Mám tě rád, zákazníku, protože mě potřebuješ. Ty potřebuješ mě, já potřebuju tvoje peníze, a proto potřebuju, abys mě potřeboval.
Kdo chce na trhu přežít, musí být potřebován.
To máme čistě logickou a materiální rovnici.

A kolik obyčejné potřeby nám zbyde, když z rovnice mezi člověkem a člověkem poškrtáme všechno nevysvětlitelno a éterično, které nám zamlžuje jasnou algebru vztahu? Těžko říct. Nicméně to asi bude robustní podstavec, protože nejčastěji jenom na něm stojí dlouholetá spokojená, nebo aspoň trvající soužití stárnoucího páru. A je to kromě potřeby vzájemné ještě zásadní potřeba - být potřebovaný.

Ona obchodní praxe nežije ze vzduchu. Kouká, jak se to dělá v životě, a pak si z toho oseká přebytečné a unavující záležitosti, jako jsou emoce a podobně. Stačí tedy hodit očko do světa obchodu, a dostaneme zevrubná pravidla každého soužití. Potřebovaný obchodník - šťastný obchodník. Potřebovaný člověk – šťastný člověk.
Třeba stárnoucí osamělá majitelka a oddaný pudl. Miluje ho bezmezně, protože je jediný, kdo ji potřebuje. Nebo rozhádané teenagerky, jedna si našla kluka a na tu druhou se vyprdla, to sem jí byla dobrá, když...
Anebo rodičovská pupeční šňůra - natáhne se, přestřihne a ještě chvíli sebou nervózně a roztrpčeně škube, než pomine stres z vědomí, že už ji mladý samostatný přestřihovatel nepotřebuje.

A proto: Jestli chcete, aby vás měl bližní rád, neberte mu pocit, že ho potřebujete.
A chcete-li, paní firmo, být spokojená, přimějte své zákazníky (nejlépe nějak legálně), aby vás chtěli potřebovat. Stanete se potřebovanou, a tedy prosperující růžolící firmičkou.