U slušného oběda v obyčejné pražské hospodě vedli jsme s Josefem Hausmannem tento rozhovor.

Já nevím, jestli vám to ještě někde otisknou, vždyť já už jsem tak profláklej.

Naše čtenáře zajímá problematika rovnoprávnosti pohlaví, už jsme měli rozhovory se zástupkyněmi společnosti Gender Studies, těmto tématům se věnujeme.
Ale to je dost velký rozdíl. Já ty feministky z Gender Studies znám. Ony se tím totiž živí, mají na to obrovské granty z ministerstva. Bohužel, ani podle paragrafu, nevím teď co je to za číslo, asi §203, není možné zjistit rozpočet na všechny možné feministické organizace. To jsou neuvěřitelné částky. Já mám doma mnoho nezodpovězených dopisů, ve kterých se ptám svých demokraticky zvolených zástupců, kolik peněz bylo na tyto organizace vynaloženo, ale to se nedá zjistit. To nikdo nedopátrá. Takže ono se jim hezky píše, hezky se jim to genderuje, když jsou za to placené. Já musím jako normální člověk chodit na osm hodin do práce. Takže to je velký rozdíl, všechen tenhle gender se dělá od krbu, z tepla domova, ale já jsem ve vánici.

Vaše knížky se mi zdály být dost čtenářsky atraktivní. Čekal bych, že budou nakladatelským zlatým dolem.
Jo, to asi jsou. Pro toho nakladatele, tedy. Vyšlo už asi osmnácté vydání těchhle mých hospodských keců. Ale tím se neuživíte.

Poslední informací, kterou jsem našel o vašem zaměstnání, bylo, že překládáte z němčiny a z angličtiny.
Přeložil jsem dvě knížky. Jednak „Evoluce touhy“, která mě opravdu zajímala. A poté, co jsem ji přečetl, už se nedivím. Já jsem se dřív divil, proč se ženské chovají tak, jak se chovají, ale už se nedivím. Ony se takhle musely vyvinout – k sobectví a žárlivosti, to byly všechno evoluční výhody. Jenom my chlapi jsme takoví blbečci, taky jsme se tak vyvinuli, že se jdeme potopit s Titanicem. Zase naopak bez mužských nápadů a blbých myšlenek by se lidstvo taky nikam nevyvíjelo. Tou druhou knihou byla „Syndrom zapuzeného rodiče“. To vidíme často, že chlap někde zplodí dítě a matka pak to dítě štve proti němu, čímž ho zapudí.

To se stalo i vám?
Ne, mně se to nestalo, já jsem tohle nedopustil. Ale spoustě měkčích chlapů se to stává.

Co tedy děláte jako svou denní práci?
To vám radši říkat nebudu.

Protože nechcete, aby vás tam otravovali s publicitou?
Jo.

Zakládáte na koleni stranu Zákon a pořádek. Proč jste se rozhodl být politicky angažovaný?
Protože vidím, že ta demokracie, na kterou jsme se léta tolik těšili, nikam nevede. Tedy ona někam vede. Ale já nechci platit třeba na to, že si cikán vybydlí byt a dostane nový. Nechci taky, aby mí demokraticky zvolení zástupci zcela ignorovali zákon. Bohužel, žádná z partají s tím nic nedělá. Protože všechny jsou na tom nějak zainteresovány.

Jakou tedy máte vizi?
Mám utopistickou vizi toho, že založím stranu a pak získám ve volbách tolik hlasů, že budu mít absolutní většinu, abych mohl rozhodovat podle sebe. Na to samozřejmě každý řekne, proč zrovna já, jestli zrovna já mám patent na rozum. Patent na rozum mám, protože jsem to prodiskutoval. A hlavně, já mám zpětnou vazbu. Já nemůžu přijet na Adršpach potom, co bych něco takhle zvoral. Já bych nemohl přijít do hokejové šatny, protože mě by tam chlapi říkali, co jsi to za vola.

S kým jste to prodiskutoval?
S lidmi, kteří mi potvrzují, že dochází k poklesu schopností i vědomostí u mladé generace. Když jsem já byl na střední škole, tak každý kluk udělal minimánlě deset shybů. Kdo by je neudělal, tak by byl slaboch. Dneska udělá deset shybů jeden ve třídě. Četl jsem celkem běžně v angličtině, v němčině, to už taky není. Mluvím o tom s lidmi, proč dneska nikdo nepozná Beethovena od Gershwina.

