanceláří. Oproti tomu individuální letenky po Evropě podražily mnohem mírněji. Podle Trejbala z Letuška.cz se ceny po Evropě zvýšily meziročně o 30 procent.

Pokles zájmu o dovolenou v dalekých zemích je podle Chaloupky také důsledkem změny chování cestovatelů. "Projevuje se trend udržitelnosti cestování, který postupně přichází. Významné části lidí není jedno, jestli vyrazí na dovolenou mnoho tisíc kilometrů letadlem do unifikovaného globálního hotelu, který vypadá podobně, jako kdyby jel tisíc kilometrů do Itálie. Tento aspekt se naší generaci možná nezdá tak důležitý, ale mladá generace už takovým způsobem začíná přemýšlet," říká Chaloupka.

Podle Papeže proto také rostou počty lidí, kteří tráví dovolenou turistikou v přírodě nebo jezdí na venkovské farmy. "Souvisí to s tím, že jsme na dovolených aktivnější a zároveň chceme mít aktivnější děti, protože je chceme odtáhnout od mobilů a počítačů. Jsme vzdělanější, chceme víc vědět, co jíme, víc se hýbeme. Roste poptávka po zdravějším životním stylu," dodává.

Větší příklon k přírodě a aktivní dovolené není úplnou novinkou, ale pandemie tento směr prohloubila. Hranice byly zavřené a lidé trávili mnohem víc času v lesích či horách nedaleko svého bydliště. "Řada cestovatelů si uvědomila, že je unavena z globálního cestování a že radši vezme karavan a zažije něco autentického. To je vlastně primárním posláním turismu - něco poznávat, pochopit jinou kulturu a obohatit se," vysvětluje Chaloupka.

Vznikají tak i nové služby, které na tento trend naskakují. Například platforma Campiri, která zprostředkovává pronájem karavanů, loni ztrojnásobila obrat na 55 milionů korun a stejným tempem roste i letos. "Jedním z důvodů je nárůst zájmu lidí o svobodné cestování obytnými vozy a karavany, který stále pokračuje. Když analyzujeme letos data z vyhledávání, dotazy ve spojení s půjčením karavanu rostou meziročně přibližně o 30 procent," říká zakladatel firmy Lukáš Janoušek.

Během pandemie také narostly počty "námořníků", kteří si pronajímají obytné lodě, a podle jednatele společnosti Lodě‑Česko Petra Volka se tento trend udržuje i letos. "Pro letošní sezonu máme již rezervovanou více než polovinu naší kapacity. První rezervace jsme přijímali už v srpnu loňského roku," říká.

Na příklonu ke svobodnějšímu cestování a aktivnějším dovoleným vydělává také česká cestovatelská aplikace Worldee. Ta nabízí ověřené itineráře na cesty do méně navštěvovaných míst v řadě zemí světa. Těmi může cestovatel buď projet sám, anebo s průvodcem. "Snažíme se spojit to nejlepší z individuálního cestování a cestování s klasickými cestovkami," říká zakladatel firmy Tomáš Zapletal, do jehož platformy investovali milion eur i Josef a Ondřej Průšovi, spolumajitelé výrobce 3D tiskáren Prusa Research. Worldee měla loni obrat osm milionů korun, letos toto číslo překročila už v prvním čtvrtletí.

Nárůst zájmu o aktivní dovolené potvrzuje i anketa týdeníku Ekonom. Jen pasivně, například na lehátku u vody, ji tráví 15 procent lidí, zbytek se věnuje na dovolených především poznávání nebo sportu. Například ředitel firmy DEK Vít Kutnar jezdí na kole, plave a chodí do posilovny. "Lidé zkouší různé typy sportů jako paddleboard, učí se surfovat nebo potápět. Aktivní dovolená se stala součástí života, a to nejen u mladší generace. Podíl aktivních lidí je nyní tak dvě třetiny a dál narůstá," odhaduje Papež.

Projevuje se to i v tom, že se lidé víc pojišťují kvůli možným zraněním. Podle jednatele pojišťovací společnosti Fabrika Jana Vlčka patří k nejčastějším doplňkům k cestovnímu pojištění připojištění rizikových sportů.

Kompletní článek si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Když všichni přišli téměř o vše. Komunisté měnovou reformu tajili do poslední chvíle

03.06.2023

Před 70 lety vyvrcholila měnová reforma. Stačil jediný den a úspory většiny Čechoslováků zmizely.

Výhodnější spoření i peníze do státní kasy. Stavebko by nově mohly poskytovat i banky

02.06.2023

Stavební spoření je v Česku jedním z často využívaných konzervativních typů zhodnocení peněz. Češi mají uzavřených přes tři miliony smluv. Za loňský rok tak poskytly stavební spořitelny úvěry celkem za 56,7 miliardy korun, což je padesátiprocentní pokles proti hodnotám z rekordního roku 2021, a tím i návrat k průměru předchozích let. První čtvrtletí letošního roku se ale opět jeví jako nadprůměrné.

Na státní podpoře stát loni vyplatil 4,1 miliardy korun. A právě zde plánuje ministerstvo financí v rámci svého úsporného balíčku škrtat. Maximální částku příspěvku 2000 korun ročně totiž hodlá snížit na polovinu.

A není to jediná úprava, která by se mohla spořitelen v rámci vládních úspor dotknout. Ve hře je rovněž návrh, podle kterého by "stavebko", které dosud mohly nabízet výhradně stavební spořitelny, poskytovaly rovněž klasické banky.

Tato možnost původně figurovala v první verzi tiskové zprávy, kterou ministerstvo financí zveřejnilo v květnu po tiskové konferenci k představení konsolidačního balíčku vlády. Od té doby však úřad zprávu několikrát aktualizoval a návrh o poskytování stavebního spoření běžnými bankami z něj zmizel. Na portále eKLEP, kde jsou zpřístupněny dokumenty projednávané vládou, ovšem původní návrh stále zůstává.

Šance na jednodušší systém

Na českém trhu figuruje celkem pět stavebních spořitelen, které jsou provázané s klasickými bankami. Například Modrá pyramida stavební spořitelna je vlastněná Komerční bankou, obě společnosti spadají pod francouzskou finanční skupinu Société Générale. Stavební spořitelna Buřinka zase spadá pod Erste Group, stejně jako Česká spořitelna. 

Takto nastavený systém podle důvodové zprávy k úspornému balíčku způsobuje hned několik problémů. Dokument zmiňuje, že vstup zcela nové spořitelny na trh je finančně nákladný. Spořitelny jsou zároveň závislé na objemu vložených peněz - poskytují totiž úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak třeba hypoteční banky si na úvěr, který pak poskytnou klientovi, většinou půjčují.

Poskytování stavebního spoření bankami by tedy mohlo "zabít dvě mouchy jednou ranou" - znamenalo by to ušetření nákladů a zefektivnění činnosti, protože by banky mohly poskytovat větší množství služeb. To by podle ministerstva financí pro zájemce o stavební spoření znamenalo lepší podmínky spoření a alespoň částečné "bolestné" za snížení státní podpory. 

Rozšířené možnosti bankám

Petr Kielar, nezávislý konzultant a zakladatel webu Stavebky.cz, ale označuje návrh ministerstva pro spořitelny jako destruktivní a nemůže být podle něj obhajován žádným z argumentů uvedených v důvodové zprávě.

Zatímco spořitelnám by podle něj zůstalo jen omezené množství služeb, banky by své portfolio rozšířily. "Budou z toho profitovat pouze univerzální banky, které dnes nevlastní stavební spořitelnu. Budou moci poměrně snadno upravit své stávající spořicí produkty způsobem, který jim umožní čerpat státní podporu. Banky tak získají vklady klientů s nižší než tržní úrokovou sazbou," domnívá se Kielar. 

Úrokové sazby hypoték v loňském roce výrazně rostly a pohybují se mezi šesti až sedmi procenty. Oproti tomu úvěry ze stavebního spoření mají pevnou a regulovanou úrokovou sazbu, která je dnes zhruba 3,7 procenta. "Tyto levné úvěry mohou stavební spořitelny poskytovat díky tomu, že mají od střadatelů dostatek levných vkladů," doplňuje Kielar. 

Rošáda v nabídce služeb

Spořitelny a banky, které redakce Aktuálně.cz oslovila, zatím odmítají návrh z důvodu pokračujících jednání k vládnímu balíčku komentovat. Sdílenější není ani samotné ministerstvo financí, které se otázce Aktuálně.cz, zda jsou pravidla ohledně poskytování stavebního spoření bankami aktuálně projednávaným návrhem, vyhnulo. Uvedlo však, že o budoucnosti tohoto typu spoření hodlá se zástupci spořitelen a bank dále jednat. 

Stavební spoření nicméně oslovené bankovní instituce považují v porovnání s dalšími formami spoření nadále za atraktivní. Oproti populárním spořicím účtům vyzdvihují vyšší zhodnocení a zároveň garantovanou úrokovou sazbu na šest let. "Na spořicím účtu jsou ale zase peníze rychle dostupné a jsou vhodné pro uložení pohotovostní rezervy - třeba pro případ, že přijdete o práci nebo se vám rozbije pračka," podotýká Monika Kopřivová ze Stavební spořitelny České spořitelny.