Ale to snad ještě ano.
Tak to vyzkoušejte, běžte na střední školu a tam jim to pusťte.

A jaké je vaše vysvětlení, proč myslíte, že tomu tak je?
Ano, to je správná otázka, proč se to rozkurvilo, proč si dneska nemůžete pustit rádio nebo televizi. Všechny ty seriály jsou podle stejného schématu. Proto, aby lidi neuměli přemýšlet. A to hned od mládí. Proto, aby takový preparovaný idiot, místo aby lezl na Matterhorn, šel do Tesca (uvedeno jako náhodný příklad, pozn. red.) a koupil si tam ty hovadiny.

Je to tedy lobby Tesca?
Ne, je to lobby peněz. Protože všechno je potřeba prodat. A lidi je předtím potřeba rozkurvit. Aby všichni pak nalítli prodavačům joysticků a seděli doma.

Měl jste tyto názory, už když jste byl mladší? Dejme tomu před třiceti lety.
Ne, protože to tak nebylo. Nebyla modla peněz.

Lidi taky asi měli méně peněz, životní úroveň byla jiná.
Když už nějaké peníze měli, koupili si třeba pianino. Samozřejmě, že jsme za bolševiků nadávali a já nechci povolávat staré časy. Ne že by se měla země obehnat drátem a všem vzít pasy. Ale k určitému posílení centrálního režimu by dojít mělo. Pokud se to neudělá, tak už televize třeba nikdy nenatočí pořady jako „Dirigent České filharmonie vás provází světovou hudbou“, kde Neumann popisoval detailně Mou vlast a všechny její tóny. Protože to nepřinese zisk.

Před chvílí jste ale centrální přerozdělování zatracoval, protože od vás vybírá peníze na byty pro cikány.
Pozor, to ale není centrální přerozdělování. To je volná ruka trhu, soutěž, kdo se toho zmocní. Dám vám příklad. Pronajal jsem dům cikánům, to jsou nejlepší nájemníci, protože za ně platí nájem stát. Když se jim rozbila vana, oni zavolali „teče vám vana“. Takže se volá na OPBH a musel tam přijet instalatér. A teď to začíná, samozřejmě ten instalatér si naúčtuje, kolik chce, nikdo neví, za kolik tam odvede práci. Ten, kdo ho tam poslal taky bere všemi deseti za to, že práci nezadal jiné firmě. A takhle to funguje i v jiných nenapadnutelných oblastech – ekologie, feministky, gayové a lesbičky. To je velmi rozvinutý trh s takzvanou vzletnou myšlenkou. Ale to vám nikdo neotiskne, to je tabu téma.

Přesuňme se teď k vašim knihám. Mně na nich dost vadí, že jsou to sice hospodské kecy, jak říkáte, ale že jsou podávány jako výsledky vědecké práce. Člověk, který se k vašemu dílu snadno dostane, ale nemá žádnou zkušenost s vědeckým nebo vysokoškolským přístupem, může snadno nabýt dojmu, že jde o doložená fakta nebo odborné závěry. Proč jste to tkhle „pavědecky“ psal?
Já jsem napsal hospodské kecy. S jasnou nadsázkou jsem je podával v jakési vědecké formě. To každému dojde, že na tom není nic vědeckého. Ale když to takhle říkáte, tak možná ne. Musím říct, že mně je to celkem jedno. Asi se do toho promítlo i to, že jsem byl ve vědeckém kadlubu. Pracoval jsem dlouho ve výzkumáku.

Z čeho jste čerpal zkušenosti pro knihy o šovinismu?
Čerpal jsem ze svých vlastních zkušeností, které se mi potvrzovaly u kamarádů. Mí známí netráví každý víkend tak, že by jeli grilovat někam do Zadní Třebáně. Naše lezecká komunita čítá stovky lidí, kteří se každý víkend sjíždí a lezou. V pátek večer se jde do hospody, tam jsme do jedné, do dvou do rána, v sobotu vylezeme na nějakou horu, večer se jde zase do hospody. A s těmi lidmi já se velmi dobře znám. To jsou kvalitní lidi, už proto, že na rozdíl od zbývajících devadesáti pěti procent národa, utratí peníze, které seženou, právě lezením po skalách. A ne shraňováním zbytečností. A mezi těmito přáteli jsem třeba vyprávěl, že mě štve, že není možné beztrestně pozvat hezkou ženskou na rande s jediným cílem se s ní vyspat a pak zmizet, protože ona by se zase chtěla na mě věšet a chtěla by po mě jakýsi vztah. Vždycky se někdo ozval se slovy „jo, to mi taky vadí, to taky nechápu“.