Lidem zároveň může případné přijetí návrhu přinést více možností, jak spořit. "Až se banky zorientují v nové situaci, najdou možnosti, jak upravit například termínované vklady nebo jiné spořicí produkty způsobem, který bude umožňovat čerpání státní podpory," pokračuje Kielar. 

Například u úvěrů ze stavebního spoření ale podle něj může naopak dojít k útlumu. Pevná a regulovaná úroková sazba by totiž mohla způsobit, že se tomuto produktu banky budou snažit vyhýbat. "Zákon jim v tom velké překážky neklade," uzavírá Kielar.

Video: "Česku hrozí pád z útesu." Ekonomka varuje před hloupými škrty a vykrmeným státem

Hypotéky budou dostupnější. Zrušení jednoho pravidla ale trhu pomůže jen mírně

02.06.2023

Podle ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera pomůže zrušení limitu DSTI spíše specifické skupině zájemců o hypotéky, které jeho oficiální platnost neumožňovala si hypotéku pořídit. "Jim banka po individuálním posouzení vyhodnotí, že je pro ně hypotéka s těmito parametry zvládnutelná (například živnostník využívající 60procentní nákladový paušál, jehož reálné náklady jsou nižší)," říká.

Zrušení limitů DSTI tak podle něj patrně v příštích měsících přinese určité zvýšení hypoteční aktivity, na druhou stranu hlavním omezujícím faktorem zůstávají vysoké úrokové sazby, které stagnují poblíž šestiprocentní hranice. Nelze tak očekávat, že by se hypoteční trh výrazněji v druhé polovině roku zotavil, dodal.

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil míní, že se ČNB zrušením limitu DSTI nesnaží stimulovat aktivitu na hypotečním trhu. V situaci dvouciferné inflace a nadále vysokých cen nemovitostí by podle něj takový krok ani nedával příliš smysl. ČNB má v mandátu výhradně předcházení riziku finanční nestability. "Jelikož z tohoto směru riziko aktuálně nehrozí, je uvolnění nadbytečné regulace správným krokem," podotkl.

ČR měla prakticky nejtvrdší podmínky pro hypoteční úvěry v celé Evropě, proto byla ČNB dlouho atakována bankami, hypotečními společnostmi atd. k uvolnění této regulace, uvedl ředitel realitní společnosti Century 21 Tomáš Jelínek. Zrušení DSTI je prvním krokem uvolnění.

"Tento limit je základním parametrem, který posuzují samotné banky a vždy bylo rozumné tento parametr ponechat na poskytovateli hypotečního úvěru a jeho určení dozorčím orgánem (ČNB) bylo od počátku nesmyslné," doplnil. Další parametry podle něj ale i nadále určují cenu, na kterou dosáhnou běžní žadatelé o hypotéku.

"Díky zrušení limitu DSTI dosáhnou na úvěr klienti, kteří splácejí i více úvěrů. Ti mají tedy vyšší měsíční závazky a jsou již zadluženi a někteří i předluženi. To si ale pohlídají banky, u kterých mají úvěr," připomněla specialistka na hypotéky ve společnosti FinGO Jana Vaisová. Pro oživení trhu by však bylo lepší, kdyby se změnily i ty ostatní parametry, zejména DTI (limit celkového dluhu žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu), aby klient dosáhl na vyšší úvěr, poznamenala.

Rozhodnutí ČNB se velmi pravděpodobně promítne do většího zájmu klientů bank o hypoteční úvěry, protože právě ukazatel DSTI hraje v dostupnosti hypoték, uvedl vedoucí hypotečních služeb Air Bank Marek Richter. Snižování sazeb by podle něj mohl způsobit pouze konkurenční boj mezi bankami, protože ceny zdrojů jsou stabilní.

Češi loni strávili na neschopence o osm dní méně. Nejkratší byla v IT a vzdělávání

01.06.2023

Loni Češi strávili v pracovní neschopnosti přes 91 milionů dní, v průměru 26,3 dne na jeden případ. Více času na neschopence strávily ženy, v průměru 26,6 dne na jeden případ. U můžu to bylo 26,1 dne.

Z hlediska odvětví vykazovali nejdelší pracovní neschopnost zaměstnanci v zemědělství, lesnictví, ubytování a pohostinství. Naopak nejkratší neschopenku si vyžádaly zdravotní indispozice pracovníků ve vzdělávání a v informatice.