Ženy s vámi nelezou?
Lezou taky. Několik jich je.

A jak v takových diskusích vystupují?
Slušně, samozřejmě. Protože, kdyby se s námi měly hádat, tak s námi nevydrží. Ale tyhle ženské, které s námi lezou, ty jsou na tom trochu jinak, než jak píšu. Ty mi říkají, abych napsal taky něco o nich. Protože ony mají doma hňupy, kteří s nimi nikdy lézt nepůjdou.

A takových je podle vás menšina?
Je to absolutní menšina. Ale s postupující emancipací se ta menšina rozrůstá.

To zní, jako by byla v tomhle smyslu emancipace prospěšná....
Prospěšná? Pro koho? Ženská má sedět doma s parchantama. Ono to ženám i víc vyhovuje, sedět doma a mít pohodu. Emancipovaná je sice hrozně emancipovaná, ale ve skrytu duše je neštastná, že má hňupa a že jí to neklape.

To asi jen odhadujete, jak se cítí ženy, že?
To vidím na svých dcerách. Ta jedna hraje na saxofon, jezdí na koni, chodí lézt na skály, sportuje a vzdělává se, ale má problém s chlapama. Protože jeden s ní hraje, ale nepůjde s ní lézt. Jeden s ní půjde lézt i umí hrát na piáno, ale zase s ní nepůjde do hospody. Ta druhá je usedlá, žije přesně tím grilovacím způsobem života, kterým já opovrhuju, ale má přítele a je stokrát štastnější.

Rozlišujete šovinismus a egoismus?
No jistě, z definice. Šovinismus je nekritické stranění jedné myšlence, egoismus je zahledění sama do sebe.

A když je ten šovinismus mužský, neslívají se ty pojmy?
Ne, já samozřejmě kopu za muže, ale nemusím být egoista. Naopak, se můžu pro myšlenku mužského šovinismu altruisticky obětovat.

V moderní době existuje poměrně dost sdružení obhajujících myšlenku genderové rovnoprávnosti. Domníváte se, že dostatečně hájí i mužské zájmy?
Ne, já vidím celé gender studies jako ryze feministické koryto. Kdyby byly objektivní, tak by na místo do genderového oddělení MPSV, kde už pracuje osmnáct žen, museli přijmout mě jako tak výrazného zastánce práv mužů. Já jsem se hlásil, ale oni radši přijali devatenáctou ženskou.

Genderová studia se dají na různých fakultách studovat. Uvažoval jste někdy o tom, že byste tato témata přednášel?
Já bych tohle měl někde rád, ale přednášet to prostě není možné. Už jsem přišel i na některé fakulty s konkrétními projekty. Dokonce, když se mnou něco natáčel Fero Fenič, říkal jsem mu o tématech, která mám pěkně zpracovaná – „Diskriminace mužů v Čechách“ a „Diskriminace bílého muže ve světě“, on nadskočil radostí, že to musíme zpracovat, ale já jsem mu říkal, že mu to nikdo nevezme. A skutečně mi za pár dní zavolal a říkal, že jsem měl pravdu, že mu to zkrouhli.

V poslední době se v médiích objevují zprávy o tom, že současní muži jsou v krizi. Že nemají jasnou sociální úlohu.
To je asi pravda, protože jsou k tomu dohnaní. A to zejména právě tou silou, která potřebuje prodávat hovadiny v Tescu. Útočí na mužská základní práva, zbavují muže moci v rodině, zbavují dítě práva na otce. Vyzvedávají a vyhlašujou za modly pahodnoty, pakultury, gaye, lesby, cikány. Ale to, aby byl fotr fotrem, to nejde. Statisíce let jsme se nějak vyvíjeli a během padesáti let by to mělo teď být jinak. Potomci zmatených nebo dokonce absentujících tátů si půjdou něco koupit do Tesca. Potomci tátů, kteří žijí aktivně, tam nepůjdou.