Mezi lety 2010 a 2019 byla průměrná doba pracovní neschopnosti v Česku vždy delší než 40 dnů. Od té doby se průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti trvale snižoval, což bylo podle statistiků způsobeno větší četností kratších pracovních neschopností.

Doba pracovní neschopnosti se loni meziročně zkrátila o více než osm dní. "Dá se předpokládat, že to způsobily jednak bezpříznakové karantény a izolace, jednak rozsáhlá chřipková epidemie během podzimu. Tyto neschopenky však bývají krátkodobé," uvádí ČSÚ.

V roce 2022 bylo v Česku nahlášeno téměř 3,5 milionu případů pracovní neschopnosti, drtivá většina z důvodu nemoci či karantény. Kvůli úrazu bylo vystaveno 217 000 neschopenek. Výrazně častěji do pracovní neschopnosti nastupovaly ženy, u kterých byl počet neschopenek o šestinu vyšší než u mužů.

Počet neschopenek pro pracovní úraz se loni meziročně nezměnil, bylo jich vydáno 45 000. Stejně jako v roce 2021 i loni evidovali statistici 88 smrtelných pracovních úrazů.

Průměrný počet lidí s nemocenským pojištěním v loňském roce dosáhl 4 748 000, meziročně o 40 000 víc. "Poprvé v desetileté historii tvořily ženy s 50,3 procenta mezi pojištěnci většinu. Předpokládáme zde souvislost s příchodem občanů, respektive především občanek, z Ukrajiny a se zvyšujícím se věkem žen při odchodu do důchodu," uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Česká pošta propustila na 600 lidí z rušených poboček. Víc jich nebude, tvrdí firma

01.06.2023

Termín skončil ve středu, přesný počet ještě není znám. Vitík to ve čtvrtek uvedl v Kroměříži, kde pošta otvírala novou pobočku.

"Typových pozic, které se zrušily v rámci pobočkové sítě, bylo 924, kdy zhruba 300 zaměstnanců si našlo místo na jiných provozech na České poště. Především na těch nástupnických pobočkách, kde byla posílena kapacita s tím, že pobočky budou muset odbavovat více klientů. Kolem 600 zaměstnanců odešlo a od 1. července nebudou našimi kolegy," uvedl mluvčí.

V logistice šlo podle něj o dalších více než 500 zrušených pozic, a to od 1. srpna, lhůta pro možné výpovědi byla do středy. "I v tomto případě se dá očekávat, že poměr výpovědí a těch, kteří u nás zůstanou a budou pracovat jinde, bude obdobný jako v pobočkové síti. Přesná čísla ale budeme znát ještě buď koncem tohoto, nebo začátkem příštího týdne," uvedl mluvčí. Odhadem by tedy mohlo jít podle něj zhruba o 300 až 350 výpovědí.

Mluvčí uvedl, že v momentě, kdy se medializovalo propouštění, se poště ozvalo asi 25 firem nebo institucí s tím, že o propuštěné zaměstnance by měly zájem. "Takže jsme dělali takové kariérní dny, kdy jsme potenciální nové zaměstnavatele pozvali na poštu. Ty firmy se představovaly, co dělají, jaká by byla práce těch zaměstnanců a podobně," popsal mluvčí.

Šlo podle něj třeba o policii, vězeňskou službu, ale třeba i o dopravní podniky či finanční instituce. "Dopad propouštění tedy nebude tak drtivý a nemyslím si, že by tady byla nějaká větší skupina lidí, kteří budou bez práce, že ji nesehnali. Protože možnosti jak ze strany České pošty, tak i ze strany firem, které nás oslovily, tady byly," uvedl mluvčí.

Česká pošta dnes otevřela v Kroměříži novou pobočku, je v městském domě na náměstí Míru v prostorách, kde dříve byla restaurace Slavia. Pošta si prostory od města pronajala do května 2030, s možností prodloužení o další dva roky, a to bezplatně, protože se podílela na rekonstrukci pronajatých prostor.

V Kroměříži tak je opět pobočka pošty číslo 2, kdy pod tímto číslem dříve fungovala pobočka na Velkém náměstí, kterou pošta uzavřela v roce 2021. Ve městě se zhruba 28.000 obyvateli je pobočka číslo 1 ve Spáčilově ulici, také pobočka 3 ve Velehradské ulici a pobočka 4 v Havlíčkově ulici. Poslední dvě pobočky pošta k 30. červnu zruší.

O snížení počtu povinně provozovaných pošt z 3200 na 2900 rozhodla vláda. Důvodem je snižování nákladů kvůli klesajícímu poštovnímu provozu. Všech 300 poboček bude uzavřeno k 30. červnu. Pošta zaměstnává necelých 23.000 lidí.